TEST Wiki - Příspěvky [cs]

PřF:Přírodovědecká fakulta/O fakultě/Anatomie fakultních prostor

2024-09-25T16:12:20Z

Peckot02: /* Vyprávění o budovách */

{{Note|type=error|text='''POZOR:''' '''Kartové centrum se přesunulo''' z budovy M do prvního patra budovy naproti CPE (viz níže na mapce).}}

Fyzicky- se PřF skládá z '''několika hlavních objektů''' (budovy A, B, C, Botanická vila a CPE) a několika vedlejších (Sádka, Biologické centrum, rektorát a knihovna, které tak úplně nejsou součástí fakulty, ale naši zaměstnanci a studenti tam působí, popř. tam tak jako tak budete z nějakého důvodu potřebovat zajít).

Většina budov se nachází v prostoru kampusu JU, takže je to z jedné budovy do druhé příjemně blízko. Minimální je i vzdálenost od kolejí a menzy.

Pokud se dopravujete po městě na '''kole''', vězte, že kolostavy jsou v kampusu téměř na každém rohu, i když parkovat zde kolo dlouhodoběji nedoporučujeme. Se studentskou kartou se dostanete i do klece na kola vedle budovy C.

Více o jednotlivých budovách se dočtete níže. Nyní ale to hlavní:

== '''Značení učeben ve STAGu''' ==
Všechny naše učebny v kampusu mají před označením budovy ještě písmeno B ('''B jako Přírodověda...''' dobře, je to zase historicky - B jako Biologická fakulta ), takže místnosti budovy A jsou značeny jako BAx, v budově B jako BBx a v budově C jako BCx.

=== Budova A ===
* BA 201, 205, 301, 305 – laborky v 1. a 2. patře
* BA Pč3 – počítačovna ve 2. patře
* BA OJ – učebna jazykářů, 3. patro

=== Budova B ===
* BB 1-7 – učebny v přízemí
* BB 8 a 9 - učebny přístupné z pravé (východní) části budovy B ve druhém patře (Vstup do budovy je na kartu. Vstup do učebny je řešen pomocí klasického klíče, který má vyučující)
* B10 a B11: učebny z pravé (východní) části budovy B budou přístupné v průběhu října 2024

=== Budova C ===
* BC 1-6 – učebny v přízemí

=== Pak je tu pár osamocených jezdců ===
* BE ZS – enťák, zasedací místnost v přízemí
* BP 004 – paraziťák, zasedací místnost v přízemí
* BS 104 – botanická vila, učebna v přízemí (S jako Stoka, protože ulice Na Zlaté stoce)
* BD 1 - učebna v budově Propagačního odd., Na Zlaté stoce 5a

=== A ještě trochu nepochopitelně ===
* CP02005 - posluchárna v 2. p. CPE, vedle kuchyňky

=== AKADEMIE VĚD ===
Místnosti '''akademie věd''' jsou značeny jako '''AVx:'''

* AV Pč1 – 2.p. počítačovna nad KH
* AV Pč4 – počítačovna na UMBR, v přízemí
* AV P1, P2 – přízemí vedle KH
* AV P6 – paraziťák, učebna v přízemí, vedle zasedačky

=== PEDAGOGICKÁ ===
Ve městě má své učebny pedagogická fakulta, '''P jako Pedagogická fakulta:'''

* PD Dxxx – D jako Dukelská ulice
* PJ Jxxx – J jako Jeronýmova ulice
* PL TLxxx – L jako ulice U '''T'''ří '''l'''vů

(Budovy v ulici U Tří lvů a Dukelské jsou propojeny a dá se tedy mezi nimi procházet vnitřkem)
== '''Mapa''' ==
{{Šablona:Mapa_PřF}}

== '''Vyprávění o budovách''' ==

=== <big>Budova A</big> ===
V přízemí Áčka se nachází laboratoř molekulární biologie rostlin (botanická laborka) a molekulárnická '''laborka''' '''101'''. V prvním i druhém patře se pak nacházejí naše '''laboratoře 201 – 305''', kde budete trávit čas vašich cvičení z nejrůznějších chemií, zoologií a botanik. Ve druhé patře se na konci levé chodby nachází '''počítačovna Pč3.''' A když v budově A vylezete nejvýše, tedy do 3. patra, najdete tam '''Oddělení jazyků''' s jejich vlastní učebnou označovanou '''OJ'''.

Ve druhém patře naproti schodům sídlí jedno z nejdůležitějších míst - '''studijní oddělení.''' Zde budete vyřizovat všechny možné '''úřední úkony spojené se studiem''': zápis, odevzdávají se zde bakalářské a diplomové práce, dostanete zde potvrzení o studiu apod. '''Paní Firerová''' sedící vzadu vpravo má společně s paní Hánovou na starost studenty bakalářského a magisterského stupně studia, paní Voldřichová má na starost doktorandy. Studijní referentky paní Korcová (pro zahraniční doktorandy) a paní Trefná (pro přeshraniční studenty) sídlí o patro níž.

'''Na studijní oddělení se obracejte se všemi vašimi studijními problémy.''' Email na studijní oddělení je '''studijni@prf.jcu.cz'''. Zpravidla se dočkáte zaručených informací. Pokud vás potkají opravdu závažné studijní problémy, budete možná odkázáni přímo na studijního proděkana - Tomáše Hauera.

=== <big>Budova B</big> ===
Ve vstupní hale je kromě kostry slona a sbírky exotických rostlin také terárko s hadem Bohouškem. V přízemí jsou přednáškové místnosti '''B1 až B7,''' číslovány od vchodu ve směru hodinových ručiček. Posluchárna '''B3''' je pojmenována po '''prof. Zdeňku Veselovském''', proslulém etologovi, který zasvětil poslední část svého života přednášení studentstvu někdejší BF a svou životní pouť zakončil v listopadu 2006.

{{Note|text=Z druhé strany budovy B jsou nově přístupné učebny '''B9-11'''. Učebny B8 a B9 se nacházejí ve 2. patře. Vstup do budovy je na kartu, vstup do učebny je na klíč, který má k dispozici vyučující.}}

U zdi při vchodu na zahradu je pak piano, ke kterému si můžete na vrátnici půjčit klíček. Občas se v prostorách mezi učebnami koná koncert [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Slovníček - stručný výkladový slovník života studentského na PřF|ŠUKASu]]. Na druhé straně najdete '''Fakultní veřejnou lednici''' (na FB lze najít skupinu [https://www.facebook.com/groups/1959988554315981/?hoisted_section_header_type=recently_seen&multi_permalinks=2857592731222221 Fakultní veřejná lednice]), do které můžete odkládat přebytky zásob nebo se z ní nakrmit. Po celém přízemí jsou i důležité katedrové a [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Informace mimo sítě|studijní nástěnky]]. V přízemí Béčka dále nalezneme '''laborky molekulárníků'''. O patro níže v podzemí jsou chováni '''rypoši''' a další terarijní chovy.

V prvním patře Béčka sídlí '''zoologové''' a '''živočišní fyziologové'''. Hned naproti schodům má pracovnu Štetke (Roman Fuchs) a jeho ornitologické děti a vnoučata. Nedaleko sedí Olda Nedvěd. Vedle Oldy po obědě pracuje evoluční biolog a ouředník (to slovo má rád) Jan Zrzavý. Dále se zde nalézá laboratoř '''fyziologická, molekulární laboratoř ekologů''' (ať si to zní divně, jak chce) a '''zoologická laboratoř.'''

Nejvyšší patro patří '''ekosystémovým biologům''' a '''rostlinným fyziologům''' (moderněji experimentálním biologům rostlin). Mají nepřeberné množství laboratoří a tím že sídlí v nejvyšším patře, tak jako jediní mají terasu a pořádají super večírky.

''Béčko je také proto, že jde o iniciálu někdejšího děkana, fyziologa a velkého skauta, '''profesora Blažky''', který ho postavil. Tedy ne osobně. I když, kdo ví. Budově se říkalo také Blažkův domeček (Blažkárna) a v současné době nese oficiální název Blažkův pavilón.''

=== <big>Budova C</big> ===
V přízemí najdete posluchárny '''C1 až C6'''. Číslovány jsou od spodních dveří proti směru hodinových ručiček. Učebnu '''C5''' můžete mimo výuku využít jako studentskou místnost (jsou zde stolky, zásuvky, počítač či projektor). Pokud vyjdete po futuristickém schodišti do prvního patra, naleznete '''kanceláře a laborky chemiků'''. V druhém patře sídlí '''fyzikové, biomedicína a laboratoř infekční biologie'''.

Za učebnou C6 se nachází '''děkanát.''' Zde kromě pana děkana Františka Váchy sídlí i paní tajemnice, sekretariát a další úřednictvo fakulty. Pokud budete chtít vyrazit na Erasmus, půjdete sem za '''paní Okosy''', která '''stáže''' na fakultě koordinuje. Od děkanovny na druhou stranu se nachází poštovní přihrádky pro případ, že byste si někdy nechali poslat nějaké to psaní či balíček na své jméno na fakultu (pokud byste zde svou zásilku nedohledali, je dobré se ptát u paní Kohlíčkové na podatelně).

=== <big>Botanická vila</big> ===
'''Katedra botaniky''' nazývaná výhradně jako botanická vila leží ještě dál, '''v ulici Na Zlaté stoce''' na okraji parku Stromovka. Budova je věrná svému názvu, neboť se jedná o krásnou secesní vilu z počátku 20. století, kterou univerzita koupila a zrestaurovala. Na vilové zahradě najdete kromě trávníku i zajímavé rostliny.

V přízemí vily se nacházejí '''pracovny studentů, botanický sekretariát, a zasedačka''' (přednášková místnost ZS, druhé dveře po levé ruce), v té probíhají povětšinou botanické přednášky a semináře. Ve zbytku budovy sedí nejen "čistí" '''botanici''', ale i '''rostlinní ekologové, ekologové obnovy, fykologové a algologové a mykologové.''' Nahoře v podkroví sídlí '''Šuspa''', další doktorandi a '''herbáře'''. Zajímavou a trochu tajemnou součástí vily je sklep s nejrůznějšími technickými zařízeními.

=== <big>Sádka</big> ===
Další budovou spojenou s činností PřF jsou tzv. '''Sádka''' (pojmenované podle ulice Na Sádkách). Pokud půjdete od kolejí směrem ke Kauflandu uvidíte proti sobě na rohu ulic Na Sádkách a Na Zlaté stoce velkou šedou budovu v zahradě. Sídlí zde část Akademie věd ČR, a to '''Hydrobiologický ústav''' (HBÚ) a '''Ústav půdní biologie''' (ÚPB).

=== <big>CPE, LAPE</big> ===
Na Zlaté stoce naproti Sádkům je '''Centrum polární ekologie''' (CPE), '''Czech Arctic Research Station''' (CARS) a '''Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie''' (LAPE) mají společný dům v těsné blízkosti budějckého útulku. Často se budově říká prostě "'''Polár'''" a nachází se zde především laboratoře a kanceláře zaměstnanců, ale najdete zde i '''přednáškovou místnost''', kde se čas od času konají zajímavé semináře.

=== <big>Fakultní zahrada</big> ===
Díky iniciativě Majky Šmilauerové a aktivním studentům se povedlo '''zvelebit prostor za béčkem a céčkem.''' Povedlo se upravit terén, zasít luční květenu, vytvořilo se jezírko, zasadilo se několik stromů a keřů a navezla se hlavní dominanta – '''písečná duna'''. Krom toho zde vyrostla boulderová stěna a skluzavka pro členy dětské skupiny Motýl.

Základ zdejšího '''kompostu''' položil sám Jára Cimrman, který zde odhodil ohryzek. Na památku tohoto činu zde byl vytvořen památník ohryzku jablka v životní velikosti. Kompost je tu pro všechny, můžete sem tedy donést svůj bioodpad. Kdybyste se chtěli zapojit do jeho přehazování, vaše iniciativa bude vítaná. Pozor - '''záhonky vedle kompostu jsou soukromé''' (= nic si z nich neber).

Zahrada vznikla do jisté míry jako '''projekt studentů'''. Aktivní lidé bohužel dostudovali a místní oáza začala stagnovat. Je zde ale spousta místa pro další projekty. Pokud máte nápad, co by zde mohlo dalšího stát či jaká akce by se zde dala pořádat - obraťte se na Majku, ta váš nápad (jakkoli náročný) jistě podpoří.

Krom této naší fakultní zahrady vznikla ještě oáza klidu mezi elektroňákem a parkovištěm za Céčkem. '''Arboretum BC a PřF''' bylo založeno teprve před pár lety a tak jsou lavičky na sezení spíš vedle stromů (než pod stromy). Nicméně je tu klídek a i stín se tu už najde.

=== <big>Vrátnice Biologického centra</big> ===
Půjdete-li od kolejí a menzy směr Áčko narazíte na pár schůdků. Napravo uvidíte biologické grafity, vy se ale dáte doleva, '''kde najdete vrátnici'''.

Jako běžný student jí nejspíše budete procházet, abyste se dostali ke zdejšímu '''bufetu''' patřící AVČR. Nevedou zde studentské slevy ani placení ISICem, ale přesto ho můžeme jen doporučit.

Na vrátnici budete pravděpodobně zvonit, pokud budete '''vjíždět autem do areálu kampusu'''. Otevřou vám v jakoukoli denní i noční hodinu (pokud nikdo nebude odpovídat, buďte trpělivý, občas se musí chodit na obchůzky). Zvonit se zároveň dá i K1.

Z recepce se dá projít k '''pracovištím BC AV ČR''' – k Parazitologickému ústavu ('''PARÚ'''), Entomologickému ústavu ('''ENTÚ''') a ústavu Molekulární biologie rostlin ('''ÚMBR'''). Tam se v temném přízemí nachází počítačová místnost '''Pč4'''. Vyjdete schůdky, jež vás dostanou do budovy, hned odbočíte doleva a přibližně v polovině chodby naproti záchodům nalevo na ni narazíte.

''Naproti již zmíněným dveřím vedoucím k recepci, stojí další budova patřící Akademii věd. Momentálně není přístupná, bude dalším krokem v rozsáhlé rekonstrukci Biologického centra.''

=== <big>Koleje</big> ===
O bydlení na koleji jsme napsali zvlášť [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Bydlení|tady]].

Zde si řekneme koho a co z fakulty tam najdete. V roce 2019 se totiž začaly rekonstruovat budovy akademie, kde měla fakulta pronajaté prostory a tak, než dojde k dalším rekonstrukcím a přesunům, se musela některá oddělení odebrat právě na koleje.

Na koleji K3 najdete v prvním patře fakultní '''propagační oddělení JU'''''.'' Na stejné patro přesunuli i '''teoretizující ekologové''' (David Boukal et al.), o patro výš '''matematici''' (Jana Kalová et al.) a '''informatici''' (Ruda Vohnout et al.) a také '''„krajinářská sekce“ katedry Biologie ekosystémů''' (Martin Hais et al.).

<big>Futudrama made in JU</big>

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

Šablona:Mapa PřF

2024-09-25T16:02:23Z

Peckot02:

{{#display_map:48.9770289N, 14.4462247E~Budova A~BA 201, 205 – laborky v 1. patře, BA 301, 305 – laborky v 2. patře, BA Pč3 – počítačovna ve 2. patře, BA OJ – učebna jazykářů, 3. patro;
48.9779108N, 14.4455542E~Budova B~BB 1-7 – učebny v přízemí číslované zleva doprava;
48.9783117N, 14.4459661E~Přístup do B z východní strany~BB 8-11;
48.9774897N, 14.4450525E~Budova C~BC 1-4: učebny u dolního vstupu, BC 5 a 6: seminární místnosti nad schody;
48.9765942N, 14.4471553E~Enťák~ BE ZS – zasedací místnost v přízemí;
48.9768036N, 14.4480272E~Paráza~ BP 004 – zasedací místnost v přízemí, AV P6 – učebna v přízemí, vedle zasedačky;
48.9741417N, 14.4550947E~Botanická vila~ BS 104 – botanická vila, učebna v přízemí (S jako Stoka, protože ulice Na Zlaté stoce);
48.9772472N, 14.4469836E~ÚMBR~ AV Pč4 – počítačovna na UMBR, v přízemí;
48.9764936N, 14.4561275E~Propagační~BD 1 - učebna v budově Propagačního oddělení;
48.9752647N, 14.4557733E~CPE~CP02005 - posluchárna v 2. p. CPE, vedle kuchyňky;
48.9714181N, 14.4773003E~Dukelská (peďák)~PD Dxxx;
48.9738003N, 14.4823594E~Jeronýmova ulice (peďák)~PJ Jxxx;
48.9710278N, 14.4775778E~ulice U Tří lvů jako (peďák)~PL TLxxx;
48.9749125N, 14.4557933E~Kartové centrum – v prvním patře;
48.9779700N, 14.4523133E~K1;
48.9778106N, 14.4514497E~K2;
48.9776878N, 14.4505597E~K3;
48.9774339N, 14.4496794E~K4;
48.9786450N, 14.4485367E~Rektorát;
48.9789314N, 14.4501542E~Knihovna;
48.9784144N, 14.4529650E~Menza;
48.9750739N, 14.4570375E~HBÚ;
48.9763811N, 14.4597506E~Tělocvična;
}}

Šablona:Mapa PřF

2024-09-25T15:58:37Z

Peckot02:

{{#display_map:48.9770289N, 14.4462247E~Budova A~BA 201, 205 – laborky v 1. patře, BA 301, 305 – laborky v 2. patře, BA Pč3 – počítačovna ve 2. patře, BA OJ – učebna jazykářů, 3. patro;
48.9779108N, 14.4455542E~Budova B~BB 1-7 – učebny v přízemí číslované zleva doprava;
48.9783386N, 14.4459956E~Přístup do B z východní strany~BB 8-11;
48.9774897N, 14.4450525E~Budova C~BC 1-4: učebny u dolního vstupu, BC 5 a 6: seminární místnosti nad schody;
48.9765942N, 14.4471553E~Enťák~ BE ZS – zasedací místnost v přízemí;
48.9768036N, 14.4480272E~Paráza~ BP 004 – zasedací místnost v přízemí, AV P6 – učebna v přízemí, vedle zasedačky;
48.9741417N, 14.4550947E~Botanická vila~ BS 104 – botanická vila, učebna v přízemí (S jako Stoka, protože ulice Na Zlaté stoce);
48.9772472N, 14.4469836E~ÚMBR~ AV Pč4 – počítačovna na UMBR, v přízemí;
48.9764936N, 14.4561275E~Propagační~BD 1 - učebna v budově Propagačního oddělení;
48.9752647N, 14.4557733E~CPE~CP02005 - posluchárna v 2. p. CPE, vedle kuchyňky;
48.9714181N, 14.4773003E~Dukelská (peďák)~PD Dxxx;
48.9738003N, 14.4823594E~Jeronýmova ulice (peďák)~PJ Jxxx;
48.9710278N, 14.4775778E~ulice U Tří lvů jako (peďák)~PL TLxxx;
48.9749125N, 14.4557933E~Kartové centrum – v prvním patře;
48.9779700N, 14.4523133E~K1;
48.9778106N, 14.4514497E~K2;
48.9776878N, 14.4505597E~K3;
48.9774339N, 14.4496794E~K4;
48.9786450N, 14.4485367E~Rektorát;
48.9789314N, 14.4501542E~Knihovna;
48.9784144N, 14.4529650E~Menza;
48.9750739N, 14.4570375E~HBÚ;
48.9763811N, 14.4597506E~Tělocvična;
}}

Šablona:Mapa PřF

2024-09-25T15:53:52Z

Peckot02:

{{#display_map:48.9770289N, 14.4462247E~Budova A~BA 201, 205 – laborky v 1. patře, BA 301, 305 – laborky v 2. patře, BA Pč3 – počítačovna ve 2. patře, BA OJ – učebna jazykářů, 3. patro;
48.9779108N, 14.4455542E~Budova B~BB 1-7 – učebny v přízemí číslované zleva doprava;
48.9783386N, 14.4459956E~Přístup do B z východní strany~BB 8-11
48.9774897N, 14.4450525E~Budova C~BC 1-4: učebny u dolního vstupu, BC 5 a 6: seminární místnosti nad schody;
48.9765942N, 14.4471553E~Enťák~ BE ZS – zasedací místnost v přízemí;
48.9768036N, 14.4480272E~Paráza~ BP 004 – zasedací místnost v přízemí, AV P6 – učebna v přízemí, vedle zasedačky;
48.9741417N, 14.4550947E~Botanická vila~ BS 104 – botanická vila, učebna v přízemí (S jako Stoka, protože ulice Na Zlaté stoce);
48.9772472N, 14.4469836E~ÚMBR~ AV Pč4 – počítačovna na UMBR, v přízemí;
48.9764936N, 14.4561275E~Propagační~BD 1 - učebna v budově Propagačního oddělení;
48.9752647N, 14.4557733E~CPE~CP02005 - posluchárna v 2. p. CPE, vedle kuchyňky;
48.9714181N, 14.4773003E~Dukelská (peďák)~PD Dxxx;
48.9738003N, 14.4823594E~Jeronýmova ulice (peďák)~PJ Jxxx;
48.9710278N, 14.4775778E~ulice U Tří lvů jako (peďák)~PL TLxxx;
48.9749125N, 14.4557933E~Kartové centrum – v prvním patře;
48.9779700N, 14.4523133E~K1;
48.9778106N, 14.4514497E~K2;
48.9776878N, 14.4505597E~K3;
48.9774339N, 14.4496794E~K4;
48.9786450N, 14.4485367E~Rektorát;
48.9789314N, 14.4501542E~Knihovna;
48.9784144N, 14.4529650E~Menza;
48.9750739N, 14.4570375E~HBÚ;
48.9763811N, 14.4597506E~Tělocvična;
}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/O fakultě/Anatomie fakultních prostor

2024-09-25T15:51:02Z

Peckot02:

{{Note|type=error|text='''POZOR:''' '''Kartové centrum se přesunulo''' z budovy M do prvního patra budovy naproti CPE (viz níže na mapce).}}

Fyzicky- se PřF skládá z '''několika hlavních objektů''' (budovy A, B, C, Botanická vila a CPE) a několika vedlejších (Sádka, Biologické centrum, rektorát a knihovna, které tak úplně nejsou součástí fakulty, ale naši zaměstnanci a studenti tam působí, popř. tam tak jako tak budete z nějakého důvodu potřebovat zajít).

Většina budov se nachází v prostoru kampusu JU, takže je to z jedné budovy do druhé příjemně blízko. Minimální je i vzdálenost od kolejí a menzy.

Pokud se dopravujete po městě na '''kole''', vězte, že kolostavy jsou v kampusu téměř na každém rohu, i když parkovat zde kolo dlouhodoběji nedoporučujeme. Se studentskou kartou se dostanete i do klece na kola vedle budovy C.

Více o jednotlivých budovách se dočtete níže. Nyní ale to hlavní:

== '''Značení učeben ve STAGu''' ==
Všechny naše učebny v kampusu mají před označením budovy ještě písmeno B ('''B jako Přírodověda...''' dobře, je to zase historicky - B jako Biologická fakulta ), takže místnosti budovy A jsou značeny jako BAx, v budově B jako BBx a v budově C jako BCx.

=== Budova A ===
* BA 201, 205, 301, 305 – laborky v 1. a 2. patře
* BA Pč3 – počítačovna ve 2. patře
* BA OJ – učebna jazykářů, 3. patro

=== Budova B ===
* BB 1-7 – učebny v přízemí
* BB 8 a 9 - učebny přístupné z pravé (východní) části budovy B ve druhém patře (Vstup do budovy je na kartu. Vstup do učebny je řešen pomocí klasického klíče, který má vyučující)
* B10 a B11: učebny z pravé (východní) části budovy B budou přístupné v průběhu října 2024

=== Budova C ===
* BC 1-6 – učebny v přízemí

=== Pak je tu pár osamocených jezdců ===
* BE ZS – enťák, zasedací místnost v přízemí
* BP 004 – paraziťák, zasedací místnost v přízemí
* BS 104 – botanická vila, učebna v přízemí (S jako Stoka, protože ulice Na Zlaté stoce)
* BD 1 - učebna v budově Propagačního odd., Na Zlaté stoce 5a

=== A ještě trochu nepochopitelně ===
* CP02005 - posluchárna v 2. p. CPE, vedle kuchyňky

=== AKADEMIE VĚD ===
Místnosti '''akademie věd''' jsou značeny jako '''AVx:'''

* AV Pč1 – 2.p. počítačovna nad KH
* AV Pč4 – počítačovna na UMBR, v přízemí
* AV P1, P2 – přízemí vedle KH
* AV P6 – paraziťák, učebna v přízemí, vedle zasedačky

=== PEDAGOGICKÁ ===
Ve městě má své učebny pedagogická fakulta, '''P jako Pedagogická fakulta:'''

* PD Dxxx – D jako Dukelská ulice
* PJ Jxxx – J jako Jeronýmova ulice
* PL TLxxx – L jako ulice U '''T'''ří '''l'''vů

(Budovy v ulici U Tří lvů a Dukelské jsou propojeny a dá se tedy mezi nimi procházet vnitřkem)
== '''Mapa''' ==
{{Šablona:Mapa_PřF}}

== '''Vyprávění o budovách''' ==

=== <big>Budova A</big> ===
V přízemí Áčka se nachází laboratoř molekulární biologie rostlin (botanická laborka) a molekulárnická '''laborka''' '''101'''. V prvním i druhém patře se pak nacházejí naše '''laboratoře 201 – 305''', kde budete trávit čas vašich cvičení z nejrůznějších chemií, zoologií a botanik. Ve druhé patře se na konci levé chodby nachází '''počítačovna Pč3.''' A když v budově A vylezete nejvýše, tedy do 3. patra, najdete tam '''Oddělení jazyků''' s jejich vlastní učebnou označovanou '''OJ'''.

Ve druhém patře naproti schodům sídlí jedno z nejdůležitějších míst - '''studijní oddělení.''' Zde budete vyřizovat všechny možné '''úřední úkony spojené se studiem''': zápis, odevzdávají se zde bakalářské a diplomové práce, dostanete zde potvrzení o studiu apod. '''Paní Firerová''' sedící vzadu vpravo má společně s paní Hánovou na starost studenty bakalářského a magisterského stupně studia, paní Voldřichová má na starost doktorandy. Studijní referentky paní Korcová (pro zahraniční doktorandy) a paní Trefná (pro přeshraniční studenty) sídlí o patro níž.

'''Na studijní oddělení se obracejte se všemi vašimi studijními problémy.''' Email na studijní oddělení je '''studijni@prf.jcu.cz'''. Zpravidla se dočkáte zaručených informací. Pokud vás potkají opravdu závažné studijní problémy, budete možná odkázáni přímo na studijního proděkana - Tomáše Hauera.

=== <big>Budova B</big> ===
Ve vstupní hale je kromě kostry slona a sbírky exotických rostlin také terárko s hadem Bohouškem. V přízemí jsou přednáškové místnosti '''B1 až B7,''' číslovány od vchodu ve směru hodinových ručiček. Posluchárna '''B3''' je pojmenována po '''prof. Zdeňku Veselovském''', proslulém etologovi, který zasvětil poslední část svého života přednášení studentstvu někdejší BF a svou životní pouť zakončil v listopadu 2006.

U zdi při vchodu na zahradu je pak piano, ke kterému si můžete na vrátnici půjčit klíček. Občas se v prostorách mezi učebnami koná koncert [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Slovníček - stručný výkladový slovník života studentského na PřF|ŠUKASu]]. Na druhé straně najdete '''Fakultní veřejnou lednici''' (na FB lze najít skupinu [https://www.facebook.com/groups/1959988554315981/?hoisted_section_header_type=recently_seen&multi_permalinks=2857592731222221 Fakultní veřejná lednice]), do které můžete odkládat přebytky zásob nebo se z ní nakrmit. Po celém přízemí jsou i důležité katedrové a [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Informace mimo sítě|studijní nástěnky]]. V přízemí Béčka dále nalezneme '''laborky molekulárníků'''. O patro níže v podzemí jsou chováni '''rypoši''' a další terarijní chovy.

V prvním patře Béčka sídlí '''zoologové''' a '''živočišní fyziologové'''. Hned naproti schodům má pracovnu Štetke (Roman Fuchs) a jeho ornitologické děti a vnoučata. Nedaleko sedí Olda Nedvěd. Vedle Oldy po obědě pracuje evoluční biolog a ouředník (to slovo má rád) Jan Zrzavý. Dále se zde nalézá laboratoř '''fyziologická, molekulární laboratoř ekologů''' (ať si to zní divně, jak chce) a '''zoologická laboratoř.'''

Nejvyšší patro patří '''ekosystémovým biologům''' a '''rostlinným fyziologům''' (moderněji experimentálním biologům rostlin). Mají nepřeberné množství laboratoří a tím že sídlí v nejvyšším patře, tak jako jediní mají terasu a pořádají super večírky.

''Béčko je také proto, že jde o iniciálu někdejšího děkana, fyziologa a velkého skauta, '''profesora Blažky''', který ho postavil. Tedy ne osobně. I když, kdo ví. Budově se říkalo také Blažkův domeček (Blažkárna) a v současné době nese oficiální název Blažkův pavilón.''

=== <big>Budova C</big> ===
V přízemí najdete posluchárny '''C1 až C6'''. Číslovány jsou od spodních dveří proti směru hodinových ručiček. Učebnu '''C5''' můžete mimo výuku využít jako studentskou místnost (jsou zde stolky, zásuvky, počítač či projektor). Pokud vyjdete po futuristickém schodišti do prvního patra, naleznete '''kanceláře a laborky chemiků'''. V druhém patře sídlí '''fyzikové, biomedicína a laboratoř infekční biologie'''.

Za učebnou C6 se nachází '''děkanát.''' Zde kromě pana děkana Františka Váchy sídlí i paní tajemnice, sekretariát a další úřednictvo fakulty. Pokud budete chtít vyrazit na Erasmus, půjdete sem za '''paní Okosy''', která '''stáže''' na fakultě koordinuje. Od děkanovny na druhou stranu se nachází poštovní přihrádky pro případ, že byste si někdy nechali poslat nějaké to psaní či balíček na své jméno na fakultu (pokud byste zde svou zásilku nedohledali, je dobré se ptát u paní Kohlíčkové na podatelně).

=== <big>Botanická vila</big> ===
'''Katedra botaniky''' nazývaná výhradně jako botanická vila leží ještě dál, '''v ulici Na Zlaté stoce''' na okraji parku Stromovka. Budova je věrná svému názvu, neboť se jedná o krásnou secesní vilu z počátku 20. století, kterou univerzita koupila a zrestaurovala. Na vilové zahradě najdete kromě trávníku i zajímavé rostliny.

V přízemí vily se nacházejí '''pracovny studentů, botanický sekretariát, a zasedačka''' (přednášková místnost ZS, druhé dveře po levé ruce), v té probíhají povětšinou botanické přednášky a semináře. Ve zbytku budovy sedí nejen "čistí" '''botanici''', ale i '''rostlinní ekologové, ekologové obnovy, fykologové a algologové a mykologové.''' Nahoře v podkroví sídlí '''Šuspa''', další doktorandi a '''herbáře'''. Zajímavou a trochu tajemnou součástí vily je sklep s nejrůznějšími technickými zařízeními.

=== <big>Sádka</big> ===
Další budovou spojenou s činností PřF jsou tzv. '''Sádka''' (pojmenované podle ulice Na Sádkách). Pokud půjdete od kolejí směrem ke Kauflandu uvidíte proti sobě na rohu ulic Na Sádkách a Na Zlaté stoce velkou šedou budovu v zahradě. Sídlí zde část Akademie věd ČR, a to '''Hydrobiologický ústav''' (HBÚ) a '''Ústav půdní biologie''' (ÚPB).

=== <big>CPE, LAPE</big> ===
Na Zlaté stoce naproti Sádkům je '''Centrum polární ekologie''' (CPE), '''Czech Arctic Research Station''' (CARS) a '''Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie''' (LAPE) mají společný dům v těsné blízkosti budějckého útulku. Často se budově říká prostě "'''Polár'''" a nachází se zde především laboratoře a kanceláře zaměstnanců, ale najdete zde i '''přednáškovou místnost''', kde se čas od času konají zajímavé semináře.

=== <big>Fakultní zahrada</big> ===
Díky iniciativě Majky Šmilauerové a aktivním studentům se povedlo '''zvelebit prostor za béčkem a céčkem.''' Povedlo se upravit terén, zasít luční květenu, vytvořilo se jezírko, zasadilo se několik stromů a keřů a navezla se hlavní dominanta – '''písečná duna'''. Krom toho zde vyrostla boulderová stěna a skluzavka pro členy dětské skupiny Motýl.

Základ zdejšího '''kompostu''' položil sám Jára Cimrman, který zde odhodil ohryzek. Na památku tohoto činu zde byl vytvořen památník ohryzku jablka v životní velikosti. Kompost je tu pro všechny, můžete sem tedy donést svůj bioodpad. Kdybyste se chtěli zapojit do jeho přehazování, vaše iniciativa bude vítaná. Pozor - '''záhonky vedle kompostu jsou soukromé''' (= nic si z nich neber).

Zahrada vznikla do jisté míry jako '''projekt studentů'''. Aktivní lidé bohužel dostudovali a místní oáza začala stagnovat. Je zde ale spousta místa pro další projekty. Pokud máte nápad, co by zde mohlo dalšího stát či jaká akce by se zde dala pořádat - obraťte se na Majku, ta váš nápad (jakkoli náročný) jistě podpoří.

Krom této naší fakultní zahrady vznikla ještě oáza klidu mezi elektroňákem a parkovištěm za Céčkem. '''Arboretum BC a PřF''' bylo založeno teprve před pár lety a tak jsou lavičky na sezení spíš vedle stromů (než pod stromy). Nicméně je tu klídek a i stín se tu už najde.

=== <big>Vrátnice Biologického centra</big> ===
Půjdete-li od kolejí a menzy směr Áčko narazíte na pár schůdků. Napravo uvidíte biologické grafity, vy se ale dáte doleva, '''kde najdete vrátnici'''.

Jako běžný student jí nejspíše budete procházet, abyste se dostali ke zdejšímu '''bufetu''' patřící AVČR. Nevedou zde studentské slevy ani placení ISICem, ale přesto ho můžeme jen doporučit.

Na vrátnici budete pravděpodobně zvonit, pokud budete '''vjíždět autem do areálu kampusu'''. Otevřou vám v jakoukoli denní i noční hodinu (pokud nikdo nebude odpovídat, buďte trpělivý, občas se musí chodit na obchůzky). Zvonit se zároveň dá i K1.

Z recepce se dá projít k '''pracovištím BC AV ČR''' – k Parazitologickému ústavu ('''PARÚ'''), Entomologickému ústavu ('''ENTÚ''') a ústavu Molekulární biologie rostlin ('''ÚMBR'''). Tam se v temném přízemí nachází počítačová místnost '''Pč4'''. Vyjdete schůdky, jež vás dostanou do budovy, hned odbočíte doleva a přibližně v polovině chodby naproti záchodům nalevo na ni narazíte.

''Naproti již zmíněným dveřím vedoucím k recepci, stojí další budova patřící Akademii věd. Momentálně není přístupná, bude dalším krokem v rozsáhlé rekonstrukci Biologického centra.''

=== <big>Koleje</big> ===
O bydlení na koleji jsme napsali zvlášť [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Bydlení|tady]].

Zde si řekneme koho a co z fakulty tam najdete. V roce 2019 se totiž začaly rekonstruovat budovy akademie, kde měla fakulta pronajaté prostory a tak, než dojde k dalším rekonstrukcím a přesunům, se musela některá oddělení odebrat právě na koleje.

Na koleji K3 najdete v prvním patře fakultní '''propagační oddělení JU'''''.'' Na stejné patro přesunuli i '''teoretizující ekologové''' (David Boukal et al.), o patro výš '''matematici''' (Jana Kalová et al.) a '''informatici''' (Ruda Vohnout et al.) a také '''„krajinářská sekce“ katedry Biologie ekosystémů''' (Martin Hais et al.).

<big>Futudrama made in JU</big>

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta

2024-09-03T11:26:49Z

Peckot02:

= '''<big>BINOLUPA</big>''' '''''<big>aneb</big> <big>(nejen) prvákův průvodce studiem na PŘF JU</big>''''' =
== '''Rychlá orientace''' ==

=== Prváci ===
Vám se jako první bude budou hodit stránka '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Informace pro prváky|Informace pro prváky]].''' Dál mrkněte na '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Specifika oborů|Specifikum svého oboru]]'''.

Stránka [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/STAG|'''STAG''']] vám pomůže se zorientovat v našem školním systému a [[PřF:Přírodovědecká fakulta/O fakultě/Anatomie fakultních prostor|'''Anatomie fakultních prostor''']] vám pomůže se zorientovat v kampusu. Ač je Binolupa našlapaná informacemi, pro '''aktuality''' budete muset mrknou na [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Sociální sítě|'''sociální sítě''']].

=== Třeťáci ===
Vše co potřebujete vědět o '''bakalářkách a obhajobách''' naleznete [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Státnice, bakalářka a obhajoby|'''zde''']].

Před odevzdáním ale nejprve potřebujete zjistit, jak nejefektivněji [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Užitečné weby|'''vyhledávat informace''']] a '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/O psaní, citování a autorském právu|správně citovat]]'''.

=== Zájemci o studium ===
Pokud jste sem zabloudili jen pro více informací k vysokoškolskému studiu, doporučujeme kapitolu '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Informace pro prváky|Informace pro prváky]]''', kde najdete vysvětlení '''jak to tu chodí'''.

Pokud vás zajímá, jak v Budějcích shánět '''bydlení''' a co celkově se svým životem můžete dělat na vejšce - mrkněte na '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život|Studentský život]]'''.

{{Note|type=reminder|text=Hledáte-li něco konkrétního, zkuste '''lupu''' nahoře.}}

== '''Slovo úvodem''' ==
Před sebou máte již několikátou aktualizaci '''Průvodce (nejen) pro začínajícího prváka na PřF JU''', tzv. '''<big>Binolupu</big>'''.
[[Soubor:Titulka.jpg|náhled|(c) Monika Říhová]]
Možná se ptáte, proč právě Binolupa? Binolupa (stereomikroskop) slouží k prohlížení makroskopických objektů v odraženém světle. Disponuje relativně malým zvětšením (obvykle 10x až 50x), které rozhodně nestačí na prozkoumání všech detailů a mikrostruktur. Omezenost zvětšení je však vyvážena důležitými výhodami. Binolupa totiž umožňuje (obvykle) nedestruktivní pozorování detailů v kontextu celku a představuje tak ideální '''nástroj k prvotnímu podrobnějšímu seznámení se zkoumaným předmětem''' - ať už je to brouk, kytka nebo vaše nová fakulta.

Už od roku 2006 vaši starší kolegové tráví letní noci datlováním do počítače, oprašují, opravují, aktualizují informace, které kdysi také jako novopečení prváci četli. Binolupa za všechny ty roky opravdu vyrostla. V průvodci dnes najdete nejen to, kolik stojí oběd v '''menze''' a kolik '''kreditů''' musíte během studia získat, ale také kam jít k '''veterináři''' s vaším křečkem a kudy na '''dobrou kávu'''. '''Snažíme se vám život ulehčit''', ale podobně jako zní motto ŠuKaSu, ani my „nejsme stroje“, píšeme lidsky a sekáme chyby. Za ty se případně již předem omlouváme.

A také vám my autoři (a také ti, kteří se pustí do aktualizace pro příští rok) '''budeme velmi vděční za vaši zpětnou vazbu'''. Neváhejte tedy a obraťte se na nás, pokud v textu bude něco chybět nebo naopak přebývat, bude to zastaralé a nebo zavádějící. Také se ozvěte, '''chcete-li něčím přispět''', předat své tipy a zapojit se tak do tvorby dalších aktualizací Binolupy. Naše '''kontakty''' naleznete níže.

Chtěli bychom zde poděkovat všem, kteří do tohoto průvodce vložili nemalé úsilí a svůj drahocenný čas. Děkujeme těm, kteří tuto tradici začali, za jejich touhu předávat zkušenosti a ulehčit tak prvákům první krůčky na vysoké škole a za to, že na jejich základech můžeme stavět dále.

Jak se píše v úvodním textu, Binolupa je vytvořena '''studenty pro studenty''', takže názory zmiňované v jednotlivých kapitolách jsou čistě našimi názory, nikoli názorem fakulty.

Veselé čtení a mnoho úspěchů vám přejí autoři tohoto ročníku:

Terka Pecková, Honza Hůda, Pavel Kožnar, Terka Maděrová, Jana Kinclová, Štěpán Kubart

'''Případné připomínky směřujte prosím na:''' [mailto:peckot02@prf.jcu.cz peckot02@prf.jcu.cz]
----

== '''Novinky a změny''' ==
Binolupa je každý rok dokončena před zápisem prváků do studia, tedy 31. 8.

Pokud od té doby dojde na Binolupě k úpravám, ať už v důsledku změn v některém z opatření nebo prostě k jinému vylepšení, '''TADY na vás bude čekat odkaz''', který vás na danou změnu odkáže

* '''Změny a aktualizace na Binolupě:
'''{{Note|type=error|text='''POZOR:''' '''Kartové centrum se přesunulo''' z budovy M do prvního patra budovy naproti CPE viz [[PřF:Přírodovědecká fakulta/O fakultě/Anatomie fakultních prostor|mapka]].}}

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta

2024-09-03T11:26:21Z

Peckot02:

= '''<big>BINOLUPA</big>''' '''''<big>aneb</big> <big>(nejen) prvákův průvodce studiem na PŘF JU</big>''''' =
== '''Rychlá orientace''' ==

=== Prváci ===
Vám se jako první bude budou hodit stránka '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Informace pro prváky|Informace pro prváky]].''' Dál mrkněte na '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Specifika oborů|Specifikum svého oboru]]'''.

Stránka [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/STAG|'''STAG''']] vám pomůže se zorientovat v našem školním systému a [[PřF:Přírodovědecká fakulta/O fakultě/Anatomie fakultních prostor|'''Anatomie fakultních prostor''']] vám pomůže se zorientovat v kampusu. Ač je Binolupa našlapaná informacemi, pro '''aktuality''' budete muset mrknou na [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Sociální sítě|'''sociální sítě''']].

=== Třeťáci ===
Vše co potřebujete vědět o '''bakalářkách a obhajobách''' naleznete [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Státnice, bakalářka a obhajoby|'''zde''']].

Před odevzdáním ale nejprve potřebujete zjistit, jak nejefektivněji [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Užitečné weby|'''vyhledávat informace''']] a '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/O psaní, citování a autorském právu|správně citovat]]'''.

=== Zájemci o studium ===
Pokud jste sem zabloudili jen pro více informací k vysokoškolskému studiu, doporučujeme kapitolu '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Informace pro prváky|Informace pro prváky]]''', kde najdete vysvětlení '''jak to tu chodí'''.

Pokud vás zajímá, jak v Budějcích shánět '''bydlení''' a co celkově se svým životem můžete dělat na vejšce - mrkněte na '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život|Studentský život]]'''.

{{Note|type=reminder|text=Hledáte-li něco konkrétního, zkuste '''lupu''' nahoře.}}

= '''Slovo úvodem''' =
Před sebou máte již několikátou aktualizaci '''Průvodce (nejen) pro začínajícího prváka na PřF JU''', tzv. '''<big>Binolupu</big>'''.
[[Soubor:Titulka.jpg|náhled|(c) Monika Říhová]]
Možná se ptáte, proč právě Binolupa? Binolupa (stereomikroskop) slouží k prohlížení makroskopických objektů v odraženém světle. Disponuje relativně malým zvětšením (obvykle 10x až 50x), které rozhodně nestačí na prozkoumání všech detailů a mikrostruktur. Omezenost zvětšení je však vyvážena důležitými výhodami. Binolupa totiž umožňuje (obvykle) nedestruktivní pozorování detailů v kontextu celku a představuje tak ideální '''nástroj k prvotnímu podrobnějšímu seznámení se zkoumaným předmětem''' - ať už je to brouk, kytka nebo vaše nová fakulta.

Už od roku 2006 vaši starší kolegové tráví letní noci datlováním do počítače, oprašují, opravují, aktualizují informace, které kdysi také jako novopečení prváci četli. Binolupa za všechny ty roky opravdu vyrostla. V průvodci dnes najdete nejen to, kolik stojí oběd v '''menze''' a kolik '''kreditů''' musíte během studia získat, ale také kam jít k '''veterináři''' s vaším křečkem a kudy na '''dobrou kávu'''. '''Snažíme se vám život ulehčit''', ale podobně jako zní motto ŠuKaSu, ani my „nejsme stroje“, píšeme lidsky a sekáme chyby. Za ty se případně již předem omlouváme.

A také vám my autoři (a také ti, kteří se pustí do aktualizace pro příští rok) '''budeme velmi vděční za vaši zpětnou vazbu'''. Neváhejte tedy a obraťte se na nás, pokud v textu bude něco chybět nebo naopak přebývat, bude to zastaralé a nebo zavádějící. Také se ozvěte, '''chcete-li něčím přispět''', předat své tipy a zapojit se tak do tvorby dalších aktualizací Binolupy. Naše '''kontakty''' naleznete níže.

Chtěli bychom zde poděkovat všem, kteří do tohoto průvodce vložili nemalé úsilí a svůj drahocenný čas. Děkujeme těm, kteří tuto tradici začali, za jejich touhu předávat zkušenosti a ulehčit tak prvákům první krůčky na vysoké škole a za to, že na jejich základech můžeme stavět dále.

Jak se píše v úvodním textu, Binolupa je vytvořena '''studenty pro studenty''', takže názory zmiňované v jednotlivých kapitolách jsou čistě našimi názory, nikoli názorem fakulty.

Veselé čtení a mnoho úspěchů vám přejí autoři tohoto ročníku:

Terka Pecková, Honza Hůda, Pavel Kožnar, Terka Maděrová, Jana Kinclová, Štěpán Kubart

'''Případné připomínky směřujte prosím na:''' [mailto:peckot02@prf.jcu.cz peckot02@prf.jcu.cz]
----

= '''Novinky a změny''' =
Binolupa je každý rok dokončena před zápisem prváků do studia, tedy 31. 8.

Pokud od té doby dojde na Binolupě k úpravám, ať už v důsledku změn v některém z opatření nebo prostě k jinému vylepšení, '''TADY na vás bude čekat odkaz''', který vás na danou změnu odkáže

* '''Změny a aktualizace na Binolupě:
'''{{Note|type=error|text='''POZOR:''' '''Kartové centrum se přesunulo''' z budovy M do prvního patra budovy naproti CPE viz [[PřF:Přírodovědecká fakulta/O fakultě/Anatomie fakultních prostor|mapka]].}}

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta

2024-09-03T11:25:51Z

Peckot02:

= '''<big>BINOLUPA</big>''' '''''<big>aneb</big> <big>(nejen) prvákův průvodce studiem na PŘF JU</big>''''' =
== Rychlá orientace ==

=== Prváci ===
Vám se jako první bude budou hodit stránka '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Informace pro prváky|Informace pro prváky]].''' Dál mrkněte na '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Specifika oborů|Specifikum svého oboru]]'''.

Stránka [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/STAG|'''STAG''']] vám pomůže se zorientovat v našem školním systému a [[PřF:Přírodovědecká fakulta/O fakultě/Anatomie fakultních prostor|'''Anatomie fakultních prostor''']] vám pomůže se zorientovat v kampusu. Ač je Binolupa našlapaná informacemi, pro '''aktuality''' budete muset mrknou na [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Sociální sítě|'''sociální sítě''']].

=== Třeťáci ===
Vše co potřebujete vědět o '''bakalářkách a obhajobách''' naleznete [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Státnice, bakalářka a obhajoby|'''zde''']].

Před odevzdáním ale nejprve potřebujete zjistit, jak nejefektivněji [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Užitečné weby|'''vyhledávat informace''']] a '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/O psaní, citování a autorském právu|správně citovat]]'''.

=== Zájemci o studium ===
Pokud jste sem zabloudili jen pro více informací k vysokoškolskému studiu, doporučujeme kapitolu '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Informace pro prváky|Informace pro prváky]]''', kde najdete vysvětlení '''jak to tu chodí'''.

Pokud vás zajímá, jak v Budějcích shánět '''bydlení''' a co celkově se svým životem můžete dělat na vejšce - mrkněte na '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život|Studentský život]]'''.

{{Note|type=reminder|text=Hledáte-li něco konkrétního, zkuste '''lupu''' nahoře.}}

= Slovo úvodem =
Před sebou máte již několikátou aktualizaci '''Průvodce (nejen) pro začínajícího prváka na PřF JU''', tzv. '''<big>Binolupu</big>'''.
[[Soubor:Titulka.jpg|náhled|(c) Monika Říhová]]
Možná se ptáte, proč právě Binolupa? Binolupa (stereomikroskop) slouží k prohlížení makroskopických objektů v odraženém světle. Disponuje relativně malým zvětšením (obvykle 10x až 50x), které rozhodně nestačí na prozkoumání všech detailů a mikrostruktur. Omezenost zvětšení je však vyvážena důležitými výhodami. Binolupa totiž umožňuje (obvykle) nedestruktivní pozorování detailů v kontextu celku a představuje tak ideální '''nástroj k prvotnímu podrobnějšímu seznámení se zkoumaným předmětem''' - ať už je to brouk, kytka nebo vaše nová fakulta.

Už od roku 2006 vaši starší kolegové tráví letní noci datlováním do počítače, oprašují, opravují, aktualizují informace, které kdysi také jako novopečení prváci četli. Binolupa za všechny ty roky opravdu vyrostla. V průvodci dnes najdete nejen to, kolik stojí oběd v '''menze''' a kolik '''kreditů''' musíte během studia získat, ale také kam jít k '''veterináři''' s vaším křečkem a kudy na '''dobrou kávu'''. '''Snažíme se vám život ulehčit''', ale podobně jako zní motto ŠuKaSu, ani my „nejsme stroje“, píšeme lidsky a sekáme chyby. Za ty se případně již předem omlouváme.

A také vám my autoři (a také ti, kteří se pustí do aktualizace pro příští rok) '''budeme velmi vděční za vaši zpětnou vazbu'''. Neváhejte tedy a obraťte se na nás, pokud v textu bude něco chybět nebo naopak přebývat, bude to zastaralé a nebo zavádějící. Také se ozvěte, '''chcete-li něčím přispět''', předat své tipy a zapojit se tak do tvorby dalších aktualizací Binolupy. Naše '''kontakty''' naleznete níže.

Chtěli bychom zde poděkovat všem, kteří do tohoto průvodce vložili nemalé úsilí a svůj drahocenný čas. Děkujeme těm, kteří tuto tradici začali, za jejich touhu předávat zkušenosti a ulehčit tak prvákům první krůčky na vysoké škole a za to, že na jejich základech můžeme stavět dále.

Jak se píše v úvodním textu, Binolupa je vytvořena '''studenty pro studenty''', takže názory zmiňované v jednotlivých kapitolách jsou čistě našimi názory, nikoli názorem fakulty.

Veselé čtení a mnoho úspěchů vám přejí autoři tohoto ročníku:

Terka Pecková, Honza Hůda, Pavel Kožnar, Terka Maděrová, Jana Kinclová, Štěpán Kubart

'''Případné připomínky směřujte prosím na:''' [mailto:peckot02@prf.jcu.cz peckot02@prf.jcu.cz]
----

= Novinky a změny =
Binolupa je každý rok dokončena před zápisem prváků do studia, tedy 31. 8.

Pokud od té doby dojde na Binolupě k úpravám, ať už v důsledku změn v některém z opatření nebo prostě k jinému vylepšení, '''TADY na vás bude čekat odkaz''', který vás na danou změnu odkáže

* '''Změny a aktualizace na Binolupě:
'''{{Note|type=error|text='''POZOR:''' '''Kartové centrum se přesunulo''' z budovy M do prvního patra budovy naproti CPE viz [[PřF:Přírodovědecká fakulta/O fakultě/Anatomie fakultních prostor|mapka]].}}

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/O fakultě/Anatomie fakultních prostor

2024-09-03T11:21:02Z

Peckot02:

{{Note|type=error|text='''POZOR:''' '''Kartové centrum se přesunulo''' z budovy M do prvního patra budovy naproti CPE (viz níže na mapce).}}

Fyzicky se PřF skládá z '''několika hlavních objektů''' (budovy A, B, C, Botanická vila a CPE) a několika vedlejších (Sádka, Biologické centrum, rektorát a knihovna, které tak úplně nejsou součástí fakulty, ale naši zaměstnanci a studenti tam působí, popř. tam tak jako tak budete z nějakého důvodu potřebovat zajít).

Většina budov se nachází v prostoru kampusu JU, takže je to z jedné budovy do druhé příjemně blízko. Minimální je i vzdálenost od kolejí a menzy.

Pokud se dopravujete po městě na '''kole''', vězte, že kolostavy jsou v kampusu téměř na každém rohu, i když parkovat zde kolo dlouhodoběji nedoporučujeme. Se studentskou kartou se dostanete i do klece na kola vedle budovy C.

Více o jednotlivých budovách se dočtete níže. Nyní ale to hlavní:

== '''Značení učeben ve STAGu''' ==
Všechny naše učebny v kampusu mají před označením budovy ještě písmeno B ('''B jako Přírodověda...''' dobře, je to zase historicky - B jako Biologická fakulta ), takže místnosti budovy A jsou značeny jako BAx, v budově B jako BBx a v budově C jako BCx.

=== Budova A ===
* BA 201, 205, 301, 305 – laborky v 1. a 2. patře
* BA Pč3 – počítačovna ve 2. patře
* BA OJ – učebna jazykářů, 3. patro

=== Budova B ===
* BB 1-7 – učebny v přízemí

=== Budova C ===
* BC 1-6 – učebny v přízemí

=== Pak je tu pár osamocených jezdců ===
* BE ZS – enťák, zasedací místnost v přízemí
* BP 004 – paraziťák, zasedací místnost v přízemí
* BS 104 – botanická vila, učebna v přízemí (S jako Stoka, protože ulice Na Zlaté stoce)
* BD 1 - učebna v budově Propagačního odd., Na Zlaté stoce 5a

=== A ještě trochu nepochopitelně ===
* CP02005 - posluchárna v 2. p. CPE, vedle kuchyňky

=== AKADEMIE VĚD ===
Místnosti '''akademie věd''' jsou značeny jako '''AVx:'''

* AV Pč1 – 2.p. počítačovna nad KH
* AV Pč4 – počítačovna na UMBR, v přízemí
* AV P1, P2 – přízemí vedle KH
* AV P6 – paraziťák, učebna v přízemí, vedle zasedačky

=== PEDAGOGICKÁ ===
Ve městě má své učebny pedagogická fakulta, '''P jako Pedagogická fakulta:'''

* PD Dxxx – D jako Dukelská ulice
* PJ Jxxx – J jako Jeronýmova ulice
* PL TLxxx – L jako ulice U '''T'''ří '''l'''vů

(Budovy v ulici U Tří lvů a Dukelské jsou propojeny a dá se tedy mezi nimi procházet vnitřkem)
== '''Mapa''' ==
{{Šablona:Mapa_PřF}}

== '''Vyprávění o budovách''' ==

=== <big>Budova A</big> ===
V přízemí Áčka se nachází laboratoř molekulární biologie rostlin (botanická laborka) a molekulárnická '''laborka''' '''101'''. V prvním i druhém patře se pak nacházejí naše '''laboratoře 201 – 305''', kde budete trávit čas vašich cvičení z nejrůznějších chemií, zoologií a botanik. Ve druhé patře se na konci levé chodby nachází '''počítačovna Pč3.''' A když v budově A vylezete nejvýše, tedy do 3. patra, najdete tam '''Oddělení jazyků''' s jejich vlastní učebnou označovanou '''OJ'''.

Ve druhém patře naproti schodům sídlí jedno z nejdůležitějších míst - '''studijní oddělení.''' Zde budete vyřizovat všechny možné '''úřední úkony spojené se studiem''': zápis, odevzdávají se zde bakalářské a diplomové práce, dostanete zde potvrzení o studiu apod. '''Paní Firerová''' sedící vzadu vpravo má společně s paní Hánovou na starost studenty bakalářského a magisterského stupně studia, paní Voldřichová má na starost doktorandy. Studijní referentky paní Korcová (pro zahraniční doktorandy) a paní Trefná (pro přeshraniční studenty) sídlí o patro níž.

'''Na studijní oddělení se obracejte se všemi vašimi studijními problémy.''' Email na studijní oddělení je '''studijni@prf.jcu.cz'''. Zpravidla se dočkáte zaručených informací. Pokud vás potkají opravdu závažné studijní problémy, budete možná odkázáni přímo na studijního proděkana - Tomáše Hauera.

=== <big>Budova B</big> ===
Ve vstupní hale je kromě kostry slona a sbírky exotických rostlin také terárko s hadem Bohouškem. V přízemí jsou přednáškové místnosti '''B1 až B7,''' číslovány od vchodu ve směru hodinových ručiček. Posluchárna '''B3''' je pojmenována po '''prof. Zdeňku Veselovském''', proslulém etologovi, který zasvětil poslední část svého života přednášení studentstvu někdejší BF a svou životní pouť zakončil v listopadu 2006.

U zdi při vchodu na zahradu je pak piano, ke kterému si můžete na vrátnici půjčit klíček. Občas se v prostorách mezi učebnami koná koncert [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Slovníček - stručný výkladový slovník života studentského na PřF|ŠUKASu]]. Na druhé straně najdete '''Fakultní veřejnou lednici''' (na FB lze najít skupinu [https://www.facebook.com/groups/1959988554315981/?hoisted_section_header_type=recently_seen&multi_permalinks=2857592731222221 Fakultní veřejná lednice]), do které můžete odkládat přebytky zásob nebo se z ní nakrmit. Po celém přízemí jsou i důležité katedrové a [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Informace mimo sítě|studijní nástěnky]]. V přízemí Béčka dále nalezneme '''laborky molekulárníků'''. O patro níže v podzemí jsou chováni '''rypoši''' a další terarijní chovy.

V prvním patře Béčka sídlí '''zoologové''' a '''živočišní fyziologové'''. Hned naproti schodům má pracovnu Štetke (Roman Fuchs) a jeho ornitologické děti a vnoučata. Nedaleko sedí Olda Nedvěd. Vedle Oldy po obědě pracuje evoluční biolog a ouředník (to slovo má rád) Jan Zrzavý. Dále se zde nalézá laboratoř '''fyziologická, molekulární laboratoř ekologů''' (ať si to zní divně, jak chce) a '''zoologická laboratoř.'''

Nejvyšší patro patří '''ekosystémovým biologům''' a '''rostlinným fyziologům''' (moderněji experimentálním biologům rostlin). Mají nepřeberné množství laboratoří a tím že sídlí v nejvyšším patře, tak jako jediní mají terasu a pořádají super večírky.

''Béčko je také proto, že jde o iniciálu někdejšího děkana, fyziologa a velkého skauta, '''profesora Blažky''', který ho postavil. Tedy ne osobně. I když, kdo ví. Budově se říkalo také Blažkův domeček (Blažkárna) a v současné době nese oficiální název Blažkův pavilón.''

=== <big>Budova C</big> ===
V přízemí najdete posluchárny '''C1 až C6'''. Číslovány jsou od spodních dveří proti směru hodinových ručiček. Učebnu '''C5''' můžete mimo výuku využít jako studentskou místnost (jsou zde stolky, zásuvky, počítač či projektor). Pokud vyjdete po futuristickém schodišti do prvního patra, naleznete '''kanceláře a laborky chemiků'''. V druhém patře sídlí '''fyzikové, biomedicína a laboratoř infekční biologie'''.

Za učebnou C6 se nachází '''děkanát.''' Zde kromě pana děkana Františka Váchy sídlí i paní tajemnice, sekretariát a další úřednictvo fakulty. Pokud budete chtít vyrazit na Erasmus, půjdete sem za '''paní Okosy''', která '''stáže''' na fakultě koordinuje. Od děkanovny na druhou stranu se nachází poštovní přihrádky pro případ, že byste si někdy nechali poslat nějaké to psaní či balíček na své jméno na fakultu (pokud byste zde svou zásilku nedohledali, je dobré se ptát u paní Kohlíčkové na podatelně).

=== <big>Botanická vila</big> ===
'''Katedra botaniky''' nazývaná výhradně jako botanická vila leží ještě dál, '''v ulici Na Zlaté stoce''' na okraji parku Stromovka. Budova je věrná svému názvu, neboť se jedná o krásnou secesní vilu z počátku 20. století, kterou univerzita koupila a zrestaurovala. Na vilové zahradě najdete kromě trávníku i zajímavé rostliny.

V přízemí vily se nacházejí '''pracovny studentů, botanický sekretariát, a zasedačka''' (přednášková místnost ZS, druhé dveře po levé ruce), v té probíhají povětšinou botanické přednášky a semináře. Ve zbytku budovy sedí nejen "čistí" '''botanici''', ale i '''rostlinní ekologové, ekologové obnovy, fykologové a algologové a mykologové.''' Nahoře v podkroví sídlí '''Šuspa''', další doktorandi a '''herbáře'''. Zajímavou a trochu tajemnou součástí vily je sklep s nejrůznějšími technickými zařízeními.

=== <big>Sádka</big> ===
Další budovou spojenou s činností PřF jsou tzv. '''Sádka''' (pojmenované podle ulice Na Sádkách). Pokud půjdete od kolejí směrem ke Kauflandu uvidíte proti sobě na rohu ulic Na Sádkách a Na Zlaté stoce velkou šedou budovu v zahradě. Sídlí zde část Akademie věd ČR, a to '''Hydrobiologický ústav''' (HBÚ) a '''Ústav půdní biologie''' (ÚPB).

=== <big>CPE, LAPE</big> ===
Na Zlaté stoce naproti Sádkům je '''Centrum polární ekologie''' (CPE), '''Czech Arctic Research Station''' (CARS) a '''Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie''' (LAPE) mají společný dům v těsné blízkosti budějckého útulku. Často se budově říká prostě "'''Polár'''" a nachází se zde především laboratoře a kanceláře zaměstnanců, ale najdete zde i '''přednáškovou místnost''', kde se čas od času konají zajímavé semináře.

=== <big>Fakultní zahrada</big> ===
Díky iniciativě Majky Šmilauerové a aktivním studentům se povedlo '''zvelebit prostor za béčkem a céčkem.''' Povedlo se upravit terén, zasít luční květenu, vytvořilo se jezírko, zasadilo se několik stromů a keřů a navezla se hlavní dominanta – '''písečná duna'''. Krom toho zde vyrostla boulderová stěna a skluzavka pro členy dětské skupiny Motýl.

Základ zdejšího '''kompostu''' položil sám Jára Cimrman, který zde odhodil ohryzek. Na památku tohoto činu zde byl vytvořen památník ohryzku jablka v životní velikosti. Kompost je tu pro všechny, můžete sem tedy donést svůj bioodpad. Kdybyste se chtěli zapojit do jeho přehazování, vaše iniciativa bude vítaná. Pozor - '''záhonky vedle kompostu jsou soukromé''' (= nic si z nich neber).

Zahrada vznikla do jisté míry jako '''projekt studentů'''. Aktivní lidé bohužel dostudovali a místní oáza začala stagnovat. Je zde ale spousta místa pro další projekty. Pokud máte nápad, co by zde mohlo dalšího stát či jaká akce by se zde dala pořádat - obraťte se na Majku, ta váš nápad (jakkoli náročný) jistě podpoří.

Krom této naší fakultní zahrady vznikla ještě oáza klidu mezi elektroňákem a parkovištěm za Céčkem. '''Arboretum BC a PřF''' bylo založeno teprve před pár lety a tak jsou lavičky na sezení spíš vedle stromů (než pod stromy). Nicméně je tu klídek a i stín se tu už najde.

=== <big>Vrátnice Biologického centra</big> ===
Půjdete-li od kolejí a menzy směr Áčko narazíte na pár schůdků. Napravo uvidíte biologické grafity, vy se ale dáte doleva, '''kde najdete vrátnici'''.

Jako běžný student jí nejspíše budete procházet, abyste se dostali ke zdejšímu '''bufetu''' patřící AVČR. Nevedou zde studentské slevy ani placení ISICem, ale přesto ho můžeme jen doporučit.

Na vrátnici budete pravděpodobně zvonit, pokud budete '''vjíždět autem do areálu kampusu'''. Otevřou vám v jakoukoli denní i noční hodinu (pokud nikdo nebude odpovídat, buďte trpělivý, občas se musí chodit na obchůzky). Zvonit se zároveň dá i K1.

Z recepce se dá projít k '''pracovištím BC AV ČR''' – k Parazitologickému ústavu ('''PARÚ'''), Entomologickému ústavu ('''ENTÚ''') a ústavu Molekulární biologie rostlin ('''ÚMBR'''). Tam se v temném přízemí nachází počítačová místnost '''Pč4'''. Vyjdete schůdky, jež vás dostanou do budovy, hned odbočíte doleva a přibližně v polovině chodby naproti záchodům nalevo na ni narazíte.

''Naproti již zmíněným dveřím vedoucím k recepci, stojí další budova patřící Akademii věd. Momentálně není přístupná, bude dalším krokem v rozsáhlé rekonstrukci Biologického centra.''

=== <big>Koleje</big> ===
O bydlení na koleji jsme napsali zvlášť [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Bydlení|tady]].

Zde si řekneme koho a co z fakulty tam najdete. V roce 2019 se totiž začaly rekonstruovat budovy akademie, kde měla fakulta pronajaté prostory a tak, než dojde k dalším rekonstrukcím a přesunům, se musela některá oddělení odebrat právě na koleje.

Na koleji K3 najdete v prvním patře fakultní '''propagační oddělení JU'''''.'' Na stejné patro přesunuli i '''teoretizující ekologové''' (David Boukal et al.), o patro výš '''matematici''' (Jana Kalová et al.) a '''informatici''' (Ruda Vohnout et al.) a také '''„krajinářská sekce“ katedry Biologie ekosystémů''' (Martin Hais et al.).

<big>Futudrama made in JU</big>

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/O fakultě/Anatomie fakultních prostor

2024-09-03T11:20:20Z

Peckot02:

{{Note|type=error|text='''POZOR:''' '''Kartové centrum se přesunulo''' z budovy M do prvního patra objektu naproti CPE(viz níže na mapce).}}

Fyzicky se PřF skládá z '''několika hlavních objektů''' (budovy A, B, C, Botanická vila a CPE) a několika vedlejších (Sádka, Biologické centrum, rektorát a knihovna, které tak úplně nejsou součástí fakulty, ale naši zaměstnanci a studenti tam působí, popř. tam tak jako tak budete z nějakého důvodu potřebovat zajít).

Většina budov se nachází v prostoru kampusu JU, takže je to z jedné budovy do druhé příjemně blízko. Minimální je i vzdálenost od kolejí a menzy.

Pokud se dopravujete po městě na '''kole''', vězte, že kolostavy jsou v kampusu téměř na každém rohu, i když parkovat zde kolo dlouhodoběji nedoporučujeme. Se studentskou kartou se dostanete i do klece na kola vedle budovy C.

Více o jednotlivých budovách se dočtete níže. Nyní ale to hlavní:

== '''Značení učeben ve STAGu''' ==
Všechny naše učebny v kampusu mají před označením budovy ještě písmeno B ('''B jako Přírodověda...''' dobře, je to zase historicky - B jako Biologická fakulta ), takže místnosti budovy A jsou značeny jako BAx, v budově B jako BBx a v budově C jako BCx.

=== Budova A ===
* BA 201, 205, 301, 305 – laborky v 1. a 2. patře
* BA Pč3 – počítačovna ve 2. patře
* BA OJ – učebna jazykářů, 3. patro

=== Budova B ===
* BB 1-7 – učebny v přízemí

=== Budova C ===
* BC 1-6 – učebny v přízemí

=== Pak je tu pár osamocených jezdců ===
* BE ZS – enťák, zasedací místnost v přízemí
* BP 004 – paraziťák, zasedací místnost v přízemí
* BS 104 – botanická vila, učebna v přízemí (S jako Stoka, protože ulice Na Zlaté stoce)
* BD 1 - učebna v budově Propagačního odd., Na Zlaté stoce 5a

=== A ještě trochu nepochopitelně ===
* CP02005 - posluchárna v 2. p. CPE, vedle kuchyňky

=== AKADEMIE VĚD ===
Místnosti '''akademie věd''' jsou značeny jako '''AVx:'''

* AV Pč1 – 2.p. počítačovna nad KH
* AV Pč4 – počítačovna na UMBR, v přízemí
* AV P1, P2 – přízemí vedle KH
* AV P6 – paraziťák, učebna v přízemí, vedle zasedačky

=== PEDAGOGICKÁ ===
Ve městě má své učebny pedagogická fakulta, '''P jako Pedagogická fakulta:'''

* PD Dxxx – D jako Dukelská ulice
* PJ Jxxx – J jako Jeronýmova ulice
* PL TLxxx – L jako ulice U '''T'''ří '''l'''vů

(Budovy v ulici U Tří lvů a Dukelské jsou propojeny a dá se tedy mezi nimi procházet vnitřkem)
== '''Mapa''' ==
{{Šablona:Mapa_PřF}}

== '''Vyprávění o budovách''' ==

=== <big>Budova A</big> ===
V přízemí Áčka se nachází laboratoř molekulární biologie rostlin (botanická laborka) a molekulárnická '''laborka''' '''101'''. V prvním i druhém patře se pak nacházejí naše '''laboratoře 201 – 305''', kde budete trávit čas vašich cvičení z nejrůznějších chemií, zoologií a botanik. Ve druhé patře se na konci levé chodby nachází '''počítačovna Pč3.''' A když v budově A vylezete nejvýše, tedy do 3. patra, najdete tam '''Oddělení jazyků''' s jejich vlastní učebnou označovanou '''OJ'''.

Ve druhém patře naproti schodům sídlí jedno z nejdůležitějších míst - '''studijní oddělení.''' Zde budete vyřizovat všechny možné '''úřední úkony spojené se studiem''': zápis, odevzdávají se zde bakalářské a diplomové práce, dostanete zde potvrzení o studiu apod. '''Paní Firerová''' sedící vzadu vpravo má společně s paní Hánovou na starost studenty bakalářského a magisterského stupně studia, paní Voldřichová má na starost doktorandy. Studijní referentky paní Korcová (pro zahraniční doktorandy) a paní Trefná (pro přeshraniční studenty) sídlí o patro níž.

'''Na studijní oddělení se obracejte se všemi vašimi studijními problémy.''' Email na studijní oddělení je '''studijni@prf.jcu.cz'''. Zpravidla se dočkáte zaručených informací. Pokud vás potkají opravdu závažné studijní problémy, budete možná odkázáni přímo na studijního proděkana - Tomáše Hauera.

=== <big>Budova B</big> ===
Ve vstupní hale je kromě kostry slona a sbírky exotických rostlin také terárko s hadem Bohouškem. V přízemí jsou přednáškové místnosti '''B1 až B7,''' číslovány od vchodu ve směru hodinových ručiček. Posluchárna '''B3''' je pojmenována po '''prof. Zdeňku Veselovském''', proslulém etologovi, který zasvětil poslední část svého života přednášení studentstvu někdejší BF a svou životní pouť zakončil v listopadu 2006.

U zdi při vchodu na zahradu je pak piano, ke kterému si můžete na vrátnici půjčit klíček. Občas se v prostorách mezi učebnami koná koncert [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Slovníček - stručný výkladový slovník života studentského na PřF|ŠUKASu]]. Na druhé straně najdete '''Fakultní veřejnou lednici''' (na FB lze najít skupinu [https://www.facebook.com/groups/1959988554315981/?hoisted_section_header_type=recently_seen&multi_permalinks=2857592731222221 Fakultní veřejná lednice]), do které můžete odkládat přebytky zásob nebo se z ní nakrmit. Po celém přízemí jsou i důležité katedrové a [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Informace mimo sítě|studijní nástěnky]]. V přízemí Béčka dále nalezneme '''laborky molekulárníků'''. O patro níže v podzemí jsou chováni '''rypoši''' a další terarijní chovy.

V prvním patře Béčka sídlí '''zoologové''' a '''živočišní fyziologové'''. Hned naproti schodům má pracovnu Štetke (Roman Fuchs) a jeho ornitologické děti a vnoučata. Nedaleko sedí Olda Nedvěd. Vedle Oldy po obědě pracuje evoluční biolog a ouředník (to slovo má rád) Jan Zrzavý. Dále se zde nalézá laboratoř '''fyziologická, molekulární laboratoř ekologů''' (ať si to zní divně, jak chce) a '''zoologická laboratoř.'''

Nejvyšší patro patří '''ekosystémovým biologům''' a '''rostlinným fyziologům''' (moderněji experimentálním biologům rostlin). Mají nepřeberné množství laboratoří a tím že sídlí v nejvyšším patře, tak jako jediní mají terasu a pořádají super večírky.

''Béčko je také proto, že jde o iniciálu někdejšího děkana, fyziologa a velkého skauta, '''profesora Blažky''', který ho postavil. Tedy ne osobně. I když, kdo ví. Budově se říkalo také Blažkův domeček (Blažkárna) a v současné době nese oficiální název Blažkův pavilón.''

=== <big>Budova C</big> ===
V přízemí najdete posluchárny '''C1 až C6'''. Číslovány jsou od spodních dveří proti směru hodinových ručiček. Učebnu '''C5''' můžete mimo výuku využít jako studentskou místnost (jsou zde stolky, zásuvky, počítač či projektor). Pokud vyjdete po futuristickém schodišti do prvního patra, naleznete '''kanceláře a laborky chemiků'''. V druhém patře sídlí '''fyzikové, biomedicína a laboratoř infekční biologie'''.

Za učebnou C6 se nachází '''děkanát.''' Zde kromě pana děkana Františka Váchy sídlí i paní tajemnice, sekretariát a další úřednictvo fakulty. Pokud budete chtít vyrazit na Erasmus, půjdete sem za '''paní Okosy''', která '''stáže''' na fakultě koordinuje. Od děkanovny na druhou stranu se nachází poštovní přihrádky pro případ, že byste si někdy nechali poslat nějaké to psaní či balíček na své jméno na fakultu (pokud byste zde svou zásilku nedohledali, je dobré se ptát u paní Kohlíčkové na podatelně).

=== <big>Botanická vila</big> ===
'''Katedra botaniky''' nazývaná výhradně jako botanická vila leží ještě dál, '''v ulici Na Zlaté stoce''' na okraji parku Stromovka. Budova je věrná svému názvu, neboť se jedná o krásnou secesní vilu z počátku 20. století, kterou univerzita koupila a zrestaurovala. Na vilové zahradě najdete kromě trávníku i zajímavé rostliny.

V přízemí vily se nacházejí '''pracovny studentů, botanický sekretariát, a zasedačka''' (přednášková místnost ZS, druhé dveře po levé ruce), v té probíhají povětšinou botanické přednášky a semináře. Ve zbytku budovy sedí nejen "čistí" '''botanici''', ale i '''rostlinní ekologové, ekologové obnovy, fykologové a algologové a mykologové.''' Nahoře v podkroví sídlí '''Šuspa''', další doktorandi a '''herbáře'''. Zajímavou a trochu tajemnou součástí vily je sklep s nejrůznějšími technickými zařízeními.

=== <big>Sádka</big> ===
Další budovou spojenou s činností PřF jsou tzv. '''Sádka''' (pojmenované podle ulice Na Sádkách). Pokud půjdete od kolejí směrem ke Kauflandu uvidíte proti sobě na rohu ulic Na Sádkách a Na Zlaté stoce velkou šedou budovu v zahradě. Sídlí zde část Akademie věd ČR, a to '''Hydrobiologický ústav''' (HBÚ) a '''Ústav půdní biologie''' (ÚPB).

=== <big>CPE, LAPE</big> ===
Na Zlaté stoce naproti Sádkům je '''Centrum polární ekologie''' (CPE), '''Czech Arctic Research Station''' (CARS) a '''Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie''' (LAPE) mají společný dům v těsné blízkosti budějckého útulku. Často se budově říká prostě "'''Polár'''" a nachází se zde především laboratoře a kanceláře zaměstnanců, ale najdete zde i '''přednáškovou místnost''', kde se čas od času konají zajímavé semináře.

=== <big>Fakultní zahrada</big> ===
Díky iniciativě Majky Šmilauerové a aktivním studentům se povedlo '''zvelebit prostor za béčkem a céčkem.''' Povedlo se upravit terén, zasít luční květenu, vytvořilo se jezírko, zasadilo se několik stromů a keřů a navezla se hlavní dominanta – '''písečná duna'''. Krom toho zde vyrostla boulderová stěna a skluzavka pro členy dětské skupiny Motýl.

Základ zdejšího '''kompostu''' položil sám Jára Cimrman, který zde odhodil ohryzek. Na památku tohoto činu zde byl vytvořen památník ohryzku jablka v životní velikosti. Kompost je tu pro všechny, můžete sem tedy donést svůj bioodpad. Kdybyste se chtěli zapojit do jeho přehazování, vaše iniciativa bude vítaná. Pozor - '''záhonky vedle kompostu jsou soukromé''' (= nic si z nich neber).

Zahrada vznikla do jisté míry jako '''projekt studentů'''. Aktivní lidé bohužel dostudovali a místní oáza začala stagnovat. Je zde ale spousta místa pro další projekty. Pokud máte nápad, co by zde mohlo dalšího stát či jaká akce by se zde dala pořádat - obraťte se na Majku, ta váš nápad (jakkoli náročný) jistě podpoří.

Krom této naší fakultní zahrady vznikla ještě oáza klidu mezi elektroňákem a parkovištěm za Céčkem. '''Arboretum BC a PřF''' bylo založeno teprve před pár lety a tak jsou lavičky na sezení spíš vedle stromů (než pod stromy). Nicméně je tu klídek a i stín se tu už najde.

=== <big>Vrátnice Biologického centra</big> ===
Půjdete-li od kolejí a menzy směr Áčko narazíte na pár schůdků. Napravo uvidíte biologické grafity, vy se ale dáte doleva, '''kde najdete vrátnici'''.

Jako běžný student jí nejspíše budete procházet, abyste se dostali ke zdejšímu '''bufetu''' patřící AVČR. Nevedou zde studentské slevy ani placení ISICem, ale přesto ho můžeme jen doporučit.

Na vrátnici budete pravděpodobně zvonit, pokud budete '''vjíždět autem do areálu kampusu'''. Otevřou vám v jakoukoli denní i noční hodinu (pokud nikdo nebude odpovídat, buďte trpělivý, občas se musí chodit na obchůzky). Zvonit se zároveň dá i K1.

Z recepce se dá projít k '''pracovištím BC AV ČR''' – k Parazitologickému ústavu ('''PARÚ'''), Entomologickému ústavu ('''ENTÚ''') a ústavu Molekulární biologie rostlin ('''ÚMBR'''). Tam se v temném přízemí nachází počítačová místnost '''Pč4'''. Vyjdete schůdky, jež vás dostanou do budovy, hned odbočíte doleva a přibližně v polovině chodby naproti záchodům nalevo na ni narazíte.

''Naproti již zmíněným dveřím vedoucím k recepci, stojí další budova patřící Akademii věd. Momentálně není přístupná, bude dalším krokem v rozsáhlé rekonstrukci Biologického centra.''

=== <big>Koleje</big> ===
O bydlení na koleji jsme napsali zvlášť [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Bydlení|tady]].

Zde si řekneme koho a co z fakulty tam najdete. V roce 2019 se totiž začaly rekonstruovat budovy akademie, kde měla fakulta pronajaté prostory a tak, než dojde k dalším rekonstrukcím a přesunům, se musela některá oddělení odebrat právě na koleje.

Na koleji K3 najdete v prvním patře fakultní '''propagační oddělení JU'''''.'' Na stejné patro přesunuli i '''teoretizující ekologové''' (David Boukal et al.), o patro výš '''matematici''' (Jana Kalová et al.) a '''informatici''' (Ruda Vohnout et al.) a také '''„krajinářská sekce“ katedry Biologie ekosystémů''' (Martin Hais et al.).

<big>Futudrama made in JU</big>

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

Šablona:Mapa PřF

2024-09-03T11:18:01Z

Peckot02:

{{#display_map:48.9770289N, 14.4462247E~Budova A~BA 201, 205 – laborky v 1. patře, BA 301, 305 – laborky v 2. patře, BA Pč3 – počítačovna ve 2. patře, BA OJ – učebna jazykářů, 3. patro;
48.9779108N, 14.4455542E~Budova B~BB 1-7 – učebny v přízemí číslované zleva doprava;
48.9774897N, 14.4450525E~Budova C~BC 1-4: učebny u dolního vstupu, BC 5 a 6: seminární místnosti nad schody;
48.9765942N, 14.4471553E~Enťák~ BE ZS – zasedací místnost v přízemí;
48.9768036N, 14.4480272E~Paráza~ BP 004 – zasedací místnost v přízemí, AV P6 – učebna v přízemí, vedle zasedačky;
48.9741417N, 14.4550947E~Botanická vila~ BS 104 – botanická vila, učebna v přízemí (S jako Stoka, protože ulice Na Zlaté stoce);
48.9772472N, 14.4469836E~ÚMBR~ AV Pč4 – počítačovna na UMBR, v přízemí;
48.9764936N, 14.4561275E~Propagační~BD 1 - učebna v budově Propagačního oddělení;
48.9752647N, 14.4557733E~CPE~CP02005 - posluchárna v 2. p. CPE, vedle kuchyňky;
48.9714181N, 14.4773003E~Dukelská (peďák)~PD Dxxx;
48.9738003N, 14.4823594E~Jeronýmova ulice (peďák)~PJ Jxxx;
48.9710278N, 14.4775778E~ulice U Tří lvů jako (peďák)~PL TLxxx;
48.9749125N, 14.4557933E~Kartové centrum – v prvním patře;
48.9779700N, 14.4523133E~K1;
48.9778106N, 14.4514497E~K2;
48.9776878N, 14.4505597E~K3;
48.9774339N, 14.4496794E~K4;
48.9786450N, 14.4485367E~Rektorát;
48.9789314N, 14.4501542E~Knihovna;
48.9784144N, 14.4529650E~Menza;
48.9750739N, 14.4570375E~HBÚ;
48.9763811N, 14.4597506E~Tělocvična;
}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Slovníček - stručný výkladový slovník života studentského na PřF

2024-09-03T11:13:47Z

Peckot02:

'''Akademická obec''' – Soubor všech studentů a přednášejících vysokých škol. Jak brzy poznáte, velmi zvláštní komunita. Má své vlastní mravní zásady, které je třeba dodržovat. Jde to dost ztuha, protože nikdo netuší, jaké vlastně jsou ale souhlasíte s nimi při imatrikulačním slibu.

'''Akademický rok''' – Něco jako školní rok na vysoké škole. Začíná oficiálně 1. září a končí 31. srpna, ale výuka v zimáku začíná kolem 1. října.

'''Bagr''' – Nádržka uprostřed Stromovky (nedostavěné koupaliště), dokonce s vlastním ostrovem. Co se týče vody, už na první pohled není pěkná, takže se zde lze koupat jenom potmě. Občas jsou na něm k vidění zajímavé druhy ptáků (z Vrbeňáků to mají kousek).

'''Bakalářka/Diplomka''' – Dílo, které musíte zplodit během bakaláře/magistra. Jak to s ním je se dozvíte v sekci Studium. Starší práce jsou přístupné v knihovně v pevné vazbě, novější najdete ve STAGu v .pdf (včetně záznamu průběhu obhajoby a obou posudků). Co vám budem povídat, někdy je to hodně zajímavé čtení, zvlášť když náhodou otevřete práci obhájenou na jiné fakultě...

'''Béčko, Blažkův pavilon''' – Sídlí zde velká část zoologů, ekologů, molekulárníků a rostlinných fyziologů a nachází se zde též velká část poslucháren. Více o Béčku v kapitole Anatomie fakultních prostor.

'''Bílí a zelení''' – Dva základní druhy biologů, kteří se liší hlavně svým pracovním prostředím (indoor X outdoor), v návaznosti na to zhusta i stylem života. Obecně lze říci, že současný trend přeje spíše bílým a od drtivé většiny zelených se očekává, že během své práce také alespoň načas zasednou k pipetě (kdežto bílé do močálů nikdo nehoní).

(c) Kohoutí Pařát, 2007, fakac.blogspot.com

'''Biologické centrum AV ČR''' – Zvané "ávéčko" nebo "bécéčko" zahrnuje ústavy Akademie věd v Českých Budějovicích. Obvykle se tak ale označuje jen ta část přímo v kampusu, mezi kolejemi a budovami PřF. Povídání o něm najdete v pojednání Není ústav jako ústav.

'''Blaženka''' – alias stará Blažková byl had, teda konkrétněji hroznýš, ještě konkrétněji hroznýš královský, který bydlel v terárku v atriu budovy B. Blaženka zemřela a místo ní je tam Bohoušek, ale málo kdo to rozpoznal, tak je to prostě dodnes Blaženka...

'''Bobík''' – Velká šedá krychle naproti K4 směrem k rektorátu. Sloužil jako aula a místo pro různá setkání na univerzitní úrovni. Tak dlouho čekal na rekonstrukci, až se dočkal demolice.

'''Bufík''' - Před rekonstrukcí oblíbené občerstvení na BC. Doufáme v reinkarnaci, až to dokončí. Pro některé totiž je bufík snadným zdroj snídaně (mají od půl osmé do dvou), pro jiné vhodnou lokalitu pro přátelský rozhovor. U přilehlých stolků potkáte pravidelně půlku PřF, ať už sedící nebo běžící do laborky. Často je to místo srazu lidí vracejících se ze zkoušky, kde můžete vyzvědět, na co se zkoušející ptá, jakou má dnes náladu atd. Když už je řeč o výměně informací, zlí jazykové tvrdí různé nesmysly - například, že se tu určití fakultní činovníci scházejí za účelem kutí piklí. Směšné. Prý si dokonce do horké vody přidávají kávu. Přece byste všemu nevěřili.

'''Céčko''' – Nejnovější budova PřF, známá svým pohledovým betonem, futuristickým schodištěm lepším než v Bradavicích. Dole jsou posluchárny, pokladna a děkanát. Nahoře sedí fyzici, chemici a biomedicíňáci.

'''CPE''' – Centrum polární ekologie. Polárníci, jak se říká pracovníkům a studentům CPE, tráví celé léto za polárním kruhem na souostroví Svalbard, kde se zabývají živou i neživou přírodou. Na Svalbard se s nimi můžete podívat v rámci Kurzu polární ekologie (viz Exkurze).

'''Cvičení''' – Praktická výuka ukončená zápočtem, která má sloužit k praktickému ověření a demonstraci teoretických pouček získaných na přednáškách. Některá cvičení bývají oblíbena, jiná ne, ale přesto je nutno na ně chodit, protože jsou na rozdíl od přednášek povinná. Povolen je jen určitý počet absencí za semestr (zpravidla 2-3), a kdo tento limit překročí, musí nahrazovat nebo psát nějakou práci navíc, někdy mu dokonce hrozí i nezískání zápočtu. Vedou je většinou doktorandi.

'''Eros''' – prof. Karel Prach, vegetační ekolog, který rád botanizuje na dálku s dalekohledem. Zabývá se hlavně rostlinnými invazemi, sukcesí a ekologií obnovy (ale také historií a kulturou). Je organizátorem večerních botanických seminářů a všemožných exkurzí, především geobotanických a velkých mezioborových (účast se vřele doporučuje).

'''Exkurze''' – Šance, jak se v rámci výukových hodin dostat mimo přednáškové sály a laboratoře. Exkurze mají kromě odborné náplně i určitý „volnější“ program, ze kterého může být někomu i nevolno. Zkušenosti z exkurzí všeho druhu vás zpravidla připraví na život lépe než všechny přednášky dohromady. Viz též kapitola Exkurze.

'''Hanys''' – prof. Jan Kaštovský, se zabývá sinicemi a řasami, přednáší algologii a vede velkou část algologických diplomek. Byl vyhlášen učitelem desetiletí neb má tradičně skvělé hodnocení (v SHV) a břitký humor (všude s sebou).

'''Imatrikulace –''' Slavnostní uvedení studentů prvního ročníku do akademické obce. Probíhá během prvních týdnů studia. Je to jedna z mála příležitostí, kdy se šikne společenský oděv. Schválně kolik z vás řekne místo „slibuji“ „přísahám“

'''Impakt''' – Zcela zjednodušeně lze říci, že váš osobní impakt (česky dopad) udává, kolikrát jste byli citováni v odborných časopisech (Ohníček, Rukojeť mladého chovatele japonských tancujících myší, ale ani Živa či Vesmír se nepočítají). Dle některých jedinců je to univerzální veličina k měření vědecké aktivity. V současnosti platí, že dosáhnout pěkňoučkého impaktu je snazší pro bílé, než pro zelené.

'''Index''' – Knížečka s nápisem „Výkaz o studiu na vysoké škole“ byla se vší parádou na naší fakultě zrušena. Od té doby vám stačí elektronický výkaz (= zapisování známek přímo do STAGu). Hlídejte si však své přednášející, někteří si ještě pořád nezvykli zapisovat výsledky včas.

'''Kančí stezka''' – Krytý chodník vedoucí od menzy podél kolejí k Bobíku. Toto označení původně platilo jen pro střechu koridoru, která skýtala snadný přístup na koleje, ale od dob, kdy nejdou otevřít chodební okna na prvním patře, kanci táhnou po zemi a přemístilo se s nimi i jméno.

'''Kleť''' – 1083 m.n.m., velehora vévodící Blanskému lesu, každoročně na podzim je zdolávána při tradičním (hromadném a notně zábavném) výstupu PřF organizovaném Erosem při příležitosti oslavy 17. listopadu.

'''Kohoutí pařát''' – Fantomatická, pravděpodobně značně zvrácená osoba, která na svém blogu fakac.blogspot.com provozovala fakultní satiru v podobě krátkých komiksů. Již delší dobu je bohužel neaktivní (poslední komiks nese letopočet 2009), nicméně v ledasčem stále aktuální a určitě vás pobaví.

'''Kompost''' – Je zkrátka kompost. Najdete jej za béčkem na Fakultní zahradě a neváhejte tam přidat nějaký ten ohryzek (či vynášet bioodpad z koleje/bytu). Vedle kompostu jsou i záhonky, kde si různí studenti pěstují nějakou tu zeleninu. Neberte jim ji. Pokud byste se chtěli více angažovat, ozvěte se v tomto směru Majce Š.

'''Kredit''' – Udává „váhu“ předmětu – odráží jeho časovou náročnost a při počítání váženého průměru se jím násobí známka. Počet kreditů je odvozen od počtu hodin týdně, po které se příslušný předmět koná a připočítává se samostudium (takže třeba i psaní esejů). Nemusí být pravda, že se v kurzu za více kreditů také více dozvíte, ani že předmět za více kreditů je těžší. Za šest semestrů musíte nasbírat 180 kreditů, minimum za semestr je 20 kreditů, průměr je 30.

'''LAPE''' - Laboratoř archebotaniky a paleoekologie.

'''Nezmar''' – Osobitý vedoucí hospody u Nezmara někdy zvaný také Nezmič. Vlastním jménem Zdeněk Marek, což ale nikdo neví, kromě nás a teďka i vás (a možná tedy ještě něho). Navštivte jej ve Studentské ulici dejte si šmitec.

'''Péčisti''' – Studenti bakalářského oboru Péče o životní prostředí.

'''PNG''' – Papua–New Guinea, sídlo detašovaného pracoviště PřF, kam je teoretická možnost se skrz svoje zaměření (nejlépe hmyzařské) dostat na magisterské nebo doktorandské studium. Můžete se sem také dostat skrz Terénní cvičení z tropické ekologie.

'''Prázdniny''' – Nejoblíbenější součást studia. Začínají po složení zkoušek letního semestru (=pro někoho v červnu, pro někoho až na konci srpna) a končí na konci září! S přibývajícím věkem a rostoucím množství povinností při dokončování bakalářky a později diplomky se ultrarychle zkracují až jednou zcela zmizí. Prázdninuj dokud můžeš.

'''Prerekvizita''' – Kurz, který se doporučuje absolvovat před tím, než si zapíšete předmět, který vás zajímá. Oficiálně se prerekvizitami nemusíte řídit (platí pro biologické obory), pak se ale nesmíte divit, že ve vámi vybraném obtížnějším předmětu nestíháte a ztrácíte nit. Seznam prerekvizit k jednotlivým předmětům najdete v Růžence či ve STAGu.

'''Promoce''' – Slavnostní akt vyřazení studenta z akademické obce a udělení diplomu, absolvujete ji po úspěšném ukončení studia, obhajobě diplomky a složení státnic.

'''Přednášky''' – Nejpodstatnější součást výuky. Snaha přednášejících zvýšit teoretické vědomosti studentů. Jsou nepovinné. V prvním semestru se doporučuje navštěvovat většinu přednášek, neboť jinak může být zkouškové období dost svízelné. Později je vhodné navštívit alespoň první přednášky, kde se dovíte, co vše bude potřeba splnit pro získání zkoušky. Nebo na ně můžete normálně chodit celý semestr a budete chytřejší.

'''(Před)zápis''' – Výběr kurzů do dalšího semestru prostřednictvím STAGu, kam se přihlásíte a navolíte si žádané předměty. Více v sekci Studium v dalších semestrech.

'''Rekola''' – Budějcký bikesharing = růžová kola rozeseta po celých Budějovicích, která si můžete půjčovat. Webovky jsou tady, stačí si do telefonu stáhnout aplikaci a vyrazit.

'''Růženka''' – Neoficiální název pro brožurku Seznam přednášek pro akademický rok xxxx/yyyy. Naleznete zde podrobnější údaje o přednáškách jako kód kurzu, jeho kreditní ohodnocení a také informace o výstupních minimech vašeho bakalářského oboru. Ke stažení je na stránkách fakulty. Nová Růženka (každý rok) se na stránkách poměrně špatně hledá, nejlepší je ji zkusit vyhledat přes Google A co ten název? Dříve bývala tištěná a měla růžové desky.

'''Rybníček (Šuspák)''' – Tím se myslí pouze jeden jediný konkrétní rybníček v lese mezi Budějcema a Branišovem, ve kterém jsou pořádány pravidelné koupací a saunovací „sessions“ (hlavně v zimních měsících). Hlavním organizátorem celoročního koupání je Šuspa.

'''Sádka''' – Druhý komplex Biologického centra, ležící mezi Vilou a Kauflandem. Sídlí zde půdaři a hydrobiolozi. Viz též Anatomie fakultních prostor a O ústavech AV.

'''Semestr''' – Rozlišuje se semestr zimní (cca od října do prvního týdne v lednu s pauzou na Vánoce) a letní (od února do května). Během semestru absolvujete přednášky, semináře a cvičení. Bakalářské studium má zpravidla šest semestrů, magisterské čtyři.

'''Semináře''' – Vznikly na základě myšlenky, že občas by mohli povídat nejen přednášející, ale i studenti. Všechno má svůj háček – studenti se většinou povídat bojí. Přesto jistou aktivitu v tomto směru doporučujeme, je to průprava na obhajobu diplomky i budoucí zaměstnání. Vedení si to myslí taky, a tak byla zavedena povinnost prezentovat o průběhu své bakalářské/diplomové práci dvakrát za studium. Na to jsou ideální semináře katedry, pod kterou práci vykonáváte. Někdy jsou semináře povinnou součástí kurzů.

'''SHP/SHV''' (Studentské hodnocení přednášek/výuky) – Samostatná kapitola Studentské hodnocení výuky (SHV). Dříve SHP, dnes SHV. Stručně jde o anketu na STAGu, která umožňuje anonymně vyjádřit názor na vámi absolvované přednášky a cvičení (resp. jejich protagonisty – přednášející a vedoucí cvičení). Na základě výsledků SHV jsou finančně podpořeni kvalitní přednášející, na druhou stranu studenti se můžou díky SHV vyhnout nekvalitním předmětům (pokud to zrovna nejsou předměty povinné). Obecně jde o důležitý mechanismus zlepšující kvalitu výuky a bez dostatečné účasti studentů postrádá SHP smysl, proto je také hodnocení v této anketě povinné.

'''SGA''' – Studentská grantová agentura. Zajímavý způsob, jak získat od fakulty pár desítek tisíc na svůj projekt a zároveň si procvičit škemrání o grant, kterážto činnost je podstatnou náplní vědcova života. Koukněte na stránky, pošlete žádost a pak už jenom čekejte... Úspěšnost je vysoká, nebolí to a ani to nic nestojí (tedy vás ).

'''STAG''' – program provádějící studijní agendu, pomocí něj budete provádět předzápis, přihlašovat na zkoušky, hledat starší bakalářky, nebo stalkovat rozvrhy učitelů. Více v jeho osobní kapitole. Krátká rada - nauč se s ním co nejdřív.

'''Státnice''' – SZZ jsou jakási vysokoškolská maturita, prostě největší zkouška. Koná se na konci bakaláře, magistra i doktoranda, když už přednášejícím došly běžné zkoušky. Státnice mají několik pater neboli okruhů, které se skládají z několika předmětů. Spirála, dalo by se říct. To, z čeho na vašem oboru státnicujete, najdete v Růžence.

'''Školitel''' – Oficiální vedoucí vaší diplomky, člověk, kterého si musíte sehnat, jinak nemůžete začít pracovat. Až jej budete mít, stvrdíte svůj vzájemný vztah zadávacím protokolem. Školitel by vám měl hlavně pomáhat se sháněním peněz nutných k vašemu výzkumu a radit s postupem. Občas to druhé nechává na někom jiném (zhusta na svých ostatních studentech).

'''Štetke''' – doc. Roman Fuchs, zoolog, přednáší obratlovce, zabývá se ptactvem, miluje rozpláclíky, rozbíjí květináče, klávesnice a myši k počítači (občas) a kouří (pořád). Pozná se podle typické dikce, která by se do textové podoby nejspíš přepsala pomocí Arialu Bold, nejméně čtyřiadvacetipalcového v majuskulích (na Confluence v této podobě Binolupy to nejde).

'''ŠuKaS''' – Šuspův Kakofonický Soubor, svérázné hudební těleso, zkrátka orchestr, o kterém zaznělo pár slov v kapitole Kultura. Účinkují dnes už spíše sporadicky na Béčku (promenádní Šukas, Vánoční večírek). Zpěvník a fotky jsou k dispozici na webu.

'''Šuspa''' – prof. Jan Lepš, botanik, rostlinný ekolog, statistik, kapelník ŠuKaSu, dlouholetý průvodce studentů při cestách na PNG, celoroční koupač a milovník Alp se sídlem ve špičce Vily. Když najde čas na to, aby mohl vést nějakou z terénních exkurzí, stojí to vždycky za to. Lupu a buřty s sebou!

'''Vacátko''' – prof. Václav Hypša.

'''Vánoční večírek''' – Pařba každý rok obvykle poslední středu před Vánoci na Béčku. Dřívávějc byl pouze "zoologický", ale líbil se i botanikům a stal se z něj "zoobotanický", načež se zalíbil všem a je náš. Večírek je spojen s promítáním fotek z předešlé mezioborové exkurze a můžete se těšit na všeliké kulinářské specialitky a soutěž. Je to ideální místo pro navázání kontaktů se spolužáky, studenty starších ročníků a s učiteli.

'''Vila''' (Botanická vila) – sídlo Katedry botaniky, secesní vila z počátku 20. století. Probíhá zde většina botanických přednášek a čas od času taky tzv. vila párty. Většina botaniků zde má své pracovny i laboratoře. Viz Anatomie fakultních prostorů.

'''Vomáčka''' – Název bývalé terénní stanice a odtud přeneseně název pro všechny terénní praxe (viz Exkurze).

'''UNB''' - Úplně nejmenší botanika, aneb Základní kurz z botaniky, fykologie a mykologie. Jeho existence a užitečnost pro biology je ožehavé téma, ale drží se, ač se zkratka UNB vykládá na mnoho způsobů - vybrali jsme "nejmenší" protože je slušný.

'''ZaBuBi''' – Kurz „Základy buněčné biologie“

'''Zápočet''' – Lze jej získat za cvičení, seminář nebo exkurzi, většinou odevzdáním protokolů či samostatné práce, ústním referátem, poznávačkou a někdy i pouhou účastí. Je zpravidla podmínkou k připuštění ke zkoušce.

'''Zkouška''' – To je to. Postrach většiny studentů. Hodnotí se známkou, v případě udělení čtyřky je třeba ji zkusit znovu. Studenti mají nárok na tři termíny - řádný a dva opravné, někdy jsou i nějaké neoficiální navíc. Nepsaným, ale víceméně striktně dodržovaným pravidlem je, že se na zkoušky zásadně '''ne'''chodí ve společenském oděvu.

'''Zubří stádo''' – Zásoba piva Zubr na Mezioborové exkurzi.{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Užitečné weby

2024-09-03T11:13:28Z

Peckot02:

== '''Fakultní webovky''' ==
Pro začátek pro vás je nejdůležitější sekce '''Studium''', kde najdete například '''Informace pro prváky.''' Kromě formalit se zde schovávají i '''instrukce k Terenní praxi I''' (Vomáčce). Dále budete potřebovat '''Harmonogram akademického roku''' a vlastně všechno pro nás studenty potřebné.

{{Note|text=Pro hledání se nejvíce osvědčilo '''googlit''' "prf jcu tocochcinajit" (např. "prf jcu akademicky kalendar 2022/2023")
Pozor si ale dejte na to, aby nalezené informace byly z aktuálních webovek!}}

== '''Další (nezbytné) adresy''' ==
* '''Akademická knihovna''' - více informací zde v úseku ''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Informace mimo sítě|Knihovna]]''.
* '''Menza''' - můžete se tam i přihlásit (stejně jako do STAGu) a objednat si jídlo na další dny, zkontrolovat stav konta na ISICu/JU kartě, případně další peníze vložit, atd. I bez přihlášení se můžete kouknout na aktuální jídelníček.
* '''Koleje'''
* '''CESNET''' - obsahuje užitečné služby pro studium, sdílení souborů, výpočetní paměť,... a je zdarma!
* Naše Univerzita nám poskytuje (po období studia) MS aplikace zdarma, a to prostřednictvím '''Microsoft 365'''.
{{Note|text=Naše Univerzita nám poskytuje (po období studia) '''MS aplikace zdarma''', a to prostřednictvím Microsoft 365.}}

== '''Nevědecké pomůcky pro vědu''' ==
Úkolem vysokých škol mimo jiné vychovat ze studentů masu samostatně myslících individualit, budete jistojistě záhy po svém příchodu nuceni '''vypracovávat různé samostatné úkoly''' - zejména různé eseje a referáty a později bakalářku. Podívejme se, jen tak pro přehled, kde hledat data pro podobné účely.

Možná by se vám hodili i tipy '''z kapitoly [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/O psaní, citování a autorském právu|O psaní, citování a autorském právu]]'''.

=== '''Google a jeho příbuzní''' ===
Že se věda dělá a tím pádem i hledá v '''angličtině''' není potřeba rozebírat. Takže je dobré si vaše téma nejdřív jednoduše pogooglovat. Máte poměrně velkou šanci, že vám google-boti krom balastu donesou i příslušné vědecké články. Ale '''pozor na neověřené zdroje''' (kterých je bohužel na Googlu nespočet)!

'''Google Scholar''' je přesnější nástroj. Pokud se nechcete prodírat řadou populárně-naučných chytrých článků. Vědecké články jsou často k mání pouze za určitý dolarový poplatek, ale přes Google se k nim zhusta dostanete zadarmo. '''Pokud jste našli článek, ale nelze jej celý přečíst, je řada možností jak se k němu dostat. Čtěte dál.'''

=== '''Ai''' ===
Pro práci s vědeckými články pozvěte na pomoc '''Copilota''', kterého máte v balíčku s '''Microsoft 365.'''

Dalšími dobrými pomocníky jsou i '''ChatPDF''', kterému nahrajete článek a kladete své dotazy (není úplně nejchytřejší, ale první pomoc dát může).

Webové aplikace jako '''Elicit, Reserch rabbit''' a '''Consensus''' vám pomohou s hledáním článků.

{{Note|text=Ve všech případech platí, že když se ke kýženému pejpru dostanete, je '''dobré si projít i citace''' - jak ty uvedené přímo pod článkem, tak ty, které na něj naopak míří; v mnoha případech je to vyvedené v podobě klikacího pavouka a lze se takto snadno došplhat k nevídanému vědění.}}
== '''vědecké weby''' ==

=== '''Web of Science (WOS) a PubMed Central''' ===
Naprosto zásadním nástrojem je '''Web of Science''' (WOS), na němž jsou odkazy na všechny vědecké články, které kdy vyšly (ty, co tam nejsou, nejsou vědecké - tak zní základní pravidlo WOS). Dostanete se do něho tím samým '''přihlášením''', jakým se přihlašujete do STAGu. Má spoustu vychytávek, se kterým vás '''seznámí na předmětech v Kolotoči'''. Bohužel je ale WOS občas celkem '''hloupý''', co se týče vyhledávací empatie, a moc vám nepomůže, pokud jen tak tápete. Znáte-li jméno vašeho oblíbeného autora (''pozor, WOS neuznává křestní jména'') nebo máte-li úzce vyhraněnou oblast zájmu, pravděpodobně uspějete.

'''Lidštější''' (ale tím i chybovější) vyhledávání ve vědeckých publikacích nabízí například '''PubMed''', který ale nemá přístup do tak obsáhlé databáze jako WOS.

=== '''Eslevier''' ===
Někde napůl cesty mezi lidovými nástroji typu Wikipedie a sofistikovaným udělátkem pro vědu je '''Elsevier'''. Vyhledává v databázích mnoha nakladatelství, univerzit, ústavů a podobně a má přístup i tam, odkud nepřátelští intelektuálové vykázali google-boty. Některé '''články''', které zde najdete, nejsou volně přístupné. Vám ale stačí se přihlásit přes Univerzitu (stejným stylem jako na STAG), která má na určitou přístupovou licenci k článkům.

=== '''SciHub''' ===
Pokud všechno selže, zbývá temná strana síly. '''Sci-Hub''' je ruská superpirátská stránka, která vám zadarmo najde '''fulltexty i u těch článků, na které nemáte přístup'''. Najdete jí momentálně na téhle adrese: <nowiki>https://sci-hub.se/</nowiki>, ale občas se přestěhuje jinam. K vyhledávání potřebujete název/link nebo DOI.

Tento nástroj momentálně bohužel články '''jen do roku 2021''', i přesto může být velmi nápomocný.
{{Note|text='''Co když se mi SciHub přestěhuje na jinou adresu...'''

...tak nezoufejte, ten jen tak ze světa nezmizí. Takovou vychytávkou, jak najít, na jaké webové adrese SciHub funguje, je najít si něco o SciHubu na Wikipedii. Tam bývá povětšinou právě odkaz na tu aktuální adresu}}

== '''Věda žije!''' ==
Při psaní esejí a vlastně jakýchkoli prací myslete na to, že '''věda je živá''' a proto stále plodí nové a nové poznatky. '''Recentní publikace''' jsou k nalezení nejlépe na '''scienceDaily.com''' a '''newScientist.com''', obě při zveřejňování aktualit rychlé jak kýchnutí a přitom pořád dost seriózní.

Malou, ale milou českou obdobou těchto velkých serverů je '''Osel.cz''', který poslouží zejména na poli evolučních věd, fyziky vesmíru, globální ekologie, paleontologie, mozku, hospodářských zvířat nebo třeba zábavných molekul. Novinky se na Oslu objevují jen s malým zpožděním a jsou často žertovně okomentovány... Prostě a jednoduše - zkuste to, jestli Osla neznáte.

Nedají se opomenout ani webové stránky časopisu '''Vesmír'''. Jsou na nich zdigitalizované všechny články od roku 1994 a do dnešního roku tedy tvoří už poměrně slušnou knihovničku. Problém je, že se v ní dost špatně hledá a některé položky jsou placené (ale opět se k nim dostanete v naší knihovně, nebo přes přihlášení jako na STAG).

Aktuální studie přírody jsou česky publikované také v časopise '''Živa''', kterou založil Jan Evangelista Purkyně.

Seznamte se také s Facebookem pro vědce - '''ResearchGate'''. Tam můžete sledovat vaše oblíbené badatele a vědět tak o jejich současných projektech, navazovat přátelství a potenciál má i sekce ''Questions'', kde můžete najít odpovědi na spoustu otázek, se kterými se při svých pokusech potýkáte.

== '''Weby pro vědu a zábavu''' ==
Pro trochu těch mezinárodních biologických zábavných informací můžete navštívit '''IFL Science''', blog o '''mořských příšerkách''' nebo třeba '''The Molecular Ecologist'''. Zajímavé informace poskytuje i '''YouTube'''. Tady bychom mohli sepsat třeba dalších 500 webů, které jsou sice nějak vědecké, ale čteme je hlavně pro zábavu... ale věřte, že vy si najdete ty pro vás zajímavé po nějaké době studia sami.

== '''Tolik pejprů! Co s nima?''' ==
Jakmile začnete studovat vědeckou literaturu, začnou se vám rychle shromažďovat pdf články. Radíme vám, že už od začátku je dobré začít využívat nějakou '''databázi''', která bude spravovat vaší, čím dál větší vědeckou knihovnu.

Na to slouží třeba '''Mendeley'''. Mendeley je portál, který je zdarma ke stažení. Pak se do něj registrujete prostřednictvím Univerzity a přihlašujete se tam stejným systémem jako na STAG. Mendeley umožňuje '''skladovat vaše stažené články''', nebo '''vyhledávání''' ve vaší soukromé databázi '''pomocí klíčových slov, vkládání citací''' do textu, '''generování seznamu literatury a stahování citací''' z webu.

'''Není ale bez chyby''', a občas v referencích napáchá paseku. Alternativou je třeba '''EndNote''', '''Zotero,''' nebo stovky dalších. Na Kolotoči vás taky seznámí s '''Citace PRO''', ale málokdo ho při psaní prací využívá.
{{Note|text='''Propojte si MS Word a Mendeley.''' Je to nejlepší věc, usnadní vám dělání citací v textu... zkuste, uvidíte, že nekecáme.}}

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/STAG

2024-09-03T11:13:09Z

Peckot02:

Při úvodní orientaci začněte nahoře na černé liště v kartě ''Moje studium'' a projděte si panel vlevo. V sekci ''Předzápis'' můžete snadno a rychle vyhledávat předměty. Vedle karty ''Moje studium'' je ''Prohlížení'', které se vám také bude hodit (třeba když vás zajímá diplomka vašeho školitele).

Nepropásněte také ''Oznámení'', skrytá za obrázkem zvonečku vedle vašeho jména. Můžete si je nastavit tak, aby vám třeba přišlo upozornění, že vyučující vypsal termíny zkoušky nebo že vaše žádost byla schválena.

== Moje studium ==
Sekce, která vás jako studenty bude zajímat zřejmě nejvíce a kde budete řešit většinu věcí týkajících se vašich '''známek, žádostí, hodnocení''' atd. Většina karet pod svým jménem skrývá přesně to, co byste očekávali, ale pro jistotu to tu trochu rozepíšeme

=== '''Průběh studia''' ===
Průběh studia (překvapivě) ukazuje, jak jste na tom se studiem - zaměřuje se především na '''kredity, průměr a plnění předmětů''' v rámci jednotlivých semestrů i let. Můžete se tu zpětně podívat, jakouže známku jste to získali z Ekologie v prváku a na kolikátý pokus se vám podařil zápočet.{{Note|text=Naleznete tu také (pod nadpisem '''Dokumenty''') odkaz na dokument '''Průběh studia''' a '''Elektronické potvrzení o studiu''', pro které nebudete muset vážit cestu až na studijní.

Ještě o něco níže naleznete (pod tabulkou [ne]splněných předmětů) odkaz '''Tisk zápisového listu A (B)''' pro daný rok studia. Tyto listy po vás čas od času bude vyžadovat studijní oddělení - nebojte, vždy dorazí mail, který vás bude instruovat, co naskenovat, kam poslat, či osobně donést atd.}}

=== '''Zápis na termíny''' ===
Opět překvapivě, tady se můžete zapsat na již '''vypsané termíny vašich zkoušek či zápočtů'''.

'''Dávejte pozor na poznámky vyučujících''', protože občas je místnost zkoušky zadána "fiktivně" (aby STAG vyučujícímu vůbec dovolil nějakou zkoušku pořádat) a ve skutečnosti se zkoušení koná třeba v nějakém kabinetu nebo v jiné učebně.

=== '''Moje údaje''' ===
Zde najdete seznam všech '''transakcí''', které jste museli zaplatit (v rámci nejrůznějších poplatků za odepsání předmětů a žádostí), a nebo v lepším případě všech stipendií, která jsou mu vám v danou chvíli vyplácena. Právě o již zmíněná '''stipendia si tu také můžete zažádat'''.

Také se zde nacházejí vaše '''osobní údaje''', které je dobré si hned zezačátku zkontrolovat! STAG je poté bude využívat i např. pro doručení dopisů, nebo zasílání peněz na zadaný bankovní účet. '''Je vaší povinností hlásit změny'''.

=== '''Studijní materiály''' ===
Většina vyučujících používá pro sdílení svých prezentací a jiných materiálů '''Moodle''' (alias e-learning), mail (Úschovnu) nebo klidně i flashku, ale najdou se i tací, kteří rádi využijí STAG - není jich ale mnoho.

=== '''Předzápis (+ grafický a kroužkový předzápis)''' ===
Pravděpodobně druhá (ne-li první) nejdůležitější karta v rámci ''Moje studium''. Tady si totiž vytváříte svůj '''rozvrh''' a tudíž i náplň vašeho času v rámci dalšího semestru. Jak je zmíněno v podkapitole ''Studium'' ''v dalších semestrech,'' můžete si svůj rozvrh naplánovat třeba týden před spuštěním '''předzápisu'''.
[[Soubor:Předzápis.png|střed|724x724pixelů]]
[[Soubor:Sylabus 1.jpg|náhled|586x586bod]][[Soubor:Rozvrhové_akce.png|298x298pixelů]]
[[Soubor:Sylabus_2.jpg|vpravo|593x593pixelů]]

.

{{Note|text=Předměty se tu dělí do skupin na '''povinné (A)''', '''povinně volitelné (B)''' a '''volitelné''' - neboli předměty mimo studijní plán '''(C)'''.

Pokud se chcete o jednotlivých předmětech dozvědět víc, stačí rozkliknout jejich modře napsaný název a zobrazí se vám '''sylabus předmětu''', kde najdete všechny informace - od vyučujícího, přes časovou náročnost, kreditové ohodnocení až k doporučené literatuře. Pokud budete chtít zjistit, '''kdy se daný předmět koná''', musíte rozkliknout modře a tučně zvýrazněnou zkratku předmětu (např. KBO/004).}}{{Note|type=reminder|text='''Jak vyhledávat předměty mimo studijní plán'''

Velká část zajímavých předmětů se vám neukáže jen tak - je potřeba, abyste si je sami vyhledali. Nejlepší způsob, jak je vyhledávat, je právě v kartě '''Předzápis''' skrze '''Vyhledat předmět''' (políčko vedle Struktura studijního plánu).

Nejvíce se nám osvědčil způsob vyhledávat předměty skrze '''zkratku katedry''', respektive zde označené jako '''Pracoviště'''. Pokud mám tedy alespoň obecnou představu, co bych si chtěl najít za předmět (např. něco z ekologie), napíšu do kolonky Pracoviště zkratku dané katedry (u ekologie je to KBE).}}

=== '''Hodnocení výuky (SHV)''' ===
Studentské hodnocení výuky je '''nezbytnou''' součástí studia. '''Spouští se vždy po skončení semestru''' (v průběhu zkouškového) a vždy musí být vyplněno před koncem '''upřesňujícího zápisu'''. Hlídejte si to! Hodnotí se nejen přednášky, ale i semináře a cvičení. Suma sumárum - dvakrát do roka máte možnost '''ANONYMNĚ oznámkovat přednášející a cvičící za jejich výkony''' v předešlém semestru, případně je slovně pochválit či pokárat (a rozhodně je nemusíte šetřit).

Co a jak se dozvíte [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Studentské hodnocení výuky (SHV)|zde]].

=== '''Studentské žádosti''' ===
Sem budete směřovat veškeré své '''žádosti''' - nejčastěji asi '''na studijního proděkana''' (o odepsání či připsání předmětu, uznání kreditů apod.), více o žádostech v sekci [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Jak na žádosti|Jak na žádosti]].

== Prohlížení ==
Sekce ''Prohlížení'' je důležitá především době '''předzápisové''', popřípadě pokud si chcete '''vyhledat''', co který učitel učí, jací studenti se zapsali na stejný kurz, kde probíhá výuka jakého předmětu, jaký posudek že to dostal spolužák minulý rok, od kdy do kdy máme prázdniny a tak dále...

Stačí znát něco málo informací ohledně předmětu / člověka / místnosti, které chcete vyhledat a voilà!

[[Soubor:Prohlížení.jpg]]

=== '''Programy a obory/specializace''' ===
Tady si můžete najít jakýkoliv '''obor''', který naše univerzita (nejen fakulta) zajišťuje. Obzvláště výhodné je to v případě, že se chystáte na '''navazující (Mgr.) studium''' - stačí vyplnit potřebné informace a můžete si o svém vysněném oboru zjistit všechno potřebné - modrý odkaz ''Vizualizace'' vám dokonce ukáže předměty, které vás budou čekat (pro příklad zde zobrazená Zoologie).

[[Soubor:Vizualizace.png]][[Soubor:Vizualizace 2.png]]

=== '''Předměty''' ===
Zajímá vás '''sylabus''' jakéhokoliv předmětu? Chcete znát, jaké jsou '''podmiňující předměty'''? Kdo z vašich kamarádů měl předmět loni? Všechno naleznete skrze prohlížení předmětů (stejně tak v sekci ''Předzápis'', ta funguje obdobně).

=== '''Pracoviště''' ===
Ideální je vyhledávat si předměty podle '''zkratky dané katedry'''. A tyto zkratky můžete najít právě '''tady''' (pokud vám je už někdo neřekl, nebo pokud jste si je neodvodili z jiných předmětů).
[[Soubor:Pracoviště.png|střed|894x894pixelů]]

=== '''Učitelé & Studenti''' ===
Nadchnul vás '''vyučující''' natolik, že jste si řekli, že chcete chodit na všechny jeho '''přednášky'''? Výborně! Stačí jen jeho příjmení a všechny jeho předměty máte jako na dlani.

To stejné platí pro vaše '''kamarády či spolužáky''' - chcete se ho zeptat, jestli už absolvoval předmět, do kterého se nyní chystáte? Opět, není nic jednoduššího!

=== '''Kalendář''' ===
Grafická podoba školního roku:
[[Soubor:Graficka podoba skolniho roku.png|střed|900x900pixelů]]

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Informace mimo sítě

2024-09-03T11:12:29Z

Peckot02:

== '''Knihovna''' ==
V přízemí knihovny je bufet s '''kavárnou''', '''zasedačka''' pro pořádání různých schůzí a také '''prodejna skript'''. Knihovna má dvě patra. V tom '''druhém je oddělení přírodních věd,''' tedy to naše. Nachází se tady i '''individuální studovny''', tedy takové boxy, které si můžete zadarmo zarezervovat až na týden a nerušeně se tam učit. Doporučujeme, pokud vás čeká těžká zkouška a na kolejích frčí nonstop večírky

'''První patro''' ale nezatracujte - najdete zde '''učebnice jazyků, slovníky, knihy psychologie, pedagogiky, didaktiky''', a třeba také '''beletrii''' (třeba kdybyste se chtěli odreagovat u "normální" knížky ).

Do knihovny se dostanete přes turniket za využití '''ISICa/JU karty''' (a pokud ji u sebe zrovna nemáte, paní knihovnice za pultíkem vás pustí dovnitř za malý poplatek). Právě '''paní knihovnice''' (a páni knihovníci) jsou nesmírně důležitá součást. Rádi vám pomohou snad se vším, co se týče literatury a kde jí najít ale ví i jak nakládat se '''zdroji a citacemi'''! Proto se na ně neváhejte obrátit.

Na stránkách věnovaných knihovně '''www.lib.jcu.cz''' jsou odkazy na důležité '''elektronické databáze''' (pod záložkou e-zdroje), přístup do databáze i '''otevírací doby''' jak knihovny samotné, tak i prodejny skript. Najdete tam také '''ceník''' všech skript dostupných v prodejně a hlavně všechny důležité aktuality o '''provozu knihovny''' (např. změnu provozní doby o prázdninách). Knihovna disponuje také WiFi sítí, pohodlnými křesílky a pytli, takže můžete pilně studovat. Pokud máte nějaké otázky či problém se službami knihovny, tak pište na '''library@lib.jcu.cz''' nebo přijďte osobně. V poslední době můžete aktuality z knihovny sledovat i na jejich instagramu.

=== Knihy ===
Knihovna disponuje poměrně slušným fondem '''časopisů, odborných knih, učebnic a jazykových příruček'''. Některé publikace si můžete '''půjčit domů''' (a až třikrát si je prodloužit), jiné jsou dostupné pouze '''prezenčně'''. Najdete zde i obhájené bakalářské, diplomové a disertační práce svých starších kolegů (novější práce jsou už pouze ve STAGu). Kromě časopisů odebíraných v papírové podobě, disponuje knihovna i poměrně rozsáhlou '''databází odborných časopisů''', ke kterým má zaplacený přístup on-line. Některé časopisy jsou přístupné pouze z knihovny, jiné z celé fakultní sítě nebo přes VPN, je třeba to vyzkoušet.

{{Note|text=Mimochodem, nezřídka se stává, že se vám na knihovním počítači podaří stáhnout článek i z časopisu, který se tváří jako nepřístupný.}}

=== Výpůjčky ===
''Knihy si můžete půjčit (i domů) z jakéhokoli patra, nejen z toho horního přírodovědeckého!''

Knihu si půjčíte buďto '''u pultu''' paní knihovnic nebo v '''samoobslužném výpůjčním systému'''. Určitě vás nemine online knihovní '''systém Katalog JU'''. V něm můžete vyhledávat, nebo podat elektronickou žádanku o kopii nebo '''knihu z jiné knihovny''' přímo na webu. Umožňuje provádět '''prodlužování výpůjček''', zadávání '''rezervací''' a další vymoženosti, aniž byste se museli namáhat do knihovny osobně. Dalším výdobytkem knihovny je možnost nonstop vrácení knih v '''samoobslužném koutku''' s přístupem z Branišovské ulice (stačí mít u sebe ISIC a můžete vrátit knihu třeba i v neděli ve dvě ráno).

Ve druhém patře u tiskáren jsou police s knihami a časopisy, které si můžete vzít domů (jde třeba o duplikáty) a nemusíte si je ofiko půjčovat. Knihy volně k rozebrání jsou v přízemní knihovny u šatny (někdy tam jsou skvosty, tak se koukněte).

=== Tisk, kopie a skeny ===
K dispozici jsou též '''kopírky a skenery''' pro okopírování čehokoliv z knihovního fondu. Za tisk a kopírování se platí '''poplatek''' (dle ceníku v knihovně), který zaplatíte penězi na ISICu/JU kartě. Za '''skenování se neplatí nic''', vytvořené skeny si necháte zaslat na svůj e-mail, což je opravdu skvělá věc!

{{Note|text='''Peníze na oběd a na tisk nejsou to samý'''

Vy víte, že si na ISIC/JU kartu vkládáte peníze. Touhle jednou kartou platíte třeba jak obědy v menze, či třeba jídlo a pití v bufetu a kavárnách JU, tak právě i např. tisk či pokutu v knihovně. Ale má to háček!

Zjednodušeně řečeno, '''na té jedné kartě jsou "2 účty" - z jednoho se platí jídlo, z druhého administrativa.''' Tzn. když si vložíte 100 Kč v okýnku v menze, těmito penězi si v knihovně papír nevytisknete. A naopak - obnos peněz, který si ve vkladovém automatu v přízemí knihovny vložíte na "ten administrativní účet", tak tím si nezaplatíte v menze oběd.

Mezi těmito účty můžete peníze převádět. Jednoduchá cesta je po přihlášení jídelníčku menzy (menza.jcu.cz/WebKredit/) v záložce IPS.
[[Soubor:Prevod penez.png|623x623pixelů]]}}

=== Další služby ===
Kroužková vazba papírů, zapůjčení deskových her, zapůjčení deštníků, šatna na oblečení, zamykací boxy na cennosti, automat na dobíjení peněz na ISICa/JU kartu, výstavy a také neoficiální ''Ztráty a nálezy'' (v přízemí u pultíku u turniketu) a spoustu dalšího.

Pro aktuální akce mrkněte na jejich IG: '''knihovna_JU'''

'''A co také doporučujeme využít v rámci knihovny jsou také jejich semináře/webináře třeba na téma citace v odborných prací, plagiátorství, atd.!'''

== '''Nástěnky''' ==
Nástěnky '''se nacházejí všude''' možně po fakultních budovách. Největší koncentraci najdete '''v přízemí Béčka.''' Jsou vyhrazeny pro jednotlivé katedry, najdete zde tak '''nabídky kvalifikačních prací''', programy seminářů apod. Je třeba vědět, že některé '''katedry mají nástěnky i přímo na své vlastní půdě''' a logicky tak svoji nástěnku na Béčku zanedbávají. To platí hlavně pro botaniky - drtivou většinu důležitých botanických informací najdete na nástěnce v přízemí '''botanické vily''', i když ty opravdu klíčové obvykle proniknou i do Béčka. Mimoto jsou v Béčku nástěnkami obložené též komerčního charakteru ('''brigády''', kurzy potápění, prodej všeho možného) a taky články a inzeráty ekologických aktivistů.

Mimo béčkových nástěnek se nástěnky nachází '''na studijním''' a '''v přízemí knihovny''', kde jsou obvykle nabídky kurzů, přednášek, brigád či různé inzeráty a jiné nabídky. Nabídky koncertů, akcí a brigád visí pak v přízemí každé koleje.

== '''Ptejte se ostatních (spolužáků)!''' ==
Ve škole, v Kampě, na Vánočním večírku, na Jamování v hospodě, na exkurzích, ... prostě kdekoli, kde je vám někdo ochoten poradit. Divili byste se, kolik novinek a vymožeností se dozvíte takhle na takovýchto '''akcí v konverzaci s ostatními'''!

Výhodou je, že '''řeší/nebo řešili to samé''', co vy (třeba psaní bakalářky). I něco, co se nezdá třeba až tak velká, převratná vychytávka nebo informace vám může nakonec dost pomoct. No prostě - nezanedbávejte interakce s ostatními, sdílejte vzájemně co nejvíce poznatků to jde a dobře to dopadne.

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Důležité portály pro studium

2024-09-03T11:12:11Z

Peckot02:

== '''Identity Manager''' ==
<big><nowiki>http://idm.jcu.cz</nowiki></big>

Jedná se o portál, na kterém administrujete svoji '''identitu pro celou univerzitu''', máte zde možnost měnit heslo pro celou univerzitu a taktéž pro WiFi sítě. Web je dostupný '''pouze ze sítě JCU''' – případně VPN.

== '''IS/STAG''' ==
<big><nowiki>https://wstag.jcu.cz</nowiki></big>

Přes tento portál si budete hledat a '''zapisovat předměty''', hlásit se ke '''zkouškám''', vyplňovat '''hodnocení kvality výuky''' a budou vám přes něj zapisovány '''známky'''. STAG slouží k '''uchovávání známek''', průměrů, '''rozvrhů''', '''kvalifikačních prací''' (= bakalářky, diplomky), osobních údajů, '''předmětů''' atd. Ve '''STAGu lze prohlížet''' (tzv. "vystagovat") předměty, učitele, diplomky ze zemědělské fakulty z roku 1995, výsledky studentského hodnocení učitelů, udělení ubytovacích (a jiných) '''stipendií''' apod. - zkrátka '''všechny studijní záležitosti'''. Stejně tak se přes tento portál '''posílají žádosti''' studijnímu proděkanovi, což je snad jediný člověk, který je se [https://wstag.jcu.cz STAGem] kamarád...

Trochu na vážnější notu, abychom vám dali alespoň nějaké doporučení - '''zkuste se s ním naučit'''. Univerzální manuál neexistuje, ale my vám ho zkoušíme přiblížit v '''samostatné kapitole [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/STAG|zde]].'''{{Note|text=Proč název STAG?
Ačkoli vám možná dochází, co znamená v angličtině slovo "stag", věřte nebo ne, slovo pro náš STAG vychází ze zkratky '''ST'''udijní '''AG'''enda. I když teď už všichni víte, že se tam dá dost dobře "stagovat"...}}''„Traduje se, že kdysi nějaký student objevil knihu s názvem „Manuál systému IS/STAG“. Nerozuměl, co tento prapodivný název znamená, a tak si knihu odnesl s sebou. Doma ji otevřel a začal číst, řádku po řádce. Byl ohromen, co to vlastně našel, a rozhodl se, že si tu knihu nechá.''

''Od té doby ho STAG začal poslouchat jako cvičený psík, žádné výpadky, žádné pomalé načítání, všechno šlapalo jako na drátkách, až do onoho osudného dne. Bylo to na den přesně 3 roky od té doby, co tento student našel tuto knihu. Již ji měl skoro celou prostudovanou a chlubil se ostatním, že už téměř dosáhl vysněného poznání celého STAGu. Avšak tu noc nebylo něco v pořádku, klapot klávesnice nebyl pravidelný, zněl spíše nahodile, až zlověstně, a světlo monitoru bylo přerušované, blikalo!''

''Nikdo neví, co se té noci stalo, ale ráno už to nebyl stejný student, změnil se. Nikdy více už počítač nezapnul, iPhone daroval chudým, iPod hodil do studně a odešel do divočiny, kde žije dodnes.“''
== '''Moodle alias e-learning''' ==
<big><nowiki>https://elearning.jcu.cz</nowiki></big>

Výukový server pro celou PřF využívají vyučující zejména ke '''sdílení výukových materiálů''', někteří i ke zkoušení. Dostanete se do něj přes fakultní stánky nebo se tam můžete "prokliknout" ze STAGu (''Moje studium'' - ''Průběh studia'', v seznamu předmětů poslední sloupec tabulky - ''Aktivity'' s oranžovým označením "''m''"). V posledních letech se vedle [https://elearning.jcu.cz Moodlu] začaly používat '''MS Teams''', takže dávejte pozor na instrukce, kde máte materiály hledat. [[Soubor:Moodle-.png|600x600bod|střed]]''Menší zajímavost: Moodle samotný je open-source projekt, tedy nekomerční.''{{Note|text=Zatímco náš fakultní "Moodle" je ve skutečnosti e-learning, třeba peďák používá skutečně Moodle (hodí se vědět učitelům).}}

== '''MS Teams''' ==
<big><nowiki>https://www.microsoft.com/cs-cz/microsoft-teams/group-chat-software</nowiki></big>

Od dob covidových je součástí našeho studia i '''MS Teams''', se kterým jste se nejspíš setkali i při studiu na střední škole. I přes běžný "ne-online" režim výuky se ale dodnes s MS Teams setkáte, protože někteří vyučující ho používají jako prostředek pro '''rychlou komunikaci''' či pro '''sdílení''' prezentací a jiných materiálů.

Proto se '''nezapomeňte na STAGu podívat, zda nějaký váš předmět nefunguje také na Teamsech''' (v ''Moje studium'' - ''Průběh studia'', v seznamu předmětů poslední sloupec tabulky - ''Aktivity'' s označením modrým "''T''").
[[Soubor:Teams.png|střed|600x600pixelů]]
== '''Microsoft 365''' ==
<big><nowiki>https://www.microsoft.com/cs-cz/microsoft-365</nowiki></big>

Naše Univerzita nám, studentům, poskytuje '''licenci na MS aplikace zdarma''', a to po celou dobu studia. Lze je používat online, nebo si je můžete stáhnout jako pravé aplikace na svůj počítač (dokonce na 5 zařízení). Pokud byste měli ohledně toho nějaký problém, kontaktujte naší IT podporu.
== '''Aplikace StuduJU''' ==
Hodit se může i '''mobilní aplikace StuduJU,''' která je '''propojena se STAGem''' a přináší tak snadnou '''kontrolu nad studiem'''. Aplikace je samozřejmě zdarma a je k dostání v Google Play nebo v App Store. Je přehledná a od svého prvního vydání se neustále zlepšuje.

'''Rychlý manuál:'''

V '''''Přehledu''''' naleznete některé z aktualit a akcí pořádané JU. V '''''Rozvrhu''''' se vám ukáže váš rozvrh, a to včetně volného času mezi vyučováním, sama aplikace také pracuje s '''lichým a sudým týdnem''', takže vám jasně ukáže, jestli třeba ty cvika z Ekologie daný týden máte, nebo nemáte. V '''''Zkouškách''''' se vám ukáže, jaké zkoušky vás čekají, či je již máte splněné.

Navíc je skvělé, že se můžete přes aplikaci '''zapsat na termíny zkoušek''' - dokonce vám přijde '''upozornění, že vyučující vypsal termíny zkoušek''', takže budete jedni z prvních, kdo to zaregistruje, a tím se vám zvýší možnost si termín zapsat včas mezi prvníma (takže si můžete vybrat kdy ). V '''''Notifikacích''''' uvidíte ta upozornění, které vám aplikace nahlásila. '''''Další''''' jsou opravdu další - např. zde uvidíte název vaší bakalářky, seznam vašich předmětů z předešlých semestrů a další věci. Nezapomeňte si ale aplikaci pravidelně '''synchronizovat''' (alespoň vždy před začátkem dalšího semestru)

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

Šablona:Rozcestník PřF

2024-09-03T11:11:18Z

Peckot02:

= Rozcestník =
* [[PřF:Přírodovědecká fakulta|Přírodovědecká fakulta]]

{{column|num=4|
* [[PřF:Přírodovědecká fakulta/O univerzitě|O univerzitě]]
|
* [[PřF:Přírodovědecká fakulta/O fakultě|O fakultě]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/O fakultě/Historie fakulty|Historie fakulty]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/O fakultě/Vedení fakulty|Vedení fakulty]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/O fakultě/Katedry|Katedry]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/O fakultě/Anatomie fakultních prostor|Anatomie fakultních prostor]]
|
* [[PřF:Přírodovědecká fakulta/O ústavech AV|O ústavech AV]]
|
* [[PřF:Přírodovědecká fakulta/O Budějcích|O Budějcích]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/O Budějcích/Brigády|Brigády]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/O Budějcích/Důležité budějcké instituce|Důležité budějcké instituce]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/O Budějcích/Etnografické poučení|Etnografické poučení]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/O Budějcích/Historie|Historie]]
}}
 
{{column|num=4|
*[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium|Studium]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Specifika oborů|Specifika oborů]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Studentské karty|Studentské karty]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Přechod do magistra|Přechod do magistra]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Jak na žádosti|Jak na žádosti]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Angličtina|Angličtina]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Mezinárodní studenti|Mezinárodní studenti]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Studium doktorských oborů|Studium doktorských oborů]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Studentské hodnocení výuky (SHV)|Studentské hodnocení výuky (SHV)]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/O psaní, citování a autorském právu|O psaní, citování a autorském právu]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Jak vyrazit do světa|Jak vyrazit do světa]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Studium v dalších semestrech|Studium v dalších semestrech]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Státnice, bakalářka a obhajoby|Státnice, bakalářka a obhajoby]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Informace pro prváky|Informace pro prváky]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Exkurze|Exkurze]]
|
* [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje|Informační zdroje]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Sociální sítě|Sociální sítě]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Mail, WiFi, VPN|Mail, WiFi, VPN]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Důležité portály pro studium|Důležité portály pro studium]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Informace mimo sítě|Informace mimo sítě]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/STAG|STAG]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Užitečné weby|Užitečné weby]]
|
* [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život|Studentský život]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Psychologická poradna|Psychologická poradna]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Psí záležitost|Psí záležitost]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Menza|Menza]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Pivovary Jihočeského kraje|Pivovary Jihočeského kraje]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Bydlení|Bydlení]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Obchody|Obchody]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Doprava|Doprava]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Hospůdky, restaurace, kavárny, čajovny a další občerstvení|Hospůdky, restaurace, kavárny, čajovny a další občerstvení]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Kultura|Kultura]]
** [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Sportovní vyžití a výlety|Sportovní vyžití a výlety]]
|
* [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Slovníček - stručný výkladový slovník života studentského na PřF|Slovníček - stručný výkladový slovník života studentského na PřF]]
}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Mail, WiFi, VPN

2024-09-03T11:10:26Z

Peckot02:

== '''E-mail''' ==
Během [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Informace pro prváky#Úvodní kurzy - tzv. kolotoč|kolotoče]] obdržíte fakultní email.

'''Fakultní email''' má následující formát - petpismenprijmeniprvnipismenokrestnihojmena00@prf.jcu.cz, takže pro Honzu Novotného to bude: novotj00@prf.jcu.cz (login z IDM) ...nebo taky novotj05... záleží, kolik takových už na univerzitě je před ním. '''Úplně stejný email máte automaticky také s doménou @jcu.cz'''.

{{Note|text='''Pro školní komunikaci používejte výhradně školní email.''' Na soukromý by vám tak nemusel nikdo odpovědět...}}

Email můžete používat, pro co se vám zlíbí. Důležité ale je, že díky tomuto emailu jste automaticky zařazeni do konferencí (hromadných adresářů) a budete mít možnost '''dostávat emaily, které jsou hromadné pro určité skupiny na PřF'''. Vy sami můžete také poslat email do některé z těchto konferencí a po schválení jej dostanou všichni, kdo do konference patří.

K emailu máte přístup pomocí webmailu na adrese: '''mail.prf.jcu.cz''' a nebo pomocí emailového klienta '''Outlook'''.

'''Přesměrování e-mailů na soukromé adresy je zakázáno.''' Oficiální stanovisko tvrdí něco o ochraně dat a podobných věcech - všechny protesty byly doposud neúspešné.

{{Note|type=reminder|text=Doporučujeme stáhnout si mejlového '''desktopového klienta''' (Outlook, thunderbird apod.) a fakultní e-mail pravidelně kontrolovat přes něj (automaticky vyskakovací okénko by mohlo dopomoci k pravidelnějšímu kontrolování schránky).}}

'''Na požadavky z jiných než školních mailů nemusí studijní oddělení reagovat''', zejména tam posílat údaje týkající se studia.

Další a možná důležitější věc: nastane-li nějaký průšvih a student uvádí, že požadovaný materiál poslal včas, tak se zkoumá, odkud a kdy jej poslal. '''Pokud jej poslal včas ze školního mailu a tento stejně nedorazil, postupuje se ve prospěch studenta. Pokud jej poslal z jiného emailu, může mít smůlu''' (a to včetně ukončení studia). '''''Příklad z praxe''': studentka měla stanovený deadline pro zaslání důležitého dokumentu. Skutečně jej ze svého '''GMailu''' odeslala včas, ale GMail zprávu na náš mailový server doručil o tři dny(!) později. A problém byl na světě...''

=== Emailové konference ===
prvaci@prf.jcu.cz: prváci

bakalar@prf.jcu.cz: bakalářský stupeň (bez prváků!)

magistr@prf.jcu.cz: studenti magisterského stupně

dokt-prf@prf.jcu.cz: studenti doktorského stupně

pzp@prf.jcu.cz: studenti "Péče o životní prostředí"

studijni@prf.jcu.cz: studijní oddělení

predni-prf@prf.jcu.cz: přednášející (pokud budete mít podepsanou pracovní dohodu na fakultě, budou vám maily z této adresy chodit taky)

vedkat-prf@prf.jcu.cz: vedoucí kateder

senat-prf@prf.jcu.cz: akademický senát PřF

koldek-prf@prf.jcu.cz: kolegium děkana

obor-prf@prf.jcu.cz: oborové rady

== '''Dostupné WiFi sítě''' ==
V prostorách PřF máte šanci chytnout tyto WiFi sítě a jako student PřF máte plné právo je využívat.

* JU_Wirelles
* JU_wireless_WebAAA
* Eduroam
Do těchto sítí se přihlásíte pomocí univezitních přihlašovacích údajů. Pokud si nevíte rady s přihlášením, všechny důležité informace jsou zde (případně napište našim ajťákům):
* '''<nowiki>http://simek.jcu.cz/wifi/</nowiki> '''
* '''<nowiki>http://eduroam.jcu.cz/</nowiki>'''

== '''VPN''' ==
Univerzita má svoji '''vnitřní síť''', bezpečně schovanou za firewallem. Pokud potřebujete přístup na některé služby/portály (které to vyžadují) i z domova, musíte se připojit pomocí VPN (Virtual Private Network). Takže pokud potřebujete pracovat na esejích nebo bakalářce z domova či používat nějaké softwary, zařiďte si VPN přístup – '''budete moci stahovat články a pracovat na školních serverech'''! Základní informace o tom, jak VPN funguje se dozvíte i během seznamovacích kurzů před začátkem semestru.

Návod najdete zde - '''<nowiki>http://simek.jcu.cz/vpn/</nowiki>'''.

== '''IPS''' ==
Interní Platební Systém, který využíváme pro platby v menze a v kavárnách. Pro platby v knihovně (tisk atd.) je ale nutné si peníze v systému převést (což vám zabere asi tři sekundy po přihlášení zde (<nowiki>https://menza.jcu.cz/WebKredit/</nowiki>) v záložce IPS.
{{Note|text='''Peníze na oběd a na tisk nejsou to samý'''

Vy víte, že si na ISIC/JU kartu vkládáte peníze. Touhle jednou kartou platíte třeba jak obědy v menze, či třeba jídlo a pití v bufetu a kavárnách JU, tak právě i např. tisk či pokutu v knihovně. Ale má to háček!

Zjednodušeně řečeno, '''na té jedné kartě jsou "2 účty" - z jednoho se platí jídlo, z druhého administrativa.''' Tzn. když si vložíte 100 Kč v okýnku v menze, těmito penězi si v knihovně papír nevytisknete. A naopak - obnos peněz, který si ve vkladovém automatu v přízemí knihovny vložíte na "ten administrativní účet", tak tím si nezaplatíte v menze oběd.

Mezi těmito účty můžete peníze převádět. Jednoduchá cesta je po přihlášení jídelníčku menzy (menza.jcu.cz/WebKredit/) v záložce IPS.
[[Soubor:Prevod penez.png|623x623pixelů]]}}

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Sociální sítě

2024-09-03T11:09:24Z

Peckot02: /* Youtube */

== '''instagram''' ==
<big>Přírodovědecká fakulta JU: '''prf_jcu'''</big>

Kromě '''aktuálních informací''' o dění na fakultě, '''pozvánek''' na připravované akce, vás ve stories '''upozorní na studijní povinnosti''' - např. probíhající zápis, začátek zkouškového, termín podání přihlášek ke státnicím a mnoho dalšího.

<big>Jihočeská univerzita: '''jihoceskauniverzita'''</big>

Novinky z celé univerzity, proběhlé i nastávající akce, úspěchy...

<big>Biologické centrum AV ČR: '''biologickecentrumavcr'''</big>

Úspěchy akademie, novinky ve výzkumu, pozvánky na akce...

<big>Akademická knihovna JU: '''knihovna_ju'''</big>

Provozní doba, akce, nové knihy..

== '''Facebook''' ==

=== Oficiální fakultní stránky ===
Přírodovědecká fakulta JU: '''<nowiki>https://www.facebook.com/prf.ju</nowiki>'''

Stejně jako na IG tam najdete '''aktuální informace''' o dění na fakultě, '''pozvánky''' na připravované akce, '''fotografie, ...'''

=== Skupiny ===
'''<big>[https://www.facebook.com/groups/155422894484681 Mraveniště PřF JU]:</big>''' <nowiki>https://www.facebook.com/groups/155422894484681</nowiki>

Zveřejňují se zde letáčky na '''exkurze''' (který chodí i do mailu, ale takhle máte větší šanci to neprošvihnout), sdílejí se tam různé '''brigády''', akce a další '''biologické školní i mimoškolní věci''', které by vám neměli uniknout. Koukněte také do souborů, kde je slušná sbírka '''studijních materiálů'''. Je to uzavřená skupina a správce se snaží, aby to tak i zůstalo, takže pokud si '''zažádáte o přijetí do skupiny''', pošlete mu zprávu se jménem a oborem, který studujete.

<big>'''Přírodovědecká fakulta - Jihočeská univerzita v ČB (neoficiální skupina)''':</big> <nowiki>https://www.facebook.com/groups/73179003899/</nowiki>

Nabídky '''brigád''', zajímavé '''články''', nabídky '''kurzů''' případně témat pro '''diplomky'''.

'''<big>Aplikovaní informatici JCU:</big>''' <nowiki>https://www.facebook.com/groups/informaticijcu/discussion/preview</nowiki>

Místo pro dotazy, výměnu poznámek, plánování, setkání u piva atd.

=== Další stránky ===
'''Akademická knihovna Jihočeské univerzity''': <nowiki>https://www.facebook.com/akademickaknihovnaJU</nowiki>

'''Biologické centrum AV ČR''': <nowiki>https://www.facebook.com/BiologickeCentrum</nowiki>

'''Katedra informatiky''': <nowiki>https://www.facebook.com/UAIPRFJU</nowiki>

'''Katedra fyziky PřF JU''': <nowiki>https://www.facebook.com/UFYPrFJU</nowiki>

a jistě mnoho dalších :) - LAPE, CPE, katedra botaniky, molekuláry…

=== Nabídky bydlení ===
'''Nabídky a poptávky bydlení v ČB''': <nowiki>https://www.facebook.com/groups/1971227629834615</nowiki>

'''bydlení ČESKÉ BUDĚJOVICE / spolubydlení, pronájmy a prodej''': <nowiki>https://www.facebook.com/groups/BydleniCeskeBudejovice</nowiki>

'''Byty, domy, pronájmy a prodej - České Budějovice a okolí''': <nowiki>https://www.facebook.com/groups/2675299232798206</nowiki>

'''Bydlení / Pronájem / Prodej - České Budějovice a okolí''': <nowiki>https://www.facebook.com/groups/ceskebudejovice.bydleni.pronajem</nowiki>

'''Byty, domy, pozemky, bydlení České Budějovice''': <nowiki>https://www.facebook.com/groups/379176538954344</nowiki>

= '''Youtube''' =
'''Jihočeská univerzita'''

'''Přírodovědecká fakulta'''

'''Biologické centrum AV ČR''', kde najdete i záznamy z '''Akademických půlhodinek''' nebo '''Otázky veřejnosti vědcům'''.{{Note|type=reminder|text=A i když to sem vůbec nepatří, nemůžeme si odpustit jeden '''historický komiks''' vytvářený na naší fakultě: '''fakac.blogspot.com'''}}

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Sociální sítě

2024-09-03T11:09:01Z

Peckot02:

PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje

2024-09-03T11:08:28Z

Peckot02:

Skvělým informačním zdrojem je '''Binolupa''', což už nejspíš víte a '''nejvíce využívaným informačním zdrojem''' na fakultě budou vaši (nejlépe) o něco starší a tedy (alespoň teoreticky) '''zkušenější spolužáci''', občas dokonce i z jiných fakult. Kvalita informací obdržených touto cestou je sice poněkud kolísavá, ale na druhou stranu se takto lze dozvědět i věci, které by se na nástěnce či na webu nikdy neobjevily. V některých případech je proto tento informační tok životně důležitý a proto '''se ptejte'''.

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Exkurze

2024-09-03T11:07:49Z

Peckot02:

Naše fakulta je charakteristická velmi širokou nabídkou různých exkurzí. Můžete se se školou podívat nejen po krásách '''naší vlasti''' ale i doslova '''na druhý konec světa'''.

Kam dřív? Exkurzí je vážně spousta a neznáme nikoho, kdo by zvládl jet na všechny. Bereš to jako výzvu?

Exkurze jsou vypisovány pro všechny studenty, '''nehledě a obor'''. Ve většině případů vám budou proplaceny alespoň částečné náklady na pobyt (tj. cesta a ubytování, nikoliv však individuální spotřeba piva). Na větší autobusové exkurze se ale samozřejmě přispívá také z vlastní kapsy.

Před začátkem semestru (či na začátku) se v mailu a na nástěnkách objeví '''letáček'''. V něm bývá kontaktní mail, na který máte poslat '''motivační dopis''', ve kterém popíšete kdo jste, co děláte a proč chcete jet. U nějakých exkurzí se jedná čistě o formalitu, zpravidla u těch zahraničních bývá převis, a tak se na dopisy bere větší zřetel.

Exkurzi si tak občas zapíšete až během semestru bez poplatku. '''Zápočet''' za exkurze a praxe se uděluje někdy pouze za účast, jindy budete muset připravit referát, nebo po skončení ukázat, že jste něco pochytili a vypracovat nějakou drobnější esej.

Kromě těchto oficiálních exkurzí a praxí se pořádají také '''menší exkurze''' (převážně po okolí Budějovic). Informace o nich naleznete na nástěnkách a katedrových webech nebo vám rovnou '''přijdou hromadnou poštou'''.

== Geobotanická exkurze (KBO/126, KBO/126E) ==
Geobotána je populární záležitost a zdaleka ne jenom mezi botaniky. Uznejte, že '''vidět většinu vegetačních typů''', co v naší zemi máme, za čtyři dny, se vám jinde nepoštěstí. Na geobotánu se jezdí každoročně (od roku 1994) autobusem v květnu (a když je pandemie, tak v září). Střídají se dvě trasy (tzv. "větve"): '''česká a moravská'''. Těžko říct, která je lepší, obě stojí za to a provedou vás po těch nejzajímavějších biolokalitách. Doporučujeme obě. No a večerní program bývá často také velmi pestrý, protože přednášející profesor Karel Prach, zvaný Eros, rád ve studentech probouzí zálibu pro místní folklór, ať už je jakýkoliv.

Exkurze spadá pod celosemestrální kurz '''Geobotaniky''', ale někdy jsou volná místa a na exkurzi se tak '''můžete přidat jen tak'''. Nově je také možné si ji zapsat za dva kredity (KBO/126E).

== Terénní cvičení z tropické ekologie (KBE/355) ==
Je libo ochutnat vepříka pečeného v banánovém listí, žvýknout si betele nebo protančit noc v palmové sukénce? Tohle a mnohé další nabízí terénní cvičení, které probíhá v jednom z nejodlehlejších koutů naší planety – uprostřed ostrova '''Papua Nová Guinea'''.

Na exkurzi si účastnící musí trochu doplatit, bývá to 20tis. Kč, ale skutečné náklady na takový výlet jsou mnohonásobně vyšší, takže se to určitě vyplatí. Na kurs se jezdí vždy ob rok a vyjíždí deset šťastlivců z naší fakulty, kteří se na místě potkají s podobným počtem '''papuánských studentů'''. Společně nejdříve na terénní stanici ve '''Wanangu''' pod vedením Vojty Novotného chytají různé pralesní potvůrky, obdivují rostlinky a prozkoumává zachovaný primární prales. Pak se jede na výlet po ostrově plný těžko uvěřitelných zážitků. Papua New Guinea – the land of the unexpected. Není to ale jen dovolená – v pralese musí každý pěkně makat, '''vymyslet vlastní vědecký projekt, sesbírat data, vyhodnotit a přednést poznatky zbytku výpravy, případně z nich pak sepsat nějaký ten vědecký článeček'''. Po příjezdu domů jste automaticky budějckými celebritami, na přednášky o vašich zážitcích (jak pro spolužáky, tak pro veřejnost) se budou hrnout davy.

== Kurz polární ekologie (KBE/263, KBE/265) ==
Výše zmíněné tropy vás nelákají? Máte raději zimu než léto? Pak je tu pro vás '''Svalbard'''.

Kurz polární ekologie nabízí studentům prohlédnout si organismy schopné přežít v krutých arktických podmínkách, v krajině zmítané těmi největšími mrazy - za polárním kruhem na '''souostroví Špicberky'''. Podmínky jsou bojové na všech frontách – vítr, déšť, sníh, zima, kopce, pytlíkové polívky, kadibudky, studená voda a navíc se s třiceti dalšími lidmi 14 dní kurzu těsnáte přibližně na 50 metrech čtverečních, no řekněte, co víc si přát!

Proto, abyste se podívali na dva týdny do Arktidy, musíte splnit 3 věci: '''umět anglicky''', přihlásit se formou '''motivačního dopisu''', a po tom, co jste vybráni, musíte na jaře absolvovat týdenní (více či méně únavné) '''kolečko přednášek na všechna témata týkajících se Špicberk''' a dalších polárních oblastí. Poté můžete v létě odletět do Longyearbyenu a následně do Petunie a užívat si výše zmíněných lákadel. Na podzim se pak koná zkouška.

== Mezioborová exkurze k ekologii biomů (KBO/191) ==
Znáte už výborně faunu a flóru západního či východního Mediteránu, vegetaci hor či vzdálené tundry? Pokud ne, můžete tuto mezeru zaplnit '''kulturně-biologickou exkurzí''' do (převážně) '''vzdálených končin Evropy'''.

Jihočeští biologové navštívili už např. Portugalsko, Ukrajinu, Turecko, severozápadní Rusko, Skandinávii, Pyreneje, Černou Horu, Krym, Makedonii, Bulharsko, Korsiku aj., a to vše autobusem s mnoha odřeninami z cizích krajů.

Exkurze probíhá každý rok v letním semestru. '''Jezdí učitelé i studenti napříč obory''' a dochází tak opravdu k mezioborovému poznání. Nově je zavedeno střídání vedení této populární exkurze, tedy jeden rok se jede pod taktovou kytičkomilů, které napřesrok vystřídají zvířátkomilové. '''Exkurze je výběrová, a selekce probíhá na základě motivační eseje'''. Nicméně jsou i ročníky slabší na přihlášené účastníky a pak se dostanou všichni.

== Terénní praxe I – IV (Vomáčka, xxx/yyy) ==
První zážitek tohoto druhu biologové a péčisti mají na '''<big>Vomáčce I</big>'''. Stejně tak bylo řečeno, že na svou povinnou první Vomáčku vyrazí biologové a péčisti na Lužnici a seznámí se tam lehce s různými skupinami organismů, ale hlavně navzájem

Obdobná jedničce je i '''<big>Vomáčka II</big>''', která se koná vždy na začátku zkouškového v letňáku '''na Dálavě''' poblíž Benešova nad Černou. Dozvíte se na ní všechny možné zajímavosti z botaniky, ornitologie, určitě i něco o bezouších. Program je každý rok trochu jiný, v závislosti na vedoucích, kteří jedou s vámi. Vždy jde ale o týden strávený v přírodě a plný poznatků.

'''<big>Vomáčka III</big>''' je botanicky zaměřená exkurze, která se koná na podzim a střídají se dvě varianty (1. – Šumava pod vedením Milana Štecha, 2. – Mohelno se Šuspou).

'''<big>Vomáčka IV</big>''' má dvě větve – botanickou a zoologickou.

'''Botanická''' směřuje do krásných oblastí jihomoravského termofytika (a aspoň okrajově i vinných sklípků), střídají se pravidelně '''Pálava, Podyjí a Bílé Karpaty'''. Hlavním velitelem je '''Milan Štech'''.

Lepidopterologicko-ornitologické vedení '''zoologické větvě''' zaručuje nevídané zážitky – od poznání rozličných okřídlených i neokřídlených tvorů, přes vzdělání v oblasti sociální kultury západočeských vísek, občasných adrenalinů v podobě vykradeného auta či nalezení tvorů v českých krajích již velmi vzácných. Pivní zásobení zde bývá dostatečné a místo konání, stejně jako vedoucí, se každý rok mění.

== Terénní kurz bryologie (KBO/314, KBO/327) ==
Do skal, mokřin, pralesů i stepí se můžete vydat na několikadenní exkurzi za poznáním oněch prastarých sporulujících před-rostlinek. Kurz probíhá jak na jaře, tak na podzim pod vedením '''Honzy Kučery'''.

== Mořská biologie (KZO/478) ==
Mořská biologie je tradiční 7-10ti denní kurz u moře. Jezdí teď už výhradně do '''Egypta'''.

Na této exkurzi se každý rok mezi červnem až zářím účastníci snaží kouknout „na zoubek“ všeliké mořské zvířeně. Absolvují se '''přednášky''' o dané problematice a sami musíte v rámci zápočtu '''vytvořit''' '''prezentaci''' na zadané téma. Hlavní náplní exkurze je ale pobyt u vody, kde máte možnost (respektive povinnost) ve dne (někdy i v noci) '''šnorchlovat v mělkých pobřežních vodách'''. Egyptská část u Rudého moře je kvůli přísným regulím ochuzena o noční šnorchlování a jakýkoliv fyzický kontakt se zvířaty, nicméně krásu a barevnost tamního podmořského světa stačí sledovat očima, protože nikde jinde na světě nenajdete krásnější '''korálové útesy'''. Na tomto kurzu má student finanční spoluúčast (kolem 12tis. Kč).

Doporučujeme si před účastí na této exkurzi zapsat v předešlém zimním semestru kurz '''Mořská biologie (KZO/478)'''.

== Hydrobiologická exkurze (KBE/451) ==
Mlaďoučká exkurze probíhající týden u různých vodních toků, tůní, rybníků, přehrad, nádrží a jezer. Pod taktovkou '''Petra Blabolila''' se tak naučíte rozpoznávat '''ryby''', měřit '''fyzikálně-chemické parametry''', určovat vodní a mokřadní '''vegetaci''' atd. Můžete se tak těšit na různé '''techniky odchytu''' bezobratlých a na odebírání fujtajblíků (čti zoo- a fyto- planktonu) k pozdějšímu '''mikroskopování'''. Jezdí se '''autem''', do různých atraktivních lokalit (často chráněných) a zápočet je za '''skupinovou prezentaci'''.

== Kurz alpské botaniky a ekologie (KBO/136) ==
'''Kytičková 5denní''' napůl sportovní (jak to ti kamzíci dělaj, he?) exkurze vede do našich nejbližších velehor. Studenti si zde mají prohlédnout, jak vypadá příroda nad hranicí lesa. Čeká je tedy bližší kontakt s vyššími rostlinami, stejně jako řasami, mechy a lišejníky. Kurz je výběrový (pro cca 15 účastníků) a '''běží s dvouletou periodou''' pod vedením '''Honzy Kučery a Milana Štecha'''.

== Terénní kurz alpské zoologie (KZO/067) ==
Myšlenka Martina Konvičky a jeho doktorandů při zakládání tohoto kurzu byla, že ač velké exkurze jezdí většinou do míst lákavých a vzdálených, jako je Balkán, Skandinávie či Papua, v neuvěřitelně druhově bohatých Alpách, které máme z Budějc, co by kamenem dohodil, byl málokdo. Cílem výpravy je seznámit se s '''alpskou faunou, bezobratlou i obratlovčí''', a to na dvou různých místech – v kyselých a ve vápencových Alpách, a taky si vyšplhat na nějakou tu třítisícovku, vidět zblízka ledovec apod. Exkurze probíhá jednou za dva roky, je desetidenní a výběrová.

== Krajina euroregionů (KBE/018) ==
Euroregiony pod vedením '''Martina Haise''' je exkurzní předmět vytvořený primárně pro '''péčisty''', ale jezdí na něj samozřejmě i ostatní. V rámci týdenní exkurze se s krosnou prochází nějakou krajinářsky zajímavou oblastí (např. Tatry, Krkonoše, Banát v Rumunsku) a cílem je naučit se vnímat '''utváření krajiny''' v kontextu přírodních, socioekonomických, kulturních i historických vlivů. Dříve se jezdilo i do ciziny, avšak od dob covidových se systém trochu změnil a na této exkurzi se chodí po ČR. Že je to nuda? Vůbec ne! Divili byste se, kolik krás naše země má. Cílem je s touto exkurzí '''obejít celou Českou republiku''', takže kde se minulý rok končilo, další rok se začne a pokračuje se dál. Exkurze patří mezi '''fyzicky náročnější''', protože si účastníci nesou '''všechno''' '''na zádech''' a přespává se v horských chatách, kde se dočkáte i večeře. Na euroregiony se jezdí vždy '''první týden zimního semestru'''. Podmínkou účasti je vypracování '''krátkého referátu''', který se pak na výletě odprezentuje. Studenti si musí občas zaplatit nějaké ubytování nebo cestu, ale vychází to v rámci stovek korun.

== Entomologická exkurze (KZO/409) ==
Doktorandi z laborky Lukáše Čížka se rozhodli vytáhnout studenty na řadu nádherných a na hmyz bohatých míst v Čechách a na Slovensku a založili tak další zoologickou exkurzi. Na super lokalitách si tak vyzkoušíte '''různé metody odchytu vzácných hmyzáků''', dozvíte se proč je nenacházíme jinde, tedy co dělat, aby nám hmyz neubýval. Kurz je dotovaný '''pěti kredity''' a je vhodný jak pro pokročilé entomology, tak i pro nadšence, kteří se chtějí prostě jen něco nového dozvědět. Podmínkou zápočtu je jednak účast na exkurzi a také podílení se na '''závěrečné zprávě'''. Kurz běží v létě a je výběrový, počet míst je omezen.

== Vertebratologická exkurze (KZO/389) ==
Tato exkurze kombinuje studium obratlovců v různých '''zoologických institucích (zoo, akvária, muzea)''' s poznáváním evropské fauny v přirozených podmínkách. Ačkoliv se kurz jmenuje vertebratologická exkurze, neúčastní se jí pouze zoologové, zabývající se obratlovci, ale také odborníci na bezobratlé, stejně jako se vždycky přibalí nějaký zkušený botanik, aby informace, které sbor učitelů studentům předává, byla co nejrozšířenější a nejucelenější. Exkurze se v současné době koná v letech, kdy je Mezioborová exkurze zaměřena botanicky, tedy '''ob rok'''.

== Mykologické exkurze (KBO/321, KBO/322) ==
Pro nadšené příznivce houbiček a pro ty, kteří chtějí obohatit svůj košík o zajímavější houby než jen bedly jedlé a hříbky pravé, jsou tady mykologické exkurze pod vedením naší hlavní mykoložky '''Martiny Vašutové'''. Zapsat si můžete několikadenní letní mykologickou exkurzi do různých koutů ČR, nebo podzimní, která se skládá ze '''4 celodenních výletů''' a večerů věnovaných studiu hub. Pokud vás exkurze zaujmou, můžete si je zapisovat opakovaně. Další skvělé houbové exkurzi se nevyhnete, pokud si zapíšete kurz Mykologie (KBO/135). Cvičení je zde totiž řešené formou exkurzí a to jak do přírody, tak do Jihočeského muzea.

== Letní kurz vegetačního mapování (KBO/430) ==
Pod vedením '''Libora Ekrta''' a jeho chotě '''Ester''' si za pár dní osvojíte grif zkušených vegetačních mapovatelů – tedy vědecky pojmenovat kdejaké roští. Kurz, který je vhodný spíše pro absolventy základních botanických kurzů, běží jednou za 2 roky v letním semestru. ''' '''

== Zimní kurz ekologických měření (KBO/429) ==
Po mnoha letech se na jaře 2022 otevřela tato výjimečně mrazivá exkurze. Pokud holdujete zimním radostem i strastem, jistě nevynechejte tento kurz pod taktovkou '''Erosovou'''. Náplní kurzu je vyzkoušet si, co všechno se dá zjistit v zimní krajině – '''hloubka sněhu, jeho fyzikální vlastnosti, závislost hloubky sněhu na reliéfu krajiny'''… Možná také překonáte svůj osobní rekord v době postávání na sněhu nebo snad i v počtu vypitých piv? Na kurzu se obvykle pobíhá (či spíše chodí) na běžkách, pokud, ale nepatříte mezi ty nejzdatnější běžce, tak se veskrze taky nic nestane. A kde doposavad zimní kurzy probíhaly? V Krkonoších, Jeseníkách, na Šumavě ale také v Nízkých Tatrách.

== Víkendové botanické exkurze ==
Probíhají v letním i zimním semestru, někdy také o nedělích ('''rozpis na webu KBO'''). Obvykle je vedou učitelé, doktorandi či magistři katedry botaniky, směřujíce do malebného okolí Budějovic i dál. Jsou vhodné jak pro začátečníky, tak pokročilé. Exkurze jsou tematicky řešené, proto se někdy hledají botanické „ultrašpeky“, jindy se vyráží spíše za krásami a malebností přírody. Proč tedy občas nevyrazit místy zasněženou krajinou za půvabem prvních jarních květin či vybarveným podzimem za sušenými ščagélky, stačí si vybrat. (Pozor! Není to kurz – nezapisuje se. Stačí si jen najít tu exkurzi, která vás zaujme, a vyrazit.)

== Další exkurze ==
Vyplatí se být v pozoru - exkurze totiž pořád vznikají (i zanikají, a pak se obnovují) a člověk nikdy neví, kdy se zase poštěstí. Bývala exkurze malakologická, paleontologická, dendrologická či čistě ornitologická. Podpultový tip - určitě se vyplatí sledovat ještě školní maily, ty také občas poskytují zajímavé informace.

Mnoho dalších kurzů má navíc '''ve svých cvičeních také zahrnuté exkurze''', a to i několikadenní, např.: ekologie lesa, chráněná území světa – seminář, ekologie obnovy, mikrobiální biotechnologie (na Moravu za vínem a lihem) a mnohé další. Právoplatní studenti těchto kurzů často kapacitu exkurze nenaplní, takže se tam po domluvě s vedoucím můžete s klidným svědomím vetřít a bez těžké hlavy si to užít. Tak na to nezapomeňte, až si budete plánovat, čím zaplácnout zbytečně volné zkouškové…

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Informace pro prváky

2024-09-03T11:06:34Z

Peckot02: /* Zakončení studia */

== Zápis do 1. semestru ==
Úplně první věc, která se vám na fakultě přihodí, je zápis ke studiu. Kromě toho, že se oficiálně upíšete fakultě, se tam taky dozvíte základní informace a přihlásíte se poprvé do portálu '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/STAG|STAG]]''' a na '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Mail, WiFi, VPN|fakultní e-mail]]'''.

Taky vás bude čekat test ze '''vstupní úrovně angličtiny''', který se skládá z písemného testu a krátkého rozhovoru s někým z jazykového oddělení. Nejde ale o žádné zkoušení nebo vyhazování, jen vám jazykáři doporučí, na který kurz angličtiny byste se (podle jejich názoru) měli zapsat. '''Nemusíte mít strach!''' Proč se vstupní test dělá se dozvíte [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Angličtina|'''zde''']].

Ve '''STAGu''' si zapisujete všechny kurzy, které budete v daném semestru absolvovat. Tyto elektronické zápisy se dříve nazývaly '''předzápisy''' - dnes toto označení splývá, nenechte se tedy zmást. '''Zápis ve STAGu je závazný a povinný.''' Již od prvního semestru budete zápis provádět sami. Pokud jste z úvodní přednášky nepochytili, jak se to dělá, návod naleznete '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/STAG|zde]]'''. Štěstí je, že v prvním semestru máte většinu předmětů povinných a s dostatečnou kapacitou, abyste se tam vešli všichni, takže nemusíte chvátat ('''v dalších semestrech to může být jinak a včasné zapsání je značnou výhodou''').

== Úvodní kurzy - tzv. kolotoč ==
Předtím, než váš první zimní semestr vůbec začne, musíte v září absolvovat '''sérii úvodních kurzů''', kterým se souhrnně říká ''kolotoč''. Informace najdete zde. Jde v nich především o to, abyste se seznámili s tím, jak to na fakultě chodí, naučili se používat fakultní počítače a zorientovali se v knihovně a některých důležitých internetových zdrojích. '''Nepodceňte to, bude se vám to v průběhu studia mockrát hodit.'''

'''Terénní praxe I. řečená „Vomáčka“''' je významnou a velmi populární součástí ''kolotoče'' pro obory '''Biologie''' (vč. Učitelství) a '''Péče o životní prostřed'''í. Je určena pouze pro studenty prvního semestru - další Terénní praxe (II. - IV.) si můžete zapisovat kdykoli během následujícího studia. ''Nazývá se podle statku u Vomáčků u Zlivi, kam se dlouhá léta jezdilo - dnes už se tam nejezdí, ale název (a skvělý program) zůstává.'' „Vomáčky jedničky“ se nyní konají '''na''' '''Lužnici, v Hradcích''' nebo '''na Dálavě'''. Je to takový seznamovák naší fakulty, kde do vás budou nalévány vědomosti z botaniky, zoologie či ekologie. Náplň exkurze i zápočtu se odvíjí především od toho, jaké vedoucí dostanete. Kdo jste neměl na střední moc co dočinění s kytičkama, broučkama a ptákama, tak se aspoň na základní české druhy koukněte, pomůže to - ale nebojte, vedoucí na vás budou hodní.

Dalšími součástmi kolotoče jsou '''Úvod do studia VŠ''' a '''Informační zdroje''', kde se dozvíte základní informace o fungování na naší fakultě a jak pracovat s vědeckými zdroji. Již v průběhu kolotoče vás čekají první zápočty, na první kredity si však musíte počkat až do zkouškového. Úvodní kurzy (až na Vomáčku za 1 kredit) totiž kreditované nejsou, nicméně '''zápočet''' (=účast) splnit musíte.

Během kolotoče si zřejmě půjdete vyzvednou svého ISICa, kam zajít najdete v sekci o '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Studentské karty|Studentských kartách]]'''.

== Seznamovák JU ==
Jednou z možností, jak se seznámit ještě před začátkem semestru, kromě Vomáčky (pro biologické obory), je '''Seznamovák JU'''. Je to vlastně dobrovolný '''adaptační kurz''' naší univerzity. Jezdí tam tedy i (nejen budoucí) studenti z ostatních fakult. Pokud jdete na JU a nikoho neznáte, tohle je skvělá možnost jak na někoho narazit. Určitě se pak s partou ze seznamováku potkáte třeba na akcích na Kampě nebo v (nebo před ) K2, tedy začnete tím také nějaký ten svůj '''studentský život'''!

== Výuka v prvním semestru ==
To, kam a kdy máte jít na přednášku či cvičení, se dozvíte z rozvrhu. Ten najdete ve STAGu. K orientaci vám poslouží '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/O fakultě/Anatomie fakultních prostor|mapky]]''' areálu PřF, kde jsou vyznačené pro vás nejdůležitější místnosti. Napoví vám také '''mobilní aplikace [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Důležité portály pro studium|StuduJU]].''' A pozor - alespoň zpočátku semestru (třeba první dva až tři týdny) je dobré '''rozvrh průběžně kontrolovat, někdy se totiž ještě aktualizuje!'''

Docházka na všechny '''přednášky''' je '''nepovinná''' (i když na pedagogické fakultě si často myslí, že je tomu jinak), se '''cvičeními''' to bývá naopak. Obvykle jsou povoleny '''2–3 absence''' za semestr, ale jsou i výjimky. Požadavky na každý předmět vám sdělí vyučující na první hodině. '''Nepropásněte ji'''!

Přestože je docházka na přednáškách nepovinná, vřele '''doporučujeme nevynechávat hodiny'''. Zaprvé máme mnoho vyučujících, kteří jsou skutečně poutavými a vtipnými vypravěči, a za druhé se zde často dozvíte, které téma se často objevuje ve zkouškách či na zápočtech. Zajímavostí je, že se u nás na fakultě téměř '''nesetkáte se skripty''' (ač výjimky jako vždy existují) a učit se tak musíte z '''výkladu''' a '''prezentací''' vyučujícího.

== Co musíme dělat, abychom v pořádku studovali? ==
Pokud '''v prvním semestru nezískáte alespoň 20 kreditů''', budete se bohužel muset s PřF rozloučit.

V dalším studiu platí, že v kterýchkoli '''čtyřech po sobě jdoucích semestrech musíte získat celkem alespoň 80 kreditů''' (i v případě, že mezi nimi přerušíte). Toto pravidlo umožňuje mít nějaký semestr "volnější" za cenu toho, že jindy si naopak zapíšete více kurzů. Zapisujte si předměty tak, abyste mohli absolvováním zapsaných předmětů získat '''minimálně 20 kreditů''' za každý semestr. Naplánovat si na semestr '''méně kreditů''' můžete pouze tehdy, když jste '''splnili už všechny předměty''' svého studijního plánu otevírané v daném semestru.

Ukončení studia nastává také v případě, že si některý povinný nebo povinně volitelný '''předmět''' zapíšete podruhé a opět se vám jej '''nepodaří splnit.'''

Když '''neprovedete zápis''', také vám přijde nemilý dopis.

== Starší spolužáci doporučují ==
* Neprošvihněte úvodní přednášky, cvičení či semináře a zjistěte si požadavky pro jejich úspěšné zakončení.
* Hlídejte si termíny.
* Hlídejte si vaše povinné předměty a kdy běží.
* '''Čtěte školní e-maily pravidelně.'''
{{Note|type=reminder|text=Jak na studium v dalších semestrech se dočtete [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Studium v dalších semestrech|zde]].}}
== Slovníček pojmů do začátku ==

=== Kredit ===
Udává '''„váhu“ předmětu''' – odráží jeho časovou náročnost.

Při počítání váženého průměru se jím násobí známka. Počet kreditů je odvozen od počtu hodin týdně, po které se příslušný předmět koná a připočítává se samostudium (takže třeba i psaní esejů). '''Nemusí být pravda, že se v kurzu za více kreditů také více dozvíte, ani že předmět za více kreditů je těžší.'''

Za šest semestrů musíte nasbírat '''180 kreditů''', minimum '''za semestr je 20 kreditů''', průměr je 30.

=== Předměty ===
'''A''' = povinné -> musíte je úspěšně splnit všechny

'''B''' = povinně volitelné -> vybíráte z bloku předmětů – nemusíte v něm tedy odchodit všechny, jen si vyberete pro sebe nejschůdnější alternativu

'''C''' = volitelné -> doplňkové kurzy, kterými můžete jen rozšiřovat obzory (a věnovat se angličtině a tělocviku)

=== Forma výuky ===

===== <big>Přednášky</big> =====
teoretické, nepovinné (většinou)

V prvním semestru se doporučuje navštěvovat '''většinu přednášek''', neboť jinak může být zkouškové období dost svízelné. Později je vhodné navštívit '''alespoň první přednášky''', kde se dovíte, co vše bude potřeba splnit pro získání zkoušky.

===== <big>Cvičení</big> =====
praktické, povinné

Mají sloužit k praktickému ověření a '''demonstraci teoretických pouček''' získaných na přednáškách. Povolen je jen '''určitý počet absencí''' za semestr (zpravidla 2-3), a kdo tento limit překročí, musí nahrazovat nebo psát nějakou práci navíc, někdy mu dokonce hrozí i nezískání zápočtu.

===== <big>Semináře</big> =====
něco mezi, povinné

Zde se po vás bude vyžadovat '''aktivita''': prezentování, komunikace, počítání, odpovídání na otázky. V rámci katedrového semináře budete muset '''prezentovat o průběhu své bakalářské/diplomové práce''' dvakrát za studium.

=== Zakončení předmětu ===

==== Zápočty ====
hodnoceno splněno/nesplněno

Většinou probíhají na '''posledním cvičení/přednášce daného kurzu''', nebo v tzv. ''zápočtovém týdnu'' (což je vždy poslední týden semestru). Někdy jsou zápočty uděleny třeba za zpracování '''prezentace/eseje''' nebo za '''docházku'''. Jindy to bývá '''poznávačka''' nebo '''test'''. Zkrátka zápočty mají různou formu, bývají před zkouškou (ale ne vždy) a někdy nejsou požadovány vůbec.

==== Zkoušky ====
hodnoceno 1-3

U nás se dělají jak '''písemné''', tak '''ústní''', a někdy dokonce obojí. Zkouškové termíny závisí na vyučujícím, ale ti mají '''povinnost vyhlásit nejméně dva řádné a dva opravné zkouškové termíny'''. V případě malého počtu studentů v předmětu mohou být termíny zkoušky celkem pouze tři (prostřední termín je jak řádným, tak opravným termínem).

<big>Na zkoušky i zápočty máte '''3 pokusy'''. Pokud se vám nepodaří podmínky splnit ani na třetí pokus, čekají vás '''následující možnosti dle statutu předmětu''':</big>

* Pokud jste nezvládnete '''A-předmět''', není zbytí, než si ho další rok (či semestr, běží-li předmět) zapsat znovu. Pokud podruhé třikrát neuspějete, bohužel se s vám fakulta rozloučí.
* Pokud jste nezvládnete '''B-předmět''', máte možnost si místo něj z daného bloku předmětů '''vybrat jiný'''. Trváte-li ale na svém rozhodnutí, že skutečně potřebujete tímto projít, můžete si ho podruhé zapsat – ale dbejte, '''aby vám tentokrát pokusy stačily''', jinak vás čeká stejný osud jako v předchozím případě.
* Pokud jste neprošli '''C-předmět''', nezoufejte. Je to předmět volitelný a když ho tedy nesplníte, na fakultě zůstanete. Jenom se vás zobrazí negativní hodnocení ve STAGu.

{{Note|text=Specifikem naší fakulty je to, že na zkoušky '''není zvykem chodit ve společenském oděvu'''. Není to však ani zakázáno. Ke státnicím a obhajobám svých prací si ale asi oblek/šaty vezměte. Je to přeci jen významnější událost. Ti na druhé straně stolu už to mají také nařízeno, teda doporučeno, ale i tak se může stát, že dorazí v pohorkách rovnou z terénu...}}

==== Předtermín ====
Jedná se o termín zkoušky ještě '''před zkouškovým obdobím'''. Předtermíny máme primárně pro studenty, kteří daný semestr '''státnicují''', aby stihli splnit všechny zbývající povinnosti '''před SZZ'''. Zapsat si ho ale můžete ať jste v jakémkoli ročníku. Výhodný může být tím, že má vyučující '''menší nároky''', nechce po vás '''znalosti z poslední přednášky''' anebo že si '''zkrátíte zkouškové'''. Nevýhodou je samozřejmě že máte '''na učení méně prostoru''' se stále probíhajícím semestrem.

==== Zápočtový týden ====
Poslední týden semestru, kdy se vyučuje.

Přednášky ještě mohou '''probíhat''' - záleží na instrukcích vyučujícího.

V hodině cvičení a seminářů se obvykle píše '''zápočet''' z probírané látky. I když je to v rozvrhu a je jasné, že dorazíte, koukněte do '''Stagu''', jestli to nemáte jako oficiální termín, na který se máte '''zapsat'''.

==== Zkouškové období ====
Po zápočťáku začíná zkouškové, které v '''zimáku sahá i do výuky v letním semestru'''. Většinou ale platí, že jdou zkoušky udělat tak, že máte i trochu prázdniny. V letním semestru máte čas na zkoušky '''celé léto''', až do konce srpna.

=== Zakončení studia ===
Studium končí '''<big>státní závěrečnou zkouškou (SZZ)</big>''' (zpravidla po šesti semestrech), která se skládá z '''obhájení bakalářské práce''' a ze '''zkoušky z předmětových okruhů'''. Jak obhajoby, tak státnice jsou veřejné, takže pokud jste Hujerovi, můžete si pozvat celý rodinný klan, aby přihlížel vašim znalostním výkonům.{{Note|text=U nás '''nemusíte dělat státnice i obhajobu najednou'''. Pokud cítíte, že je toho na vás moc, můžete si tyto povinnosti rozdělit nebo posunout tzv. '''prodloužením studia''' (čili například můžete odstátnicovat v létě, a obhajovat svou práci v následující zimě a hned na začátku nového zimního semestru můžete nastoupit do navazujícího studia).}}

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Informace pro prváky

2024-09-03T11:06:15Z

Peckot02:

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Státnice, bakalářka a obhajoby

2024-09-03T11:06:01Z

Peckot02:

== Státní závěrečná zkouška ==
Studium končí '''státní závěrečnou zkouškou (SZZ)''' (zpravidla po šesti semestrech), která se skládá z '''obhájení bakalářské práce''' a ze '''zkoušky z předmětových okruhů'''. Jak obhajoby, tak státnice jsou veřejné, takže pokud jste Hujerovi, můžete si pozvat celý rodinný klan, aby přihlížel vašim znalostním výkonům.

Důležitá informace je, že '''nemusíte dělat státnice i obhajobu najednou''', a že je u nás možné prodlužovat nejen o celý rok, ale i jen o jediný semestr. Pokud cítíte, že je toho na vás moc, můžete si tyto povinnosti rozdělit nebo posunout tzv. prodloužením studia (čili například můžete odstátnicovat v létě, a obhajovat svou práci v následující zimě a hned na začátku nového zimního semestru můžete nastoupit do navazujícího studia).

Nejzazší termín odevzdávání práce a přihlašování ke státním zkouškám naleznete v akademickém kalendáři.

'''Když člověk prodlužuje, tak nedělá nic.''' Prostě se nepřihlásí k obhajobě/ke státnicím. Pokud chcete prodlužovat kvůli obhajobě, ale státnice již máte za sebou, je nutné si ve STAGu zapsat předmět ''Bakalářská diplomová praxe'' za 0 kreditů. Když budete chtít skončit, v daném termínu se přihlásíte na obhajobu a ke státnicím (nebo jen k jednomu) písemně na studijním oddělení. Pokud chcete pokračovat dále např. do magisterského studia, je nutné nezapomenout přes prázdniny podat si přihlášku, viz níže. Toto "nicnedělání" u prodlužování však platí jen v případě, že '''nepřesáhnete maximální povolenou dobu studia'''. Ta činí '''pro bakalářské i magisterské obory 5 let''' (tj. bakaláře můžete studovat 5 let, magistra též).

=== Bakalářka ===
'''Opět nezapomeňte, že vše zásadní je v Opatření o organizaci studia D48'''. Na '''bakalářce''' se u nás na fakultě začíná pracovat obvykle během druháku (fajnšmekři někdy už v prváku). Téma si musíte nechat zadat '''nejpozději do konce čtvrtého semestru'''. Obsah samozřejmě závisí na oboru a na katedře, ale většinou se už od bakalářky dělá experimentální část (v tom máme obrovskou výhodu oproti ostatním přírodovědeckým fakultám v ČR - prostě už po bakaláři máme praktický skills ). Ve STAGu si při zadaní bakalářky zapíšete '''Zadání bakalářské práce''' za 0 kreditů. "Předmět" má kód ''pracoviště'' / 884 (např. KBE/884). Zadávací protokol, který je na webu mezi ostatními formuláři pro studenty (nebo jako příloha opatření D48) přinesete na studijní a vedoucímu katedry (pracoviště), kde budete bakalářku vypracovávat.

Při '''hledání tématu vaší kvalifikační práce''' určitě obejděte nástěnky, koukněte na web fakulty a vybraných kateder. Při prvním setkání s potenciálním vedoucím se zeptejte na časovou náročnost, způsob práce a případně na možnost finanční odměny. Čas, který je potřeba práci věnovat, neumíme my studenti často odhadnout a nezřídka je pak nutno studium prodlužovat. Můžete tomu předejít tak, že si očekávání vyjasníte s vedoucím hned na začátku. Jsou studenti, kteří na bakalářce pracují tři roky a slušně si tím vydělávají, ale i tací, kteří svou práci napíší za tři měsíce. Než se svému školiteli upíšete, doporučujeme si ho "proklepnout" (v dobrém). Koukněte na jeho články, práce, které už vedl (na to skvěle poslouží prohlížení ve STAGu, kde najdete posudky vedoucího i oponenta), nebo se zeptejte starších studentů. '''Vyberte si dobře'''.

'''Studenti Biologie''', pokud ještě nejste rozhodnuti, co chcete dělat, nezoufejte! Během 1. semestru se v rámci '''Vstupního semináře''' seznámíte s jednotlivými katedrami a tím, co se na nich páchá. Jistě se vám něco zalíbí. A pokud ani tam nenajdete to pravé téma pro vás, během následujících semestrů vás zcela jistě zaujme některý z předmětů, nebo některých z vyučujících svým přístupem - slovo dá slovo a ejhle, téma bakalářky je na světě.

Při práci na tématu si zapisujte dvě '''Bakalářské diplomové praxe I a II''', pod kódem ''pracoviště'' / 890 nebo 891 (např. KBE/890 a následně KBE 891). Kreditované praxe bývají dvě, za 8 nebo za 6 kreditů. Je to dáno studijním plánem vašeho programu. Pokud studujete, ale kreditované praxe už jste vyčerpali, musíte si zapisovat praxi pod kódem ''pracoviště'' / 893 s kreditovou hodnotou nula.

O své bakalářce máte povinnost '''referovat nejméně dvakrát za studium''' na semináři pracoviště školitele (případně i garanta programu/oboru). Váš školitel vám tedy poradí, jaký si máte zapsat seminář. Každá katedra má jiná pravidla pro své '''katedrové semináře'''. Někde je povinná účast každý týden, jinde stačí jednou za semestr odprezentovat. Úřednická poznámka - Jak praví D48 článek 2.1, odstavec 3 - ''V případě, že se pracoviště školitele a garanta programu liší, student vystupuje dvakrát s toutéž prezentací. Pokud se garant programu nebo jím pověřený zástupce účastní prezentací na semináři pracoviště školitele, považuje se povinnost dvou prezentací za splněnou.''

O předkládání prací hovoří Opatření proděkana pro studium P5. Hodit se vám může jeho příloha Check-list – pomůcka pro studenty podávající kvalifikační práci (Příloha P4). Užitečné tipy k samotnému psaní práce najdete v kapitole [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/O psaní, citování a autorském právu|'''O psaní esejů, citování a autorském právu''']].

'''Obhajoby''' jsou v gesci kateder. Po odevzdání bakalářské práce ji dostane '''oponent''', který se k ní písemně vyjádří (napíše posudek) a klade otázky. Posudek byste měli dostat nejméně tři pracovní dny před obhajobou a je vhodné otázky oponenta zakomponovat do své obhajoby. '''Oponenta navrhuje váš školitel, takže se ho můžete zeptat již dříve'''. Termín obhajob vyhlašuje vaše katedra. V den D představíte komisi, co jste dělali (v 99% případů formou PowerPointové prezentace). Oponent přečte posudek a vy zodpovíte jeho otázky. Také váš školitel přečte svůj posudek, ve kterém se vyjádří, zda je vaše práce vhodná k obhajobě. Následují otázky komise, se kterými se jistě vyrovnáte jak nejlépe budete umět. Každá katedra to má trochu jinak, ale na některých pracovištích se obhajob účastní značná frakce akademiků z příslušné katedry. Může se tedy stát, že strávíte dost času odpovídáním na dotazy i od ostatních. Na závěr je fajn zmínit, že pro bakalářské obhajoby je stanoven '''časový limit''' daný příslušnou katedrou. Ten se napříč katedrami dost liší (obecně něco kolem 15 minut), ale vždy se zeptejte jak dlouho může trvat vaše prezentace. A nebojte se! Pokud jste pracovali dobře, váš vedoucí se za vás bude urputně bít a pomáhat, kde to jen bude možné.

=== Státnice (zkouška z předmětových okruhů) ===
'''Obsah státních zkoušek''' se pochopitelně liší podle oboru. Seznamy otázek pro státnice najdete zde, nebo v systému STAG. (V současné době probíhá trošku reforma. Dříve byly totiž otázky jen na webu. Pokud aktuálně tak na STAGu ještě nejsou, dejte nám, prosím, vědět.)

'''Biologové''' si vybírají tři okruhy ze šesti (aktuální info na webu nebo STAGu).

* Biologie rostlin
* Biologie živočichů
* Biologická chemie
* Buněčná biologie a genetika
* Ekologie
* Fyziologie a vývojová biologie živočichů a rostlin

Každý okruh zkouší dva vyučující (někdy jsou ale přítomni tři, např. u biologie rostlin) a otázky pokrývají všechno, co jste se za celou dobu učili (a někdy bohužel i něco navíc).

==== Příprava na státnice a jejich průběh ====
Nikdy ale není na škodu zeptat se před státnicemi garanta vašeho studijního programu, nebo studijního proděkana, zda-li vyvěšené otázky platí a jestli je všechno skutečně tak, jak je psáno. Také, jak bylo již zmíněno v jiné z podkapitol, naše fakulta je zvláštní tím, že nemáme mnoho skript. Ideální přípravou na státnice tedy je buďto samostatné vypracování otázek z vámi vybraných okruhů (s pomocí knih a z prezentací vyučujících) a nebo zisk takto vypracovaných otázek od někoho jiného

A jelikož každý okruh má poměrně slušnou zásobu otázek (a některé jsou i docela zapeklité) doporučujeme začít s přípravou ne několik týdnů dopředu, ale ideálně několik měsíců.

''Především u státnic platí, že připraveným štěstí přeje.''

Samotný '''rozpis státních zkoušek''' (místnosti a časy) bude vyvěšený na studijním oddělení i na stránkách fakulty cca 2-3 týdny před oficiálním termínem státnic. Může se stát, že budete mít státnice rozloženy do více dnů - záleží na tom, kolik studentů se přihlásí na jaký okruh. Je vždy dobré, '''abyste byli na místě dřív''', a to i z důvodu, že někteří vaši spolužáci se vlivem stresu či z jiných důvodů nedostaví a zkoušející vám mohou dovolit zaplnit jejich místo v rozpisu.

Na začátku samotné zkoušky si vylosujete číslo otázky, o které se poté rozhovoříte. Státnice probíhají '''bez takzvaného "potítka"''', neboli chvilky na přemýšlení a uspořádání myšlenek. Každý ze zkoušejících má také svůj osobitý "styl" zkoušení - někteří s vámi povedou rozhovor, jiní upřednostňují váš monolog. Zkouška v každém okruhu trvá půl hodiny (někdy ale i méně).

Obor biologie rovněž umožňuje písemnou formu státnic (pro ty, kteří mají problém s mluvením v návalu nervozity, nebo se zkrátka dokáží lépe vyjádřit písemně), ale nemyslete si, že je tahle forma zkoušky snad jednodušší, nebo se u ní dá lépe podvádět! Výhodou "face-to-face" státnic je, že naprostá většina vyučujících se vám snaží pomoct a často vás různými oklikami a otázkami navádí k tomu, co chtějí slyšet (a co je tedy správnou odpovědí).

'''Státnic se ale není nutné bát, pokud se nepodcení příprava!''' Nebojte se, že vás někdo bude dusit přesnými definicemi nebo důkladným popisem detailních principů - především jde o propojení vašich znalostí a o schopnosti ukázat, že víte, o čem mluvíte (''ač třeba občas nevíte...'').

Výsledek zkoušky se dozvíte obvykle ihned po zdolání zkoušky, nebo na vyhlášení, které bývá v závěru daného státnicového týdne. Výsledky jsou také v rámci jednoho, maximálně dvou dnů umístěny na STAG. Pokud se vám některou ze zkoušek nepodaří udělat - nezoufejte. Není nutné opakovat všechny okruhy státnic, postačí, když si na dalším termínu zopakujete okruh, ve kterém jste neuspěli.

= Tamtadadá 🥳 =
Po úspěšném ukončení studia vás opět čeká přehlídka vyučujících v talárech, tentokráte při příležitosti vašich '''promocí'''. Zde dostanete modrý (a nebo pokud jste se opravdu hodně snažili tak červený) diplom, vyučující vám pogratulují a je to! Dosažený titul je jen a jen váš!

= Podávání přihlášky k dalšímu studiu =
Přihláška do navazujícího studia může být podána poté, co jste úspěšně splnili státnice (čili ji můžete podat i v případě, že jste ještě neobhajovali vaši bakalářskou práci a máte v plánu tak učinit během dalšího semestru). Také ji můžete podat až po obhajobě. Přihláška se podává přes STAG, přes který se rovněž zaplatí (cena je 500,- Kč). '''Nepropásněte termín podání přihlášek''', jinak budete muset prodlužovat o další semestr.

Přijímací řízení do dalšího studia není nutné řešit, pokud máte vážený průměr za předchozí studium '''nižší než 1,9'''. Jinak jsou přijímají zkoušky většinou složeny z daného okruhu, který jste absolvovali u státnic - vaše známka z daného okruhu + známka z obhajoby se převedou na body a podle nich se umístíte v pořadníku uchazečů o studium. Nově příchozí studenti samozřejmě mají přijímací zkoušky. Více informací hledejte tady.{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Jak vyrazit do světa

2024-09-03T11:05:42Z

Peckot02:

Celá řada informací o tom "jak ven" se nachází v univerzitním '''[https://www.jcu.cz/images/mezinarodni-spoluprace/zahranicni-pobyty/Prvodce_pro_studenty_kte_chtj_vyjet_do_zahrani_final.pdf Průvodci pro studenty, kteří chtějí vyjet do zahraničí]'''.

Naše tipy jsme pro vás sepsali níže.

* V první řadě SE NEBOJ.
* Vzápětí si rozmysli, zda chceš jet '''studovat''', '''na stáž, na pracovní pobyt''' nebo na '''konferenci''' ve svém oboru. Od toho se bude totiž odvíjet velká většina dalších zařizování.
* A za třetí se soustřeď na '''jazyk'''. Znalost si v zahraničí zpravidla zlepšíš, ale pokud tě čeká výuka nebo práce v angličtině, možná ti nebude stačit “''How you doin''<nowiki/>'?”

== No a jak teda na to? ==
Studenti mají obvykle dva různé přístupy:

'''a) víš kam chceš a potřebuješ pomoc se zařizováním'''

Zajdi rovnou za referentkou pro zahraniční vztahy '''[https://www.jcu.cz/cz/univerzita/lide/clovek?identita=Okosy_Barbora_98156 Mgr. Barborou Okosy]'''.

'''b) ještě nevíš kam chceš a pátráš po možnostech'''

Dobré je začít třeba '''na webu univerzity''' v sekci '''Mezinárodní spolupráce''' případně na '''fakultních stránkách v oddělení Zahraniční pobyty''', '''Nabídka zahraničních stáží''' nebo '''Rozvoj a zahraničí'''.

{{Note|text='''Zjisti si deadliny a všechny nutné podmínky''' - ať již jde o poslání posteru na konferenci nebo podání žádostí, přihlášek atd. Pozor, např. pro Erasmus bývají uzávěrky přihlášek do konce ledna na celý další akademický rok. Obvykle pak bývá ještě jeden doplňkový termín. Až si vybereš, klíčovou osobou pro tebe bude také referentka Mgr. Barbora Okosy.}}

== Studium ==

=== Erasmus ===
Chcete-li vyzkoušet studium v zahraničí, je váš výběr (víceméně) '''omezen na spřátelené univerzity''', se kterými máme sepsanou bilaterální smlouvu. Jejich seznam se mění, stejně jako jeho umístění na fakultním webu. Seznam najdete [https://www.prf.jcu.cz/cz/mezinarodni-spoluprace/zahranicni-pobyty '''zde'''].

Až si vyberete, '''vyhledejte naši fakultní koordinátorku''', a poproste ji, zda vás zkontaktuje s někým, kdo už na dané univerzitě byl. Tak opravdu zjistíte nejlepší informace, přestože jsou naše zkušenosti nepřenositelné a každý má z Erasmu jiné zážitky, jsou věci, které na internetu prostě nenajdete.

Není-li vaše vytoužená země/město na seznamu bilaterálních smluv, můžete pátrat na vlastní pěst a zkusit se s referentkou domluvit, zda by to nešlo zařídit. Zkušenost ale praví, že byrokracie vládne světu a zařizování je na dlouhé lokte.

'''Další postup''' s vámi bude konzultovat paní referentka, ale probíhá to ve zkratce zhruba takto:

Začnete se ucházet o účast na Erasmu ve vaší vysněné zemi (řekneme vám tajemství - o místa není úplně rvačka). Až vám to '''fakulta schválí''', tak '''pošlete přihlášku''' (a někdy i jazykové certifikáty*) na vybranou univerzitu, počkáte na '''rozhodnutí o přijetí'''. Mezitím si prostudujte pečlivě jejich studijní řád, rozvrh a seznam nabízených kurzů za hranicemi domoviny. Vyplníte si '''předem seznam předmětů''', které chcete během svého pobytu absolvovat, tzv. '''learning agreement'''.

Podstoupíte '''jazykový test''', který slouží pro orientační ověření vaší vstupní úrovně komunikovat v cizím jazyce před odjezdem (totéž uděláte po návratu a výsledek je porovnán). Je to formalita, nic co by vám překazilo účast. Přinejhorším dostanete přístup do online kurzu, kde se budete moci v jazyce dobrovolně vylepšovat. Pak vám na rektorátu vystaví '''účastnickou smlouvu a dostanete studijní stipendium'''. Na studijním oddělení se zeptáte, co si máte po dobu své nepřítomnosti zapsat do STAGu. Včas si najdete bydlení, koupíte si '''letenky či jízdenky'''. Ani se nenadějete a jste fuč a začínáte chodit na kurzy na zahraniční univerzitě. Ruku na srdce - je s tím dost papírování, ale dá se to zvládnout a rozhodně to stojí za to!

{{Note|text=Univerzita, která vás přijímá, často žádá '''potvrzení vaší schopnosti mluvit anglicky''', a to nejčastěji výsledky mezinárodně uznávané zkoušky '''TOEIC''' nebo '''TOEFL''' (spíše pro magistry). Stačit vám však bude i naše '''Bakalářská zkouška z angličtiny'''. Více o nich najdete tady: <nowiki>https://www.prf.jcu.cz/cz/fakulta/katedry/oddeleni-jazyku/pro-studenty/popis-jazykovych-kurzu</nowiki> Pokud je nemáte a nestíháte si je udělat, nezoufejte. Někdy postačí, když si '''sepíšete seznam absolvovaných angličtin''' a necháte si je od šéfky jazykového oddělení '''Mgr. Pavlínové''' potvrdit spolu s větičkou o tom, že se prostě domluvíte. Po příjezdu na zahraniční univerzitu se obvykle konají '''rozřazovací jazykové testy''' (online), a pokud na tom nebudete úplně dobře, doporučí vám nepovinný jazykový kurz (online).}}

=== Kde na to vzít? ===
Jedete-li na stáž či studium pod záštitou programu Erasmus+, '''dostanete na každý měsíc určitou sumu''', která v sobě zohledňuje mimo jiné i to, jak je v dané zemi draho. Tato částka se rok od roku zvyšuje, aktuální tabulku '''najdete na webu JU - finanční podmínky'''. Zpravidla je suma vyplacena najednou a to před odjezdem. Nečekejte, že vám toto stipendium zaplatí celý pobyt. Ve většině případů musíte do cesty '''vložit svoje úspory''' (nebo si na místě přivydělávat) - no a samozřejmě čím severněji a západněji se vydáte, tím hlouběji do kapsy budete muset sáhnout. Rozhodně se ale tímto '''nenechte odradit''', protože výjezd za hranice vás zase v jiných směrech jistojistě obohatí.

Dál vás určitě zajímá, kdy budete v zahraničí začínat, jak budou zorganizované kurzy, co zkoušky, kde budete bydlet. Bohužel na toto '''není univerzální recept'''. Každá univerzita to má jinak, ale jakmile budete mít z obou stran potvrzenou smlouvu, je jejich povinností se o vás postarat a zaslat vám potřebné informace.

Nesmíme ještě opomenout, že i po '''návratu vás čeká pár povinností,''' hlavně '''odevzdání závěrečné zprávy''', '''uznávání kreditů''', '''vyplnění jazykového testu a dotazníků''' ohledně průběhu pobytu. A taky vyprávění vašich neopakovatelných příběhů všem kamarádům a rodině. Přejeme hodně štěstí a zážitků.

=== A uznaj mi to? Musim pak prodlužovat? ===
'''Uznávání absolvovaných předmětů závisí na jejich sylabu''', resp. jestli je jejich zahraniční sylabus ekvivalentní k našemu na PřF. Pokud si na zahraniční univerzitě zapíšete předměty, které jsou podobné našim, '''po návratu napíšete žádost o uznání těchto kurzů'''. Ke každému budete potřebovat '''souhlas garanta kurzu''' na naší fakultě a obvykle s tím nebývá problém. Některé univerzity mají ale takovou nabídku předmětů, že mezi nimi nenaleznete žádné, které by odpovídaly těm v našem STAGu. Pak si ze studijního pobytu '''přivezete kredity''' - a ty jsou vám uznány vždy.

Pokud jedete na studijní pobyt a zameškáte tak výuku v ČR, neznamená to nutně, že budete muset prodlužovat. '''Když si dobře sestavíte rozvrh, můžete během ostatních semestrů splnit své předměty''' a Erasmus vám to nerozhodí. Pravdou ale je, že si většina navrátivších Erasmáků dá pak půlrok/rok navíc.

Jo a na Erasmus+ můžete vyrazit '''i jako absolvent''', nutné je však '''zažádat si o pobyt ještě v době studia'''.

{{Note|text=Zajímavou alternativou k programu Erasmus+ je např. výměnný '''program CEEPUS, kterého se účastní země střední a jižní Evropy''' (Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Chorvatsko, Maďarsko, Makedonie, Moldavsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko. Spolupracují také univerzity Priština, Prizren a Peja v Kosovu).}}

== Stáž ==
Stáž je to pravé ořechové pro ty, kteří nechtějí v zahraničí studovat, ale chtějí '''pracovat na projektu''' (nejčastěji na vlastní bakalářce, diplomce či dizertaci) '''ve výzkumném institutu''', podniku nebo jiné organizaci. S výběrem vám nejlépe '''pomůže váš školitel'''. Stáže jsou opět většinou zajišťovány '''přes program Erasmus+''' (Evropa a východní destinace), existují však i další programy – '''AIESEC, Fullbright''', ... '''Na stáž také dostanete stipendium''', které je obvykle vyšší než stipendium na studium, a někdy navíc obdržíte plat od vybrané instituce.

Stáž je vhodná i pro ty, kteří si chtějí rozšířit obzory '''v jiném oboru,''' než kterému se věnují v rámci svého studia v Česku. Pokud máte vysněnou firmu nebo instituci, můžete zkusit '''napsat mail, zda-li nenabízí pozice pro internisty'''. Například start-upové firmy obvykle rády přijímají neplacenou pracovní sílu. V případě, že nemáte přesnou představu, zkuste zabrouzdat například v [https://erasmusintern.org/ '''erasmácké databázi'''] a třeba si zde najdete to svoje.

Pokud se rozhodnete vyrazit na stáž namísto studijního pobytu, počítejte také s tím, že '''nebudete moct využívat studentské výhody''' jako například návštěvu menzy, členství ve studentském klubu či možnosti ubytování na koleji. Zato '''získáte nové profesní zkušenosti, kontakty a když budete mít štěstí tak třeba i pracovní pozici.'''

== Konference ==
Na konferenci nejčastěji ve svém oboru můžete vyrazit nejen za humna, ale klidně přes oceán. Obvykle tam lidi jezdí prezentovat své '''vědecké výsledky''', ukazovat hezké postery, někdy i třeba jen na kukačku. To ale záleží především na tom, co budete dělat, jak se o to budete aktivně zajímat a jakého si vyberete školitele. Konference většinou nemusíte plánovat tolik dopředu a '''většinou s impulsem přijde školitel''' (výjimka ovšem potvrzuje pravidlo). Na financování se nejčastěji využívají granty školitele. Po domluvě vám formou kompenzačního stipendia uhradí užitečné výjezdy.

== Exkurze ==
Také řada '''exkurzí se koná v zahraničí''' (mezioborovka, letní škola Soil and Water, alpská botanika či zoologie, ...). Jejich komplexní přehled naleznete v samostatné sekci [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Exkurze|'''Exkurze''']].
----

== Důležitá poznámka ==
Informace o možnostech vycestovat do zahraničí v této kapitole rozhodně '''nejsou vyčerpávající'''. Existují tisíce programů, které můžete využít. Nebojte se do světa vyrazit třeba i '''dobrovolničit''' nebo '''pracovat'''. Žijeme ve světě možností, stačí po nich skočit. Při hledání můžete checknout třeba Dům zahraniční spolupráce - '''www.dzs.cz, vyjed.cz''', a nezapomeňme na weby '''www.dobrovolnik.cz, www.inexsda.cz, www.workaway.info, wwoof.cz''',...

Jisté je, že '''všechny zahraniční zkušenosti vám budou přínosem''' a budete z nich dlouho čerpat. Využijme toho, že jsme studenti a svět je nám otevřen!

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Studium v dalších semestrech

2024-09-03T11:05:23Z

Peckot02:

= Zápis a výběr předmětů =
Nezapomeňte si hlídat termíny zápisů. Jak uvádí '''posvátné nařízení D48''': "V případě, že student neprovede ve stanoveném termínu zápis a do pěti dnů se neomluví a nepožádá o změnu termínu zápisu, je mu studium ukončeno."

== Co si zapisovat ==
Od druhého semestru si již budete zapisovat většinu kurzů dle vlastní chuti a vkusu a '''dle vašeho studijního plánu.''' Ten je pochopitelně tvořen závaznou strukturou vašeho oboru a vidíte jej '''ve STAGu'''. Koukněte se, z čeho budete státnicovat. Otázky k okruhům najdete na STAGu a na webu. Seznam úplně všech předmětů najdete v '''Prohlížení STAGu'''. Můžete si také zapisovat kurzy mimo váš studijní plán a to i z jiných fakult. Kredity se vám normálně počítají. Zapisujte si předměty tak, abyste mohli absolvováním zapsaných předmětů '''získat minimálně 20 kreditů za každý semestr'''. Naplánovat si na semestr méně kreditů můžete pouze tehdy, když jste splnili už všechny předměty svého studijního plánu otevírané v daném semestru.

Při rozhodování, co si teda zapsat, vám může pomoci i Studentské hodnocení výuky (SHV), nebo '''Graf četnosti udělených hodnocení studentům napříč roky''' (png/.xls), který najdete v popisu předmětu ve STAGU dole pod podmiňovanými předměty. Je to super vychytávka. Taky není od věci se poptat ostatních, kteří už předmět měli.

STAG má někdy chuť hlásit, jaké '''prerekvizity''', tedy znalosti z jiných předmětů, byste před daným kurzem měli mít. Rozlišuje se:

* Povinná prerekvizita: Vyžaduje se její splnění před zápisem předmětu (případně před složením zkoušky z předmětu), k němuž se prerekvizita vztahuje. Kontroluje si to vyučující předmětu, k němuž se prerekvizita vztahuje. Nemáme je u nás na fakultě moc často a člověk to nemusí úplně hrotit.
* Doporučená prerekvizita: Absolvování prerekvizity není nezbytnou podmínkou k zapsání / složení předmětu. Znalosti z prerekvizity jsou požadovány u zkoušky z předmětu, k němuž se prerekvizita vztahuje - tento typ prerekvizit na naší fakultě převažuje.

Kromě klasických kurzů je potřeba při zápisu věnovat pozornost '''povinnostem souvisejícím s bakalářkou''', o které více píšeme v samostatné kapitole a nejlepší informace jsou opět v Opatření D48. Nejpozději do konce svého čtvrtého semestru si musíte nechat zadat téma a ve STAGu tak splnit '''Zadání bakalářské praxe''' za 0 kreditů. "Předmět" má kód ''pracoviště'' / 884 (např. KBE/884). V následujících semestrech si pak zapisujte '''Bakalářskou diplomovou praxi I a II''', pod kódem ''pracoviště'' / 890 nebo 891 (např. KBE/890 a následně KBE 891). Kreditované praxe bývají dvě, za 8 kreditů, ale může se to lišit dle vašeho studijního programu. Pokud studujete ale kreditované praxe už jste vyčerpali, musíte si zapisovat praxi pod kódem ''pracoviště'' / 893 s kreditovou hodnotou nula.

Dále máte povinnost '''referovat nejméně dvakrát za studium''' na semináři pracoviště školitele (případně i garanta programu/oboru). Aneb jak praví D48 článek 2.1, odstavec 3 - ''V případě, že se pracoviště školitele a garanta programu liší, student vystupuje dvakrát s toutéž prezentací. Pokud se garant programu nebo jím pověřený zástupce účastní prezentací na semináři pracoviště školitele, považuje se povinnost dvou prezentací za splněnou.''

{{Note|text=Scénář vzorného studenta

Obvykle (ale nikoli povinně) si studenti domluví bakalářku ve svém třetím semestru (ZS ve druháku). Ve čtvrtém semestru (tedy v LS) si zapíší Zadání bakalářky a odevzdají Zadávací protokol. Na ZS ve třeťáku (pátý semestr) si zapíší Bakalářskou praxi I (a seminář poprvé) a na svůj poslední letní semestr praxi II (a seminář podruhé, kde si zkusí obhajobu nanečisto). Stihnou zkoušky a včas odevzdat práci a tak v květnu po šestém semestru úspěšně dostudují.}}
{{Note|type=warn|text='''POZOR:''' Ve STAGu se se změnou výstupního minima objevují jen nová pravidla, pokud tedy student studuje podle svého původního studijního plánu, objevují se mu některé povinnosti ve STAGu jako nesplněné; '''studijní referentka ale při kontrole studia před státní závěrečnou zkouškou zkontroluje ručně, zda student splnil to, co mu ukládal jeho původní studijní plán'''.}}

== Jak si zapisovat ==
'''Elektronický zápis''' do letního semestru ('''LS''') probíhá v druhé polovině '''ledna''' (upřesňující - viz níže - v únoru) a zápis do zimního semestru ('''ZS''') bývá už v '''červnu''' (upřesňující v září). Možnost zápisu předmětů začíná ve stanoveném termínu vždy v 8:00 a trvá asi 14 dní. Přesné termíny vždy určuje Akademický kalendář pro daný akademický rok. Rozvrh jednotlivých předmětů je na STAGu v sekci "Předzápis" '''vyvěšen asi dva týdny předem''' a můžete si tak svůj rozvrh '''připravit, abyste pak hned věděli, na co klikat'''. První den zápisu je totiž STAG obvykle (brutálně) vytížen a zpracování vašich požadavků může trvat déle než jste zvyklí (nebo se tam vůbec nemusíte dostat). Na tento problém jsou ajťáci na rektorátu upozorňováni každý rok a snaží se to optimalizovat. Pro nás to ale v danou chvíli znamená čekat a zkoušet se přihlásit tak dlouho, dokud nás systém nepustí naplnit své povinnosti.

Po elektronickém zápisu je zveřejněn seznam otevřených předmětů tzv. '''Výsledek předzápisu''' a najdete ho na webu fakulty v aktualitách. Musí být zveřejněn nejméně tři dny před upřesňujícím zápisem.

Když je rozhodnuto, které předměty se otevřou, nastává tzv. '''upřesňující zápis''' (v únoru a v září), kterým se zápis provedený ve STAGu potvrdí. Před upřesňujícím zápisem je '''nutné mít vyplněné studentské hodnocení výuky (SHV)'''. Pokud si za svým zápisem stojíte, není už potřeba dělat nic a na studijním vás zapíšou.

Pokud jste ale od zápisu změnili na něco názor, chcete si zapsat další předmět či škrtnout některý ze zapsaných, je potřeba na studijní oddělení doručit podepsaný '''zápisový list B''' s vyznačenými '''změnami''' a to ve stanoveném termínu (opět to bývá asi 14 dní). Zápisový list B je formulář, který lze stáhnout ve STAGu v sekci ''Moje studium'' - ''Průběh studia'' - nad grafickým znázorněním rozvrhu. Doručení tohoto zápisového listu může proběhnout osobně, nebo elektronicky. V druhém případě student ke zprávě přiloží (vyfocený/ofocený) zápisový list B opatřený vlastnoručním podpisem nebo podepsaný kvalifikovaným certifikátem.

'''Do třetího týdne výukového období (včetně)''' lze za poplatek změnit zápis bez nutnosti podávat oficiální žádost. Můžete si tedy něco odepsat, případně dozapsat. Při dodatečných zápisech předmětů v prvních třech týdnech je u kurzů s omezenou kapacitou či praktickými cvičeními/terénní exkurzí nutno dodat souhlas garanta předmětu a to buďto písemně, nebo e-mailem, který pak přepošlete na studijní oddělení nebo ho jen ukážete na mobilu. Řeší to studijní referentky na studijním oddělení. '''Od 4. týdne semestru''' lze ve výjimečných případech požádat o změnu zapsaných předmětů studijního proděkana. Je nutné poslat žádost přes STAG (jak na to naleznete tady), vždy přiložit souhlas garanta příslušného předmětu a zaplatit poplatek (viz ceník).

== Zdárné studium ==
Abychom to shrnuli - k úspěšnému zakončení studia je potřeba:

'''a) plnit studijní plán daný vašim studijním programem.'''

Povinné a povinně volitelné předměty si v případě neúspěchu smíte zapsat znova. Pokud je ani podruhé nesplníte, je vaše studium ukončeno.

'''b) získávat potřebný počet kreditů'''

V průběhu bakalářského studia musíte získat '''minimálně 180 kreditů''', tj. v průměru 30 za semestr. V kterýchkoli čtyřech po sobě jdoucích semestrech musíte získat celkem alespoň 80 kreditů. Vždy si musíte zapsat kurzy alespoň za 20 kreditů. V semestru, ve kterém končíte, už nemusíte mít 20 kreditů, pokud máte vše splněno.

'''c) dodržovat termíny zápisů a kontroly studia'''

'''d) obhájit a uspět u státnic.'''

A o bakalářce a státnicích píšeme '''tady.'''

''' '''

= Jazyky =
Obrovskou výhodou naší fakulty je kvalitní výuka jazyků se širokánským spektrem kurzů, které nabízí naše Oddělení jazyků. Speciální důraz je kladen na '''studium angličtiny''' - na konci každého stupně studia je nutné složit zkoušku (viz Popis zkoušek). Doporučujeme nepodcenit přípravu a chodit na kurzy, které svým obsahem vedou studenta k úspěšnému složení všech jazykových zkoušek. Kdo rozumí, ale nemluví, se z toho zpravidla dostane na kurzech s rodilými mluvčími.

Mezi další jazyky, které je možné zadarmo studovat patří španělština, francouzština, němčina a ruština.

Jazyky si můžete zapisovat opakovaně a vždy za ně znova dostanete kredity.

= Tělocviky =
S '''tělocvikem''' se to má tak, že v každém stupni studia (bakalářského, magisterského, doktorandského) '''smí''' každý student '''absolvovat zadarmo celkem dva předměty''' volitelné tělesné výchovy (jeden v ZS a jeden v LS za celé studium). Platí to jak na semestrální tělocviky (cvičení každý týden), tak na kurzy (zájezd do hor/na vodu/...).

Tyto předměty se vybírají ve STAGu pod kódy '''KTS/VTVZS''' (zimní) a '''KTS/VTVLS''' (letní) a dostanete za ně jeden kredit. Konkrétní nabídka sportů včetně časů se vám ukáže až v momentě zápisu, ale přehled si můžete udělat na webu Katedry tělesné výchovy a sportu PF. Pokud vyčerpáte zápisy a bude mít i nadále zájem provozovat v některou pohybovou aktivitu, může využít nabídky kurzů VTV v rámci Celoživotního vzdělávání, které jsou placené, ale levné. '''Podívejte se taky na sekci Sportovní vyžití a výlety.'''

= Stipendia a služby =
Je ještě spoustu věcí, které se studia týkají, ale prozatím nebylo v našich silách je v Binolupě obsáhnout. Tady najdete další informace, které by vás mohly zajímat:

* <nowiki>https://www.prf.jcu.cz/cz/studium/stipendia</nowiki>
* <nowiki>https://web.prf.jcu.cz/studium/studijni-agenda.html</nowiki>
* <nowiki>https://www.jcu.cz/student</nowiki>

= A co když fakt tápu? =
Naše fakulta je malá a podporující, setkáte se i s popisem rodinná. My studenti máme hlavní oporu v '''Akademickém senátu'''. Když budete mít nějaké potíže, dotazy, podněty, '''neváhejte se obrátit na studentské senátory.''' Taky vězte, že místní '''učitelé''' mají většinou své studenty rádi. Nebojte se na ně obrátit, kdykoli vám něco nebude jasné. Na velké věci týkající se studia je tu pan '''studijní proděkan.''' Spoustu studijních dotazů již je (a nebo vám bude) zodpovězeno na '''Mraveništi.'''

....a nezapomeňte, že tonoucí se Stébla chytá

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/O psaní, citování a autorském právu

2024-09-03T11:05:10Z

Peckot02:

Během studia se vám nejspíš stane, že budete mít za úkol napsat esej, referát nebo seminárku. A zcela jistě budete muset napsat bakalářku.

== Co fakt ne? ==
Asi není potřeba vysvětlovat, že to není o schopnosti najít na netu esej na totéž téma a vydávat ji jako svou. Bohužel, vzhledem k tomu, že se to už v minulosti stalo, raději to tu přeci jen zdůrazňujeme. Je to možná překvapující, ale '''zaměstnanci (vyučující) nejsou hloupí''' a originalitu textu, který jim předkládáte, '''si ověřují.'''

Další způsob, jak se dopustit '''plagiátorství''', je převzetí části textu slovo od slova, a to i přes to, že je za ním doplněna citace. Uvedením citace totiž sice přiznáváte zdroj informací, ale pokud chcete citovat slovo od slova (= použít citát), je potřeba tuto skutečnost zdůraznit. ''Jak''? Např. dáním dané věty do uvozovek, či kurzívy. ''Pozor''! Citát nesmí být neodůvodněně dlouhý. Stejný '''problém pak je čistý překlad odborné literatury,''' ať už uvedete zdroj či ne.

Prohřeškem je i vytvoření tzv. '''kompilátu'''. To vesměs spočívá v kombinaci vícero obšlehnutých prací, které případně ani necitujete, bez přidání vlastních myšlenek.

Psaní esejů totiž znamená, že si načtete nějaké informace a pak z nich vyvodíte závěry. Není to o tom, že si v jednotlivých publikacích najdete věty, které se vám hodí a ty opíšete. Tento rozdíl se poměrně těžko chápe i starším spolužákům, ale chtěli bychom, abyste si na něj začali zvykat co nejdříve. Není nic horšího, než když se s touto skutečností seznámíte až při obhajobě své bakalářské práce.

'''Plagiát může být důvodem k vyloučení ze studia a dokonce i ke zpětnému odebrání titulu!'''

Více informací o '''problematice plagiátorství''' najdete taky na oficiálním webu fakulty. Výňatek z disciplinárního řádu:

"Disciplinárním přestupkem je zejména:

# vydávání jakékoli cizí práce za vlastní, zvláště použitím části cizí práce ve vlastní práci bez náležitého odkazování nebo doslovným použitím části cizí práce bez zjevného vyznačení citace, například uvozovkami, a to včetně:
## parafrázování cizí práce bez uvedení zdroje
## překlad práce do jiného jazyka včetně parafrázování bez uvedení zdroje
## převzetí netextových děl nebo jejich částí (například obrázků atd.) bez uvedení zdroje
# nedodržování licencí, copyrightů a copyleftů
# neautorizované šíření materiálů poskytnutých v rámci výuky (prezentace, záznamy přednášek, publikace, apod.)
# odevzdání stejné nebo mírně pozměněné práce ke splnění různých studijních povinností,
# poskytnutí písemné práce jiné osobě za účelem jejího odevzdání jinou osobou, která má v úmyslu přihlásit se k autorství práce (tzv. ghostwriting) a tím splnit studijní povinnost na JU nebo jiné vysoké škole; za poskytnutí písemné práce jiné osobě podle předchozích slov se považuje též úplatné poskytnutí nebo zpracování písemné práce tzv. rešeršní agentuře,
# získání písemné práce od jiné osoby za účelem jejího odevzdání a přihlášení se k autorství práce a tím splnění studijní povinnosti na JU; za získání písemné práce od jiné osoby podle předchozích slov se považuje též úplatné získání písemné práce od tzv. rešeršní agentury,
# jakákoli forma neoprávněné manipulace s taženými zkušebními otázkami či výměna testů při psaní písemných prací, jakož i použití nepovolených materiálů, informací a pomůcek při plnění studijních povinností, nebo pokus o takováto jednání,
# ..." (Disciplinární řád 2021)

== Kontrola podobnosti ==
Fakulta informatiky Masarykovy univerzity (IS MU) v Brně spravuje systém pro odhalování plagiátů v seminárních nebo i jiných pracích, který se jmenuj '''Odevzdej.cz''' (více '''[https://odevzdej.cz/ zde]''').

Není úplně na škodu nahrát svoji práci do Odevzdej.cz - systém porovná podobnosti vaší práce napříč databázemi Theses.cz, samotným Odevzdej.cz a mnoha dalšími zdroji (včetně vyhledávání podobností na internetu).

Serveru to zabere pár dní - poté vám bezplatně přijde na mail tabulka s procenty podobností s nalezenými dokumenty a pokud si připlatíte (jen asi 50 Kč) Odevzdej vám ukáže přesně, které části jsou si podobné.

Jistou kontrolu plagiátorství poskytuje i STAG, a to při odevzdávání vaší závěrečné práce.

== Jak tedy citovat? ==
Citace vesměs vypadá tak, že v textu uvedete za danou informaci do závorky '''autora a rok''', např.: (Harris 1954), případně '''dva autory a rok''', např.: (Smith, Ferry 2020); či v případě '''většího kolektivu''' (3+) prvního autora a kol. (případně et al. ) '''a rok''', např.: (Šantrůčková et al. 2018, popř. Šantrůčková a kol. 2018). Používá se vždy jedno nebo druhé, nemíchejte "a kol." a "et al.".

Za závěr práce je pak přiložen v abecedním pořadí '''seznam citované literatury''', který umožňuje dané články dohledat. Příklady:

Disciplinární řád | Přírodovědecká fakulta JU. ''Úvod | Přírodovědecká fakulta JU'' [online]. Copyright © 2021 [cit. 30.08.2021]. Dostupné z: <nowiki>https://www.prf.jcu.cz/cz/fakulta/dokumenty/vnitrni-predpisy/disciplinarni-rad</nowiki>

Harris, J.O., (1954) The influence of carbon dioxide on oxygen uptake by resting cells of bacteria. Journal of Bacteriology 67: 476–479.

Šantrůčková, H., Kotas, P., Bárta, J., Urich, T., Čapek, P., Palmtag, J., … Richter, A. (2018). Significance of dark CO2 fixation in arctic soils. Soil Biology and Biochemistry, 119: 11–21. <nowiki>https://doi.org/10.1016/j.soilbio.2017.12.021</nowiki>

Smith, K.S., Ferry, J.G. (2000) Prokaryotic carbonic anhydrases. FEMS Microbiology Reviews 24: 335–366. <nowiki>https://doi.org/10.1111/j.1574-6976.2000.tb00546.x</nowiki>

Jak vidno, citace vyžaduje uvedení '''autorů''', '''roku''' publikace, '''název''' publikace, název časopisu, kde daný článek vyšel, číslo vydání a stránky. U novějších článků je pak dostupné i tzv. '''DOI (Digital Object Identifier''', čili digitální identifikátor objektu). Zkrátka kód, podle kterého se dá daný článek či kapitola dohledat vůbec nejrychleji. Např. databáze ''sci-hub'' vyhledává články právě podle DOI.

Jakmile začnete studovat vědeckou literaturu, '''začnou se vám rychle shromažďovat pdf články'''. Radíme vám, že už od začátku je dobré začít '''využívat nějakou databázi''', která bude spravovat vaší, čím dál větší vědeckou knihovnu. Na to slouží třeba '''Mendeley'''. Mendeley je portál, který je zdarma ke stažení. Pak se do něj registrujete prostřednictvím Univerzity a přihlašujete se tam stejným systémem jako na STAG. Mendeley umožňuje skladovat vaše stažené články, nebo vyhledávání ve vaší soukromé databázi pomocí klíčových slov, vkládání citací do textu, generování seznamu literatury a stahování citací z webu. '''Není ale bez chyby''', a občas v referencích napáchá paseku. Alternativou je třeba '''EndNote''', '''Zotero,''' nebo stovky dalších. Na Kolotoči vás taky seznámí s '''Citace PRO''', ale málokdo z naší fakulty jej při psaní prací využívá.

Pro doplnění podrobnějších informací si pogooglete hesla jako '''plagiát, bibliografická citace, autorské právo''' atd.

No a snad nemusíme ani zmiňovat, že nechat si za úplatek napsat seminárku, nebo dokonce celou diplomku, je jeden z největších akademických prohřešků. Netřeba slov. Ať vás to ani nenapadne, nemá to cenu - na všechno se přijde (a jak víte, tituly se dají odebírat i zpětně) a stejně budete do budoucna tyhle zkušenosti se psaním akademických textů potřebovat. {{Note|text=Univerzita nám nedávno začala poskytovat brožurky, které studentům přibližuje problém plagiátorství. Najdete v nich také různé tipy a rady, na co si dát při psaní (nejen) bakalářky dát pozor. Brožurky jsou volně dostupné v '''knihovně''' (na stojanech před turniketem a u schodiště) a jsou '''zdarma'''. Nebo jsou i v [https://www.akademickaetika.cz/static/soubory/stranka-36/jak-se-vyhnout-plagiatorstvi-prirucka-pro-studenty-23.pdf '''on-line verzi''']. V naší knihovně se také pravidelně konají '''semináře''' (nebo webináře) na téma plagiátorství či také seminář, který vám pomůže se zpracováváním citací. Více informací najdete tady v Binolupě, nebo na stránkách Knihovny JU..}}

== Jak začít psát? ==
'''Prostě začněte'''. Nějak. Jakkoliv. Ono se to časem poddá, vychytáte to. Raďte se s ostatními (staršími) spolužáky. U bakalářky je vaším andělem strážným váš školitel (fakt), který vám ochotně poradí a případně problematiku vysvětlí. Žádný učený z nebe nespadl a talenty stranou, o tom to zas tolik není. Postupně text upravujte, zkracujte, slučujte stejné myšlenky do společného odstavce apod. Postupem času si na psaní "zvyknete" a čím více budete psát, tím přirozenější vám ty všechny okolnosti při psaní akademických textů budou připadat. '''Vždycky''' si dávejte pozor, aby vám '''odpovídaly citace''', protože (jak víte) ty uvedeny prostě musí být a přes to nejede vlak.

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Studentské hodnocení výuky (SHV)

2024-09-03T11:04:55Z

Peckot02:

'''Hodnocení výuky poskytuje zpětnou vazbu přednášejícím a informuje budoucí studenty o kvalitě předmětů.'''

Studentské hodnocení výuky je '''nezbytnou''' součástí studia. '''Spouští se vždy po skončení semestru''' (v průběhu zkouškového) a vždy musí být vyplněno před koncem '''upřesňujícího zápisu'''. Hlídejte si to! Hodnotí se nejen přednášky, ale i semináře a cvičení. Suma sumárum - dvakrát do roka máte možnost '''ANONYMNĚ oznámkovat přednášející a cvičící za jejich výkony''' v předešlém semestru, případně je slovně pochválit či pokárat (a rozhodně je nemusíte šetřit)

Původně se tato záležitost nazývala studentské hodnocení přednášek (SHP) a říká se mu proto dodnes spíše "eshápéčko"; dnes je to studentské hodnocení výuky (SHV).

== Kde můžu hodnotit? ==
SHV nezměnilo jen název, ale i formu - přesunulo se do STAGu. Když chcete hodnotit, přihlásíte se do systému STAG jako běžně. V nabídce „'''''Moje studium'''''“ v jejím '''levém sloupci''' naleznete kolonku „'''''Hodnocení výuky'''''“. Po jejím rozkliknutí na vás vyskočí seznam vašich předmětů, které momentálně máte v daném semestru zapsané. Rozkliknete jednotlivě každý předmět a zodpovíte u něj každou kolonku, kterou vám STAG vypsal. Podle svého uvážení a dojmů ohodnotíte daný předmět i daného profesora.

[[Soubor:Hodnocení 1.png]]

[[Soubor:Hodnocení 2.png]]

'''A NEBO''' můžete hodnotit předměty rovnou skrze ikonku, kterou můžete nalézt vlevo vedle kódu předmětu v kolonce "''Průběh studia''" (nabídka ''"'''Moje''' '''studium'''''"). Jakmile na ikonku kliknete, objeví se vám '''dotazník'''.

[[Soubor:Hodnocení 3.png]]

[[Soubor:Hodnocení 4.png]]

U každého vašeho předmětu otevřete dotazník, kde se rozhodnete, '''zda chcete hodnotit''' (vyplníte počet hvězdiček a napíšete své hodnocení), nebo zda nechcete hodnotit (nevyplníte hvězdičky a napíšete stručný komentář). Nehodnoťte ty vyučující, kteří jsou sice vypsaní jako vyučující, ale zrovna vás konkrétně neučili.

Téměř na konci hodnocení na vás čekají dvě otevřené otázky - "'''''Připomínky k výuce'''''" a "'''''Technická připomínka'''''".

Pokud máte nějaký komentář k celému průběhu výuky v semestru (například co se rozvrhu týče, konání cvičení, online výuky, ...) napište svoje postřehy sem. Technická připomínka slouží vedení univerzity (a také vašim studentským senátorům!) ke sledování vaší spokojenosti s dotazníkem. Máte nápad na zlepšení? Líbilo se vám letošní SHV víc, než minulé roky? Napadá vás nějaká otázka, která chybí nebo by snad měla znít jinak? '''Napište nám to'''!

[[Soubor:Hodnocení 5.png]]

Na co si dát při hodnocení pozor?

Po vyplnění každé kolonky u předmětu, musíte vždy na konci tabulky odkliknout „'''''Uložit hodnocení'''''“ – to vám zaručí to, že to, co jste vyplnili a napsali, se uloží, a vy můžete přejít k hodnocení dalšího předmětu. '''Všechno, co napíšete, si musíte uložit!''' Díky tomu se k hodnocení můžete během zkouškového vracet, doplňovat jej a upravovat. Až budete mít ohodnoceny '''všechny své kurzy''', můžete hodnocení oficiálně odeslat a zveřejnit. Odklikněte dole na stránce „'''''Ukončit dotazník'''''“. V tu chvíli se zruší vazba mezi vaším hodnocením a studijním číslem a máte splněno.

[[Soubor:Hodnocení 6.png]]

[[Soubor:Hodnocení 7.png]]

== Proč mám vůbec výuku hodnotit? ==
Hodnocení výuky je '''anonymní''' záležitost, ale pokud se chcete pod své hodnocení podepsat, umožňuje STAG i to - a nebojte, vyučující své hodnocení '''nevidí až do konce zkouškového'''. Co jako studenti doporučujeme je, abyste se nebáli '''vyjádřit slovně''' do komentáře (tedy ne jen vyplnit škatulky, co jsou povinné). Proč? Předáte tím totiž něco navíc - tedy nejen, že si udělá vyučující a vedení fakulty obrázek o tom, jak daný kurz '''skutečně probíhá''', ale také tím pomůžete '''budoucím studentům''' daného předmětu. Navíc naše fakulta každý rok '''finančně odmění''' 30 nejlepších přednášejících, a ten nejlepší dokonce dostane cenu od děkana. No a kurzy, které mají opakovaně špatné hodnocení, si řeší vedoucí kateder - třeba tak, že vymění vyučující.

{{Note|text=Vyšel vám vyučují vstříc, když byl nějaký problém?

Chtělo se vám na přednáškách spát z monotónnosti výkladu, nebo byly přednášky tak zajímavé, že i ty 3 hodiny týdně byly málo?

Byla powerpointová prezentace špatně čitelná a nepřehledná?

Napište to! Ani profesoři nejsou všemohoucí a každý má nějaký ten detail na vylepšení. Tak jim pomozte ho objevit.}}

'''Ale pište tak, aby to bylo co nejvíce nápomocné pro případné změny do budoucna.''' Buďte slušní a vyvarujte se hrubému vyjadřování (to pak neprospějete nikomu, ani sobě).

'''Vězte, že se vám tahle všechna snaha vrátí''', a to doslova. Pokud přemýšlíte, jaký předmět si zapsat, nebo jakému se raději vyhnout, '''pročtěte si hodnocení z minulých let''' – je totiž ve STAGu dostupné.

== Kde se kouknout na výsledky? ==
V horní liště vedle Prohlížení najděte nabídku „'''''Výsledky hodnocení'''''“ a vlevo klikněte na „''Zveřejněné výsledky anket''“. Postupně se proklikejte k tomu, co vás zajímá. Najděte si přírodovědeckou fakultu (FPR), poté katedru a poté předmět. Jsou řazeny podle kódů, ale když na ně najedete myší, zobrazí se vám název kurzu. Po rozkliknutí daného předmětu můžete vyčíst celkovou statistiku hodnocení, dále také '''komentáře studentů''' (tedy to, co jsme říkali, že je tak super vyplňovat), a dokonce i '''vyjádření vyučujícího'''.

'''Souhrn výsledků hodnocení''' je od ZS 2022/23 opět vyvěšován na webu. Neberte to jako soutěž mezi přednášejícími o to, kdo je nejlepší a nejhorší. Vyučované předměty jsou velmi různorodé co do počtu studentů, obsahu, formy i stylu. Není proto na místě je přímo srovnávat. Souhrn je pouze orientační nastínění některých trendů.

[[Soubor:Hodnocení 8.png]]

[[Soubor:Hodnocení 9.png]]

[[Soubor:Hodnocení 10.png]]

A kdo hledáte konkrétní předmět rovnou, taky to jde. Upozorňujeme, že předměty můžete hledat pouze podle jejich kódů - pokud si necháte vyjet všechny předměty zajišťované danou katedrou zobrazí se vám také jenom kódy, nicméně na PC verzi stačí na kód ukázat myší a zobrazí se název předmětu.

[[Soubor:Hodnocení 11.png]]

Reakce vyučujících na studentské hodnocení bylo '''na minulé platformě''' časté. Úkony ve STAGu jsou úplně nové pro všechny, ale vyučující se postupně snaží komentáře reflektovat i tam.

== Drobná ochutnávka reakcí vyučujících na slovní vzkazy ==
''Ad Míra Voborník:'' '''...žádám přednášejícího ať nepoužívá v prezentacích slidy ve kterých se objevuje více než 20 šipek (i když chápu, že pro ně má slabost).'''

Co se týče redukce šipek: bude to pro mě opravdu velká ztráta, se kterou se budu velmi těžko vyrovnávat, ale dobře :((( šipky omezím.

''Ad Jan Kaštovský aka Hanys:'' '''Kaštovský - tomu se nedá nic vytknout :-)'''

Tak mě se nedá nic vytknout…. to je krásné, budu to odteď často používat. Dík :)

''Ad Jan Lepš aka Šuspa:'' '''...Prof. Lepš je skvělý člověk i chápavý zkoušející...'''

"Chápavý zkoušející" je nejhezčí eufemismus pro "dá to každýmu", který jsem zatím slyšel.

''Ad Olda Nedvěd:'' '''Přijde mi, že Olda Nedvěd to trochu flákal.'''

Ano, některé týdny jsem to trochu flákal.

''Ad Šimek:'' '''Předmět, který by mohl být poměrně zajímavý, ale stačily by tak půlhodinový přednášky, protože zbylá hodina je stejně mimo téma - třeba jak správně uvařit svařák:-)'''

No, tak svařáku jsme se věnovali asi deset minut někdy v čase předvánočním, aby bylo jasno i těm, kteří na kurz nechodili (mimochodem, věnovali jsme se mu po právu, protože jej nikdo neuměl správně připravit).

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Studium doktorských oborů

2024-09-03T11:04:35Z

Peckot02:

Pokud tak trochu váháte, co že to vlastně ten doktorát je, jak to chodí a co to může obnášet, určitě si projděte následující '''brožurku vytvořenou ČADem''' (Českou asociací doktorandek a doktorandů). Je to hodně zobecněné, aby byli informace využitelné pro všechny vysoké školy v ČR, ale i tak vám může v mnohém pomoci.

Teď už ale jen informace přímo pro doktorandy budějcké fakulty. Veškeré důležité informace a dokumenty ke studiu doktorátu jsou na stránkách PřF JU v sekci „'''Studium – Informace pro doktorandy'''“.

Na '''webu''' jsou k dispozici jednak všechna opatření týkající se doktorandů, vzory disertačních prací včetně obálky a prvních stran, práva a povinnosti doktoranda, univerzální časový harmonogram nejen školním rokem, ale i celým studiem, složení oborových rad jednotlivých studijních programů, informace o doktorandském stipendiu a možnostech financování své vědecké činnosti i zahraničních stáží a konferencí. Dále uvádíme jen výtah toho nejdůležitějšího.

'''První ročník je nejnáročnější z hlediska ohlídání si termínů na odevzdání prací/dokumentů'''. Je nutné odevzdat „'''Individuální studijní plán'''“ do 2 měsíců od zahájení studia. Základ formuláře je ke stažení v odkazu výše, v sekci „Plán studia“ a k němu se připisuje příloha, která obsahuje krátké shrnutí vaší disertační práce s úvodem do problematiky, cíli a metodikou, dále potom s časovým harmonogramem vaší budoucí práce na disertaci a studiu a zajištěním financováním pokusů/práce v laboratoři. Celý plán schválí školitel svým podpisem, poté následuje schválení oborovou radou a předseda oborové rady posílá dokument na studijní oddělení. Tím je sice splněno, ale úplně se s plánem nelučte, protože oborová rada se může zpětně ohlížet k tomuto dokumentu, jak svůj plán dodržujete a plníte. Samozřejmě se pokroky ve studiu a plánované konference/stáže/apod. mohou od plánu lišit, ale nemělo by to být nějak významně, pokud k tomu není specifický důvod (třeba zdravotní, Covid, …). Druhá důležitá práce, kterou je nutné odevzdat tentokrát do konce 10. měsíce studia je „'''Literární rešerše'''“. Na ní je třeba myslet i při zápisu předmětů a zapsat si ji v průběhu prvního ročníku (v semestru, kdy ji budete odevzdávat, tedy nejspíše v druhém semestru). Tato práce už má být poměrně '''detailní kritický rozbor problematiky''', kterou se bude disertační práce zabývat. Není to jen tak práce k ničemu a pro nic, ale bude se vám i hodit jako takový informační základ pro sepisování odborných článků nebo samotné disertační práce v budoucnu. Pozor, velmi důležité! Pokud tyto dokumenty neodevzdáte v termínu, přicházíte o stipendium za studium, a to se rozhodně nevyplatí.

Pravidelné povinnosti doktoranda spočívají v zapisování si předmětu „'''Doktorandská praxe'''“ každý semestr, který schvaluje školitel, a jednou ročně i předmětu „'''Doktorandský seminář'''“, kde budete prezentovat nejprve svůj plán a metodiku a následně i pokroky v práci na disertaci. Jednou ročně je také třeba vyplnit excelovský formulář „'''Výroční zprávu o průběhu studia'''“, kde se uvádějí veškeré vaše splněné náležitosti – splněné předměty, stáže, konference, publikované odborné články i vámi odučené hodiny. Milým překvapením je, že všechny vámi odučené hodiny se vám také proplácí. K tomuto slouží formulář „'''Žádost o proplacení výuky za zimní/letní semestr v akademickém roce'''“ a po každém semestru se vyplněný posílá na studijní oddělení. Je nutné si ale zkontrolovat, že ve STAGu jste uvedeni jako vyučující daného předmětu.

Pokud potřebujete pomoci s vyhledáním '''financování výjezdu na stáž nebo konferenci''', obraťte se na referentku pro zahraniční vztahy, Mgr. Barboru Okosy (bokosy@prf.jcu.cz). S ní řešíte nejen možnosti financování vašich mobilit, ale i pokud finance už zajištěné máte a potřebujete nahlásit svůj budoucí výjezd jako stáž. Je pro to nutné vyplnit formulář „'''Zahraniční mobility studentů'''“ a '''PŘED''' odjezdem ho poslat paní referentce (Barboře Okosy, bokosy@prf.jcu.cz) a po návratu odevzdat „'''Formulář pro potvrzení o absolvování stáže'''“ nejen referentce, ale i proděkance pro doktorské studium (doc. RNDr. Eva Nováková, Ph.D., novake01@prf.jcu.cz), která vám předměty týkající se stáže uznává a zapisuje do STAGu. O finanční podporu můžete požádat i přímo proděkanku pro doktorské studium, ale mějte na paměti, že množství peněz fakulty je omezené a nemusíte tedy dostat nic. Případný postup je popsaný v odkazu výše v sekci „'''Finanční podpora zahraničních stáží'''“.

To by byl takový základ přežití doktoranda, pokud máte jakékoli otázky, můžete je směřovat na '''studijní oddělení'''. Konkrétně české doktorandy má na starosti paní Ivana Voldřichová (voldrich@prf.jcu.cz) a zahraniční doktorandy paní Bc. Petra Korcová (pkorcova@prf.jcu.cz).

Na závěr samozřejmě ta nejlepší rada! Seznámit se s ostatními ať už studenty, přímo doktorandy nebo absolventy fakulty třeba na různých akcích fakulty, v hospodě, čajovně, kavárně, nebo i Menze (pro více info kliknětě [[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život|'''zde''']]). Není nad to si navzájem pokecat, postěžovat si a probrat nejrůznější aspekty doktoranda osobně.

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Mezinárodní studenti

2024-09-03T11:04:16Z

Peckot02:

Univerzitní život je pestrý snad po všech stránkách - mimo jiné i po té kulturní. A stejně jako my máme možnost si vyjet pro zkušenosti do zahraničí, někteří studenti sbírají zkušenosti u nás. A že jich není zrovna málo!

Koho můžeš potkat v kampusu?

Ciao! Bonjour! Hola! Guten Tag! Ahoj! Zdravstvuyte! Konnichiwa! Selam!

== Kdo k nám jezdí? ==
'''Lidé z celého světa''': Erasmáci, kteří jsou převážně z Evropy nebo stážisti, kteří přijíždí obvykle z USA nebo z Asie. Také tu máme spoustu doktorandů, tedy PhD. studentů, kteří často pochází ze zemí, kde se jim nedostává kvalitního vzdělání a naše univerzita jim to může poskytnout. Např. kolem ENTÚ je četná '''papuánská sekce''' ve skupině Vojty Novotného a Katky Sam. Určitě se setkáte i se studenty běžných '''přeshraničních oborů''', kteří studují částečně u nás a částečně v Linci (např. Biochemistry) a od roku 2019 je navíc otevřen magisterský obor '''Ecology''', kde studují vlastně výhradně studenti ze zahraničí.

Se studenty bývá obvykle '''mnoho zábavy''' nejen v laboratoři a v kanclu, ale i odpoledne '''u piva či na tematické kulturní večeři'''. Bohužel stále v dnešní době mnoho našich spoluobčanů nenachází (nebo častěji ani nehledá) vhodné výrazy, kterými by pomohli nasměrovat ztraceného "zahraňáka" v obchodě, na nádraží, v trolejbusu, v menze, a tak je jasné, že život v Česku bez znalosti češtiny není žádné peříčko. '''Nebojte se chopit příležitost'''i a udělat si kamaráda z jiného kontinentu, jiného náboženského vyznání, či jiných kulturních návyků - můžete jen získat a druhému zpříjemnit den. Navíc tímto hrdinským činem můžeme obohatit obě kultury tak, že aspoň poznají, kdo to jsou ti lidé žijící v České republice.

Pokud váháte, zda vyjet do zahraničí, takový Erasmák může být cenným konzultantem (dokonce vzhledem k bilaterálním dohodám může být i z univerzity, kam se sami chystáte). S propojením může pomoci jak ESN, tak bezpochyby i fakultní koordinátorka Barbora Okosy. A může to být jeden z dalších kroků, jak se zapojit do fakultního/univerzitního dění, neboť občas je potřeba cizincům vyjednat prodloužení pobytu, zajistit víza, vyzvednout biometrickou kartu, a věřte nevěřte, na českých úřadech si občas ani s angličtinou nezaspíkujete.

== ESN USB Budweis ==
Chcete si vylepšit si angličtinu u piva? Společně se zahraničními studenty poznávat kulturu v Českých Budějovicích? Vyrazit za nějakým zážitkem?

Přidejte se na některou z akcí nebo výletů pořádaných členy '''ESN klubu pro zahraniční studenty'''. Dříve pod názvem Mezinárodní studentský klub (ISC), nyní pod hlavičkou mezinárodní studentské organizace '''Erasmus Student Network (ESN)''', se kterou se pravděpodobně setkáte i pokud vyjedete někam do zahraničí na Erasmus. V kontextu názvu univerzity (v angl. USB) se s heslem "'''Let's connect!'''" snaží propojovat české a zahraniční studenty tak, aby se mohli sdílet a vzájemně obohacovat. Stejně tak dávají možnost se zapojit do studentského spolku a občas organizovaně (občas individuálně) se poznávat se zahraničními studenty. Jako základní zapojení se dá považovat pomoc jako "'''buddy'''" přidělenému zahraničnímu studentovi, aby nebyl na všechna úskalí sám. Pokud by vám zapojení dávalo smysl, můžete se stát i prezidentem spolku (podle obvyklé zahraniční struktury studentských spolků). Zároveň je to skvělá příležitost pro místní studenty – mohou si zadarmo procvičit cizí jazyky, poznat nové lidi a jejich kulturu a dozvědět se spoustu zajímavých informací o tom, jak to chodí jinde. Je to tedy skvělá příležitost navázat kontakty se zahraničím, aniž byste opustili rodnou matičku zem. Můžete také dobrovolně pomoci - zorientovat se na univerzitě a v okolí nebo třeba pomoci s hledáním ubytování. Mezi obvykle pořádané akce kromě výletů patří kulturní večery, večery deskových her, venčení psů a různé jiné sportovní aktivity. A aby studentský život nestrádal, tak nesmí chybět party - na té nebudete své účasti litovat!

Máte-li zájem o '''více informací''', napište na info@esnusb.cz nebo navštivte webové stránky spolku, nebo FB nebo jen stačí sledovat aktivitu na IG.

== TANDEM ==
Procvičovat cizí jazyk můžete i skrz tzv. TANDEM program našeho '''oddělení jazyků'''. Stačí když do dokumentu vyplníte jakými jazyky mluvíte, jaký se chcete učit a zahraničního parťáka dostanete rovnou přiděleného. Můžete se pak scházet třeba nad kafíčkem nebo pivem a diskutovat. Let's have fun!

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Angličtina

2024-09-03T11:04:01Z

Peckot02:

'''Vstupní testík úrovně angličtiny během zápisu''' vás odkáže na '''kurz angličtiny''' s rodilým mluvčím a na gramatiku s ohledem na vaší úroveň. Kurzů naše fakulta nabízí ale '''mnohem více'''. Mrkněte do Prohlížení ve STAGu -> Předmět -> Zkratka pracoviště OJZ.

Proč vlastně na ty předměty chodit? Po prvním semestru váš čeká '''Postupová zkouška z angličtiny''' - ti z vás, kdo z angličtiny maturovali se jí vyhnout, zbytek si napíše jednoduchý test na úrovni A2.

Kde konci bakaláře vás potká další zkouška - '''Bakalářská zkouška z angličtiny'''. Test obsahuje klasicky poslech, čtení a gramatiku. Zkoušce se vyhnete pouze máte-li certifikát. Pokud ho nemáte, ale věříte, že vaše angličtina bez problému má úroveň B2, nemáte se čeho obávat. Jestli tak silnou důvěru v sebe nemáte, silně doporučujeme mít každý semestr alespoň jeden kurz angličtiny (ideálně kombinaci gramatika a rodilý mluvčí). Vlastně to doporučujeme i pro případ, že vám angličtina jde, připraví vás tam na to, jak test vypadá a alespoň si jazyk procvičíte.

Budete-li pokrčovat až na magistra, vaše úroveň se bude muset zvednou o další úroveň - tedy na C1. Chodit na přípravné kurzy pro '''Magisterskou zkoušku z angličtiny''' doporučujeme dvojnásob. I když je angličtina vaší parketou více než vás obor, na kurzech vás naučí přesnou strukturu, která je zkoušky vyžadována. Zkouška je rozdělena do dvou dnů. První den děláte vámi vybraný certifikovaný test (TOEIC nebo TOEFL) a druhý den 10minutovou debatu a píšete esej. Debata a esej jsou starostí naší fakulty, mají přesně danou strukturu, kterou pokud budete dodržovat nemusíte se bát, že zkouškou neprojdete.

== '''Základní informace o výuce cizích jazyků''' ==
Všechny jazykové kurzy na fakultě jsou volitelné a zdarma.

Povinné jsou pouze následující zkoušky z anglického jazyka:

* Postupová zkouška (letní semestr prvního ročníku, úroveň A2 dle CEFR)
* Závěrečná bakalářská zkouška (kdykoliv v průběhu studia, úroveň B2 dle CEFR)
* Závěrečná magisterská zkouška (kdykoliv v průběhu studia, úroveň C1 dle CEFR)

Více informací o zkouškách, včetně uznávání mezinárodních certifikátů a maturitních zkoušek najdete na [https://www.prf.jcu.cz/cz/fakulta/katedry/oddeleni-jazyku/zkousky stránce o zkouškách].

Oddělení jazyků nabízí velké množství kurzů, které vám mohou pomoci nejen připravit se na zkoušky, ale také zvyšovat své jazykové kompetence, kvalifikaci, nebo kromě angličtiny zlepšovat další dovednosti tzv. „soft skills“. Počet kurzů, které si můžete zapsat není omezen. Kurzy jsou volitelné, ale pokud si je zapíšete, stávají se povinnými a k získání zápočtu je nutno splnit požadavky dané vyučujícím. Některé kurzy jsou náročnější a vyžadují větší domácí přípravu.

== '''Bakalářské studium''' ==
'''Kurzy angličtiny v bakalářském studiu lze rozdělit do dvou kategorií''':

'''1. Základní kurzy'''

Jedná se o nabídku kurzů na úrovni A1 – B2, která je určena především studentům, kteří potřebuji zvýšit svou jazykovou úroveň aby uspěli u závěrečné zkoušky. Doporučujeme zapsat si v jednom semestru kurz s českým učitelem i s rodilým mluvčím.

[[Soubor:Seznam kurzů.png]]'''2. Doplňkové kurzy'''

Jedná se o kurzy na úrovni B2 – C1 určené pro studenty, kteří si chtějí dále zlepšovat své jazykové kompetence a také další dovednosti. Mohou je navštěvovat i studenti, kteří již mají bakalářskou zkoušku splněnou. Jsou mezi nimi i specializované jazykové kurzy a přípravné kurzy na jazykový certifikát.

[[Soubor:Doplňkové kurzy.png]]

== '''Magisterské studium''' ==
V magisterském studiu se studenti rozhodnou, zda budou pro svou budoucí kariéru potřebovat spíše akademický nebo praktický jazyk. Podle toho volí závěrečnou zkoušku a také kurzy, které budou navštěvovat.

[[Soubor:Magisterské kurzy.png]]

Jedná se pouze o doporučení, studenti v obou stupních studia mohou kurzy navštěvovat dle svého uvážení. Pokud si nejste jisti svou úrovní, na stránkých OJZ naleznete několik online rozřazovacích testů, stejně jako podrobné informace o kurzech, syllaby a popisy kurzů i zkoušek.

Kromě kurzů angličtiny nabízí OJZ také kurzy němčiny, španělštiny, francouzštiny, ruštiny a češtiny pro cizince.

<nowiki>https://www.prf.jcu.cz/cz/fakulta/katedry/oddeleni-jazyku/pro-studenty</nowiki>

Je možno též kontaktovat členy OJZ emailem nebo v konzultačních hodinách, veškeré dotazy rádi zodpoví.

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Jak na žádosti

2024-09-03T11:03:46Z

Peckot02:

== Žádosti ==
Během vašeho studia se vám pravděpodobně nejednou stane, že budete potřebovat '''kontaktovat oficiální cestou pana studijního proděkana nebo dokonce pana děkana.''' V takovém případě se píše oficiální žádost. Ačkoli je naše fakulta přátelská, žádost je opravdu oficiální dokument, který musí mít jisté '''náležitosti''' a také se (často) '''za vyřízení žádosti platí.''' Kdybyste si nevěděli rady se sepsáním takové žádost, tady se můžete nechat inspirovat:

Nástřel žádosti již z roku 2015 - ano, vedení se změnilo, výmluvy však nikoliv...

Žádosti je od roku 2020 možné vyřizovat pouze '''elektronicky''' a nemusí se nosit na studijní. Vaše lejstro, sepsané třeba ve Wordu, je potřeba '''nahrát na STAG''' (viz video). Ve STAGu se vybere typ žádosti, vloží se soubor, uloží a odešle se. Ještě je potřeba vyplnit krátký důvod do kolonky nad nahraný soubor.

== Jak na pátý pád aneb jak oslovujeme/voláme na VŠ? ==
Zatímco během života na střední škole jste se naučili, že všem učitelům říkáte "profesore" bez ohledu na jejich získaný titul, na vysoké škole to takhle nefunguje. Zde je důležité vnímat, zda má daný přednášející před jménem Mgr./Ing., RNDr., MUDr. nebo opravdu prof. Navíc v tom dělá zmatek titul '''Ph.D., který hledáte až za jménem a který je důležitější než Mgr./Ing./RNDr...''' U nás na fakultě vás nikdo nepřekousne vejpůl, když si jeho titul spletete (u osobního setkání je to i pochopitelné), ale minimálně v psaném textu, ne-li přímo u žádostí, je dobré si tohle zjistit. Je dost možné, že vám v odpovědi přijde obyčejné "Dobrý den" - ale lepší být více formální, než méně.

<big>V oficiálních psaných dokumentech tedy oslovujete:</big>

Bc. - bakalář se obvykle ještě nezmiňuje

Mgr. - Vážený pane magistře/Vážená paní magistro

Ing. - Vážený pane inženýre/ Vážená paní inženýrko

RNDr., MUDr,..., Ph.D. - Vážený pane doktore/ Vážená paní doktorko

doc. - Vážený pane docente/ Vážená paní docentko

prof. - Vážený pane profesore/ Vážená paní profesorko

*Holky by mohlo překvapit, že všude zarputile píšeme paní. Ano, je to tak. S '''vysokoškolským titulem se pojí oslovení paní'''. Takže žádná slečna bakalářka z vás, holky, nebude. Chápu to zklamání, neboť jste si tenhle přerod ze slečny na paní představovaly patrně romantičtěji než potřepáním si pravicí s hlavami pomazanými během promocí..

{{Note|text=Další zmatek se do oslovování připlete, '''pokud daná osoba navíc vykonává nějakou funkci'''. V takovém případě je vám úplně jedno, jestli je přednášející profesor, docent či doktor a oslovujete jej pouze dle jeho funkce.
Tzn.: prof. RNDr. František Vácha, Ph.D. pro vás není ''Vážený pan profesor'', ale ''Vážený pan děkan''. Stejně tak RNDr. Tomáš Hauer, Ph.D. není ''Vážený pan doktor'', nýbrž ''Vážený pan (studijní) proděkan''.}}

Během života na fakultě se vám jistojistě stane, že bude potřeba přednášejícího oslovit napřímo. V takovém případě se hodí říct něco jako "Dobrý den, pane doktore", Dobrý den, paní profesorko", atd.

Pravda, speciálně biologům se časem stane, že se na ně oslovený profesor sice otočí, ale ušklíbne se a protočí oči v sloup... Bude to dáno tím, že u nás na fakultě si '''většina lidí ve výsledku se studenty tyká a navíc užívá přezdívek'''. Je pak poměrně legrační, když prvák mluví o "Váženém panu profesoru Lepšovi", zatímco jeho starší spolužák se na něj chvilku nechápavě dívá a následně vyprskne "Jo ty myslíš Šuspu?!"

Na tomto místě se ještě hodí poznamenat, že to, že vám přednášející nabídne tykání, neznamená, že máte jeho zkoušku v kapse. Naopak. Věta "Hele, přijď za tejden znova" se dá říct úplně stejně jako "Je mi líto, přijďte příští týden znovu."

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Přechod do magistra

2024-09-03T11:03:33Z

Peckot02:

Na Jihočeskou univerzitu jsem přecházela z bakalářského studia na Západočeské univerzitě v Plzni, kde jsem studovala obor Biologie pro vzdělávání na Pedagogické fakultě. Na JU jsem se přihlásila ke studiu dvou oborů na Přírodovědecké fakultě – Ekologie a Molekulární biologie.

Podání přihlášek jsem zvládla podle '''instrukcí na webových stránkách''', poté mi přišel dopis, který mě zval k přijímacímu řízení. Celé přijímací řízení probíhalo fyzicky v budově B Přírodovědecké fakulty, kterou jsem našla bez problémů díky popisu na webu a díky Google mapám. Nejprve jsem absolvovala '''zkoušku z angličtiny''', která probíhala formou testu. Již si přesně nevybavuji, jak test vypadal, ale rozhodně jsem na něj měla dost času (asi hodinu?) a i když jsem si myslela, že to bude nejtěžší část přijímaček, zvládla jsem to bez problému. Poté jsem šla hned na '''přijímací pohovor''' na molekuláru. Ten probíhal tak, že se mě 2 zkoušející ptali na různé (dost základní) znalosti, chtěli nakreslit a vysvětlit nějaké procesy a podobně. Ačkoliv jsem si myslela, že mě rozhodně nepřijmou, protože jsem to celé pokazila (hlavně kvůli stresu), nakonec mi přišlo rozhodnutí o přijetí. Ihned po tomto pohovoru jsem pokračovala na pohovor z Ekologie (vše v rámci stejné budovy), kde zkoušení probíhalo velmi podobně. Jediné, co bych možná uvítala by byla menší pauza mezi všemi zkouškami, abych si mohla lehce oddychnout, než dojde na další zkoušení, ale dalo se to zvládnout bez problému.

Zkoušející se mě ptali samozřejmě na obecné znalosti z oboru, ale také na mou '''bakalářskou práci''' (tu jsem měla s sebou vytištěnou) a na to, jak dopadly mé '''bakalářské státnice'''. To jsem jim bohužel sdělit nemohla, jelikož jsem státnicovala až následující den (datumově se to tedy moc dobře nesešlo). Nicméně i tak to nebyl problém, kopii diplomu jsem doložila až při zápisu na studijní oddělení. Zapsala jsem se pouze na studijní obor Ekologie.

Při '''zápisu''' jsem byla zaskočena, protože v Plzni byl prováděn automaticky zápis předmětů do prvního semestru studia na obou stupních studia (bakalářského i magisterského). Tady se mě moc milá paní na studijním zeptala, co bych vlastně chtěla zapsat za předměty a já jsem neměla nejmenší tušení. Naštěstí mi pomohli lektoři z mého budoucího oboru, které mi paní doporučila (dokonce mě i navedla, abych zvládla najít jejich kanceláře, studijní na Přf JU má totiž nejhodnější paní) a po krátké konzultaci s nimi a po pár pohledech do studijního plánu ve STAGU jsem se mohla vrátit zpět na studijní a dokončit zápis. Důležité také bylo zjistit, zda předmět opravdu běží. To jsem si ověřovala vždy při '''elektronickém předzápisu ve STAGu''' (některé předměty běží totiž jen jednou za 2 roky a pokud chcete končit magistra bez prodlužování, je nutné ty dvouroční cykly trefit).

Poté už jsem si jen zařídila ISIC v kartovém centru, které jsem dobrých pár minut hledala, ale našla (jako člověk bez orientačního smyslu a bez přesných souřadnic jsem byla lehce ztracená, ale hodní studenti v kampusu mě navedli).

Zbytek věcí už jsem nějak zvládla, určitě je důležité poznávat '''nové lidi''', protože víc hlav víc ví (třeba jako důležité termíny, které je potřeba si ohlídat a další lifehacky, které se hodí až do konce studia).

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Studentské karty

2024-09-03T11:03:01Z

Peckot02:

Obě karty jsou vydávány pouze studentům prezenčního typu studia, protože obě přinášejí velkou řadu výhod. Musíte si vybrat jednu z nich a bez té se pak již neobejdete.

K získání jedné z karet je potřeba vyplnit přihlášku, kterou by měl každý student obdržet společně s oznámením o přijetí ke studiu. Případně ji lze stáhnout '''[[Kartové centrum/ID karta - prezenční forma studia|zde]]'''. Přihlášku je poté nutné odnést na studijní oddělení (nejpozději v den zápisu ke studiu). 10 až 14 dní po zaplacení je možné si kartu osobně vyzvednout na Kartovém centru (pavilon M Zemědělské fakulty - budova 7. na '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/O fakultě/Anatomie fakultních prostor|této mapce]]'''). Na stejné místo si '''každý rok budete muset dojít pro prodlužovací nálepku''', která vám zajistí čerpání výhod na další rok.

'''a) JU (studentská) karta'''

Karta vám slouží jako klíč do většiny budov, kolejí či místností do kterých dostanete přístup, můžete na ni taky nahrát peníze, za které si koupíte obědy v menze, kafíčko v JU Café, nebo cokoliv na doplnění hladiny cukrů v kavárně v knihovně + také z ní budete platit za tisk a další služby v knihovně.

Vydání stojí 80,- Kč, prodloužení je zdarma (ale v případě ztráty stojí nová karta už 130,- Kč).

'''b) ISIC karta'''

Kromě již zmíněných výhod JU studentské karty poskytuje ISIC ještě '''mnoho dalších výhod''' '''mimo univerzitu''' a ještě ke všemu je '''mezinárodní'''! Nabízí slevy do nejrůznějších obchodů, nebo potravních řetězců - ale především slouží ISIC karta jako způsob '''prokázání''', že jste '''student'''. To se vám hodí v hromadné dopravě po celé ČR, v kině i při vstupech na koncerty a jiné akce (a seznam výhod zdaleka nekončí, nicméně další info až na '''oficiálních stránkách ISIC''').

Vydání ISICu stojí 270,- Kč, prodloužení stojí 180,- Kč (ale v případě ztráty stojí nový ISIC 330,- Kč).

Více informací k ISICu i JU Kartě vám poskytnou na Kartovém centru nebo si je můžete přečíst '''[[Kartové centrum/ID karta - prezenční forma studia|zde]]'''.

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Specifika oborů

2024-09-03T11:02:40Z

Peckot02:

V Binolupě naleznete spoustu užitečných univerzálních rad. Je ale zároveň hodně věcí, které platí jen pro některé obory a ty bychom se pokusili '''vypíchnout v jednotlivých kapitolách'''. {{Note|type=reminder|text=Většina autorů Binolupy jsou biologové a proto se i většina textu týká především jich. Této nerovnosti jsme si vědomi a '''pokoušíme se najít studenty ze všech odvětví''', kteří už mají rok či dva odstudováno, aby také přispěli svou troškou do mlýna. Pokud se nám to ale nepovede u všech oborů, nelynčujte nás, dělali jsme, co bylo v našich silách Chybí vám tu něco a '''chcete to doplnit'''? Napište nám! Kontakty najdete na úvodní stránce.}}

'''[https://www.prf.jcu.cz/cz/studium/studijni-programy Seznam všech oborů]''', které je na PřF možné studovat.{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium

2024-09-03T11:02:20Z

Peckot02:

= Co vás čeká během studia =
V podkapitolách se vás pokusíme seznámit s tím, jak budou probíhat vaše (první) dny, měsíce a snad i roky studia na PřF.

Snad netřeba připomínat (ale radši jo), že všechny fakultní a univerzitní dokumenty mají větší váhu než Binolupa. Děláme co můžeme, ale věci se mění, a proto vždy věřte '''oficiálním opatřením:'''

[https://www.prf.jcu.cz/cz/studium/organizace-studia/studijni-agenda-a-podminky-studia https://www.prf.jcu.cz/cz/studium/organizace-studia/studijni-agenda-a-podminky-studia]

[https://www.prf.jcu.cz/cz/fakulta/dokumenty/opatreni-dekana/opatreni-dekana-tykajici-se-studentu https://www.prf.jcu.cz/cz/fakulta/dokumenty/opatreni-dekana/opatreni-dekana-tykajici-se-studentu]

'''Naprosto zásadní je pro vás formální Opatření děkana o organizaci studiačili "D 48", které byste si opravdu měli přečíst, a které vás bude doprovázet celým vaším studiem.''' V dalších kapitolách se na něj budem častokrát odkazovat. To jistě svědčí o jeho významnosti.

{{Note|text=Naprosto zásadní je pro vás formální '''Opatření děkana o organizaci studia čili "D 48" ''', které byste si opravdu měli přečíst, a které vás bude doprovázet celým vaším studiem. V dalších kapitolách se na něj budem častokrát odkazovat. To jistě svědčí o jeho významnosti.

'''[http://www.prf.jcu.cz/cz/fakulta/dokumenty/opatreni-dekana/opatreni-dekana-tykajici-se-studentu/d48 www.prf.jcu.cz/cz/fakulta/dokumenty/opatreni-dekana/opatreni-dekana-tykajici-se-studentu/d48]'''}}

== Důležitá data pro vás ==
Všechna důležitá data najdete v '''Harmonogramu akademického roku''' na webových stránkách PřF. Zde najdete výtah (dle nás) nejpodstatnějších milníků ve vašem studentském kalendáři:
{| class="wikitable"
!Zápis do studia
|Bakaláři: 30. 8. 2024, (přijatí v doplňkovém termínu: do 16. 9. 2024); Magistři: 2. – 13. 9. 2024
|-
! colspan="1" |Elektronický zápis předmětů
| colspan="1" |1. – 14. 9. 2024
|-
!„'''Kolotoč'''“
|(kurzy v září, než začne semestr): Úvod do studia a života na VŠ, Informační zdroje v přírodních vědách a Terénní praxe I. (biologové, vč. učitelů a péčistů)
|-
!'''Výuka v ZS'''
|23. 9. – 21. 12. 2024
|-
!'''Výstup na Kleť'''
|17. 11. 2024 → důležité
|-
!'''Vánoční večírek'''
|středa před Vánoci (bude upřesněno)
|-
! colspan="1" |'''Zápočtový týden'''
| colspan="1" |16. – 21. 12. 2024
|-
!Zveřejnění zápisového rozvrhu na LS
|4. 1. 2025
|-
!'''Předzápis do LS''' (STAG)
|13. (od 8:00) – 24. 1. 2025
|-
!'''Zkouškové období'''
|do 28. 2. 2025
|-
!'''Upřesňující zápis do LS'''
|31. 1. – 7. 2. 2025
|-
!'''Výuka v LS'''
|17. 2. – 25. 5. 2025
|}
{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/O ústavech AV

2024-09-03T11:01:45Z

Peckot02: /* Ústav půdní biologie a geochemie (ÚPB) */

== '''Není ústav jako ústav, ''aneb něco málo o Biologickém centru Akademie věd ČR''''' ==
Název, pod kterým si většina smrtelníků představí pracoviště plné věděníchtivých vědců v bílých pláštích s rozčepýřenými vlasy a šíleným úsměvem. Nebudeme lhát, nejsou daleko od pravdy. Toto největší mimopražské pracoviště Akademie věd ČR vzniklo v roce 2006, některá pracoviště jsou zde však už od poloviny 20. století. Více o historii naleznete tady. Areál bezprostředně sousedí s Přírodovědeckou fakultou a úzce s ní spolupracuje na spoustě vědeckých a vzdělávacích projektů. V současné době areál na Branišovské prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Podobně jako je Přírodovědecká fakulta podle zájmu bádání rozčleněna na jednotlivé katedry, '''Biologické centrum se skládá z následujících pěti ústavů''': parazitologický ('''PARÚ'''), entomologický ('''ENTÚ'''), molekulární biologie rostlin ('''ÚMBR'''), hydrobiologický ('''HBÚ''') a ústav půdní biologie a geochemie ('''ÚPB'''). V areálu Biologického centra také sídlí Národní infrastruktura SoWa ('''Soil and Water'''), jež se zabývá různými interakcemi mezi půdou a vodou. Jednotlivé ústavy sdružují laboratoře, které produkují úctyhodné množství kvalitních vědeckých publikací. Biologické centrum také často hostí rozličné vědecké konference a setkání.

{{Note|text=Pro studenty naší fakulty nabízí BC '''širokou škálu témat vhodných pro zpracování bakalářských a diplomových prací''' (pokud jste nevybrali z nabídky PřF, neváhejte se poptat na BC popřípadě sledujte nástěnku s nabídkami v budově B) a '''spolupracuje tak s PřF na výchově vědeckých pracovníků'''. V loňském roce díky této vzájemné spolupráci vznikla dokonce první '''Škola doktorských studií v přírodních vědách'''. Koneckonců, nezanedbatelné množství zaměstnanců Přírodovědy je zároveň zaměstnáno v Biologickém centru a naopak. Dalším plodem spolupráce těchto dvou věhlasných institucí mimo akademickou sféru je dendrologická zahrada, která vznikla v roce 2015 jako součást Fakultní zahrady. Naleznete ji za budovou A a C, vedle ENTÚ.}}

Vedle ve světě konkurenceschopné vědecké činnosti se BC stará také o vzdělávání nejen studentů univerzity či středních škol, ale také '''široké veřejnosti.''' Každoročně se zde pořádá například '''Týden vědy a techniky AV ČR''' a '''Noc vědců''' či různé akce s '''Mobilní laboratoří AV ČR'''. Veřejnost se také může účastnit řady vzdělávacích kurzů či navštívit některou z přednášek pro veřejnost.

Pokud chcete do hlubin BC proniknout více, neváhejte navštívit jejich oficiální stránky. Pokud by vám klasické webové stránky nestačily, BC je aktivní i na Facebooku nebo Instagramu, kde snadno a rychle získáte přehled o novinkách a nebo i akcích pro veřejnost.

=== Pojmologie ===
Biologické centrum Akademie věd České republiky neříká asi nikdo. Spíše se setkáte s pojmy "'''bécéčko'''" a "'''ávéčko'''", myšleno týž komplex budov. Vrátnici říkáme někdy taky recepce. PARÚ je znám jako "paraziťák", jeho novější část jako "PARUdvojka". Pak tu máme "enťák", "hydrák" a "půďák". Jen ÚMBR zůstává kdoví proč ÚMBRem.

Jako malá ochutnávka by mohlo postačit následující shrnutí (rozhodně však doporučujeme zabrouzdat na stránky jednotlivých pracovišť):

== Parazitologický ústav (PARÚ) ==
Výzkum na PARÚ je soustředěn na rozšiřování znalostí o parazitech a jejich přenašečích. Laboratoře na BC mají špičkové vybavení a vědci zde proto mají velmi dobré podmínky pro výzkum, který je bezpochyby konkurenceschopný po celém světě. Na PARÚ je v posledních letech směřováno velké množství pozornosti díky studiu klíšťat a jimi přenášeným patogenům. Výborné výsledky mají ale také další vědecké týmy - ty se soustředí například na oportunní onemocnění hospodářských zvířat, molekulární biologií prvoků a hlístic či parazity ryb. PARÚ vydává mezinárodně uznávaný časopis Folia Parasitologica. Mezi významné pracovníky tohoto ústavu, na které jistě během svého studia na PřF narazíte, patří například Julius Lukeš, Libor Grubhoffer, Oleg Ditrich či Alena Zíková.

více informací na: https://www.paru.cas.cz/

== Entomologický ústav (ENTÚ) ==
Vědecké bádání na entomologickém ústavu má široké spektrum působnosti. Výzkumné týmy se snaží rozvinout znalosti například v oblasti ekologie a ochrany hmyzu, hmyzí fyziologie, vývojové a molekulární biologie a genetiky. Vědci se také snaží pochopit dynamiku a interakce mezi hmyzími populacemi. Entomologický ústav provádí výzkum nejen na území České republiky, ale i v odlehlých končinách jako je například Papua Nová Guinea, kde probíhá dlouhodobý výzkum biodiverzity hmyzu v tropickém pralese, za který je zodpovědný Vojtěch Novotný. ENTÚ také vydává uznávaný časopis European Journal of Entomology. Kromě již zmíněného Vojtěcha Novotného se při vašem studiu můžete setkat i s Davidem Boukalem, Daliborem Kodríkem či Františkem Marcem.

více informací na: https://www.entu.cas.cz/

== Ústav molekulární biologie rostlin (ÚMBR) ==
Vědci se na Ústavu molekulární biologie rostlin zabývají komplexním studiem rostlin na molekulární úrovni. Specializace výzkumu sahá od fyziologických jevů (zejména pak fotosyntézy rostlin), mechanismů příjmu živin či těžkých kovů až po evoluci uložení dědičné informace. Pozornost je také věnována látkám obsažených v rostlinách, které by mohly mít potenciální využití v medicíně. Vědecké týmy se v neposlední řadě věnují také virům a dalším patogenům, které způsobují závažná onemocnění rostlin. Co se týče pracovníků tohoto ústavu, je silně mezinárodní, avšak během studia se možná potkáte například s Marií Hronkovou, Ivou Mozgovou či Hendrikem Küpperem.

více informací na: https://www.umbr.cas.cz/

== Hydrobiologický ústav (HBÚ) ==
Z původního skrovného pracoviště v Třeboni se hydrobiologické pracoviště rozrostlo a přemístilo do Českých Budějovic. Výzkumná činnost na HBÚ holisticky zkoumá chemické a fyzikální vlastnosti vody a život v ní. To zahrnuje vše od biochemie, mikrobiologie, algologie až po ichtyologii či ekologii rybožravých predátorů. Výzkumníci se také věnují kvalitě a složení povrchových vod či objasnění struktury a vztahů vodních společenstev. Mezi zajímavost tohoto ústavu patří dlouhodobý monitoring VN Římov, která je systematicky zkoumána již od dob svého napuštění v roce 1979, což z ní činí nejprozkoumanější nádrž v České republice. Výsledky z těchto výzkumů jsou též hojně citovány v mezinárodní vědecké literatuře. Během svého studia se můžete setkat například s Jiřím Kopáčkem, Petrem Znachorem či Jiřím Hejzlarem a Jaroslavem Vrbou.

více informací na: https://www.hbu.cas.cz/

== Ústav půdní biologie a geochemie (ÚPB) ==
Původně roztroušený výzkum půdních společenstvem se ucelil v dnes známý Ústav půdní biologie. Půdní biologové zkoumají vzájemné vztahy půdních organismů, diverzitu a roli jednotlivých druhů na celkové společenství. Jedním z klíčových témat na které se vědci z ÚPB soustředí je degradace půd. Eroze a znečištění půdy je celosvětový problém, který trápí také Českou republiku. Výzkumníci se tomuto tématu věnují nejen na vědecké úrovni, ale snaží se tento problém přiblížit také široké veřejnosti například veřejnými výstavami či populárně-naučnou literaturou. Budete-li se věnovat studiu v tomto oboru můžete se setkat například s Janem Frouzem, Miloslavem Devetterem či Miloslavem Šimkem.

více informací na: https://www.upb.cas.cz/<nowiki/>

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/O ústavech AV

2024-09-03T11:01:07Z

Peckot02:

PřF:Přírodovědecká fakulta/O univerzitě

2024-09-03T11:00:13Z

Peckot02:

Letem světem o naší ''alma mater''

Milí prváci, není žádným tajemstvím, že se nestáváte pouze studenty Přírodovědecké fakulty, ale zároveň studenty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. A není se zač stydět!

Pro ty, kteří nevládnou latinou, sousloví v nadpise se překládá jako „matka živitelka“. Tak bývá označována právě naše (obecně jakákoliv, ale pro nás ta naše) univerzita. Však nás také prostřednictvím přednášejících živí informacemi, které nás snad jednou v budoucnu budou živit doopravdy.

Jihočeská univerzita patří mezi mladice na poli českého vysokoškolského vzdělávání. Její vznik se datuje k roku '''1991''' (tedy stejný rok zrodu tehdejší Biologické fakulty). V současné době má univerzita '''8 fakult''', na kterých studuje téměř 9 tisíc studentů.

Více informací o jednotlivých fakultách naleznete zde:

[https://www.ef.jcu.cz Ekonomická fakulta] (EF)

[https://www.frov.jcu.cz Fakulta rybářství a ochrany vod] (FROV)

[https://www.ff.jcu.cz Filozofická fakulta] (FF)

[https://www.pf.jcu.cz Pedagogická fakulta] (PF)

[https://www.prf.jcu.cz Přírodovědecká fakulta] (PřF)

[https://www.tf.jcu.cz Teologická fakulta] (TF)

[https://www.zsf.jcu.cz Zdravotně sociální fakulta] (ZSF)

[https://www.zf.jcu.cz Fakulta zemědělská a technologická] (FZT)

Podobně jako fakulta, i univerzita má svou vnitřní hierarchii a vedení. Ekvivalentem děkana na univerzitní úrovni je '''rektor''', kterému po boku stojí jeho '''6 pravých rukou – prorektoři.''' Současným rektorem je bývalý prorektor pro rozvoj a vnitřní hodnocení prof. Ing. '''Pavel Kozák''', Ph.D. Před ním spravovali nejvyšší univerzitní úřad doc. PhDr. Jiří Divíšek, CSc. (1991-1998), prof. Ing. František Střeleček, CSc. (1998-2003), prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. (2004-2011), prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc. (2012), prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. (2012 – 2016) a doc. Tomáš Machula, Ph.D., Th.D. (2016-2020).

Mimo rektora a prorektorů je ve vedení ještě kvestor, repsektive '''kvestorka'''. Osoba zodpovědná za ekonomické fungování univerzity. Pro studenty velmi abstraktní osoba, ale pokud se dopracujete až do velkého senátu, bude to ta paní, která vám představuje rozpočet univerzity.

== '''Univerzitní "headquarters"''' ==

==== Rektor: ====

* prof. Ing. '''Pavel Kozák''', Ph. D.

==== Prorektoři: ====

* pro studium: PaedDr. '''Petr Bauman''', Ph.D.
* pro zahraniční styky: doc. PaedDr. '''Radka Závodská''', Ph.D.
* pro vědu a výzkum, statutární zástupce rektora: doc. Ing. '''Luděk Berec''', Dr.
* pro rozvoj: Ing. '''Michal Hojdekr''', MBA.
* pro vnitřní hodnocení: prof. '''Tomáš Machula''', Ph.D., Th.D.
* pro řízení a vnější vztahy: Ing. '''Ludvík Friebel''', Ph.D.

Budovy jednotlivých fakult se z většiny nachází v překrásném '''kampusu JU''' či v jeho bezprostřední blízkosti. Kampus zahrnuje tyto prostory, které jsou studentům všech fakult společné: knihovnu, aulu (neboli Bobík), rektorát, kavárnu, studentský klub Kampa, déle také koleje (K1-K4), menzu, pracoviště IT podpory (tzv. HelpDesk) či Kartové centrum (tam určitě zavítáte pro ISICa či studentskou kartu). Kampus doplňují budovy jednotlivých fakult. Poblíž menzy sídlí "ekonomka", za Kampou jsou "frovka" a "zemědělka", "fildu" naleznete v budově rektorátu. Naše "přírodověda" má svůj vlastní menší kampus za Biologickým centrem, část jedné budovy má ale zatím zemědělka. Rozmanitý univerzitní kampus je ideálním prostředím jak pro studium, tak pro relaxaci či společenské vyžití. FZT v areálu kampusu také chová ovce a koně, volné chvíle mezi přednáškami si tak můžete zkrátit například příjemnou procházkou mezi ohradami.

Další univerzitní celky naleznete '''poblíž kampusu'''. Kousek za kolejemi v ulici Na Sádkách se nachází školní statek a sportovní areál. V ulici Na Zlaté stoce narazíte na Centrum polární ekologie, pivovar Zemědělsko-technologické fakulty a Botanickou vilu.

'''Mimo kampus''', v centru Budějc v Kněžské ulici najdete budovu "teolky". "Pedák" má budovy v ulicích Jeronýmova, Dukelská a U Tří Lvů (více info zde). Na odlehlejším konci Výstaviště, na okraji sídliště Vltava se ve vyhnanství nachází "zdravsoc" společně s kolejemi K5.

Jsi spíš grafický tip?

Pro bližší informace, kde co je, koukni na kapitolu '''Anatomie fakultních prostor''', kde píšeme i o univerzitě.{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Sportovní vyžití a výlety

2024-09-03T10:58:28Z

Peckot02: /* Vysokohorská turistika */

Tělocvik není povinnou součástí studia na PřF. Aktivity zušlechťující tělesnou schránku jsou tak ponechány svobodné volbě každého studenta. I přesto však není na škodu dát si občas pořádně do těla, zkusit něco nového a přitom třeba i poznat nové lidi.

Sportovní výuku na Jihočeské univerzitě zajišťuje hlavně '''Katedra tělesné výchovy a sportu Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity''' (KTVS PF JU). Seznam kurzů pro daný semestr najdete na jejich webovkách, nabídka je pestrá, takže si každý určitě vybere. Na této webové adrese také naleznete všechny důležité informace – kde a kdy kurz běží, kdo jej vyučuje apod. Kurzy jsou určeny pro začátečníky, mírně i středně pokročilé v daném sportu či disciplíně. Za všechny kurzy si pak můžete vycvičit 1 kredit. Tak, jako u ostatních kurzů, i v tomto případě je potřeba zapsat se ve STAGu. Ve STAGu si vyhledáte předmět s názvem '''Výběrová tělesná výchova'''. Ale pozor! Tělocvik si nově můžete '''zapsat pouze 2x za celé(!) studium''' – tedy jednou v zimním ('''KTS/VTVZS''') a podruhé v letním semestru ('''KTS/VTVLS'''). Takže vybírejte s rozmyslem. Pokud nebude něco jasné, můžete využít tohoto manuálu k přihlášení se do hodin tělocviku. Když máte vyčerpány zápisy kurů VTV a pořád máte zájem o kurzy pořádané univerzitou, můžete se do nich přihlásit v rámci '''Celoživotního vzdělání''', které je však zpoplatněné (kolem 500 Kč/semestr).

Další možností je samozřejmě sportovat mimo školo. Pro ty z Vás, kteří se chtějí věnovat sportovním aktivitám ve svém volném čase a mimo výše zmíněné kurzy, přinášíme alespoň stručný, i když neúplný přehled toho, kde a za jakých podmínek se lze v Budějcích oddávat této bohulibé činnosti. Pro větší přehlednost jsme rozdělili jednotlivé sportovní disciplíny na '''outdoorové''' (tj. provozované především venku, ve volné přírodě) a '''indoorové''' (tj. provozované uvnitř speciálních sportovních zařízení). Vzhledem k tomu, že klasifikace není ve všech případech zcela jednoznačná, doporučujeme nahlédnout do obou částí.

== '''Outdoorové sportovní aktivity''' ==
Když je venku hezky (ale i trochu škaredě), tak nač sedět na koleji (nebo i doma). Vyrazte ven a '''objevte krásy jižních Čech!''' Možností je spoustu a vyrazit můžete s buď s partou přátel, popřípadě si přírodu vychutnejte jen vy sami. Určitě si stáhněte do telefonu aplikaci Mapy.cz i její offline verzi, ve které si můžete naplánovat váš výlet, ať už chcete vytáhnout kolo či jít po svých.

=== Výlety pro pěší (či běžce) ===
Na krátkou vycházku nebo výběh do přilehlého okolí Budějc určitě vřele doporučujeme '''Vrbenské rybníky'''. Jedná se o přírodní rezervaci chránící unikátní vodní a mokřadní ekosystémy, hostící množství vodních ptáků (čírky, zrzohlávky, volavky, kvakoše, '''kolpíky''', velké kolonie racků aj.) a také vzácných druhů rostlin. Rezervace je protkána sítí cest vedoucích po hrázích jednotlivých rybníků, takže pohyb po celém území je na výletové vybavení nenáročný. Na rybníky se dá pohodlně dostat pěšky i na kole přes sídliště Máj a pak přes bývalé vojenské cvičiště (Tankodrom/Tankáč) mezi sídlištěmi Máj a Vltava.

Mezi další lokalitu jako dělanou pro příjemnou procházku přírodou je bezpochyby '''Branišovský les''', který je propleten sítí cestiček pro chodce i pro cyklisty. Les se nachází kousek od kolejí, a to by mohli ocenit například nadšenci běhu v přírodě.

(Skoro, jak pro koho, že?) půldenní výlet už představuje návštěva zámku a přilehlého městečka '''Hluboká nad Vltavou'''. Z Budějc jezdí k tomuto známému zámku osobní vlak (směr Písek), popřípadě meziměstské autobusy (některé z nich staví i na zastávce u Parku na Husově třídě nedaleko PřF). Není však problém dojet si do Hluboké vlastními silami, vede tam pěkná a nenáročná cca 11 km dlouhá cyklostezka podél Vltavy, která je vhodná i na in-line brusle či běh. Určitě doporučujeme vyhnout se odpoledním hodinám, protože se jedná o velmi oblíbenou trasu a tamní dopravní špička může váš výlet celkem znepříjemnit. Z dalších atrakcí Hluboké, kromě zámku nebo pivovaru, je určitě třeba doporučit procházku zámeckým parkem, sportovní centrum nebo návštěvu '''Zoologické zahrady Hlubok'''á ležící na břehu nedalekého Munického rybníka, kde si za studentskou cenu 120 Kč můžete potěšit své zraky.

Návštěva dalších zajímavých míst v okolí Budějc už zabere spíš celý den.

Na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou jižně od Budějc se vypíná romantická zřícenina hradu '''Dívčí Kámen''', která se řadí mezi nejvíce zachovalé hradní zříceniny u nás. Navíc dva kilometry vedle, u obce Třísov, leží největší jihočeské '''keltské oppidum''' se zachovalými valy a zbytky brány. Dostanete se sem snadno - vystoupíte na některé ze zastávek (Vrábče, Holubov, Třísov) ležících na železniční trati vedoucí do Českého Krumlova. Velmi pěkná stezka pak vede kaňonem Vltavy od zříceniny Dívčího Kamene. Ideální je vyrazit z Holubova až do Boršova nad Vltavou, odkud už jezdí MHD (linka 7) a také je zde vlakové spojení do Českých Budějovic. Pokud jste ale opravdoví fajnšmekři, celou trasu Budějce-Dívčí Kámen-třísovské oppidum a zpět lze absolvovat i pěšky, či pro vskutku opravdové nadšence i na '''horském''' kole.

Kousek od výše zmiňovaného Třísova se nachází '''Zlatá Koruna''', kterou budou jistě znát všichni, kteří někdy sjížděli Vltavu. Dostat se sem můžete vlaky směrem Český Krumlov a Šumava a kromě Vltavy zde můžete navštívit i proslulý '''klášter'''. Pokud byste zatoužili po nějakém prodloužení výletu, tak ze Zlaté Koruny vede pěkná pěší trasa až do Plešovic či dále do Třísova, odkud to můžete vzít zpátky do Budějc opět vlakem.

Skvělá je také 30 kilometrová '''Příběnická stezka''', která vede podél řeky Lužnice. Můžete tudy dojít '''z Tábora do Bechyně''' (nebo naopak samozřejmě). Navíc samotné město '''Tábor''' určitě stojí za návštěvu.

Velmi populární jsou i výlety na místní "kultovní" horu '''Kleť''' (1083 m n. m.) - nejvyšší vrchol CHKO Blanský les. Z rozhledny na vrcholu se otevírá široký pohled na celou jižní část jižních Čech, za pěkného počasí bývá vidět až do Alp. Navíc pokud rádi bivakujete pod hvězdnou oblohou, Kleť je k tomu jako dělaná. Nejsnazší doprava je opět vlakem do zastávky Holubov, dostat se sem však dá i pěšky přímo z kampusu, jak o tom ostatně svědčí i tradiční podzimní výstup PřF (17.11.). Proto určitě nezanevřete na tuto tradiční akci, protože i letos nás čeká další skvělý ročník, který bude stopro opět plný neskutečných zážitků a vzpomínek. Ať už se rozhodnete na Kleť vyšplhat (po jedné z mnoha cest, nemá cenu sem dávat nějakou konkrétní, je jich fakt tuna) sami či s fakultou, určitě si nahoře dejte jejich proslulou česnečku! To je opravdová srdcovka. Jen pro jistotu sledujte otvíračku a další aktuality na facebooku, přes rok se často mění.

Jinak CHKO Blanský les nabízí i jiná pozoruhodná místa než Kleť, proto sem rozhodně zavítejte!

Mezi další místa, která stojí za návštěvu patří vyhlídka '''Kluk''' (741 m), která se nachází poblíž Vrábče.

Perlou jihočeské architektury (a tak trochu mainstreamovým místem) je v seznamech UNESCO zanesený '''Český Krumlov'''. Dostat se sem dá jak vlakem (za 1 hodinu), tak autobusem (30 minut). Vzhledem k popularitě Krumlova zde musíte počítat s vysokou návštěvností, ale pokud vyrazíte v průběhu pracovního týdne můžete si toto krásné město užít relativně v klidu bez davů turistů. Dalším místním skvostem na seznamu UNESCO je vesnice '''Holašovice''', která leží 18 km od Budějc a dá se tam příjemně dojet na kole. Dále doporučujeme nedalekou '''Třeboň''', kde můžete navštívit zdejší zámek, úchvatnou Schwarzenberskou hrobku nebo se dokonce vydat na cestu kolem Světa či kousek dále od centra můžete navštívit největší rybník na světě - '''Rožmberk'''. Jiný zámecký skvost a 15. poledník k tomu se nachází v Jindřichově Hradci, kam se dá snadno dostat vlakem či autobusem. Navíc jižní Čechy jsou proslulé množstvím hradů a zámků, tak zkuste zapátrat a určitě najde ten svůj.

Symbolem hor na jihu Čech je samozřejmě '''Šumava''', do jejíž jihovýchodní části se dá na jednodenní (záleží jen na vás kolikadenní) výlet dostat i z Budějc (vlakem směr Černý Kříž). Nejlepší trasy procházející touto částí Šumavy jsou Medvědí stezka a cesta vedoucí na Plešné jezero a případně až na hřebenovou partii Plechý-Třístoličník. Za zmínku stojí také návštěva '''Boubínského pralesa'''.

Menším, rozhodně však neméně zajímavým a někdy neprávem opomíjeným, jihočeským pohořím jsou '''Novohradské hory'''. Autobusy jezdící na Dobrou a Hojnou Vodu vás zavezou do samého středu tohoto romantického a stále ještě poměrně liduprázdného pohoří. Ve městě Nové Hrady pak můžete navštívit například proslulé Terčino údolí s krásným (ale umělým) vodopádem. Do Nových Hradů snadno dostanete i vlakem za 35 minut. Další místa stojící v Novohradkách za návštěvu jsou Kohout nebo Kraví hora na jejímž vrcholu naleznete i rozhlednu. Docela nedávno otevřenou rozhlednu můžete navštívit i na vrcholku Hradiště, odkud se můžete vydat na pěknou procházkou podél malebné říčky Černé.

=== Vysokohorská turistika ===
Ačkoliv v jižních Čechách žádné vysoké hory samozřejmě nenajdete, není situace milovníků této aktivity zdaleka beznadějná. Asi 80 km za rakouskými hranicemi se vypínají první vrcholky Alp, z nichž například vápencové '''Totes Gebirge''' dosahují již zajímavých 2500 m n. m. Alpy stojí za návštěvu v podstatě v kteroukoli roční dobu, ideální je to však na podzim, kdy bývá nejstálejší počasí. Velkou výhodou Alp je, že se povětšinou pohybujete mimo národní parky a rezervace (i když jak kde, chce to předem zjistit) a na rozdíl od Šumavy si tak nemusíte dělat velké vrásky kvůli ochranářům. Nevýhodou je omezení přespávání venku a stanovaní – před odjezdem si vždy pořádně zkontrolujte pravidla v dané lokalitě. Komplikovanější to může být s dopravou. Je třeba si buď obstarat auto, nebo se spolehnout na solidaritu řidičů a vydat se na cestu stopem. Rakouští řidiči mají stopaře celkem rádi, takže za maximálně cca půl dne jste většinou na místě. Jen dávejte pozor, abyste neuvízli na dálnici v okolí Lince – stopování je tam zakázané a policie nemilosrdně vybírá pokuty. Díky vlakovému spojení Budějovic s Linzem je další možností využít vlakovou dopravu, která je pro studenty za výhodnou cenu. Z Linze se dá například snadno dostat do Innsbrucku, což je kouzelné město v '''tyrolských Alpách''' a dá se odsud snadno vystoupat do echtovních rakouských hor. Výhodou využití veřejné dopravy je možnost přechodů hor, aniž byste se museli vrátit na výchozí místo. Na vícedenní trek pak doporučujeme sjednat si členství v '''Alpenverein''', které zahrnuje nejenom cestovní pojištění ale také výrazné slevy na přespání v alpských chatách.

=== Pro cyklisty ===
Investovat do bicyklu se v Budějcích rozhodně vyplatí, nejen proto, že jezdit na kole je podstatně příjemnější než se mačkat v MHD. Ranní dopravní zácpy jsou často na denním pořádku, a proto jízda na kole často patří mezi rychlejší volbu. Bohužel systém cyklostezek ve městě není bezchybný a občas budete muset jet po silnici, ale v porovnání s ostatními městy jsou zde řidiči aut na cyklisty relativně zvyklí. Vždy je ale potřeba mít se na pozoru. Také si dávejte pozor na místa pouze určená pouze pro pěší, jinak vás může čekat nepříjemné setkání s městkou policií, která čas od času střeží chodník. Cyklostezky po městě by měly proces přesunu usnadnit a zpříjemnit, nenechte se však tak rychle uchlácholit. I tato celkově finančně nezávislá aktivita by se vám mohla při chvilce nepozornosti trochu prodražit. Stává se totiž, že cyklostezka končí chodníkem a pak dále pokračuje zase cyklostezkou. Takže bedlivě sledujte dopravní značky (nebo ne/přítomnost strážníků ).

Nemusíte se ovšem omezovat pouze na jízdu po městě. Převážně placaté jižní Čechy patří mezi ráj cyklistů a byla by škoda to nevyužít. Místní rovinky a poklidnou jízdu kolem soustav rybníků si můžete vychutnat například na '''Třeboňsku'''. Do Třeboně se dá celkem snadno dostat přímo z Budějc, nebo se tam s kolem můžete dopravit vlakem. Velmi pěknou cyklostezkou je nově otevřená stezka z '''Hluboké do Poněšic''', kde se cestou můžete stavit na místní zřícenině hradu Karlův hrádek. Dobře zajezdit si můžete i v oblasti mezi obcemi '''Homole, Kaliště u Lipí a Branišov''', odtud to pak můžete natáhnout až na Vrbeňáky nebo rovnou do kampusu. Z Budějc dá také krásně dojet do '''Českého Krumlova''' nebo do '''Holašovic,''' kde doporučujeme jet přes Jankovské lesy a cestou navštívit místní Stonehenge. Tento terén je v porovnání s Třeboní alespoň trochu kopcovitý. Pokud chcete ještě více vrcholků, vždy je zde samozřejmě možnost odvést si kolo vlakem nebo cyklobusem například na '''Šumavu''' či do '''Novohradských hor'''. Toť ovšem jen velmi omezený rychlovýčet pro vaše cykloradovánky. Pokud máte dobrodružnou povahu, určitě stojí za to objevovat i vaše nové trasy, o které se s námi můžete podělit.

Pokud si z jakéhokoliv důvodu nechcete pořídit vlastní kolo, v Budějcích velmi dobře funguje bikesharing '''Rekola''' – ano, to jsou ta růžová kola rozeseta po celém městě. Stačí si do telefonu stáhnout aplikaci a vyrazit.

=== Discgolf ===
Tuto velice návykovou kombinaci frisbee a golfu si můžete zahrát nedaleko od fakulty. V parku Stromovka se skrývá volně přístupné devíti-jamkové hřiště. Jediné co ke hře potřebujete, jsou létající talíře a cílem hry je dostat talíř z výhoziště do koše na co nejmíň hodů. Pro případné zapůjčení talířů, či organizaci společné hry navštivte webové stránky místního spolku.

=== Horolezectví ===
Příroda sice neobdařila Jihočesko bohatstvím horolezeckých terénů, přesto je ale kam vyrazit a horolezectví se dá prohlásit za „královskou“ sportovní disciplínu přírodovědců… Všech několik skal, které se v okolí Budějc vyskytují, je tvořeno krystalickými vyvřelými a přeměněnými horninami, takže na pískovec, nebo nedejbože vápenec můžete rovnou zapomenout. Budějcím nejbližší příhodné skály jsou:

'''Sokolčí''' - autem cca 1 hod., autobusem snad taky, ale dost špatně. Na poměry celkem pěkná a rozsáhlá stěna nad řekou Černá u Soběnova (východně od Kaplice). Relativně těžké lezení (víceméně od 4 výše, většinou 6-7). Slušně zajištěné nýty a kruhy.

'''Jelení skok''' - na kole cca 1,5 hod. Druhá relativně dostupná stěna tentokrát ležící severně od Hluboké na pravém břehu Vltavy (západně od vesničky Poněšice). Leze se ve Vltavském kaňonu již nad vzdutím vodní nádrže Hněvkovice (část stěny je zatopená). Cesty jsou krátké a je jich jen pár. Nepříliš hustě zajištěné.

'''Domoradice''' - půl hodiny autobusem do Přísečné (ne do Domoradic), pak asi 20 minut pěšky Asi nejdostupnější a zároveň nejrozsáhlejší horolezecký terén v okolí Budějc. 8 skal (dle místní hantýrky špiců) tyčících se nad Vltavou. Leze se na 5. až 8. špic (6. je trochu rozrachtaný, sem tam uvolněné kameny, občas i padají). Zajištěné nýty a kruhy, na skalách vyznačená obtížnost cest (převážně 5-6).

'''Skály v Českém Krumlově''' - Pokud nemáte vlastní auto, relativně snadno dostupné jsou skály v Českém Krumlově. Autobus z Budějc jezdí skoro každou chvíli.

Přímo ve městě u řeky se nachází Havraní skála s obtížnostmi převážně 6 – 7. Dále proti proudu až na samotném konci Krumlova je skála mnoha jmen: Barevka, Barevná skála, Papouščí skála a oficiálně snad Skála u Nového Spolí. Skála je dobře zajištěná a jsou zde i lehčí čtyřky, pětky a pro zkušenější i sedmičky a nějaká ta osmička. Velmi oblíbená skála všech Krumlováků. Nultý špic je fungl nově otevřená skála u řeky mezi Krumlovem a Domoradicema. Jsou zde jak lehčí tak těžší cesty jako na Barevce. Inu stejný správce ;-). Jinak na Sokolčí jsem ještě nebyla, protože mi všichni řikaj, že tam jsou těžší cesty a není to uplně hezky zajištěný. Takže větu slušně zajištěné nýty bych asi vynechala. A napsala něco jako: Destinace spíše pro zkušenější lezce.

'''+''' Vzdálenější lokality - mezi nimi se nabízejí např. skály okolo '''Písku''' (1-1,5 h autem) a okolo Vltavy. Vyhlášené jsou např. '''Jickovice'''. Další relativně dostupné skály jsou u '''Bechyně''' (1 h autobusem a cca 1 h pěšky), kde se nachází vícero oblastí. Některé jsou úplně nové a sportovně zajíštěné. Hezky je např. „U lávky“ (nacházející se naproti romantické soutěsce a rezervaci Židova strouha, kam lze vyrazit i za turistikou), U Mamuta, na Dopoledkách aj. Pro dojížďáky z Prahy se pak vyplatí i zastávka v '''Táboře''', kde je v lomech u řeky také dostatek kvalitních cest. Průvodce část oblastí na Táborsku najdete na webu štochejle.

=== Ferraty ===
Na okraji '''Bechyně''' (naproti oblasti „U lávky“) naleznete nejtěžší ferratu v ČR o obtížnosti D (E), kterou si opravdu zaslouží. Pokud nejste úplně zkušení, zajeďte prvně do '''Tábora''', kde se nachází kratší ferrata o obtížnosti B. Nově vybudovanou je pak '''ferrata Hluboká''', která má obtížnost B/ C a bonusem je možnost vypůjčení si vybavení ve Sportovním areálu v Hluboké (za trochu nestudentské ceny). Nespočet ferrat se pak nachází v '''Alpách''' v relativně dobré dostupnosti od ČB. Pokud si chcete vypůjčit ferratový set za fajn cenu, interně můžeme doporučit Hudysport na Rudolfovské.

=== Boulder ===
V nejbližším okolí ČB to není na boulderování sice úplně dělané, ale údajně se dá boulderovat přímo ve městě – na šutru u '''knihovny''' a ve '''Stromovce'''. Ze vzdálenějších lokalit jsou nejznámější '''Loučovice''' (přes 700 bld) a '''Vyšák''' (asi 100 bld), '''Rohanovský vrch u Prachatic''' a bouldery v údolí '''Lužnice u Tábora'''. Nejenom v zimě pak můžete zkusit boulder i lezení '''na Lanově třídě''', kde si navíc můžete vypůjčit boty a být tu třeba celý den.

=== Cachtání a plavání ===
Za letních horkých dnů vždy přijde vhod zacachtat se někde v řece nebo rybníku. Přímo Budějcemi protéká '''Vltava''' a vlévá se zde do ní řeka '''Malše'''. Obě řeky obržely v roce 2021 '''nová mola''' a zvýšilo se tak množství vstupů do vody i s možností zde poležet. Oblíbeným místem na Vltavě je "pláž" směrem na Hlubokou hned vedle cyklostezky. Výhodou je zde možnost zakoupit si pivo a občerstvení. Nevýhodou je, že hlavně v létě tu bývá plno lidí, doslova hlava na hlavě! Vltava bývá čistší a studenější, ale neskýtá tolik pěkných bádenplaců jako Malše, na které je množství jezů (rožnovský Malák, Velkas a Špačkův), u kterých se dá dobře koupat a lokality jsou to o něco klidnější než velká pláž u Vltavy. Špačkárna je velmi hezké místo poblíž přírodní rezervace a navíc je to perfektní místo pro táborák.

Jinak, Jihočesko je samozřejmě krajem rybníků, což ale znamená, že i kaprů a přikrmovacího hnoje (hlavně v létě je voda spíš zelená než něco jinýho). Pokud tedy nejste cimprliši, můžete se koupat všude možně. Jestli trochu ano, můžu doporučit některé pískovny, ale ty jsou všechny poměrně daleko (cca 40 km odtud) – jedny u Veselského '''Vlkova''', kde můžete navštívit i známý písečný přesyp. Zajímavostí Vlkovské pískovny je i oficiální nudistická pláž. Další pískovny jsou u '''Suchdola nad Lužnicí a Tuště''' nebo '''Cep''' u Majdaleny. Budějčáci samotní se rádi koupu např. v '''Mrhalu''' (původní jméno Vražda) za Hlincovou horou u Rudolfova, nebo v '''Mydláku''' u Zlivy.

Celoroční koupání je oblíbená činnost, kterou provozuje skupina studentů PřF pod vedením Šuspy (viz slovníček). Za tímto účelem se jezdí (na kole, autem, na běžkách) k Rybníčku zvanému též '''Šuspák''' (nachází se v lese severně od silnice na Branišov), případně k Malši '''nad Velkas'''. Do Rybníčku se jezdí po celý rok, především však v jeho zimní polovině. Speciální akcí se Šuspovo partou je lesní sauna, která se taktéž provozuje od podzimu do jara. Koupací společnost samozřejmě není nikterak uzavřená a všichni zájemci z řad studentstva jsou srdečně vítáni.

Koupat se dá také v místním '''plaveckém bazénu''', který je docela příjemný. V letních měsících je vnitřní bazén uzavřen a funkční je jen venkovní bazén. Budějovický bazén (je-li zrovna funkční - občas ho musejí zavřít, neboť stojí na ostrově, co se potápí) nabízí za standardní cenu plaveckou dráhu, tobogán, vířivku, ba dokonce parní saunu. V rozumný čas (ideálně brzo ráno nebo prostě ne večer) je dokonce možné vyhnout se strašlivé flotile koupacích čepic. Tou dobou ale zase nefunguje tobogán.

=== Paddleboard, loďky a jiné radosti ===
Pokud vám plavaní nestačí, v Budějcích je spoustu možností pro zapůjčení si vybavení pro další vodní aktivity. Přímo v centru je možnost zapůjčit si v '''kavárně Vlnna''' šlapadla, veslice či paddleboardy. Vybavení se dá také půjčit ve '''Sportovním areálu''' v Hluboké. Nebo si na jeden i více dní můžete zapůjčit paddleboard u pujcsipaddleboard.cz a vzít si ho například na '''Lipno''', nějakou pískovnu nebo jednu z místních řek. Díky tomu, že paddleboard je nafukovací, můžete s ním cestovat i vlakem nebo autobusem.

=== Vodáctví čili kanoistika ===
Jak Vltava tak i Malše jsou vhodné pro sjíždění na lodích, '''Malše''' ovšem jenom při vyšším stavu vody (tj. když vypouští značné množství z římovské nádrže). V obou případech lze říct, že optimální hladina vody je při dolní hranici 2. stupně povodňové aktivity. Disponujete-li nafukovacími loděmi typu Pálava, můžete se snadno dopravit autobusem do Římova a odtud sjet Malši zpátky do Budějc. Jen dávejte pozor na jez mezi Plavem a Rožnovem je zcela zaručeně nesjízdný, v případě, že se o to pokusíte, doporučujeme předem uzavřít vysokou životní pojistku. Obdobně lze sjet '''Vltavu''' (to je však daleko více mainstreamové a narazíte zde na různá individua, ale aspoň jednou za studium je to fajnový) z Krumlova do Budějc. Je to něco přes 40 km. V době jarního tání trvá plavba asi půl dne. Nebo si udělat několika denní výlet z '''Vyššího Brodu''' do Budějc. Dneska na Vltavě funguje nespočet levnějších či dražších půjčoven vodáckého vybavení, takže stačí zamluvit plavidlo a vyrazit. Pokud jste přijeli vlakem, pak se už o nic než o placení nemusíte starat. Otevřené šlajsny českobudějovických jezů vám připraví nezapomenutelný zážitek. Nejsou-li otevřené, je lepší skončit už v Boršově a dojet pomocí MHD. Z okolních řek jsou sjízdné ještě Stropnice a Lužnice, která též stojí za to (ale musí být dost vody, což je zřídkakdy)

Kousek od Budějc v Českém Vrbném se navíc nachází nově zrekonstruovaný vodácký '''Areál Lídy Polesné''' (trolejbus – linka 9 nebo po cyklostezce). Můžete tam zkusit slalom v uměle vytvořené dráze s mobilními překážkami. Krom závodních úseků jsou tam dvě kaskády i pro začátečníky. Místo tradičně hostí i různé závodní akce, kam můžete zavítat i jako návštěvníci.

=== Zimní sporty ===
Pokud budete mít štěstí na pořádnou zimu a holdujete radovánkám v čerstvě napadaném sněhu, nudit se také nebudete.

==== Běžky ====
Za příznivých sněhových podmínek lze nasadit běžky přímo v univerzitním kampusu (to ale nepamatujem). Běžkovat se pak dá k „ufornovi“, tedy vodojemu za '''Švábákem, v Branišáku''' atd. Lyžovat lze samozřejmě i v '''Blanském lese'''. Na '''Šumavě''' na lyžaře čekají upravené stopy na lyžařských cestách. Aktuální stav stop a datum poslední úpravy najdete na bilastopa.cz (přes léto ofc nefunguje). Pěkné trasy najdete i v okolí Lipna nebo v Pasečné. Za návštěvu stojí i blízké německé a rakouské příhraničí, kde bývá občas více sněhu a stezky jsou v lepším stavu.

==== Sjezdové lyžování ====
Podmínky pro sjezdové lyžování jsou podobné jako jinde v ČR – nepříliš ideální. Jediný větší areál '''na Lipně''', nějaká ta sjezdovka pak i na '''Zadově''', nebo trochu dál na '''Špičáku''', kde v létě, pokud jste MTB nadšenci, stojí na návštěvu místní bikepark. Pár vleků se najde i v '''Blanském lese''', ale ty jsou tak maximálně pro děti (Chmelná, Rohy - Nová Hospoda). Vůbec nejlepší je samozřejmě vzít auto či jet vlakem a zajet do Alp nebo zkusit '''Šumavu''' – téměř alpské podmínky nabízí například '''Skiareál Hochficht'''.

==== Brusle ====
Když zmrzne voda dá se bruslit například na slepém rameni '''Malše''' v centru Budějc, popřípadě můžete zkusit třeba '''Bagr''' ve Stromovce. Vzhledem k tomu, že pořádná tuhá zima už nebyla notnou řádku let, nejjistější volbou jsou pak uměle vytvořená kluziště. Velmi oblíbené je pak během vánočních svátků '''kluziště uprostřed náměst'''í. Je zde sice většinou dost lidí, ale je to velmi příjemný zážitek a bruslení mezi vánočními stánky do vás vdechne tu správnou vánoční atmosféru (navíc pokud si donesete vlastní brusle, nemusíte nic platit). Veřejné bruslení také pořádá zimní stadion v '''Budvar aréně'''.

== '''Indoorové sportovní aktivity''' ==
Většina běžných indoorových sportů probíhá jako kurzy kateder tělesné výchovy PF. Pokud byste měli zájem zapsat si nějaký z těchto kurzů, je třeba postupovat podle výše uvedeného postupu.

=== Volejbal ===
Volejbal je sport mezi biology značně populární a tak si svoji partu jistě brzy najdete. Hraje se ve '''Sportovní hale''' (tu najdete za silnicí u Kauflandu), kterou si lze za tímto účelem pronajmout (lze i jen ½, je to levnější; sítě a příslušenství jsou na místě k dispozici, míč musíte mít vlastní). Stačí, když se vás domluví 12-14, a pak už je jen třeba zjistit, kdy je v hale volno. Přes léto lze volejbal hrát jednak před kolejemi na betonovém hřišti a taky Na Sádkách v areálu HBÚ na kdysi antukovém, dnes na hřišti podivně pískovém (je přímo naproti Botanické vile). Zahrát si můžete také plážový volejbal např. v areálu poblíž Sportovky (www.beachareal.cz) nebo na Vltavě.

=== Badminton ===
Badmintonu se můžete věnovat na '''Výstavišti''', kde lze zapůjčit i veškeré vybavení (badmintonceskebudejovice.cz/). Pokud je hezké počasí a máte vlastní vybavení, dá se hrát také ve '''Stromovce''' nebo na hřišti '''u kolejí'''.

=== Squash ===
Squashi se lze věnovat např. '''U Pouzara''' na Vltavě, '''na Zvonárně''' (což je trochu dál – až před Dobrou Vodou, ale je levnější) či v '''IGY'''.

=== Tanec ===
Pokud patříte k milovníkům tance všeho druhu, tak zkuste například '''Kredance'''. Nabídka je velice pestrá od Tanga po Capoeiru. Pokud byste chtěli vyzkoušet něco méně konvenčního, třeba si zažonglovat nebo se zavěsit, zajděte na kurzy '''BUDEcirkusu'''. Tak vás naučí třeba vzdušné akrobacii, přitom žádné předchozí zkušenosti nejsou potřeba a první hodina je zdarma.

=== Bojové sporty ===
Pokud chcete začít s bojovým uměním můžete si zapsat například Sebeobranu nebo Taichi ve STAGu. Pokud se ale chcete tomuto sportu vážně věnovat, zkuste si najít nějaký kurz v Budějcích. Nejen výuku bojových sportů ale i fitness aktivity umožňuje špičkový '''fight-club.cz'''. Pro trénink Krav Magy pak můžete zkusit například '''kmcb.cz'''. Další bojové sporty nabízí i budějovický '''Gladiators Gym''' na Výstavišti ale i jinde po jihočesku.

=== Florbal ===
Příznivci florbalu mohou v Budějcích zkusit třeba tým '''FCB Štíři'''.

=== Fotbal ===
(sic spolu s hokejem ne tak docela indoorový sport) se hraje na trávníku '''v okolí kolejí'''. K tomuto účelu slouží dvě branky, jejichž poloha je však proměnná v čase, takže nemá smysl je blíže lokalizovat. Branky a hřiště najdete také ve '''Stromovce'''. Pokud vám místo fotbalu bude přes zimu stačit '''futsal''', dá se docela dobře pronajmout tělocvična některé '''z místních škol'''. Bohužel se s nimi podepisuje smlouva na celý školní rok (občas se dá domluvit i zkrácení např. od října do května), tak to chce stabilní partu, aby se to uplatilo (cca 300 Kč/hod).

=== Hokej ===
se hraje v zimě na '''Bagru''' někdy i na '''Vltavě''' nebo na '''Malši'''. V Budějcích se dá hrát i amatérská liga – tzv. '''RHL HCP''' (tj. rybníkářská hokejová liga hokejového centra Pouzar). V Pouzarovi se dá nepravidelně bruslit i jen tak, ale počítejte s návalem lidí.

=== Tenis ===
lze hrát buď '''před kolejemi''' na asfaltovém hřišti anebo si lze pronajmout kurt (vč. sítě) '''ve sportovním areálu PF a ZF''' (v ulicina Sádkách): na asfaltovém povrchu 50 Kč/hod., na antuce 100 Kč/hod.

=== Podvodní hokej ===
je sport, v němž se osazenstvo PřF proslavilo asi nejvíce – tvoří totiž drtivou většinu reprezentace ČR. Přidat se může každý. Jmenují se '''Serrasalmus'''. Tréninky i mezinárodní zápasy probíhají v '''plaveckém bazénu'''. Můžete se samozřejmě přijít i jen podívat.

=== Podvodní rugby ===
se hraje naopak v bazénu skokanském a jeho protagonisté ho označují za jediný 3D sport. Taktéž můžete vyzkoušet ('''uwrugby.com''').

=== Posilovna ===
je k dispozici na '''kolejích''' (přesněji '''K2'''). Vybavená je celkem slušně. Platí se 40Kč, případně permice na měsíc za 200Kč. Krom toho je v Budějcích kopa fitek a posiloven, a jistojistě si najdete to pravé.

=== Sportovní gymnastika ===
Kdo se nebojí sportovní gymnastiky může zajít na gymnastické kurzy pro dospělé konané v '''Gymcentru''' u Mariánského náměstí (Pražská 19). Bývají v pondělí a čtvrtek večer.

=== Stolní tenis ===
(ping-pong) se taktéž hraje na '''koleji''', tentokrát však na '''K4'''. K dispozici jsou dvě místnosti s pingpongovým stolem a dokonce i pálky. Ty jsou však ve zcela dezolátním stavu, takže je lepší mít vlastní. Nově byl nainstalován stůl ve Fakultní zahradě poblíž '''Budovy C'''.

Na závěr ještě nelze opomenout ani českobudějovického '''Sokola'''. Sokolovnu a atletický ovál naleznete na Sokoláku. Takže pokud toužíte po jednom z dvaceti sportů, které zde můžete provozovat, též neotálejte s návštěvou.

Pro '''pasivní milovníky sportu''' je k dispozici televizní místnost na každé koleji. Klíč je k dispozici na vrátnici dané koleje. Televizi (nebo ještě lépe - plátno) najdete ve většině hospod kolem fakulty, takže si při tom sledování hokeje či fotbalu můžete pěkně zanadávat na to štěstíčko a srdíčko nad točeným pivem. Kromě toho lze v Budějcích přímo navštívit utkání některého ze zdejších sportovních týmů. Tradičně úspěšní a náležitě evropsky proslulí jsou '''volejbalisté Jihostroje'''. O trochu hůře si vedou (a o to víc podpory potřebují) hokejisté HC Motor a fotbalisté SK Dynamo. Všechny tyto tři sporty mají své stadiony a haly rozprostřené okolo soutoku Malše a Vltavy.

V seznamu aktivit je samozřejmě jen zlomek možností, které Budějce nabízí. Vemte si z toho trošku inspirace a zkuste se ponořit do hledání té vaší vysněné aktivity.

=== Tedy sportu zdar! ===
{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Kultura

2024-09-03T10:56:32Z

Peckot02:

''...aneb duševní občerstvení''

První „kultura“, na kterou v Budějcích cestou z nádraží na fakultu nejspíš narazíte, bude dlouhovlasý zpěvák a kytarista pravidelně koncertující v tepoucím srdci Budějc - na Lannově třídě poblíž Prioru. Pokud se vám nelíbí, další performeři bývají na lavičkách v parku Na Sadech, další v Krajinské ulici před Komerčkou a někteří na samotném Piaristickém náměstí. V Budějcích však lze zažít mnoho dalších kulturních událostí, z nichž o některých vám zde napíšeme pár řádků. '''Kulturní vyžití chovanců fakulty zabezpečují i samotní studentové a profesoři, ale o tomto blíže až níže.'''

Seznam toho, co se právě v jihočeské metropoli šustne, naleznete mimo jiné na stránkách '''www.inbudejovice.cz,''' případně '''www.budejce.cz''' nebo '''www.c-budejovice.cz.''' O událastech píše i '''Budějcká drbna''', kde najdete i mnoho zpravodajských aktualit. Užitečná může být '''mapa USE-IT''', s celou řadou skvělých tipů od místních. Ta je pro Budějce k dispozici pouze z roku 2017, i tak zde ale chytnete spoustu zajímavostí a poučných faktů. Můžete si ji stáhnout třeba do mobilu či si ji v tištěné formě vyzvednout v Infocentru na radnici, v Informačním centru mládeže (Husova 45) či v některých podnicích. Naleznete ji rovněž na FB – stejně jako většinu kulturních podniků a duševních občerstvoven, které vás tak samy budou pravidelně informovat o tom, co chystají. Informace můžete nasávat z nástěnek na kolejích, menze, na Lannově třídě a jinde po městě, ale popravdě už to nefrčí tak jako za našich časů :)

== Kina ==
'''Kino Kotva''' (po novu prý Biograf Kotva) se nachází na Lidické třídě blízko zastávky Poliklinika Jih. Loni kino změnilo majitele. To se na kvalitě kina rozhodně nepodepsalo. Dnes jako dříve Kotva stojí za návštěvu a doporučili bychom ji daleko více než komerčnější síť multikin Cinestar. Navštívit lze klasické promítání, přenos divadelních her z Metropolitní opery, přednášky, výstavy fotek, filmové festivaly (Jeden svět, outdoorové filmy, ...). Tak snad se tam brzy potkáme.

'''Multikino Cinestar''', je Budějcích na dvou místech: v nákupním centru Čtyři dvory a v IGY centru.

Cena lístků je proměnlivá – Od 129 Kč (film označený jako TIP, s platným studentským průkazem), do 209 Kč(plná cena za 3D filmy). S klubovou kartou, kterou si můžete vyřídit na pokladně, získáte různé výhody (hlavně slevu na vstupné). Vstupenky si můžete rezervovat on-line na adrese kina či telefonicky, musíte si je ale vyzvednout nejdéle 30 min. před začátkem představení.

'''Letní kino Háječek''' také můžete navštívit. Občas se zde konají i různé koncerty (např. Týden v letňáku někdy v červnu) a další akce.

== Divadla ==
'''Jihočeské divadlo''' Dr. Stejskala 424/19

Hlavní stálou divadelní scénou ve městě je Jihočeské divadlo. Umělecký soubor Jihočeského divadla působí hned na čtyřech scénách a to v historické budově Jihočeského divadla na nábřeží Malše (Dr. Stejskala 19), v divadelním sále DK Metropol (Senovážné náměstí), kousek od Černé věže v prostorách Malého divadla (www.maledivadlo.cz/aktualne, Hradební ulice 18), a v letním období také před proslulým otáčivým hledištěm v zámeckém parku v Českém Krumlově (více na www.jihoceskedivadlo.cz). Vstupenky na otáčivé hlediště jsou dost drahé, pohybují se od 300 Kč až do 1000 Kč. Ovšem každé léto je možnost brigádně uvádět, tím si vydělat nějakou kačku a zároveň vidět několik představení (zkrátka dream job). Vstupenky na představení v „kamenných budovách“ se pohybují v podstatně příznivějších cenových relacích. Cenová politika bohužel není příliš přehledná, občas je možné vychytat studentskou slevu na ISIC. Za doporučení stojí rozhodně Malé divadlo, které se nebojí výzev a projektů, jako je např. imerzivní divadlo, LARPy apod. Každoročně Jihočeské divadlo uvádí několik premiér, proto návštěva tohoto kulturního stánku stojí rozhodně za to.

'''SUD – studentské univerzitní divadlo''', Hroznová 8 nad Vídeňskou kavárnou

Studentské divadlo SUD je jistě unikátní institucí. Divadlo vzniklo teprve v roce 2002 a většinu jeho tvůrčího týmu tvoří studenti teologické a pedagogické fakulty. Program je vskutku pestrý – můžete zúčastnit jak literárních večerů s předčítáním básní, divadelních workshopů a kurzů, tak i přednášek a diskusí s osobnostmi české kulturní scény a samozřejmě divadelních představení se sice neprofesionálními, přesto ale vynikajícími herci z řad studentů.

'''Divadlo U Kapličky''', Husova tř. 622/45

Toto ochotnické divadlo funguje už od roku 1895(!) a funguje od října do dubna. V letních měsících jsou jejich vystoupení v vidění na různých přírodních a historických památkách.

'''DK Metropol''', Senovážné náměstí

I v Metropolu kromě různých koncertů můžete zajít na nějaký divadelní kousek. Kromě stálé scény Jihočeského divadla se zde často představují různé hostující soubory a představení. Více info v programu na webu.

== Divadelní festivaly ==
Další možností (sezónní) jsou nejrůznější divadelní festivaly. České Budějovice nabízejí široký program s názvem '''Léto ve městě'''.

Máte-li cestu na Prachaticko, zavítejte na krásný renesanční zámek Kratochvíle u Netolic. Akce Divadelní léto nabízí hudební, divadelní představení, dýchánky duševního rázu či nejrůznější tvořivé dílny.

'''Slavnosti pětilisté růže''' jsou dvoudenní českokrumlovské slavnosti oslavující éru Rožmberků, které se konají každý rok kolem letního slunovratu. Jsou plné kejklí, lidí v dobových krojích, dobové hudby, písní, tanců, rytířských turnajů a také nadčasových turistů.

Muzea, galerie a ostatní

'''Jihočeské muzeum''' je nádherná budova na Senovážném náměstí. Ve stálé expozici naleznete informace o lidové kultuře, přírodě jižních Čech, o pravěku, renesanci, husitech i o uměleckém kovářství. Kromě toho se v muzeu konají i četné krátkodobější výstavy, mezi hojně navštěvované patří např. výstava orchidejí, tillandsií a hmyzáků každoročně během února, výstavy fotografií či výstava hub aj. Při Jihočeském muzeu fungují také pobočky celostátních organizací – např. České společnosti ornitologické, botanické, funguje zde např. entomologický, archeologický či mykologický klub (určitě navštivte podzimní výstavu hub - čistě ze studijního zájmu, popř. mykologickou poradnu). Jihočeské muzeum poskytuje střechu také řadě přednášek, koncertů a je tam i muzejní knihovna. Vstupné se pohybuje od 10 do 90 Kč (nezapomeňte si sebou platného ISICa, bude se hodit).

'''Muzeum koněspřežky''', Mánesova 10

Stálá expozice připomíná nejstarší koněspřežní železnici na evropském kontinentě, co vedla jak jinak než do Budějc. Otevírací doba: út-ne: 9-12 a 12:30-17 hod.

'''Alšova jihočeská galerie''', Wortnerův dům v ČB - U Černé věže čp. 22;

Zámecká jízdárna Hluboká nad Vltavou čp. 144;

Mezinárodní muzeum keramiky Bechyně čp. 135

Alšova galerie soustřeďuje rozsáhlé sbírky exponátů od gotického umění až po zajímavé kolekce českého moderního a současného umění. Ve stálé expozici si můžete prohlédnout jednu z nejproslulejších a nejobsáhlejších kolekcí gotického malířství a sochařství. Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni střádá českou a světovou moderní keramiku. Navštivte rozhodně i pobočku na hlubockém zámku.

'''Galerie 1''' v Panské ulici

Zde se můžete pokochat moderním uměním a případně si nějaký kousek i pořídit domů (pokud jste třeba vyhráli ve sportce či přišlo hooodně štědré stipendium).

'''Hvězdárna a planetárium''', Zátkovo nábřeží 4, kousek od zimního stadiónu v Háječku

Kromě výstav fotografií nadpozemských objektů a klasického pozorování dalekohledem určitě nepropásněte digitální promítání různých programů do kopule planetária. Můžete se tak v sedě proplouvat hvězdnou oblohou, navštívit vzdálené planety sondou Voyager nebo se podívat na Mars. Budějčtí astronomové mají na svém kontě spoustu zajímavých objevů. Také neváhejte navštívit pobočku hvězdárny na Kleti odkud jsou za příznivých podmínek vidět i Alpy. Kleťská observatoř leží proKletě vysoko – 1070 m.n.m. a je taky nejvýše položenou hvězdárnou v Čechách.

'''Prohlídka pivovaru Budvar''', K. Světlé 512/4

Odhalte tajemství výroby pěnivého moku v prohlídce našeho jediného státního pivovaru. Nezapomeňte si s sebou ISICa – vyjde vás to o polovic levněji a o to víc pak můžete utratit v hospodě. Prohlídku pivovaru Budvar absolvujete taky pokud si zapíšete kurz Mikrobiální biotechnologie.

'''Muzeum pivovarnictví FZT JU''', Na Zlaté stoce 3

Nový počin kolegů ze zemědělky představuje historii piva a pivovarnictví v příhraničním regionu jihočeska a Bavorska. Expozice se stálá a dokonce i interaktivní, proto ho určitě navštivte. Bližší otevírací dobu a podrobnosti naleznete na webu.

'''VKH (Vysokoškolské katolické hnutí)''', Emy Destinové 1

Pro ty z vás, kdo občas zavítáte do kostela, pro ty, kdo o zkouškovém cítí, že potřebují vyšší pomoc, či pro kohokoliv dalšího je zde k dispozici kostel sv. Vojtěcha. Nachází se u zastávky Vysokoškolské koleje. Funguje jako běžný farní kostel, v semestru se však každé úterý v 19 hodin rozezvučí za doprovodu scholy při slavení studentské mše. Následuje spolčo českobudějovického VKH, tradičně začínající večeří. Dál se pak v programu střídají hry, přednášky a různé další aktivity. Jedno úterý v měsíci se taky koná večer chval (večery chval se mimo to občas konají taky ve studentském kostele Sv. Rodiny v ul. Karla IV.). Kromě pravidelných úterků se VKH jednou za čas sejde i na nějaké volnočasové aktivitě stylu bowling, kulečník, lezecká stěna, přednáška na Kampě atd. co se zrovna povede zařídit.

'''Žižkárna''' je Kulturně kreativní centrum v Českých Budějovicích v areálu bývalých kasáren hned vedle autobusáku. Probíhají tam koncerty, přednášky, divadelní představení, kino, street food festivaly nebo farmářské trhy. Sledujte jejích stránky na FB a Instagramu, či přímo stránku Trhů v Žižkárně, abyste nepřišli o jedinečné zážitky.

'''Střecha Heaven gym''' se nachází přímo v centru Českých Budějovic

Na této střeše se pořádají například lekce jógy, večery salsy nebo DJ party. Výhodou tohoto místa je nejenom lokace a pohádková atmosféra, ale i to, že je vždy otevřeno jenom pro 80 lidi.

'''LaDílna''' poskytuje malování na keramiku, což je krásná kreativní činnost, kterou zvládne úplně každý. Ať už přemýšlíte, kam vyrazit s dětmi, kam pozvat novou známost na netradiční rande, jak překvapit maminku k narozeninám nebo jaký dárek věnovat kolegyni, LaDílna je vždy dobrým nápadem. Přijďte kdykoli v otvírací době, vyberte si z široké nabídky keramických polotovarů (ceník od 250 kč) a podle vlastní fantazie výrobek dokončete. Potřebujete jen přibližně hodinu času, vše ostatní pro vás mají. Hotový výrobek vám během 14 dnů vypálí. Až si ho vyzvednete, bude už jen na vás, jestli se z něj budete radovat sami, nebo ho někomu věnujete.

== Z klasického soudku ==
'''Jihočeská komorní filharmonie''', Kněžská 6

V koncertní síni O. Jeremiáše se každoročně koná jarní a podzimní orchestrální cyklus klasické i současné hudby. V objektu JFK se nalézá také Galerie Zlatý kříž se zaměřením na propojení české a německé kultury.

'''Budějovická konzervatoř''', Kanovnická 22

Méně náročné posluchače snad uspokojí i koncerty pořádané konzervatoří, které jsou také kvalitní a navíc často zdarma. Koncerty se pořádají přímo v sále konzervatoře, v koncertní síni O. Jeremiáše či v Alšově jihočeské galerii.

Hudební kluby

'''K2 (kádvojka) alias Vrtule''', Sokolák - před krytým bazénem

Úterní tequila párty, středeční oldies, rumba latina, beerpong, Souboj fakult, páteční koncerty - nejspíš brzo odhalíte, že K2 má široký záběr a zavítáte sem na nejednu akci, koncert a párty. Program je nabitý celý rok - když je v létě hic, konají se tradiční Středy před K2 a umělci vystupují venku, tým z K2 je též zodpovědný za letní akci s názvem Týden v letňáku, kdy do Budějc dorazí umělci typu Pokáč, Tomáš Klus, Jelen, Mig21 apod.

Chcete-li si zatančit, zkuste '''Maxim Music Club''' (Biskupská 5), '''Dance Bar Paradox''' (Krajinská 33), '''Komiks''' (Kněžská 12) nebo '''Broukárnu''' (Široká 11). Zazpívat si můžete v '''Zebra Baru & Karaoke''' nebo v '''Médii.'''

Ve budově Slavie (Jirsíkova 2), která čeká na rekonstrukci je zatím stále funkční '''TEMPO - hudební klub'''. Zde se můžete těšit na více či méně známé interprety. V létě můžete zavítat i na blízkou letní scénu (naproti muzeu).

'''MC Fabrika,''' Jeronýmova 6, vchod průjezdem

Todle je sice klasický příjemný klub se zahrádkou, občasnými koncerty či divadelními představeními, ale vězte, že ve Fabrice se nejen hraje, ale i boxuje a kickboxuje, zumbí, taičuje či bosuje.

'''Horká vana''', Česká 222/7

Vana je spíš kulturní klub s divadly, koncerty, improvizacemi, přednáškami i dalšími akcemi a to v příjemném kavárenském prostředí. Mají tu ale i pivo a víno, které si skutečně můžete vypít sedíc ve vaně. Horká Vana je rovněž partnerem projektu Science Café v Českých Budějovicích. Jedná se o cyklus diskuzních setkání vědců a zájemců o vědu z řad široké veřejnosti. Aktualitky sledujte na jejich FB.

Hudební festivaly

Masové hudební festivaly jakoby se Jihočesku obloukem vyhýbaly, přesto se zde tu a tam nějaký ten fesťák přece jen koná. Níže uvedených pár festivalů není zrovna vyčerpávající přehled, ale třeba něco zaujme…

'''Okolo Třeboně'''

Kvalitní několikadenní folkový festival pořádaný o prázdninách, kde jinde než ve městě kapříků.

'''Bohemia jazz fest'''

Jeden z největších letních jazzových hudebních festivalů v Evropě byl založen v roce 2005 uznávaným jazzovým kytaristou Rudym Linkou, který chtěl představit a propagovat špičkový světový jazz v České republice. Koncerty jsou návštěvníkům přístupny zdarma. Festival se tradičně představuje na historických náměstích českých měst. Letos festival navštívil Hlubokou.

'''Jihočeský jazzový festival'''

Pokud by vám nevyhovovala výše zmíněná akce, tento striktně jihočeský festival vám umožní naživo slyšet hvězdy světového i českého jazzu přímo v ČB.

'''Mezinárodní dudácký festival'''

Je to sice trochu dál (hodinka cesty vlakem směr Plzeň, jezdí každou sudou hodinu), ale víc nafouknutých kozích kožichů s píšťalkami v podpaždí nejen českých Švandů uvidíte už snad jen ve Skotsku. Každoroční srpnová velkolepá slavnost dud ve Strakonicích bývá spojena se staročeským řemeslným jarmarkem.

'''Mezinárodní hudební festival Český Krumlov'''

Červenec, srpen – večerní koncerty žánrově z různých kyblíčků – od klasiky, přes třeba bratry Ebeny, Hradišťan až po stylizovaný irský a španělský folklór… Festival je velmi proslulý, účastní se jej vynikající hudebníci, lístky jsou ovšem často za velmi exkluzivní ceny.

'''České hrady.cz'''

Letní kulturní festival, který se v Jihočeském kraji koná na hradu Rožmberk nad Vltavou. Účinkují tu známé české kapely jako Chinaski, Monkey Business, Sto zvířat, Divokej Bill, atd. V ceně vstupenky je zahrnutá i prohlídka hradu.

'''Budějovický majáles'''

Vězte, že i v Českých Budějovicích se každoročně začátkem května koná Majáles. '''Vstup na Budějcký Majáles je zdarma a koná se pět dní na konci května.''' Občas se může krýt se zkouškovým, ale i tak rozhodně navštivte! Je to vůbec největší neziskový festival v ČR, za jehož organizací stojí přes padesát mladých lidí. Každoročně ovládne ulice centra Budějc a naplní je hudbou, divadlem, uměním a zábavou. Koncept je poněkud jiný, než v ostatních městech (nejde o žádný konzumní mainstream!) - tady je řada menších koncertů, přednášek a workshopů celý týden a v pátek Majáles vrcholí průvodem a volbou krále na Sokoláku. Akci mají v rukách převážně místní gymnazisté a další středoškoláci. Prostě studenti studentům.

'''Buskersfest'''

Mezinárodní festival pouličního umění České Budějovice je unikátní koncept městského festivalu pouličního umění. Ulice jsou během Buskersfestu obsazeny nejen českými, ale i zahraničními muzikanty, zpěváky, baviči, kejklíři, mimy, básníky, artisty, ... Vše se koná za dobrovolné příspěvky pod širým nebem v celém centru.

'''Město lidem, lidé městu'''

Festival Město lidem, lidé městu je multižánrový festival, který se odehrává na konci léta v českobudějovických ulicích. Centrum města pokryje několik set metrů živé trávy, ve vzduchu visí barevné deštníky a lampiony, ulice zaplní vůně vybraných gastronomických dobrot, pražené kávy a čerstvých květin. Kromě návštěvníků vyrazí do ulic i akrobati, zpěváci, muzikanti, herci, artisti, malíři, kuchaři, baristi, kadeřníci, floristi, návrháři, architekti, sportovci.

'''Vesnický klub Chotěmice'''

Na samé hranici Jihočeského kraje můžete navštívit toto cool místo plné dobré atmosféry a hudby. Nejedná si sice o žádný fesťák, ale přes léto se zde pravidelně v pátek a sobotu konají různé koncerty.

''Podrobný přehled dalších festivalů v celé republice naleznete na adrese www.muzikus.cz/festivaly.''

''I zde na jihu Čech platí okřídlené rčení „co Čech, to muzikant“, můžete tedy v leckteré budějcké hospodě narazit na skupinku lidí produkující hudbu různých žánrů, počínaje bluegrassem, přes folkové a někdy konče až u ožraleckých písní (často již bez nástrojů :)). Zde nesmíme opomenout pravidelné čtvrteční jamování (nejen) přírodovědců - více níže či na facebooku.''

Univerzitní akce

Co se týče univerzitních akcí, na první z nich se můžete těšit hned na začátku semestru – fakultními studenty/absolventy pořádaný (a JU podporovaný) '''Votvírák'''. Těšit se můžete na nejednu kapelu se studentským či profesorským zastoupením. Na konci akademického roku pak přichází akce '''Zavírák'''. Ta je už více organizována centrálně (chápej univerzitně) a je tak celá taková větší a nablejskanější. Za návštěvu určitě stojí obě

Univerzita má navíc studentský spolek, který si říká '''Studentská unie Jihočeské univerzity (tzv. SUJU).''' Vesměs se jedná o skupinu studentů napříč univerzitou, který se snaží, aby všichni srdcem přilnuli přímo k univerzitě a ne tolik ke své fakultě. Snaha se cení a tak ji ceníme i my. SUJU pořádá spoustu zajímavých akcí, o nichž během svého studia určitě uslyšíte.

Pokud se nevyhýbáte angličtině či naopak rádi trénujete svou mysl a cizí jazyky, rozhodně sledujte a choďte na akce pořádané '''ESN USB Budweis''', kde se jeden nikdy nenudí! Aktuality o plánovaných akcích bývá možné spatřit na nástěnce v knihovně. Koukněte také na kapitolu Mezinárodní studenti.

Neměli bychom opomenout ani studentské '''Rádio K2''', které režírují a moderují studenti JU.

== Fakultní kultůra aneb pod pokličkou vědy ==
'''Hudba a biolozi''' jdou kupodivu dost dobře k sobě, takže na fakultě a ústavech existuje celá řada hudebních těles (nebo aspoň jejich členů) o různém stupni veřejné produktivity. Některé znich (ty hodně veřejné) tu a tam koncertují např. v Hostelu či Fabrice. Mezi stálice nejen našeho interního jeviště patří hlavně „fakultní“ kapely '''Old Uncle’s Orchestrion''', '''Mons Pubis''', '''Smutný Karel''' či '''Buď&Nebo.''' Mladšími kapelami jsou pak '''Zlo z Jihu''' a '''Dělníci vědy'''. Orchestrion starejch strejců hraje známé i méně známé pecky přednesené charismatickým vypravěčem Chrisem Steerem (kdo ho ještě neznáte, tak ho jistě poznáte na hodinách angličtiny). Pubisové (stydcí pahrbci) vám zahrají alternative rock, Smutní Karlové vám naservírují něco z psychedelického undergroundu. Buďanebáci jsou rozmanité folk-rockové uskupení, které se množstvím členů a nástrojového složení podobá menšímu symfonickému orchestru a kde zároveň účinkuje nejmenší absoloventka PřF, naše Maličká. Zlo z Jihu je radostný a pozitivní hudební projekt bez křeče, který surovou formou přednáší hardrockové balady o životě. Nejmladší kapela Dělníci vědy je triem vědců z PřF a AV ČR, kteří spolu kromě umění vědy tvoří také umění hudby a těší své posluchače směsicí anarchistického punkfloydismu. Za zmínku stojí ještě punková kapela pana děkana Váchy – '''Akia b.a'''. Patří se zmínit také améboidní uskupení nadšenců – '''Českobudějovické jamování''' organizované Smejkačem -, kteří se pravidelně schází na Zátkově nábřeží a přes zimu v Žíznivé gumovce, aby oblažili kolemjdoucí či kolemsedící obecenstvo širokou škálou písní hraných na širokou škálu nástrojů a doprovázených tou nejširší škálou skřeků a hluků. Pokud budete mít štěstí, narazíte zde na jihočeskou legendu – '''Péťu Hůlu''' – který svou nespoutanou energií a životní heslem „hlavně nebejt málo“ vybízí k tanci na stolech či skákání do noční Malše. Můžete se tak těšit na méně známé hity jako ''Ach v Alpách'' či ''Prdelní symfonie''.

Těžkou lokální klasiku si můžete užít několikrát do roka v prostorách fakulty v podání dalšího fakultního tělesa '''ŠuKaS''' (Šuspův kakofonický soubor), ve kterém působí učitelé (příp. jejich rodoví příslušníci) a také muzikálně nadaní studentové z fakulty. Hudba je produkována podle ŠuKaSího motta: „'''''Nejsme stroje, hrajem lidsky'''''“ a jestli občas zazní v některé z písní sprosté slovo, vzniklo jistě náhodnou deformací zvukových vln při celohospodském zpěvu (co se týče počtu sprostých slov v písničkách jen horko těžko konkurují skupině Akia b.a.). Minimálně dvakrát do roka se před Béčkem (nebo v jeho vestibulu) koná ŠuKaS promenádní – zpívá se, tančí, pivo teče proudem a nechybí ani chlebíčky. Účast studentů i akademických pracovníků bývá velká, rozhodně stojí za to na tuhle akci zavítat. Na zasloužilé (či spíše vysloužilé) piáno, které stojí v přízemí Béčka a doprovází kapelu, je umožněno hrát i běžným smrtelníkům. Klíček je k půjčení na vrátnici Akademie věd – jedině snad upozorníme, že si svůj klavírní přednes nechte na dobu, kdy nebudete rušit během přednášek.

Další béčkovou (nemyslíme tím nekvalitní, ale v pavilonu B) pařbou je '''Vánoční večírek'''. Pořádají ho tradičně studenti kateder botaniky a zoologie pro zbytek fakulty. Většinou se koná poslední středu před Vánoci. Je spojen s promítáním fotek z předešlé mezioborové exkurze (viz Exkurze) a čas od času i ochutnávkou kulinářsky méně využívaných zvířat (tuleň, hroznýš či morčata…). Na tuto akci, které již dávno není pouze zoo-botanická, určitě doražte! Nezapomeňte organizátorům včas zaplatit příspěvek, za který se nakupuje jídlo a pi(ti)vo.

Nesmíme opomenout '''fakultní divadelní těleso''', sice ultraamatérské, avšak jeho divadelní kousky vás pobaví, někdy i rozchechtají k slzám. Jmenuje se to '''Kašpárkův hrobeček''', ansámbl to nemá ještě docela ustálený a zatím to předvedlo Cimrmanovo Dobytí severního pólu a Ringo-Čechovu Dívčí válku, veleúspěšné svlékací představení Do naha!, Velkou S-Loupež či nejnověji muzikál Chlupáči, který nezapře, že herci vystudovali Biologickou, potažmo Přírodovědeckou fakultu :){{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Hospůdky, restaurace, kavárny, čajovny a další občerstvení

2024-09-03T10:55:48Z

Peckot02:

''Přejeme vám silný žaludek a plnou peněženku. V hospodě na viděnou!''

Kam za vzpruhou? Přinášíme vám rychloprůvodce po pivnicích, hospodách, barech a jiných osvěžovnách (ano i jídlo bude). Velmi důležitou součástí studia je jednak pravidelný přísun tekutin (myslete na své zdraví) a jednak společenské akce, na nichž navazujete kontakty, jichž pak budete hojně využívat ve škole. Obě tyto činnosti se dají spojit na jednom místě. Berte níže uvedené jako takový úvod, nevešly by se nám sem všechny podniky, které stojí za to, a tak neváhejte objevovat další.

I v Budějcích se stále vyskytují dozvuky bývalých covidových opatření. Omluvte tak prosím, pokud nám do textu proklouzly nějaké již zavřené podniky a dejte nám o tom vědět. Prosíme také o pomoc s doplněním nových - když přijdete na něco, co by měli ostatní vědět, napište nám mail - třeba na peckot02(at)prf.jcu.cz

== Hospody u školy, co by kamenem dohodil ==
Jít na jedno hned po přednášce nebo mezi cvikama a seminářem nemůže být pro studenty PřF snazší. Sice se kvůli paktu, který uzavřela univerzita s Budějovickým Budvarem, v kampusu a na oficiálních univerzitních akcích jiného piva než Budvaru nedočkáte, na druhou stranu díky této smlouvě vznikl univerzitní minipivovar Čtyrák. Vaří různé druhy piv a čepovaný jej můžete tradičně vyzkoušet na '''Kampě''', která se nachází přímo v areálu univerzity za kolejemi. Zde bývá běžně otevřeno ve všední dny od 13 hodin. Studentský klub Kampa, jak zní oficiální název zařízení, kromě pohoštění nabízí i spoustu dalších kulturních akcí, jako jsou například výstavy či koncerty.

O kousek dál (a tedy mimo kampus!) najdete biology oblíbenou (a většinou i částečně obsazenou) '''hospůdku U Nezmara'''. Pokud půjdete od parkoviště u menzy směrem k Husovce, ulicí Studentskou, nemůžete Nezmara minout – poznáte ho podle výrazného nápisu na stěně a vývěsce Samson. Pan Nezmar je jako taťka (pro prváky už spíš děda ), který má studenty rád jako své děti. Takže se vám tady bude určitě líbit, o to víc, když se dá sedět na zahrádce. Jsou zde i '''bezkonkurenční ceny''' a také gastronomické zážitky. Kdo neměl šmitec u Nezmara, jako by nebyl. Dalšími lákadly jsou gulášek, ovar nebo třeba sekaná. Otevřeno je pouze v týdnu a to od 15:00 do 22:00.

Trojici klasických přírodovědeckých hospod doplňuje '''KMP''', o kterém se rozepisujeme o trochu níže.

Na náměstíčku Šumava (též již trochu dál od kampusu), vedle stejnojmenné zastávky trolejbusu, se nachází '''Jiskra'''. Otvíračku tady mají od 10:30 (o víkendech od 11) do 23:00, takže sem můžete zajít např. na oběd, jelikož zde narazíte na relativně cenově dostupné denní menu. Jídla dostanete velké porce a za lidovou cenu, jako pitivo Budvar 10°, 12° a Kroužek. Za teplých dnů můžete vysedávat na zahrádce. Pokud zavítáte trochu dál na Máj, doporučujeme zajít do Restaurace '''Na Větrné'''. Najdete jí, pokud se od Alberta (Cinestaru) dáte okolo hlavního vchodu domova důchodců. Výhodou je velká zahrádka, ale v jedenáct vás zaženou dovnitř, aby se nerušil noční klid na sídlišti. Pivo točí Gambáč 10°, Kozel 11°, Plzeň a Fénix. Dalším plusem je dobrá kuchyně.

A až vás někdo pošle k Šípku, není to ještě žádná tragédie. Téměř vedle botanické vily totiž stojí hospůdka '''U Šípku''', která vzhledem k své poloze dělá chutě především botanikům. Kousek od zastávky u kolejí můžete najít hospůdku '''Eliška'''. Mají dobrou kuchyni, točenou Plzeň a pěkné prostředí. Nevýhodou jsou poměrně nestudentské ceny, ale jednou za čas, proč ne...

Blizoučko je také budka '''U Tří Ptáků''' na začátku parku Stromovka, která zatím funguje jen při hezkém počasí, tj. hlavně přes léto, ale nabízí super lehátka ve stínu při parných dnech. Zde si můžete dát něco k pití (alko i nealko), ale i něco drobného k zakousnutí.

== Klasický tah po Husovce ==
Pokud máte náladu na “tour de beer“, začít můžete hned kousek od kampusu – na Husově třídě (takzvané Husovce).

Hned na začátku Husovky (poblíž zastávky U Parku) je restaurace '''Na Zahrádce''' - vyhlášená dobrým jídlem, které zapijte Kroužkem nebo Budvarem 10°. Ač to zvenku nevypadá, doopravdy tady najdete i poměrně velkou venkovní zahrádku.

Přes ulici je restaurace '''U Flíčků'''. Vaří klasickou českou kuchyni za rozumné ceny. Hned za rohem je i nonstop - '''Flekbar'''. Společný základ slova není náhodou. Přes den jsou tyto dva podniky propojeny a při nedostatku místa v hospůdce si budete moci na poledním meníčku pochutnat v baru.

Hlavním lákadlem Husovky je “KáeM-Péčko“ ('''KMP – Klubu Malých Pivovarů'''), jedno z nejoblíbenějších míst biologů (vždy tady alespoň jednoho potkáte). Majitel Honza má na 12ti (!) pípách naraženy méně známé značky piv, většinou z minipivovarů, a snaží se udržovat pivní nápojový lístek co nejvariabilnější, aby uspokojil tužby všech pivařů. Zakousnout tu můžete tygra v lahvi, tlačenku, sekanou a další dobroty nebo si dát rovnou pořádný nášup (dělají například výbornou krkovičku nebo hamburgery). Hospoda je díky salónku více než vhodná pro pořádání post-konferenčních a teambuildingových akcí, čehož biologové často využívají. Tento podnik byl tak oblíben, že nedávno expandoval a druhá pobočka byla otevřena v centru u Mlýnské stoky. V současné době má KMP i kamennou prodejnu, tzv. Pivokrám v České ulici, kde můžete z velmi široké nabídky pořídit nějakou ňamku k ochutnání.

Než začnem...

Pro snazší orientaci v nápojovém lístku koukněte na kapitolu Pivovary Jihočeského kraje '''🍺'''

Tah po Husovce pokračuje kolem Hocha Špalíčka přes Dlouhý most do města. Je tam Kozlovna a Plzeňka, Vinyl Bar, Hvězda,... Celkem je na Husovce něco přes deset podniků a tak jde nakonec jen o to, co vám játra a stav konta dovolí.

== Hospody a bary velkoměsta ==
Těžištěm zábavy je pro biology zásadní ač mlaďoučký podnik v centru města jménem '''Žíznivá Gumovka'''. Tento pivní bar se nachází kousek od parku Na Sadech a za nepříznivého počasí a hlavně v zimních měsících hostí tradiční českobudějovické jamování (posezení u kytar, harmonik a všelijakých dalších inštrumentů). V Gumovce mají každý den (kromě neděle) nabídku osmi lahodných piv z minipivovarů. Majitel Michael má slabost pro přírodovědce (vítá nás se slovy "moji broukaři"). Jamování za hezkého počasí probíhá venku na Zátkově nábřeží u slepého ramena Malše kousek od dvou malých hospůdek - '''Železná panna''' a '''Staré časy'''. Panna nabízí příjemné posezení v historických prostorách. Do Časů si můžete zajít na Radegasta či Plzeň a ovocná piva či něco k snědku (utopence a spol). Kousek od Gumovky, v Panské ulici, najdete '''Café Hostel'''. Zde si kromě piva, dalších tekutin a něčeho dalšího k zakousnutí můžete vychutnat i nějaký ten kulturní zážitek v podobě koncertů a dalších akcí. Mají super zahrádku.

V centru (Česká ulice) naleznete i kultovní hustej podnik '''Singer Pub''' (pojmenovaný podle značky starých šicích strojů, ze kterých tu mají stoly). Otevřený bývá oficiálně do jedné, ale obvykle to tam žije až do rána. Nejedná se o vyloženě studentskou hospodu, spíš o takovej budějckej underground, kde máte možnost potkat širokou paletu nejrůznějších lidí, včetně cizinců. Mimojiné i zde vaří vlastní pivo značky Beeránek. Ve stejné ulici naleznete i '''Horkou vanu''', což je též zajímavé místo. Jde o hospůdku, kde si budete moci vychutnat i jiný než čistě pivní a alkoholový zážitek. Horká vana je dějištěm spousty kulturních akcí, proto o ní jistě uslyšíte. V současné době je otvíračka trochu proměnlivá, podnik se stále po pandemii snaží postavit na nohy, proto radíme sledovat aktuální program buď na FB či přímo na dveřích Vany a určitě jej podpořit.

KMP na Husovce má v centru mladšího a výrazně menšího brášku '''KMP Na Mlýnské Stoce'''. Bohužel je to tak malá hospůdka, že se sem nevešla kuchyň. Pípy tu však jsou a nějakého utopence nebo chipsy vám tu dají taky, a to od středy do soboty. Za návštěvu stojí i minipivovar '''Krajinská 27''' (překvapivě v Krajinské ulici). Dobře tu vaří, jejich ALE rozhodně stojí za pozornost a speciál 27° byste si taky neměli odepřít. Když už budete v centru, kousek od náměstí můžete nalézt i '''Široko'''. To je podnik, který v sobě kloubí moderní koncept "kavárno-bistro-hipster-hospody", proto ho naleznete i níže v sekci kavárny. Zde si poslední dobou můžete dát k pití Kamenici, Hulváta od Marka Bastla a třetí pivo v podobě nějaké sezónní specialitky (např. Summer ALE apod.). Už jen kvůli fajn atmošce je to místo, které stojí za zvážení.

Cestou trolejbusem na nádraží si jistě všimnete hostince '''U Černého koníčka'''. Nabízejí dost jídel a široký výběr piv. Hostinec je zapojený např. do akce Cesta pivního znalce, která prezentuje malé pivovary. Cestou z centra přes Sokolák jistě neminete i, v Budějcích velmi populární, autíčko a altánek s názvem '''Coffee on the GO''', jehož budoucnost je každoročně nejistá, neboť město si zde chce vybudovat vlastní podnik - k tomu letos došlo a provozovatelé autíčka se přesunuli o pár metrů dále směrem ke klubu K2 do podniku s názvem Kofíčko. Dalším zástupcem vybraných barů v centru je '''Cuba bar''' na rohu Nové a Otakarovy ulice. Doporučujeme milovníkům kvalitních rumů – opravdu si vyberete. Od šesti do osmi jsou happy hours na míchané koktejly.

Zpíváte rádi nebo si rádi děláte ostudu? Pokud jste alespoň na jednu z otázek odpověděli ano, vězte, že v Budějcích jsou dva karaoke bary - '''Media''' přímo na náměstí a '''Zebra Bar and Karaoke''' v Krajinský. V obou se můžete lehce stát hvězdou večera. A závěrem nesmíme opominout profláklé budějcké kluby, mezi které patří '''Maxim''', '''Paradox''', '''Broukárna''', '''K2''', '''Komiks''' nebo '''Mango'''.

Z mimobudějckých podniků stojí za zmínku hospoda '''U Kaštanu''' ve Včelné (od fakulty se přímo před hospodu dostanete autobusem č. 7), jejíž význam spočívá hlavně v tom, že čas od času hostí koncerty Šukasu. Navíc se tu můžete velmi výborně najíst i popít za fakticky rozumné ceny.

== Kavárny, čajovny, cukrárny ==
I kavárenské typy si v Budějcích přijdou na své. U zastávky Poliklinika Sever se nachází '''Kavárna Kabinet ČB''', která místo převzala po legendární literární kavárně Měsíc ve dne (proto se jí často pořád říká Měsíc či literka). Atmosféra literky zůstala, místo je přes den klidné, ale hostí i různé přednášky a koncertíky po večerech. Kabinet ČB je re-use centrum v téže ulici (Nová). Kultovním se stal podnik '''Café Datel''' v Piaristické ulici. Je tam unikátní atmosféra a mají skvělé dortíky. V centru celkově najdete poměrně velké množství kavárniček, doporučit by se dalo třeba '''Fér Café''' nebo '''Široko''' (které je fajn i na večerní sedánek). Fajnová atmosféra na vás dýchne v podniku s názvem '''U Vás''', o kterou se stará stejný kolektiv jako o autíčko Coffee on the GO na Sokoláku. I zde narazíte na dobré kafe, výborné dorty, pro pivomilce dokonce i to pivo (aktuálně rozšířené o nabídku minipivovaru ze Soběslavi). V Široku a U Vás bude vaše návštěva často obohacena i o zážitek v podobě vystavených obrazů, které jsou někdy i k prodeji.

Každá kavárna v Českých Budějovicích se snaží být něčím výjimečná. '''Plachý kafe''' je známé pro svojí dokonalou volbu kávy, affogato s domácím nanukem v letě a horkou čokoládou s marshmellow v zimě. Kavárna '''Pokoj''' nabízí výbornou kávu s plavoucími sněhovými pusinkami ve tvaru super roztomilých zvířat. V '''Mezi plátky''' si můžete koupit svačinu po cestě do školy, protože tento podnik se nachází přímo na zastávce U Zelené ratolesti. Jejich Instagram stojí za sledování, majitelka Mezi plátků je nejenom velmi kreativní fotografka, ale i neustálé přichází se zajímavými novinkami (její zimní covidobijec byl opravdový hit). Pokud máte cestu přes Lannovku, tak návštěva '''kafe Okolo''' je „must have“, ke kávě si můžete dát naprosto '''andělskou makronku'''. Na čerstvě praženou kávu si můžete zaskočit do '''Pražírny kávy Jedna Radost''' kousek od Gumovky v Panské. Kousek dál od centra, skoro naproti kinu Kotva se nachází '''bistro bar Černý kafe,''' o něco dále na stejné ulici nově otevřený '''URGENT'''.

Ráj pro čajomilce je '''Čajový ateliér''' v Krajinské ulici. Mají tu velmi kvalitní čaje z celého světa, nejvíce z Číny. Majitelé si potrpí na všechny rituály okolo a rádi s vámi pohovoří o odstínech chuti jejich nejnovějšího objevu z hor nějaké tramtárie. V salonku je možno okusit velmi extravagantní vodní dýmky značky Medusa nebo luxusní absinth. Ale pozor, není to levný podnik. Další čajovna patří k síti '''Dobrá čajovna''' a najdete jí ve stejné ulici jako je Jihočeské divadlo. Je to klasická čajovna, klasické prostředí s klasickým občerstvením. Celý týden vás nechají posedět do deseti večer, pak majitel bouchne do gongu a vyzve vás k placení. Další podnik, ve kterém si zaměstnanci opravdu dávají zaležet na kvalitě a přípravě čajů je '''Šedý útes'''. Tato čajovna spojuje českou, japonskou a taiwanskou čajovou tradici a kulturu. Součástí čajovny je i obchod s čajem a čajovým příslušenstvím. U vchodu hned zahlednete nálepku „Tady se najím rostlinně“, v Šedém útesu si můžete objednat také Phočko s tofu, soba nudle, miso polévku nebo knedlíčky Gyoza a každý pátek se tam podává skvělé sushi s avokádem. K dispozici jsou v čajovně různé knihy, stolní hry nebo super pokec s majitelem. Pokud máte chuť na něco jiného, než je čaj, můžete si tam dat vietnamskou kávu nebo alkoholické drinky. Jediná věc, kterou v Šedém útesu neseženete je vodní dýmka, což je pro mnoho milovníků čajů výhodou. Čajovnu najdete v ulici Hradební 341/17 kousek od všem více známého '''Zmrz.li'''. Pokud máte chuť na tu dýmku, tak zkuste zajít do nově otevřené čajovny '''Atlas''' v České ulici nebo do lounge '''Kafe a dýmka v lese''' v Hroznové ulici. Tam umí i originální drinky, dokonce vám namíchají i cokoli na míru. V lese jsou také vybaveni celou řadou deskovek. '''Čajovnu/Kafírnu''' najdete v Hradební. Kromě čajů nabízí i jiné speciality z kakaových bobů a kávových zrn. V útulném podkroví se sedí klasicky na polštářcích a mají také útulnou zahrádku.

No a teď něco pro mlsouny. Mimo kaváren jsou v ČB i klasické řetězce cukráren/pekáren/lahůdkáren jako je Benea nebo DéKáčko. Jedna "lepší" cukrárna je trochu z ruky, ale věřte stojí to za to. Název výrobny '''Sněz mě dorty''' mluví sám za sebe. Každý den můžete na jejich insta profilu sledovat denní nabídku, a dokonce rezervovat zákusky. Pro případ, že jste mlsouni, ale máte speciální dietu (keto, diary-free, bezlepkovou, veganskou), tak pro vás je v Českých Budějovicích kavárna '''Borůvka'''. Skvělé pekárny v ČB reprezentují podniky '''V žitě,''' '''Vypečený okno''' nebo '''Chleba se solí'''. Ve všech vám rádi nabídnou vynikající sladké a slané pečivo.

== Restaurace ==
Pokud chcete jít někam spíše za jídlem než pitím a chcete okusit i něco jiného než sídlištní restaurace Jiskra a Na Větrné, vyrazte do centra. Kousek od náměstí se nacházejí vyhlášené '''Masné krámy''' s budějovickým pivem a tradiční českou kuchyní a poměrem cena/kvalita značně na straně ceny. Oblíbeným podnikem je také restaurace '''U Tří sedláků,''' hned za Masnými krámy. Je finančně příjemnější a jídlo super. Do třetice, poblíž Masných krámů i Sedláků se nachází i '''Solnice''', která stojí za hřích už jen kvůli pivu, které si sami vaří přes ulici a vedou jej do výčepu pivovodem.

Pokud jste opravdu gurmáni, podpůrci lokálních farem nebo hledáte něco speciálního. Měli byste rozhodně alespoň jednou navštívit '''Klika kitchen''', bistro '''Na lžíci''', '''Naší farmu''' nebo restauraci '''Valmer'''.

Pokud chcete vyrazit na výborné grilované maso, naleznete ho v '''Kozlovně U Zelené ratolesti''', hned na zastávce MHD Zelená ratolest. Přes silnici pak můžete zkusit v '''Hadogu''' pravé americké burgery. Pokud chcete pokračovat v podobném stylu, vedle Jihočeského divadla zajděte do restaurace '''Bouda Burgers'''. Kdyby se vám nechtělo přímo sem, po městě mají další dvě výdejní okénka - na Máji u Albertu a v Jírovcovce. Pokud se můžete plácnout víc přes kapsu, doporučujeme ochutnat i žebra v '''Perle''' (na Mariánském nám.). Gastronomicko-historický zážitek si vychutnáte u '''Alchymisty''' v ul. U Tří lvů, kde je to však za nestudentské ceny.

Milovníci indické kuchyně najdou potěšení v restauraci '''Gateway of India''', která má v Budějcích dvě pobočky - jednu kousek od nádraží na rohu Lannovky a Chelčického a druhou v Piaristické, vedle Datla. Pochutnáte si tu na indických specialitách za rozumné ceny. '''Tandoor''', druhá výborná síť indických restaurací, má pobočku přímo na Lannovce.

Z fastfůdů jsou nejvyhlášenější '''Hladový Vokna'''. První z nich najdete na začátku Lannovky, druhé pak v ulici Kanovnická. Noční tahy často obsahují zastávku v '''Pomádě''', kde si můžete dát bagety, burgery nebo horký psy v americkém stylu. Otevřeno mají v neděli, pondělí a úterý jen do půlnoci, jinak až do 4 do rána. Skoro nonstop můžete dostat také kebab nebo falafel od kluků v legendárním stánku se zavádějícím názvem '''Beef Burger Snack (Etaf Kebab)''' na konci Krajinské (jo, tam u těch veřejných záchodků).

Takové ty lepší večírky končí zpravidla nad ránem v „noční restauraci“ '''U Šebestů'''. Dřívější tak-trošku-pajzl v Krajinské ulici č. 28 byl pěkně opraven, avšak příjemná atmosféra zůstala. Uvaří vám až do pěti do rána, točí Plzeň a Gambáč a jejich poctivá česnečka je legendární.

Nechcete chodit nikam? Na netu najdete spoustu pizzerií a restaurací s rozvozem jídla, samozřejmě '''damejidlo.cz''', '''otesanek.eu''', '''wolt.com''', '''food.bolt.eu'''. Skvělou alternativou je '''Sváča z kola''', která rozváří ekologicky, po centru dokonce zadarmo a celkově je levnější.

== Vege okénko ==
Příznivcům rostlinné stravy doporučujeme '''Centrum rostlinné stravy Slunce''', kde se nachází jak restaurace (podávají mj. i Beyond meat burgery), tak jídelna v prvním patře. Slunce najdete uprostřed Krajinské, ceny jsou zde poněkud nestudentské.

Další možností je bufet ve '''Vegetárně Impala''' poblíž Polikliniky Sever. Mají proměnlivou nabídku a cena se odvíjí od váhy. Aby se neplýtvalo, mají večer velkou slevu a můžete se tak mezi 17 a 18 hod. najíst zdravě a za pakatel.

Veganskou nabídku také najdete v čajovně '''Šedý útes''', restauracích '''Klika kitchen''' a '''Hoch Špalíček''', v pizzerii '''Originála''', nebo například v '''Soupculture''', kde si můžete dát výbornou polévku do ruky v jedlém kelímku. Různé variace připrav tofu seženete v asijské restauraci '''MET'''. Pro víc tipů navštivte stránky '''Veganské společnosti ČB''' nebo '''Rostlinně'''.

V kampusu je to s plnohodnotnou bezmasou stravou složitější. Každý den se vaří vegetariánské jídlo v menze, ale to bývá často něco sladkého, což není úplně vončo, že? Na stížnosti zareagovalo minulé vedení kolejí a menz zařazením salátů do kavárny v přízemí knihovny (no a co že jsou většinou kuřecí). Nebojte se, prosím, na změnu apelovat i nadále.

== Vinárny a vinotéky ==
Vinaři jistě ocení '''Vinotéku u Lípy''', kterou najdete na Husovce kousek od kapličky. Mimochodem tady jako první ve městě mívají burčák. Pokud potřebujete větší výběr stáčených vín, zajděte stopro do '''Vinotéky v Rudolfovské ulici'''. Nenajdete tady sice litr za pade, zato si ale zaručeně pochutnáte. Výběr je tu rozšířen i o zahraniční vína. Nejbližší vinárna u kampusu vyrostla na Husovce, jmenuje se '''Víno Hruška''' a disponuje příjemným nekuřáckým salonkem. Víno s sebou můžete koupit na rohu Široké ulice ve vinotéce '''Farkatéka'''. Koupíte tu vína česká, moravská i zahraniční, nicméně o něco dražší. Další vinotéku naleznete i v '''Metropolu''', nebo koukněte na přehled zde.

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Doprava

2024-09-03T10:55:33Z

Peckot02:

''(někdy taky doleva), aneb jak nevytuhnout v ČB...''

Kapitola se věnuje možnostem transportu po městě. Jak ven z města najdete ve spodní třetině stránky.

(c) Jakub Těšitel

= '''MHD''' =

== Trasy důležité pro studenta ==
Dopravu po Budějcích zajišťuje přes 20 autobusových a trolejbusových linek MHD. Kampus JČU je nejlépe dostupný ze zastávky '''Jihočeská univerzita''' (kousek ke kolejím, knihovně, rektorátu a do samotného areálu PřF), '''Vysokoškolské koleje''' (ze které je to nejblíž do menzy) a '''U Parku''' (nejvíc z ruky, ale nabízí alternativní výběr linek).

Pokud chcete zůstat stále v obraze, pak doporučujeme navštívit webové stránky dopravního podniku či pro někoho pohodlnější facebookový profil. Na těchto stránkách DPMCB je k dispozici kromě různých rad, aktualit a FAQ i vyhledávač spojů s jízdním řádem, který občas bývá aktuálnější než v aplikaci IDOS. Nyní je k dispozici i mobilní aplikace DPMCB, která slouží jako alternativa webových stránek nebo i klasické papírové lítačky. Ještě pro úvod snad lze zmínit, že v Budějcích se MHD řídí třemi typy jízdních řádů - pracovní dny, prázdninové pracovní dny a soboty, neděle a svátky.

'''Nádraží – Jihočeská univerzita:'''

Jezdí tam '''trolejbusová linka č. 3''', která staví u univerzity i kolejí. V pracovní dny jezdí v 5 – 15 minutových intervalech (večer méně často) a na nádraží jí to trvá zhruba 15 minut, když vše jde jak má. Můžete využít i '''autobus č. 1,''' který staví na zastávce U Parku - odtud je to max 10 minut na PřF. MHD je rychlá mezi 5. a 8. hodinou ráno a po 20. hodině večer. Naopak v dopravní špičce odpoledne (14:00-16:00) se často v centru tvoří zácpy a cesta ze školy na nádraží vám může zabrat místo čtvrt hodiny i půl hodiny a více. Pěšky se dá pohodlným tempem ujít vzdálenost od PřF na nádraží za 40 minut. Takže pokud stojíte o procházku či jen chcete zmírnit popojíždění v MHD, stojí to za vyzkoušení.

'''Areál JU – centrum (Senovážné nám./Poliklinika Sever):'''

Kolem centra většinou projíždíte, když cestujete z nádraží k areálu JU. Zastávku Senovážné náměstí - pošta můžete využít, pokud jedete na Lannovu třídu, zastávku Poliklinika Sever pak, pokud se chcete dostat na náměstí a do přilehlých ulic. Od školy se do obou míst dá dojet '''trolejbusem č. 3'''. Víceméně stejnou trasu má i '''linka č. 1''', jenže ta se Univerzitě nejvíc přiblíží na zastávce U Parku nebo Výstaviště. Nicméně i centrum je dobře dostupné pěšmo, o tom ale více níže.

'''Areál JU – Jihočeská vědecká knihovna, kino Kotva, nemocnice i centrum:'''

Ke kinu Kotva, jakožto i do celých jižních Budějc (Rožnov a spol.), je nelepší cesta '''ďábelsky rychlou bypassovou linkou č. 7 nebo č. 15'''. Za 6 minut od Univerzity jste na zastávce KOH-I-NOOR, odkud je to coby kamenem dohodil k hlavní pobočce Jihočeské vědecké knihovny na Lidické třídě (další pobočky jsou Na Sadech, Vltavě, v Rožnově, Suchém Vrbném a nejblíže univerzity ve Čtyřech Dvorech). Od KOH-I-NOORU se lze alternativně dostat i do centra města (kolem soudu, přes řeku až na náměstí). Pokud popojedete ještě kousek, ocitnete se na zastávce Poliklinika Jih, odkud je to doslova na dohled (přes ulici) ke kinu Kotva. Pokud popojedete ještě dál, tak linkou 15 se můžete dostat přímo k budějcké nemocnici. Jo, a je to taky nejlenivější cesta do Kauflandu, když na to přijde!

Dalšími významnými linkami MHD jsou 9, 2, 5, 1 či 11, a minielektrobusy 21, 22 a 23, které určitě lze využít při drobném popojíždění po centru a přilehlých oblastech.

'''Noční linky:'''

Po experimentu naší radnice, že v Budějcích žádné noční linky nepotřebujeme, jsme se vrátili zpátky ke '''dvěma – 53 a 59'''.

Stejnou trasou jako denní „trojka“, tedy z Máje na Nádraží, jezdí noční 53. Z nádraží pak pokračuje jako "pětka" ještě dál přes Polikliniku Jih až do Rožnova. První 53 odjíždí z Nádraží směr Jihočeská univerzita v 0:00, z Máje směrem na Nádraží v 0:20 a z Rožnova v 0:25.

Linka 59 jezdí z Vltavy, kolem IGY, přes Polikliniku Sever a Nádraží do Suchého Vrbného (což je totéž, co jezdí denní "devítka"). První spoj z Nádraží též v 0:00, ze Sucháče v 0:28 a z Vltavy v 0:20.

Rozmezí, ve kterém noční linky jezdí se pohybuje v intervalech 40-60 minut. Proto je v noci občas lepší, hlavně ve směru kampus a přilehlá sídliště, zvolit cestu pěšky, která bývá jednak daleko zábavnější, ale někdy i rychlejší.

Budějcká městská má několik specifik. Slovo „hromadná“ v názvu MHD asi neoznačuje hromadnost přepravy cestujících, jako spíše to, že vlastní autobusy jezdívají pohromadě. Výsledkem je, že všechny autobusy opustí danou zastávku pohromadě a pak půl hodiny nejede nic (především k tomu dochází ve večerních hodinách, být sám potmě se holt bojí každý, autobusy nevyjímaje).

== Ceny jízdenek a prodejní místa ==
Základní cena jízdného v Budějcích byla nedávno zvýšena. Takže si zaplatíte za plnou jízdenku '''20 Kč za 60 minut''' a '''75 Kč za 24 hodin'''. Jízdenky se dají koupit v trafice, v automatu (většina zastávek), popřípadě SMSkou (za 20/75 Kč + cena operátora) či v aplikace Sejf (za 20/75 Kč). Od loňska je zbrusunovou novinkou i nákup tzv. virtuální jízdenky přímo ve voze pomocí bezkontaktní platby (kartou, mobilem nebo hodinkama). Všechny jízdenky jsou přestupní. Na tyto jednorázové jízdenky nemáte nárok na slevu ani jako studenti (slevu mají pouze děti ve věku 6-15 let včetně).

Pokud však hodláte využívat MHD častěji, určitě se '''vyplatí pořídit si průkazku ("lítačku")''', abyste mohli využít zlevněného jízdného. Pro pořízení tohoto dokladu budete potřebovat potvrzení o studiu, které vám dají na studijním, pasovou fotku, 30 Kč na průkazku a 10 Kč na plastikové pouzdro. Průkazka platí po dobu pěti let a můžete si s ní nakupovat tzv. časové předplatní jízdenky za '''výhodnější (studentskou) cenu''' (7 denní – 65 Kč, 15 denní 120 Kč, 30 denní – 210 Kč, 90 denní – 560 Kč, 180 denní – 1045 Kč a roční – 1660 Kč). Aktuálně si můžete kromě tradiční papírové lítačky pořídit i elektronickou průkazku přes mobilní aplikaci DPMCB, která je zdarma. Více info o tom jak si zařídit průkazku zde. Jen pro zajímavost informace z praxe - předplatní jízdenka 7denní se vám vyplatí i když jedete jen čtyřikrát (je např. vhodná pokud máte během zkouškového v tomto intervalu nějaké zařizování na fakultě a nechcete si zbytečně kupovat jízdenku na delší čas).

Zmiňované dlouhodobé jízdenky (v papírové verzi) si musíte vyřídit osobně na jedné z následujících předprodejních kanceláří: DOC Mercury, sídliště Šumava, IGY centrum, Zákaznické centrum v Novohradské ulici, Infocentrum na radnici. Více info, včetně adresy a aktuální otevírací doby jednotlivých kanceláří, zde.

U '''SMS jízdenky pošlete ,,BUD“ na číslo 90206''' (jízdenka na 60 min za 20 Kč), nebo se slovem '''„BUD24“''' (celodenní jízdenka za 75 Kč). SMS jízdenky mají ovšem háček - do busu smíte nastoupit jen s už doručenou potvrzovací SMS, která by vám měla dorazit do dvou minut od poslání oné „objednávací“ SMSky, ale člověk nikdy neví a kupování SMSkové jízdenky až po nástupu do autobusu se tak může stát poměrně riskantní záležitostí.

== Pokuty ==
Pokud vás chytne revizor bez jízdenky, zaplatíte jízdné a na místě pokutu 600 Kč. Pokud nebudete mít tolik peněz zrovna u sebe, tak si pospěšte do kanceláře Dopravního podniku, jinak po 15 kalendářních dnech pokuta naroste na 1520 Kč. Pokud máte koupenou a platnou studentskou průkazku, ale zrovna, když vás kontroluje revizor, ji nemáte u sebe, nemusíte zoufat. Stačí do 15 kalendářních dnů dojít do kanceláře Dopravního podniku a předložit tam platnou jízdenku a doklad, který jste dostali od revizora. Pokud byla jízdenka v té době skutečně platná, pokuta činí pouze 30 Kč. Pokud to však nestihnete do 15 dnů, zaplatíte opět celých 1520 Kč. '''Budějčtí revizoři chodí velmi často a to zejména v centru kolem Senovážného náměstí, Polikliniky Sever a Mariánského náměstí, občas jsou spatřeni i ve vzdálenějších oblastech od centra, např. Jihočeská univerzita či Výstaviště'''. Ze začátku je možná nepoznáte, později již bude vaše oko ale čím dál více vytrénované. Někteří jsou navíc velice nekompromisní a stačí špatně označený lístek nebo minutové překročení doby platnosti na to, aby vám dělali problémy (nicméně jsou mezi nimi i rozumní lidé). Podrobnější informace ohledně přepravní kontroly jsou k dispozici zde.

= '''Vlastními silami''' =

== Po Budějcích pěšmo ==
Díky tomu, že Budějce nejsou tak velké jako ostatní univerzitní města, '''dá se po nich chodit docela dobře i pěšky'''. Chce to mít jenom trochu víc času a nevláčet se s těžkým zavazadlem. Při dopravní špičce, hlavně třeba v pátek, když jedete z kolejí domů (viz výše) se to ale občas vyplatí i s těžkým zavazadlem. Z nádraží (busové i vlakové je u sebe - viz níže) do centra projdete nejlépe Lannovou třídou (Lannovkou), kde je po cestě zároveň řada různých užitečných obchodů, u Senovážného náměstí přejdete kolem hlavní pošty silnici a půjdete stále rovně, vylezete na náměstí (tj. náměstí Přemysla Otakara II.) v rohu u Černé věže. '''Doba chůze z nádraží do centra je cca 10-15 minut'''. Z centra na koleje máte na výběr dvě trasy, hezčí přes Stromovku a pohodlnější přes Dlouhý most a Husovu třídu (Husovku).

Rozhodnete-li se pro Stromovku, vydejte se z rohu u Černé věže šikmo přes náměstí, kolem radnice a pryč z města skrz romantickou avšak nočními pijáky označkovanou Solnou brankou (či lépe Pochacnou uličkou). Před vámi je dřevěný most v pseudojaponském stylu na Sokolský ostrov (ten s plovárnou). Ostrov přímo přejdete, přičemž po pravé straně vidíte dynamicky se vlnicí hyperboloidní paraboloid střechy plaveckého stadionu a za plovárnou vás čeká Dlouhá lávka a pak nadchod přes výpadovku na Krumlov a Rakousko. Za ní už je Kaufland, rovně potom Botanická vila, Sádka, ohrada s koňmi a konečně koleje.

Na Dlouhý most z náměstí dojdete nejlépe přes náměstí Piaristické (je tam bývalý klášter a Solnice), odtud přes hráz Slepého ramene (uvidíte, že není tak úplně slepé, a proto je Sokolák skutečně ostrov) a pak přímo po levém břehu Mlýnské stoky. S Dlouhým mostem (vypadá maličko StarTrekisticky) potkáte i Husovku, hlavní dopravní tepnu, po níž se dáte i vy. Za Vltavou vás čeká velká světelná křižovatka (přejdete ji rovně) a za ní po pravici Výstaviště (místo každoročních výstav a jiných akcí, nejznámější je srpnová Země Živitelka a u studentů oblíbené Slavnosti piva), po levici pak volný plac (pro cirkusy), čili Dlouhá louka (jak vidíte, máme tu samé originální názvy). Od Výstaviště je nejkratší cesta ke kolejím, když zahnete u pravoslavné kapličky vlevo do úzké uličky a na následující křižovatce vpravo do uličky ještě užší (proplétáte se bývalou vesnicí Čtyři Dvory) a pak rovně k tepelnému výměníku (podivná krychle s trubkami uvnitř). Tyto tři malebné uličky nesou jména Sukova, Lipová a K. Fleischmanna (asi snad). Jak uvidíte menzu, jste doma. '''Doba chůze z nádraží na koleje vám zabere zhruba 40 minut'''. Ve vlastním areálu JU se pěšky dostanete všude do 10 minut.

Pro případné zájemce je zde k nahlédnutí v mapové verzi trasa přes Stromovku i trasa přes Husovku.

Pěšky se jednoduše dostanete i po centru města a přilehlých oblastech, například cesta z náměstí do IGY vám po Pražské třídě zabere něco málo kolem 15 minut.

== Po Budějcích na kolech a kolečkách ==
Jelikož je v Budějcích i kolem nich samá rovina, je '''kolo''', neboli bicykl, '''jedním z nejužitečnějších dopravních prostředků'''. Brzy zjistíte, že spolehlivostí a především rychlostí se místní MHD s vaším dvoukolým přítelem snad ani nemůže měřit. Jednoduše lze říci, že co se týče kola jako městského dopravního prostředku, můžeme ho považovat za nejrychlejší. Bohužel si budete muset zvyknout jezdit na pokud možno co nejhnusnější plečce, protože hezká kola tu mají velmi silnou tendenci střídat hostitele (jak řekl jeden kolega – nejvíc bolí třetí kolo). Tento trend nemá zlepšující tendenci a řekněme, že policie je v řešení ukradli-mi-další-kolo-případů poněkud laxní. Jo a abysme nezapomněli - po městě je komfortnější jezdit po stezkách než zmateně blouznit uprostřed tříproudovky.

Jinak nutno podotknout, že kolem Budějc i přes ně vede spousta cyklistických tras, které stojí za to projet, více v sekci '''Sportovní vyžití a výlety'''. Takže jezdíte-li rádi na kole, určitě nebudete litovat, když si sem kolo přivezete. Přesto všechno se připravte, že ne vždy je na cyklisty pamatováno a že často budete muset zdolávat terénní nástrahy, jako jsou díry v silnici či obrubníky.

Při jízdě z kampusu do centra nebo nádraží přes Husovku a Sady si dejte pozor na značky a jezděte pouze po cestách vyznačených pro cyklisty. Strážci zákona si to Na Sadech velmi oblíbili a dovedou být nesmlouvaví. Nejen z téhož samého důvodu dbejte při pohybu na vašem věrném oři na reflexní odrazky (ty se hodí i ve dne) a samozřejmě '''fungující světla'''.

Aktuálně se v ulicích množí i růžová sdílená kola, neboli '''Rekola či další konkurenční společnosti'''. Pokud chcete využívat vlastního pohonu, ale nestrachovat se o svého oře, můžete si půjčit opečovaného růžového za poplatek. Jediné co budete potřebovat je nějaká ta kačka a rekolácká mobilní aplikace. Momentálně je výpůjčné za jednu půlhodinovou jízdu 20 Kč, ale můžete využít i předplatné například na měsíc nebo třeba na 5 jízd za měsíc. Jak na to, zjistíte obecně zde, či rovnou aktuální ceník a předplatné zde.

Posledním výkřikem módy jsou, podobně jako v ostatních městech, i v Budějcích '''elektrokoloběžky společnosti Bolt'''. Ty si též lze půjčit pomocí mobilní aplikace podobné té rekolové. Pro zájemce více informací zde.

Stejné podmínky, které činí z Budějc nejcyklističtější město u nás (spolu s Hradcem Králové a Přerovem), jsou vhodné i pro další kolečkové způsoby dopravy – in-line brusle, koloběžky nebo jednokolky. Tyto mají samozřejmě tu výhodu, že jsou skladné a můžete si je s sebou vzít třeba do hospody; zejména jízda na jednokolce je ovšem mírně útrpná.

= '''Jak pryč z Budějc?''' =

== Jízdní řády ==
Pro vyhledávání aktuálních spojů slouží jistě všem známá internetová či mobilní aplikace IDOS, pro cestování vlakem je fajn i appka Můj vlak.

== Vlak ''(„auta stojí, vlaky jedou“ … často však také „ČD – čekáš dlouho/ čekej dál/ času dost“)'' ==
Vlakáč najdete v Nádražní ulici (mapa). V současnosti prochází rekonstrukcí (už to chtělo) a nedá se tam tedy koupit svačinka. Naproti přes ulici se ale nachází nádraží autobusové (viz dále). Budějce jsou železničním uzlem, ze kterého vyjíždějí vlaky do pěti směrů (na Plzeň, Nové Údolí, Horní Dvořiště, České Velenice a nakonec na Veselí nad Lužnicí, odkud vlaky směřují na Prahu či na Brno). Obecně platí, že vlaky směr Praha jezdí každou hodinu (střídá se běžný rychlík s o něco rychlejším expresem). Legendární rychlík Rožmberk na trase Plzeň-Brno vyjíždí každou sudou hodinu do Brna, lichou pak směrem na Plzeň. Vlaky ve směru Nové Údolí (Šumava), Horní Dvořiště a České Velenice (Novohradské hory) lze využít (pro někoho kromě cesty domů) i na různé výlety po krásách jihočeska. Spoje ve směru Nové Údolí provozuje společnost GW train a při nákupu jízdenky přímo u nich na webu ušetříte nějakou tu kačku.

Občas (ve skutečnosti i dosti často, vzhledem k práci na dostavbě železničních koridorů) se stává že vlaky jsou nahrazeny náhradní autobusovou dopravou. Ta v Budějcích tradičně staví u železniční polikliniky (asi 200 m vlevo do budovy vlakáče, či lépe naproti přes silnici od zastávky trolejbusu 3 Nádraží, mapa).

V současné době máme jako studenti nárok na studentskou slevu ve výši 50 % obyčejného jízdného. Už jen proto se vyplatí mít při sobě vždy platného ISICa.

== Autobus ==
Budějcké autobusové nádraží je od roku 2006 důmyslně zakamuflováno na střeše barevného obchoďáku zvaného honosně Dopravně obchodní centrum Mercury (malebněji překládané jako „Rtuťové středisko“), tedy hned šikmo přes ulici od vlakového nádraží (mapa). Dnes se z vlakáče do Mercury dostanete pouze po povrchu, dříve funkční podchody se město v rámci rekonstrukce vlakáče prozatím rozhodlo zavřít. Na střechu, ze které autobusy odjíždějí, se dostanete z přízemí pomocí eskalátorů, v případě zavřeného obchoďáku i po schodech z venku v ulici Žižkova (to je fajn cesta hlavně pro noční či brzké ranní spoje).

Z autobusáku vyráží řada místních jihočeských spojů, ale i autobusy do tradičních směrů Praha či Brno. Zde je ale vhodné zvážit i vlakovou alternativu, ale známe ČD. Staví tu žluté linky společnosti Student Agency i zelené linky Flixbusu (dokonce i do zahraničí). I v případě autobusových spojů platí výše zmíněná sleva na jízdné.

Auto

Co se týče automobilové dopravy tak Budějce jsou protkány několika významnými tahy (protkány doslova, stále totiž není hotov kloudný obchvat města). Pokud cestujete směrem Praha existují dvě alternativy - přes Tábor po E55 a následně D3; přes Písek po E49 a následně D4. Obě cesty mají své výhody a nevýhody. Směrem na Brno (a Moravu celkově) lze zmínit cestu přes Humpolec, do kterého se lze dostat různě, a následně po D1. Chcete-li se dostat z Budějc směrem na jih, existuje v zásadě jediná varianta a to silnice E55 ve směru Krumlov, Velešín, Kaplice a následně až rakouský Linz. I zde se snad někdy dočkáme dálnice D3.

Jinak automobilová doprava po Budějcích je zvlášť v období dopravních špiček (ráno a odpoledne) velmi nevýhodná. Proto tuto volbu spíše nedoporučujeme a rady pro dopravu po městě hledejte výše v této kapitole.

Parkování je ožehavé téma přetřásané nejen při každých volbách. Zkraťme to, je to bída, zóny jsou už téměř všude. Zatím se dá zadarmo parkovat na Dlouhé louce a pro studenty také v kampusu.{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Obchody

2024-09-03T10:55:05Z

Peckot02:

''Google Vám neporadí, kde je obsluha nejmilejší a zboží nejkrásnější. My se pokusíme ''

== Nejbližší okolí fakulty ==
Základní nákupní potřeby můžete naplnit hned na sídlišti Šumava. Na '''náměstíčku Šumava''' najdete Billu (tradičně zvanou Sama, ev. Samka) s příjemnou otevírací dobou 7 - 20 hod (v neděli 8 - 20). Najdete zde všechny běžné potraviny, a protože prodejna není nijak rozlehlá a obsluha bývá svižná, celý nákup obvykle nezabere déle než čtvrthodinu. Náměstíčko však nabízí mnohem více - řeznictví, lékárnu, poštu, Českou spořitelnu, bankomaty (Komerční banka, Česká spořitelna, Moneta), drogerii - DM, pekařství, květinářství a chovatelské potřeby.

Když se vydáte dále ulicí Větrná, dostanete se k obchodnímu komplexu '''Čtyři Dvory''', kde kromě Multikina CineStar, knihkupectví, trafiky a benzínky najdete také prodejnu Albert (Po-Ne 7 - 21). Dále najdete ve Čtyřech Dvorech i asijské bistro, porce dávají velké a ceny přívětivé. Pokud zatoužíte po Bille ve větším provedení, tak není nic snazšího, než projít od Alberta podchodem směrem k sídlišti Máj (7 - 20 hod, v neděli 8 - 20). Nedaleko, v ulici Milady Horákové je i Penny market (Po-Ne 7 - 20).

=== Potraviny a hypermarkety ===
Co se týče super-hyper-giga-marketů, v Budějcích je jich spousta. Jedním z nejbližších od fakulty je '''Kaufland''', který má otevřeno každý den od 7 do 22 hod. Uvidíte ho, když půjdete ze Stromovky (nebo z Botanické vily či Sádek) do centra směrem k bazénu. Mimo hlavní prodejní prostor s potravinami mírně řízlými ostatním zbožím zde naleznete i lékárnu, zverimex, pekárnu, řeznictví, tabák, vinárnu, květinářství a Kik s hadry a jinými serepetičkami. Nový Kaufland se nachází u zastávky MHD U Výměníku, je zde velké parkoviště, samozřejmě i stojan na kola. Nicméně ceny v Kaufu bývají u všeho docela vysoké.

Ještě relativně blízko od kolejí je '''Tesco''', které stojí přímo naproti koleji K5 na okraji sídliště Vltava (z fakulty je to 10 – 15 minut chůzí). Tesco dříve mívalo otevřeno do půlnoci (především důležité pro dodatečné zásobování večírků). Nyní má standardní otevírací dobu 6 - 22 hod. Taky v Tescu naleznete kromě standardního hypermarketového vybavení i další služby, třeba poštu.

V centru je záchranou '''Tesco Express''' v Krajinské, s otvíračkou 7 - 22(!), ale omezeným sortimentem. Dále se v srdci města dá sehnat jídlo v několika více či méně dražších supermarketech: '''Norma''' v podzemí na náměstí (v budově obchodní galerie Dvořák), '''Billa''' cestou po Lannovce z nádraží do centra (naproti Prioru) nebo na Mariánském náměstí, a '''Albert Hypermarket''' přímo pod autobusovým nádražím. Nový Albert se nachází na Lannově třídě mezi obchody s oblečením.

Pokud vám nevadí jezdit za nákupy o něco dál, můžete se zajet podívat do komplexu obchodů u trolejbusové zastávky '''Strakonická obchodní zóna''' – Möbelix, kde najdete např. menší a útulnější '''Terno'''. Terno se specializuje na lokální produkty, takže pokud chcete potraviny z České republiky a hlavně jižních Čech, zajeďte tam. Čeká vás zde spousta salátů, pomazánek, pečiva a masa od lokálních výrobců. Co se týče těch největších hypermarketů, na konci sídliště Vltava je '''Globus''' (doporučujeme navštívit jejich pekárnu či ochutnat sekanou v housce) a pokud máte IČO a nebojíte se nakupovat v megabaleních, stojí za Budějcemi u Nemanic (linka č. 2) velkoobchod '''Makro'''. Pokud máte rádi '''Lidl''', tak nebližší je u Koh-I-Nooru, hned vedle Billy, a přes Stromovku jste tam cobydup.

Čerstvé lokální potraviny a bezobaly

Místní potraviny nakoupíte kdykoliv v již zmiňovaném '''Ternu'''. Nejčerstvější zboží však pořídíte na místních trzích, které se v poslední době staly velmi populárními a stále přibývají. '''Farmářské trhy''' s dlouhou tradicí probíhají každý čtvrtek a sobotu na Piaristickém náměstí od 7.00 cca do 11.00 (nebo spíše do vyprodání zásob). Zde kromě čerstvé zeleniny a ovoce pořídíte také živé či sušené květiny, sazenice, med ale i živé králíky, slepice či husy. V Budějcích jsou i kamenné obchůdky s lokálními potravinami, například '''Grunt''' a '''Naše Farma''' ulici U Černé věže. A i v ČB je možnost objednat si lokální a sezónní potraviny díky systému <nowiki>https://www.scuk.cz/</nowiki>.

Zajímáte se o planetu a chcete snížit množství odpadu, které produkujete? I my , a proto jsme rádi, že se bezobalové nákupy v Budějcích v posledních letech hezky rozmohly. Popadněte doma znovu-použitelné pytlíky, nádoby a sklenice a vyrazte třeba do Lipové ulice - ideální při cestě z nádraží - je tam '''Trvalé pytliště'''. Přímo v centru, v Široké, leží obchod '''BudBez''' s podobným sortimentem. Drogerii do vlastních nádob vám doplní ve '''Skvělé mámě''' v ulici Chelčického (můžete to spojit s nákupem zdravé výživy ve Slunečnici naproti). Stáčírny jsou teď už i v drogeriích DM a v Rossmanovi, radujme se, veselme se

=== Obchodní centra ===
Budějce disponují třemi velkými obchodními centry. Vůbec největší z nich je '''Géčko,''' což je komplex obchodů, které postupně obrostly hypermarket Globus. Géčko leží na konci sídliště Vltava a doveze vás tam trolejbus číslo 9. Obchoďák '''IGY''' najdete na sever od Mariánského náměstí na Pražské třídě. O něco menší je '''Mercury''' centrum, které uvidíte hned po vašem příjezdu do města – na jeho střeše totiž sídlí autobusové nádraží a vlakáč je hned vedle. Ve všech těchto centrech najdete podobné schéma, jako kdekoli jinde na planetě – je zde mnoho obchodů s oblečením, botami, doplňky, které jsou prokládány restauracemi, kavárnami a cukrárnami. Mezi obchodní centra můžeme také zařadit tak trochu retro nákupák '''Prior''' na Lannovce, kde "maj prostě (skoro) všechno". Třeba šroubovák pro drobné opravy v Prioru nenajdete, ale hned naproti se nachází '''PKL,''' zboží všeho druhu.

=== Papírnictví a kancelářské potřeby ===
Velké, cenově přijatelné a široce vybavené papírnictví naleznete na Lannově třídě (cca uprostřed, naproti Prioru). Ještě o něco širší sortiment má '''papírnictví Plojhar''' v Široké ulici, které však patří mezi dražší. Cenově příznivější, ale chudší sortiment nabízí i papírnictví '''Koh-I-Noor''' (podniková prodejna zdejší tužkárny). Zvláštní status mají potom umělecké potřeby, které najdete uprostřed Široké ulice hned naproti Plojharovi. Sem zajděte, budete-li potřebovat speciálnější zboží typu barev na sklo, kvalitních štětců aj. Mají tu i nepřeberný výběr barevných papírů (včetně ručně vyráběných) v nejrůznějších formátech. Počítejte ovšem s tím, že za kvalitu se platí. V Mercury je nově otevřeno papírnictví '''McPen'''.

=== Technika a její opravny ===
Obchodů s výpočetní technikou je po Budějcích nemálo. Osvědčily se ale především čtyři – nejblíže je '''Talíř Electronic''' na náměstíčku Šumava v budově nad Samou, kde vám za dobrou cenu poradí a opraví cokoli, '''VYVO''' na Rudolfovské třídě a '''Exasoft''' na Žižkovce. Velmi dobrý počítačový servis a obchod s pochopením pro potřeby studentů naší fakulty má '''DVTech''' na Husovce. Všechny zmiňované nabízí kompletní počítačové vybavení (první dva včetně bazaru starých počítačů a komponent). Rovněž '''Elektro Ampér''' v Hradební má na skladě různé počítačové kousky, zejména redukce a datové kabely s koncovkami všech pohlaví a orientací. Mobilní operátoři mají své kanceláře rozesety porůznu po městě. Všechny (O2, Vodafone i T-mobile) však naleznete v IGY.

=== Elektro ===
Pokud potřebujete žárovky, nejrůznější zdroje světla (třeba čelovku), baterky (obzvlášť nabíjecí), paměťové karty nebo třeba solární panel či malou meteorologickou stanici zamiřte přímo do již zmíněného '''Elektro Ampér,''' což je malý obchůdek s pultovým prodejem v Hradební ulici severně od náměstí. Pan Ampér je muž znalý svého řemesla, ochotně vám poradí a hlavně většina zboží tu stojí opravdu výrazně méně než jinde. Krom pana Ampéra můžeme doporučit i pana Havlíčka ('''Elektro Havlíček'''), který má své elektro v Chelčického ulici u Lannovky. Tady byste sehnali i složitější udělátka typu rychlovarné konvice, mikrovlnky či PC sestavy.

=== Fotoslužby ===
Fotky vám vytisknou v každé drogerii typu '''DM''' či '''Teta'''. DM najdete nejblíže na náměstíčku Šumava, ceny jsou zde mírné, ale je nutné počítat s tím, že kvalita odpovídá cenám, tj. nic moc. Používá se nejobyčejnější fotografický papír, s kalibrací barev si nikdo nehraje, takže zelené, červené, modré, aj. nádechy jsou pravidlem. V případě, že jste poněkud náročnější na kvalitu, zajímají vás asi specializované fotoobchody. Těch je v Budějcích několik: '''FotoFast''' na Žižkovce, kiosky '''Fotolabu''' (např. v Prioru či v IGY) nebo '''FotoStar''' u Polikliniky Jih (tak se jmenuje zastávka autobusu č. 7, hned naproti je onen obchod). Ve FotoStaru seženete v podstatě všechny běžné fotopotřeby – filmy, fotochemii (vývojka, ustalovač,…), fotoaparáty, brašny, stativy, paměťové karty, atd. za rozumné ceny. Fotky dělají taktéž v celkem slušné kvalitě (na poměry), ovšem je lepší jejich výrobu zadat přes internet – pak je dělají ve velkofabrice v Teplicích, která má lepší výbavu než vlastní pobočka.

=== Sportovní potřeby ===
Pro outdoorové sportovní potřeby se v Budějcích chodí jednak do '''Hudy sportu''' a jednak do '''Kamzíka'''. Hudáč najdete hned na začátku Rudolfovské třídy, jeden blok od křižovatky s ulicí Na Sadech. Při jeho návštěvě počítejte s klasicky vyššími cenami a složitým systémem slev (na ISIC 5%). Budějcká provozovna je navíc poněkud specifická orientací na oblečení a módní zboží spíš než přímo na outdoorové vybavení. Ale kvalitní základ zde stopro seženete. Nicméně, často tu mají výrazné slevy na vybrané zboží (třeba 50%), takže zajít sem se občas vyplatí. Pravou outdoorovou prodejnou je sport Kamzík na náměstí. Najdete zde spoustu věcí od batohů a bot přes horolezecké vybavení po vařiče a samozřejmě oblečení. Zde dostanete 6% slevu na ISIC. Další sportovní vybavení najdete klasicky například ve '''Sportisimu''' v IGY, nebo v '''Decathlonu''' kousek od Géčka. Nová prodejna sportovních potřeb je v Mercury - svou pobočku otevřel '''InterSport.'''

=== Cykloservis a prodej jízdních kol ===
Budějce jsou městem cyklistů a proto budete o kolo-služby doslova zakopávat. Poblíž fakulty je '''Cykloservis Staněk''' těsně za Šumavským náměstím. Co se týče opravy a nákupu nových kol, je nejvíce na ráně '''Cyklo Extra Sport''' na Husovce naproti výstavišti, ale nedá se říct, že bychom jej doporučovali (kvůli cenám). Pokud jste navíc majitelem staré plečky, může se stát, že se tu na vás budou dívat skrz prsty. Pravým opakem je '''Cyklocentrum Hyka''' na Žižkovce. Tento obchod poznáte podle torza kola trčícího ze štítu. Cykloservis je to vysloveně userfriendly, vlastní ho totiž nadšený majitel, který vám vždycky obrovsky rád vycentruje kolo a každá vaše návštěva mu vlastně udělá radost. Na Žižkovce najdete také '''Žižkolárnu'''. Ozkoušený máme také servis v '''Cyklosport Petr F''' na konci Mariánského náměstí (naproti Perle). Tam jsou plně připraveni obsloužit i velmi staré kolo; když se vám zlomí třeba osička nebo podobná záležitost, je to správná volba.

=== Banky a finance ===
V kampusu je '''jediným bankomatem ten od ČSOB''' u budovy fildy směrem k zastávce JČU. Bankovní instituce mají tendenci demonstrovat své bohatství, a proto se povětšinou nastěhovaly do nejdražší části města – do okolí náměstí. Přímo na náměstí sídlí Česká spořitelna, Raiffeisen Bank a Fio. Kromě nich tu ovšem najdete i pobočky rakouských bank jako je OberBank nebo Sberbank (obě v blízkosti radnice). ČSOB a Komerční banka mají svá sídla severně od náměstí v Hroznové a Krajinské ulici. Airbank má pobočku v IGY. Kromě hlavních poboček má většina bank i menší provozovny (kde jsou často i menší fronty).

Chcete-li směnit cizí šušně, navštivte směnárny. Eura a dolary dostanete v dobrých kurzech třeba ve '''směnárně Petra''' na rohu náměstí a ulice Karla IV (vedle hotelu Zvon), v České ulici anebo na náměstí v průchodu vedle České spořitelny. Sháníte-li exotičtější měnu, bývá nejlepší zajít právě do spořitelny, která má zvyk prodávat přes léto valuty bez poplatku (a kurzy bývají víceméně rozumné). Směnárnu, kde lze směnit snad cokoli, naleznete i centru 4Dvory. Dávejte si tu ale pozor, jaký mají kurz. Dvě směnárny naleznete i v Géčku.

=== Knihkupectví ===
Solidně vybavená knihkupectví naleznete až v centru. Z těch velkých to jsou '''Kanzelsberger''' v Kanovnické ulici (cestou z Lannovky na náměstí) a '''NeoLuxor''' kousek od Černé věže. Další větší knihkupectví jsou '''Zlatý Klas''' na Lannovce nebo '''Kosmas''' na Sadech (u zastávky Poliklinika Sever). Budějcké '''antikvariáty''' jsou koncentrovány také v historickém centru, projděte se třeba Českou ulicí.

=== Tiskárny ===
Tradičně se chodí do kopírovacího a tiskového centra '''Repro CO''' v domě služeb na Senovážném náměstí (sídlí ve druhém patře). Je spolehlivé, relativně cenově přijatelné, občas ale mívají velký nátřesk (takže s posterem je lepší přijít dříve a nespoléhat na tisk na počkání). Pamatujte si, že desky na bakalářku si můžete objednat předem na internetu, a až budete mít napsáno (ehm, hodinu před deadlinem) stačí to k nim skočit vytisknout/přinést vytisknuté a v Repro CO vám práci svážou do připravených desek. Podobné služby nabízí i nedaleký '''D-print''' ve skleněné kostce u Metropolu. Ve Skuherského ulici, v čísle popisném 30 vám velmi rychle (tedy během několika hodin) vytisknou a svážou diplomku v '''knihařství Katka'''. Na Lannovce se dá ledacos vytisknout v '''Tiskárně Posekaný''' (v době méně elektronické se zde tiskla třeba i Binolupa ). Pokud byste radši než na papír tiskli třeba na trička, můžeme doporučit TyTrika (viz www.tytrika.cz) – velmi rychlí a ochotní.

=== Zverimexy a veterinář ===
Mezi námi přírodovědci není nic neobvyklého, že je potřeba dobře nakoupit i pro naše chlupaté, šupinaté či opeřené spolubydlící. Zverimexy naleznete v Géčku (Pet center), v Kauflandu (kde mají prý nejtrvanlivější cvrčky) a pak také v Mercury centru. Co se týče čistě akvaristů, tak dobré reference mají chovatelské potřeby na Rudolfovské. Některá zvířata, krmivo a třeba i orchideje můžete pořídit také na pravidelné '''terarijní burze TERA''' (občas je i trochu akva…) která je organizována co dva měsíce v Metropolu. Pokud chcete na burzu zavítat, sledujte vývěsky po městě-s předstihem je vždy vylepen informační plakát. Ceny jsou ve srovnání se zverimexy řádově nižší a zvířata dostanete v dobré kondici a instruktáží přímo od chovatelů. Ze zvěrolékařů je nejblíže kampusu Veterina Lapáček a mnoho lidí vám jí určitě doporučí (specializují se na psy a kočky, ale vyléčí tam kdejaké zvířátko.{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Bydlení

2024-09-03T10:54:50Z

Peckot02:

''Jak si kdo ustele, tak si taky lehne!“''

Jelikož jste se rozhodli, že budete v Budějcích studovat, nezbude vám, než si tu najít i nějakou tu střechu nad hlavou (samozřejmě pokud nejste místní). To s sebou přináší mnohé radosti – konečně máte vlastní bydlení nezávislé na rodičích, jste svými vlastními pány, kontakty se spolubydlícími, apod. na druhé straně ale i strasti – není to zadarmo, nepříjemné kolejné resp. majitelé privátů (někteří, někdy), nutnost občasného stěhování a uklízení, kontakty se spolubydlícími...

Možností, kde a jak v Budějicích bydlet, je spousta.

== Koleje ==
Koleje JU představují asi nejběžnější způsob bydlení pro studenty JU, alespoň pokud jde o studenty nižších ročníků. Většina ubytovacích kapacit JU sloužících pro potřeby studentstva je umístěna '''ve čtyřech panelácích''' mezi vrátnicí AV a menzou. Koukněte na '''Anatomii fakultních prostor.''' Tyto budovy se jmenují '''K1 (ta nejblíže menze) až K4 (ta nejblíže vrátnici)''' a vejde se do nich celkem 2085 lidí (přesněji řečeno je zde 2085 postelí ve dvoulůžkových pokojích, lidí se do budov namačká několikrát víc). V posledních letech je ale často kvůli rekonstrukcím jedna z kolejí uzavřena a kapacita je tak nižší.

Mimoto disponuje JU ještě Uranem - '''oficiálně K5''' (ale i zaměstnanci kolejí říkají Uran), což je budova ležící poněkud stranou, u zastávky MHD Evžena Rošického na Husově ulici (odtud asi 5 minut chůze směrem na východ) a protože je to odtud na PřF celkem daleko, tak tu ani (skoro) žádní přírodovědci nebydlí.

Oficiální informace, aktuality a '''ceny''' najdete na '''[http://www.kam.jcu.cz/cs/ webu Kolejí a menz]'''.

Rozhodně doporučujeme se ubytovat v kolejích K1-K4, které jsou v centru dění, a kde budou aspoň z počátku bydlet skoro všichni kamarádi. '''Koleje K2 a K3 jsou až na drobné detaily zcela identické'''. Nacházejí se zde malé dvoulůžkové pokoje (kamrlíky) v počtu 22 na patro (pater je 10). Vybavení '''pokojů''' je následující: 2 postele, 2 – většinou 4 poličky (pozor nepřetěžovat), velká skříň, jeden dvojstůl (nebo chcete-li 2 spojené stoly), umyvadlo (v polovině pokojů je obráceně označená teplá a studená voda, nutno vyzkoušet), pod ním lednička s mrazáčkem (dost silně se namražuje), odpadkový koš a vedle něho police na nádobí, potraviny (horní část), eventuálně boty (dolní část). Kdybyste náhodou chtěli třeba uklízet (což před prázdninami chtě nechtě budete muset), máte k dispozici hadr s kýblem a smetáček s lopatkou. Při nástupu na kolej vám bude zapůjčeno povlečení (které si můžete nechávat v průběhu roku pravidelně vyměnit za čisté), které ale musíte vrátit při jejím vyklízení.

Zcela zásadní součástí K2 a K3 je '''chodba''', ve které se nacházejí '''záchody''', oddělené dle pohlaví, a '''sprchy''', taktéž oddělené dle pohlaví (s tím si ovšem nikdo moc hlavu neláme, prostě se vleze tam, kde je zrovna volno). V prostoru dívčích sprch najdete i pračku, vlastně na první pohled nenajdete, je totiž ve speciálním uzamčeném kamrlíku (klíče jsou k vypůjčení na vrátnici za 50 Kč na 3 hodiny). Jednou za čas se na kolejích některé věci "pokazí", klasicky hadice od sprch. Takové nedostatky hned hlaste na vrátnici, jinak to nikdo neopraví a vy budete muset s ručníkem kolem pasu hledat funkční sprchu. V chodbičce u dívčích sprch je taky skříň s pojistkami. Zbytek společných prostor vyplňuje '''kuchyňka a balkon'''. V kuchyňce můžete využívat plynový sporák s troubou (plech a rošt je k zapůjčení na vrátnici). Ačkoliv je kuchyňka každý den navštěvována uklízečkou, hromadí se zde značný nepořádek a to zejména ve dnech pracovního klidu, kdy pravidelný úklid neprobíhá. Proto prosím buďte ohleduplní k dalším uživatelům kuchyňky a svůj nepořádek vznikající během vaření se snažte uklízet. Balkon je možné používat k nejrůznějším činnostem, mezi nimiž ovšem převažuje kouření, což tento prostor poněkud znehodnocuje v očích jedinců, kteří tento rituál nepovažují za vhodnou náplň svého volného času. Ale taky tam můžete sušit prádlo, přesazovat kytky, sledovat dění za kolejemi, grilovat nebo "džemovat" na kytaru. Vybavení kolejí doplňují '''televizní místnost''' v přízemí (klíč k zapůjčení na vrátnici za kolejenku), kde se kromě televize nachází i rozladěný klavír, ruční vozík na stěhování věcí, sušáky na prádlo (k zapůjčení na vrátnici), žehlicí prkna a žehličky.

Důležitou součástí vybavení všech kolejí jsou '''přihrádky na poštu''', do nichž se vkládají příchozí dopisy. Doporučené dopisy a balíky si můžete vyzvednout na kolejní vrátnici proti podpisu. Dopisy do vlastních rukou, dobírky, peníze apod. vám potom budou uskladněny na poště na náměstíčku Šumava (na razítku bude napsáno ulice Karla Šafáře). Oznámení o zásilkách tohoto typu najdete na nástěnce nad poštovními přihrádkami.

'''Kolej K1 je nově opravená''' a poskytuje tím pádem oproti ostatním příbytkům nezvyklý luxus. Pokoje jsou zde vybavené novým nábytkem a okny, což je zvláště v chladnějších měsících opravdu velkou výhodou. Pokoje jsou po 4 sloučeny do buněk, '''každá buňka má svůj záchod a sprchu''', které jsou navzájem oddělené. Jejich nevýhodou je, že narozdíl od společných sprch na patře (na K2 a K3) si je musí sami uklízet obyvatele té dané buňky, čímž mohou vznikat drobné napnelismy. V chodbičce hned za vchodovými dveřmi je '''malá kuchyňka''' se dřezem a malou indukční dvouplotýnkou (bacha na správné hrnce). Součástí výbavy kuchyňky je poměrně velká lednice, kterou ale sdílí celá buňka. Na K1 je sice wifi, hned 2 sítě, obě ale běží na stejných routerech a jsou obě stejně tragické, takže je stejně víceméně nezbytné využít kabelového připojení. U toho se zase často stává, že funguje pouze jedna zástrčka ze dvou. Nevýhodou K1 je '''absence společných prostor''' (pokud nepočítáme výtah) a není zde tudíž téměř žádná příležitost k socializaci a poznávání nových lidí, v noci je tu ticho a klid (vlastně i přes den). V prostoru středového bloku na chodbě je několik místností u kterých nikdo nezná jejich účel ani obsah a mimo ně také ještě prádelna a sušárná, klíče od nich je možné zapůjčit si na recepci.

'''Kolej K4''' se od předchozích třech v lecčems liší. Především jsou zde o něco '''větší pokoje''', než na K2 a K3, které jsou vždy '''po dvou spojeny v jednu buňku'''. Buňka navíc zahrnuje ještě chodbičku, kde je lednička, záchod a sprcha a taky skříně i poličky na ukládání věcí. Kuchyňka na chodbě je vybavená elektrickým sporákem s troubou. Celkově platí K4 za „lepší“ kolej, je zde více místa a o něco lepší nábytek, ale zase musíte počítat s vyšším kolejným. V současné době je kolej K4 po rekonstrukci '''opět otevřena''' (a taky je zmodernizována o některé systémy, např. místo klíčů si už všude otevřete svou studentskou kartou - více o kartách '''zde).'''

== Jak se ubytovat na kolejích ==
Dostat se na koleje není tak jednoduché jako tomu dříve bývalo. Tím, že je jedna kolej zavřena, '''kapacit ubývá''' a zamítnutých žádostí bývá dost. Pořadník je založený nejen '''na vzdálenosti bydliště''' od Budějic, ale i na dalších faktorech (sociálních, příp. zdravotních). Čarou jsou odděleni ti šťastní a ti, kteří to s bydlením nebudou mít zas tak jednoduché (viz jak hledat byt níže). Jste-li mezi vybranými šťastlivci, musíte nově zaplatit rezervační kauci na ubytování jako potvrzení zájmu. Poté si také zarezervujete konkrétní kolej a pokoj. V případě, že uhradíte kauci a nenastěhujete se do 30.9., kauce propadá ve prospěch kolejí a menz.

Pokud získáte během kolotoče (to je celkem častý případ) představu o tom, '''s kým chcete bydlet''', neváhejte a zajděte co nejdříve za příslušným vedoucím své koleje. Oni ochotně provedou vámi požadované změny v obsazení pokojů (i když s občasným remcáním). Rozhodně ale nečekejte na stěhování, až budete ubytovaní. Je to poměrně komplikované, a pokud se nebudete stěhovat první nebo poslední den v měsíci, tak to taky nebude zadarmo. Po obsazení svého místa na koleji můžete spokojeně bydlet. Při registraci na kolejích '''obdržíte kolejenku''' (nutná fotografie) – to je průkaz, který vás opravňuje ke vstupu na vaší kolej v kteroukoliv denní i noční dobu.

O '''připojení k internetu''' si online zažádáte a během pár hodin vám bude pravděpodobně schváleno. Kvalita signálu je ovšem v různých částech koleje různá.

'''Platit kolejné''' je možné několika způsoby:

* Inkasem - v bance zadáte svolení k inkasu pro kolejní účet, získáte vygenerovaný variabilní symbol a doba splatnosti je od 10.-21. dne v měsíci. Na inkaso musíte odevzdat vedoucímu kolejí vyplněný formulář (který vám dá).
* Platební kartou - na recepcích či online.
* Platební příkaz - musí být správně nastaven variabilní symbol, přesná částka a odesláno v rozmezí 5. až 20. dne v měsíci.

Pokud chcete mít na koleji '''návštěvu přes noc''', je to možné dokonce i legálně, potřebujete ale souhlas spolubydlícího a musíte za svého hosta uhradit částku 100 Kč za noc. V praxi se tento problém řeší většinou nelegálně propašováním dotyčného přes vrátnici (což však může být po půlnoci celkem problém, ale zpravidla nebývá). Ve večerních hodinách se na kolej dostanete za použití karty (karta JU či ISIC jen ubytovaných), pokud ji nemáte, budete muset zazvonit.

Kromě řádného a včasného placení kolejného byste měli dodržovat ještě další '''ustanovení ubytovacího řádu'''. Ten však asi nikdy nikdo nečetl (obecná vlastnost řádů a soupisů pravidel, či zákonů), takže se ani vlastně moc neví, co je tam napsáno. Hlavní asi je, že po 22. hodině by se nemělo příliš hlučet. To platí prakticky tak asi pro první dvě patra, kam je kolejná ochotná vás zajít utišit, ve vyšších polohách kolejí se tohle pravidlo bere dost s rezervou (ale přece jen byste asi měli dodržovat základní pravidla slušnosti a být solidární se svými spícími kolegy, určitě to platí po půlnoci). Co však kolejní řád zcela jistě a striktně zakazuje, je chov domácích zvířat. Nicméně, tohle pravidlo se týká v podstatě psů, koček a ovcí. O své rybičky v akváriu, gekony, strašilky či pakobylky (a obzvláště pak lupenitky – průměrný pracovník kolejí a menz je od listí opravdu nerozezná, mimikry fungují dokonale) se (občas) bát nemusíte.

Pokud budete chtít na koleji bydlet i v dalším období vašeho studia, budete muset o místo na koleji včas požádat (termín je vždy na stránkách a vylepený na kolejích). Podávání žádostí o koleje probíhá každoročně cca v průběhu dubna. Jedná se o vyplnění formuláře na internetu.

Po Vánocích (leden - únor) zeje celkem nezanedbatelná část kolejních kapacit prázdnotou (jsou volné i celé pokoje, což se dá využít pro případné sestěhování). Jen tak pro informaci, '''na kolejích se dá bydlet i přes prázdniny''', nicméně se může stát, že 1-2 koleje z řady K1-K4 jsou na léto zavřené a pak se musíte na danou dobu přestěhovat na jinou, nezavřenou, kolej.

== Byty alias priváty ==
'''Hledání bytu''' probíhá (jak jinak) na internetu a nejsnáze na Facebooku. Skupin s nabídkou spolubydlení nebo pronájmu bytů v ČB je několik, pár jich zmiňujeme v sekci '''Sociální sítě'''. Taky neopomeňte na nejosvědčenější způsob zisku informací "per huba" - ptejte se ostatních, jestli o něčem nevědí. U facebookových nabídek si dávejte pozor, zda samostatný byt/garsonku nezprostředkovává realitní kancelář, která by si od vás vzala pěkně tučnou provizi.

Oproti Praze a jiným větším městům je '''soukromé bydlení v Budějcích dostupnější (čti levnější)'''. Nicméně i tady se zdražovalo. Cena za sdílený pokoj začíná leckdy na 2500 Kč (a tím se stává levnější než kolej, ale žádný luxus nečekejte), samostatný pokoj je možné najít cca od 3500 Kč, obvyklé jsou ceny okolo 4 000 Kč. Garsonka bývá od 7000 Kč plus poplatky. Při hledání bytu nekoukejte jen na cenu za pronájem, ale zeptejte se zda jsou v tom i poplatky a internet. Obvykle se platí kauce (téměř vždy je vratná, většinou cena jednoho až dvou měsíčních nájmů). Jedná se o jakousi pojistku, že z bydlení neuděláte kůlničku na dříví . Než ale něco zaplatíte, dojděte se na byt podívat - fotky mohou klamat. Zjistěte si, zda jdete do vybaveného, nebo si musíte nábytek obstarat sami. Také si zjistěte jaká je dopravní dostupnost, jak dlouho vám zabere cesta do školy a do oblíbené hospody .

== Ubytovací stipendium ==
Je to státní '''příspěvek''', který má studentům pomoci s úhradou části prostředků na bydlení. Nárok na tuto podporu mají všichni studenti denní formy studia, kteří mají trvalé bydliště mimo okres, ve kterém studují, a nepřesáhli standardní dobu studia. O ubytovací stipendium se žádá na STAGu v sekci Moje údaje. Vyplácí se převodem na účet a to zpětně čtvrtletně (stipendium se vztahuje i na měsíce prázdnin), první peníze tedy dostanete někdy v prosinci či lednu. Drobná poznámka - nečekejte miliony, obvyklá částka činí něco kolem 1600-1700 Kč za čtvrtletí. Více na webu univerzity.{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Pivovary Jihočeského kraje

2024-09-03T10:54:34Z

Peckot02:

Jižní Čechy neoplývají na rozdíl od Jižní Moravy výslunnými svahy a teplým klimatem obecně. Výsledkem je, že vinné révě se tu zrovna dvakrát nedaří a tak se '''Jihočeši vždy orientovali raději pivním směrem''', což platí jak pro produkci, tak '''především pro spotřebu'''. Pivovarů je proto v Jižních Čechách rozeseto mnoho. Najdou se zde velké, menší i docela maličké, chutí svých produktů velmi pestré. Prostě je co objevovat a každý si něco najde. Následující přehled poskytuje výběr těch pro nás nejdůležitějších či nejoblíbenějších pivovarů. Nejlepší názor na jednotlivé produkty si každý udělá po vlastní konzumaci sám, nebojte se, příležitostí se během studia najde vskutku dosti

== Kam na pivo ==
S touto kapitolou se z pochopitelných důvodů úzce pojí '''[[PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Hospůdky, restaurace, kavárny, čajovny a další občerstvení|kapitola Hospůdky, restaurace, kavárny, čajovny a další občerstvení]].'''

Největším a nejznámějším pivovarem jižních Čech je státem vlastněný '''Budějovický Budvar'''. Mimochodem je to jediná státní firma, která je dlouhodobě v zisku. Tím nejslabším budvařím produktem, a to jak obsahem alkoholu, tak i chuťově, je '''Pardál'''. Tohle komerční europivo vymysleli v pivovaru jako konkurenci k ještě komerčnějšímu Gambrinusu, a protože se snažili, povedlo se jim dosáhnout… stejné (ne)chuťové úrovně. Jedenáctková verze '''Pardál Echt''' je to samé v bledě modrém. Klasická budvaří '''desítka''' je typicky desítková, spíš na žízeň než na chuť. '''Dvanáctka''' je chuťově o něco lepší, ale zas ne o tolik o kolik je dražší. Nejlepší, co v Budvaru stvořili, je Kroužkovaný ležák, lidově '''„Kroužek“'''. Vyrábí se tak, že se do hotového piva přidá nová kultura kvasinek, takže dochází k dokvašování ještě v sudu, což má dodávat pivu lepší říz a chuť. V podstatě je to takové trochu sofistikovanější kvasnicové pivo. Samozřejmě nesmí chybět ani '''tmavý''' Budvar. Nejnovějším hitem je '''Budvar 33''', který si můžete dát třeba i v Kampě a který není taky úplně špatný. Všeobecně se traduje, že po konzumaci Budvaru bolí hlava, ale to vás po 10 půllitrech bude stejně bolet i z vody Budějovický Budvar se v současné době snaží také rozvíjet spolupráci s minipivovary a občas z toho vznikne i nějaký ten zajímavý zlatavý mok, více info o této spolupráci třeba na Instagramu létajícího sládka Aleše Dvořáka.

Druhým budějckým pivovarem je menší, ale o 100 let starší '''Samson''', původní pivovar českobudějovického měšťanstva (odtud též název „B. B.“ nebo Bébéčko, Budweiser Bürgerbrau), dnes v soukromých rukou. Vaří desítku, jedenáctku, dvanáctku a pšeničné i nefiltr, všechny o něco chutnější i levnější než obdobná piva z Budvaru. Ochutnat se dá přímo v pivovarské zahradě poblíž Malého jezu na Malši, nebo třeba U Nezmara.

{{Note|text='''Co je teda ten Budvajzr?'''
Jistě jste v médiích postřehli věčné soudní '''spory o značku Budweiser''' a desítky jejích obměn. Ve většině Evropy jich valnou část vlastní jeden nebo druhý českobudějovický pivovar. V Americe je to název oblíbených, nepříliš kvalitních produktů obřího pivovaru Anheuser-Busch. Spory o právo používat tuto značku se táhnou téměř 100 let. Za všemi problémy stojí kvalita českého a nekvalita amerického piva. Už v druhé polovině 19. století se z Budějic vyváželo za velkou louži kvalitní a věhlasné pivo Budweiser. A protože Američané nebyli schopni vyrobit nic srovnatelného, našli se dva podnikavci (ke všemu německého původu), kteří se chtěli na slávě českého piva přiživit, a tak si jednoduše vypůjčili jeho název a pak se tvářili, že je jejich. A tím to všechno začalo. Aktuální stav je ten, že Anheuser-Busch koupil od majitele Samsona jeho práva na značku Budweiser Bier (ale pivovar ne), aby si tak vylepšil svoje postavení ve sporech s Budvarem, které většinou prohrává. '''Prostě i to pivo je vysoká hra...'''}}

Dalším jihočeským pivovarem hojně zastoupeným v budějckých hospodách je '''Platan''' z Protivína. Již jeho jméno zní libě uším biologovým a to samé lze říct o působení nápoje na chuťové buňky nejen biologů, i když v porovnání s jinými pivy se to protivínské vyznačuje nižší hořkostí. V Budějcích je nejčastěji k dostání jedenáctka, pestřejší výběr pak mají v Hostinci u Černého koníčka (poblíž zastávky U Koníčka).

Kvalitní piva vaří i třeboňský pivovar '''Regent''', a přestože do Třeboně je to z Budějc, co by kamenem dohodil, točený Regent se tu dá sehnat jen občas v KMP. Takže, kdo se nespokojí s lahvovým ze supermarketu, může vyrazit přímo do Třeboně, v pivovarské restauraci mají i výborný kvasnicový ležák.

V Českém Krumlově se dříve vařilo pivo Eggenberg pojmenované podle tamního šlechtického rodu, který ho v 17. století vlastnil. V prostorách tohoto zaniklého pivovaru dnes sídlí '''Historický pivovar Český Krumlov''', který prodává dobrá piva s názvem Krumlov. Bohužel výskyt v Budějcích je podobný výskytu Regenta, takže až vyrazíte na výlet za historickými památkami Českého Krumlova, navštivte také místní restauraci.

Až ve Strakonicích sídlí pivovar '''Dudák'''. Kdysi se tradovaly pověsti o střevních potížích způsobených konzumací tohoto piva (Dej si Nektar, pos.reš pole hektar), ale už se polepšili a strakonické pivo lze s klidem doporučit ke konzumaci v obvyklém množství. Na dvanáctku Dudáka se dá v Budějcích spolehlivě zajít třeba do Železné Panny.

Podobně jako celé naší vlasti, ani našemu kraji se nevyhnul '''boom minipivovarů''' (a to je tedy velmi dobře). Ty mají oproti svým větším bratříčkům výhodu, že pivo se zde vaří z lásky k pivu a ne k penězům (většinou). Nevýhodou je, že své pivo čepují často pouze ve vlastní restauraci. Ale i to se mění a pokud si chcete zpříjemňovat pivními speciály každodenní život, nejenom vyrážet na tematické výlety, zavítejte do hospod a barů specializovaných na minipivovary - '''KMP – Klubu Malých Pivovarů''' nebo '''Žíznivá Gumovka'''. Jejich produkty se dají také koupit v lahvi, ať už ve zmiňovaných hospodách, nebo třeba v '''Pivokrámu''' v České ulici. Také nezapomeňme na hojné '''pivní slavnosti.''' Nejlepší jihočeské se konají každoročně začátkem února v Táboře a začátkem června na výstavišti v Budějcích, přehlídka budějckých pivovarů se pak koná v srpnu na Sokoláku. Na prvních dvou akcích se najdou opravdu kvalitní pivní kousky nejen z Čech, ale i ze světa.

U minipivovarů je potřeba začít truskovickým pivovarem '''Hulvát''', za kterým mimo jiné stojí uchechtaný Marek Bastl (ta osoba na fotkách, ano, Mára je mimo jiné i terénní biolog). Hulvát je balzámem nejen pro mozek, ale i pro chuťové pohárky. Dát si ho můžete jak na tradičním Vánočním večírku nebo koncertech Šukasu, tak v Široku nebo Kabinetu CB.

Nejbližší minipivovar '''Krajinská 27''' naleznete v ulici (to je hádanka) poblíž náměstí. Jedná se o „lepší“ podnik, čemuž odpovídá kvalita piva. Nedaleko, v České, se nachází podnik Singer Pub se svým minipivovarem '''Beeránek'''. Na Piaristickém náměstí stojí zrekonstruovaná budova solnice se stejnojmennou restaurací. Pivo v ní se bere z potrubí vedoucím pod náměstím a Hroznovou ulicí, protože jej vaří v pivovaru '''Solnice''' pár desítek metrů od čepu. Minipivovar '''Kněžínek''' najdete u Haklových Dvorů. Od fakulty k němu dojedete na kole asi za půl hodiny, popř. za dobu o cca hodinu delší sem dojdete pěšky. Navíc to můžete vzít přes Vrbenské rybníky, takže výlet jako vyšitý. Poněkud dál, směrem na SZ je pak '''pivovarský dvůr Zvíkov''', který se nachází v blízkosti známého hradu a nabízí pestrou škálu kvalitních piv. Od jedenáctky po čtrnáctku, světlé, tmavé, pšeničné, malinové a dokonce 26°! Cestou na Zvíkov můžete také navštívit pivovar '''Lipan v Dražíči''', který nabízí vícero druhů chutných piv. Kvalitní pivo nabízí i minipivovar '''Jakub''' ve Vyšším Brodě. Cestou tam se můžete zastavit v českokrumlovském, respektive mirkovickém minipivovaru '''Glokner''' na Svachovce. V opevněném městys '''Žumberk''' poblíž Nových Hradů narazíte na stejnojmenný pivovárečný podnik. Pokud se vydáte z Budějc ještě dále na východ (Moldávie začíná za Třeboní, podle Třeboňáků za Hradcem), můžete narazit na minipivovary v Jindřichově Hradci (např. '''Pánů z Růže''') a o kus dál na '''pivovar Grasel v Českém Rudolci'''. Na hranicích s Vysočinou pak naleznete zapadlou, zato pivovařící vesnici '''Popelín'''. Pokud vyrazíte do hvozdů šumavských, pak vás jistě zlákají k návštěvě pivovárky ve Vimperku ('''Šumavský pivovar)''' a v konopných lázních ve Volarech ('''Městský pivovar Volary'''), kde můžete i dobře pojíst něco místní zvěřiny a kraviny/voloviny, co se ještě včera prohánělo po pastvě. Za zmínku stojí i '''prachatický pivovar'''. Cukroví k pivu? V pekárně a minipivovaru na '''Kvildě''' to ani jinak nejde. Těžko říct, zda je tady lepší pivo, nebo slaďour jménem povidloň. O pár kilometrů dále, již v kraji plzeňském si pak dáte pivo v modravském '''Lyeru'''. Oblíbeným minipivovarem jsou '''Jílovice''', které se nacházejí poblíž Trhových Svinů. Další jihočeský minipivovar se pak nalézá v '''Chotovinách''', cca 10 km od Tábora. Za zmínku pak stojí oficiálně v Litvínovících sídlící „létající“ (tj. nemající vlastní zařízení, ale využívající volné kapacity jiných) pivovar '''Malt'''. Známým pivovarem je určitě i ten z '''Kamenice nad Lipou''', jejichž pivo si v Budějcích můžete dát třeba v Široku nebo taky na vrcholku Kletě.

Závěrem lze jen dodat, abyste při objevování pivních chutí nezapomněli, že půlku chuti piva dělá hospodský. Takže se neunáhlete a nezatracujte nějaké pivo jen proto, že se k němu v hospodě neumí chovat. Pivu zdar!{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Menza

2024-09-03T10:54:16Z

Peckot02:

''„Brokolice je nejnebezpečnější zelenina na světě. Přitom se nás snaží varovat svou odpornou chutí,“ d''oktor Dlaha poté, co se Homer Simpson zadávil hlavičkou brokolice.

Menza JU je studentská jídelna, kde se podávají obědy, minutky a pizza. V současné době pod Menzu JU spadá několik výdejen.

* Studentská (1. patro budovy poblíž K1) - vhodné pro PřF, EF, ZF, FF, FROV a blízko kolejí K1-K4
* Minutková (přízemí budovy poblíž K1) - vhodné pro PřF, EF, ZF, FF, FROV a blízko kolejí K1-K4
* Teologická (v centru města na Teologické fakultě) - vhodné pro TF a PF
* K5 (v budově K5 poblíž Tesca) - vhodné pro ZSF, FROV a všechny obyvatele K5

Na kampusu JU se ještě nachází několik míst, kde je možné dostat něco k jídlu a která spadají pod Menzu JU:

* Café AK (kavárna v přízemí Akademické knihovny)
* JU Café (kavárna v přízemí hlavní menzy)

Kavárna v přízemí menzy vyjde cenově jako levnější klasická kavárna, zatímco kavárna v knihovně je ještě o něco levnější a pořád téměř plná. Mezi další místa, kde se dá najíst za za normální cenu, patří např. automaty na fakultách, stánek s kávou v přízemí FF, Kampa nebo Billa - na Šumavě. V Kampě dostanete rychlovky typu grilovaný sýr, klobása, nebo párek s hořčicí. Také zde najdete nabídku alkoholických i nealkoholických nápojů. Novinkou je občerstvení v areálu Biologického centra, které se co se týče nabídky docela shoduje s Café AK. Avšak kafe i občerstvení je zde krapet lepší .

== Sortiment, ceník a objednávka jídel v menze ==
Nabídka, ale i cena všemožných jídel je poměrně pestrá a to hlavně v době oběda! Ale všechno popořádku. Nejdřív je nutno podotknout, že u všech jídel kromě doplňkového sortimentu, se rozlišuje cena dotovaná (zaměstnanec/student) a nedotovaná a nyní ještě, zdali si jídlo berete s sebou nebo jíte na místě. Pokud jste studenti a nejste extrémně velcí jedlíci, s nedotovanou cenou se nepotkáte, neboť každý student má nárok denně na 1 kus snídaně, večeře, bagety a 2 kusy obědů (tj. minutek, dietních jídel a pizz) za dotovanou cenu. '''Celkový počet nesmí ale za den přesáhnout 3 kusy jídla.''' Další jídla budou pak účtována již za plnou cenu.

Jak jíst, aby jídlo bylo dotováno?

Dotované (všechny kombinace): 1x snídaně + 1x minutka + 1x pizza / 1x bageta + 2x pizza / 2x oběd + 1x večeře ...

Nedotované (vždy jen jídlo porušující pravidlo): 3x pizza (pizza porušuje) / 1x minutka + 2x večeře (večeře porušuje) / 2x snídaně + 1x oběd + 1x večeře (snídaně porušuje)...

Ceny najdete vždy na stránkách WebKredit, současně i zde. V současné době proběhlo docela zdražování (což se ne úplně dobře promítlo v kvalitě stravy).

Obědy si můžete objednat den předem do 14:00. '''Objednávat si ho nemusíte''', ovšem pokud tak učiníte, dostanete pouze oběd č. 1 (pokud nebudou přebytky u ostatních obědů). Máte-li nějaký speciální stravovací nárok, můžete si objednat něco speciálního, jako je tzv. dieta bezlepková (BLP), dieta s omezením tuku (D4) a dieta diabetická (D9). Výdej těchto tří obědů probíhá ve studentské jídelně u objednávkového pultu. Většina obědů se vydává v prvním patře menzy. Minutky a pizzy se vydávají v Minutkové jídelně, což je v přízemí. Občas také bývají v nabídce i speciality jako třeba losos nebo tatarák.

Je pravidlem, že vždy je alespoň jedno jídlo vegetariánské (popř. vždy jsou ochotní kuchaři dát jen přílohu), bohužel stále v naší kultuře bývají tato jídla "méněcenná" co se týká výživových hodnot (neplnohodnotná). Protože vegetariánské jídlo mohou být třeba borůvkové knedlíky. Často bývají na výběr coby vegetariánská jídla luštěniny-čočka nebo fazole.

V letním období je menza otevřena kratší dobu (11:00 do 13:30). Taky se nevydávají Minutky, Pizzy ani Specialita.

== Objednání ==
Objednat si můžete skrz grafické objednávací místo (touchpadová bedna vpravo hned u vchodu do menzy) a přes internety (účet v menze JU lze spravovat na webové adrese '''[https://menza.jcu.cz/ menza.jcu.cz]'''). Na všech místech můžete zvolit výdejnu (na to bacha!) a objednávat jídla dopředu (v celém rozsahu objednací lhůty, tzn. na kterýkoliv den dopředu, většinou na 1-2 týdny), změnit objednávku, zrušit, či zjistit cenu jídla, stav svého účtu a jídelní lístek nebo také vracet jídla do tzv. '''burzy''' (tu využijete, hlavně pokud si budete objednávat jídlo a něco vám zkříží na poslední chvíli plány. Objednaný oběd vložíte do burzy a budete doufat, že si ho někdo odkoupí. Je to lepší než ho nechat jen tak propadnout.)

== Co všechno je nutné udělat, abyste dostali to, po čem váš žaludek touží? ==
Abyste mohli plně využívat služeb menzy, potřebujete k tomu '''splnit tři kroky'''. Krok první - dojít v úředních hodinách do pokladny menzy (nalevo hned za vchodem), kde vám na základě předložení identifikační karty bude zřízen účet. Zároveň je potřeba na kartu vložit nějaké peníze (alespoň 200,-), abyste si mohli následně objednávat cokoli, co vás zaujme z jídelníčku. Výměnou za peníze dostanete doklad o vložení peněz na kartu, na kterém bude i vaše přihlašovací jméno a heslo k účtu na internetu (doklad dostanete vždycky po vložení peněz, ale jméno a heslo jen při prvním vložení, proto je vhodné doklad nevyhazovat alespoň do té doby, než si potřebné údaje zapamatujete). Systém IPS (interní platební systém) vám umožňuje peníze vložené v menze využít i pro platby v knihovně (musíte si je ale v systému převést (trvá asi tak sekundu), je to totiž oddělené). Také z něj můžete platit kolejné.

== Jak to v menze funguje ==
Na to věříme přijdete při první návštěvě - ať už zeptáním se starších zkušenějších nebo odpozorováním od jiných. Ovšem myslete na to, že se může stát, že se na obědě potkáte se svými profesory, tedy základní stravovací návyky je rozhodně vhodné udržovat. A pokud pro vás škola není vše, myslete na to, že se v Menze dá dobře seznámit - tak se nebojte využít tohoto prostoru.

''Ať už budete mít den jakýkoli, přejeme vám, ať vám v menze vždy chutná!''{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Psí záležitost

2024-09-03T10:53:49Z

Peckot02:

Delikátní fakultní záležitostí se stala kauza '''psi'''. Výsledkem táhlých bojů za jejich práva na vstup do fakultních prostor je kompromisní stav:

Své mazlíčky raději '''nevoďte do budovy A a C, na Vilu a do laborek na Béčku''' (aby neeutrofizovali pokusy). Psi (a jiní, třeba fretka) na přednášky do učeben Béčka mají vstup povolen, pokud ovšem neruší (tedy nechrápou hlasitěji než studenti). Pozor, s angličtináři je dobré se domluvit, někteří se na přítomnost chlupatce na jejich hodině moc netváří!

Jejich přítomností také pohrdají koleje. Pokud se tedy chcete ubytovat se psím kamarádem, budete muset shánět byt, kde vás potká snad více přízně.

A jak psíka zabavit, když už ho v Budějcích máte? Bývaly doby, kdy při univerzitě fungoval Kynologický klub, který mimo jiné spravoval pár kotců, kam bylo možno psa odložit po dobu nějakého cvičení či přednášky v nepřátelských prostorách. Bohužel, spolek je již neaktivní a jak je to s kotci se nám nepodařilo zjistit. Občas z nich nějaký psík štěkne, ale vypadá to, že jsou spíše v soukromých rukou. Komu nevadí cvičák na druhé straně Budějc, funguje tam Kynologické sdružení České Budějovice, které se krom poslušnosti věnuje i agility. Zabřednete-li však hlouběji mezi místní pejskaře, určitě najdete více spolků a možností, co s chlupáčem dělat. Lze určitě využít i tipy na výlety zmíněné napříč Binolupou.

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Psychologická poradna

2024-09-03T10:53:30Z

Peckot02:

Jihočeská univerzita poskytuje možnost '''zadarmo''' navštívit '''[https://www.pf.jcu.cz/cz/fakulta/ostatni-pracoviste/poradna psychologickou poradnu]''' pro všechny její studenty a zaměstnance. Pracovníci poradny jsou tu pro vás, aby vám pomohli jak s různými psychickými obtížemi a problémy v mezilidských vztazích, tak s problémy studijními - pomohou s adaptací na VŠ prostředí, s trémou a stresem při praxích či zkouškách, poradí, jak se učit efektivně a neprokrastinovat i jak se více poznat a pokračovat v osobním růstu.

Máte nárok na deset bezplatných hodinových sezení, které nejčastěji probíhají dvakrát měsíčně nebo dle potřeby. Čekací doba na objednání je obvykle kolem dvou týdnů. Psychologická poradna JU se nachází v budově pedagogické fakulty v Dukelské ulici.

Jak se na takové sezení můžete dostat? Prvně se podívejte na [https://www.pf.jcu.cz/cz/fakulta/ostatni-pracoviste/poradna stránky poradny], v sekci ''Náš tým'' přečtěte popisky u všech zaměstnanců poradny a vyberte si toho, kdo vás nejvíce oslovil. Kontaktujte poradce mailem a objednejte si termín. Pokud si ani z popisků nejste jisti, kdo by vašemu problému porozuměl nejlépe, neváhejte kontaktovat vedoucí poradny Zdeňku Bajgarovou, je tu pro vás, aby poradila. To je vše, takhle jednoduché to je 😊

{{Šablona:Rozcestník_PřF}}